Výuka na vysoké škole byla dlouho vnímána jako něco, co „se nějak udělá“. Jenže univerzitní vyučující na ni často nemají pedagogickou průpravu, ani čas ji trénovat – a&nbsp;ti, kdo jim mají pomáhat, zase často sami nemají systémovou oporu. O&nbsp;tom, proč se kvalita výuky nedá stavět na dobré vůli a&nbsp;práci navíc v&nbsp;nočních hodinách, a&nbsp;jak projekt PEKRV mapuje a&nbsp;chystá se propojit „skryté“ experty a&nbsp;expertky na výuku napříč českými univerzitami, hovoří Jiřina Vidláková ze Západočeské univerzity a&nbsp;Ingrid Procházková z&nbsp;Masarykovy univerzity v&nbsp;rozhovoru s&nbsp;Martinem Tomáškem z&nbsp;Ostravské univerzity.Projekt Podpora expertních kapacit pro rozvoj výuky na vysokých školách (PEKRV) si klade za cíl systémově a&nbsp;systematicky pečovat o&nbsp;kvalitu vysokoškolské výuky.&nbsp;Jde o&nbsp;participativní projekt, který identifikuje klíčové expertní skupiny, pojmenovává jejich i&nbsp;institucionální potřeby a&nbsp;pracuje na rozvoji jejich dovedností.&nbsp;Jiřina Vidláková (ZČU), Ingrid Procházková (MUNI) a&nbsp;Martin Tomášek (OU) na svých univerzitách připravují budoucí učitele a&nbsp;učitelky pro základní a&nbsp;střední školy a&nbsp;zároveň pečují o&nbsp;kvalitu vysokoškolské výuky. Vedle lektorské činnosti se podílejí na systémovém zajišťování a&nbsp;rozvoji kvality výuky.&nbsp;V projektu PEKRV se setkávají v&nbsp;pracovní skupině, která má za cíl vytvořit dlouhodobě udržitelnou strategii rozvoje expertních kapacit v&nbsp;zajišťování a&nbsp;rozvoji kvality výuky na vysokých školách.<h5>V čem se podle vás liší vysokoškolská pedagogika od té na jiných stupních vzdělávání? Potýkáme se ve výuce s&nbsp;jinými překážkami?</h5>Jiřina Vidláková: Na základní nebo střední škole jsou učitelé a&nbsp;učitelky více připraveni na to, jak vyučovat, protože prošli konkrétním výcvikem. Na vysoké škole vyučující často připraveni na výuku nejsou. Neznají pedagogické principy, nestudovali je. A&nbsp;buď si je musí sami dohledávat a&nbsp;nastudovávat, nebo zkrátka vyučují tak, jak to sami zažili. To jsme ale v&nbsp;kruhu, protože to často nebývala dobrá praxe, takže vlastně předávají dál to, co není úplně efektivní.Ingrid Procházková: Učitelé a&nbsp;učitelky na nižších stupních vzdělávání mají tu výhodu, že mají několik let, kdy se můžou profesně, ale i&nbsp;mentálně připravovat na to, že opravdu vejdou do třídy, že budou vyučovat. Mají čas se na to připravit, začít se na to těšit a&nbsp;pochopit, v&nbsp;čem celé učitelské řemeslo spočívá. Vyučující na vysoké škole i&nbsp;třeba projdou nějakým vzděláváním či workshopem, ale to bývá moc krátké, není ani dostatečně intenzivní, nemají tolik času se připravit a&nbsp;přijmout tu myšlenku „teď budu vyučovat“.Můžou se naučit nějaké techniky, můžou se je naučit skvěle. Ale v&nbsp;tak krátkém čase podle mě řada z&nbsp;nich nemůže dost dobře proniknout do pedagogických principů. Workshopy, ani série workshopů, mnohdy ani vzdělávací program, prostě nenahradí dvouleté nebo pětileté učitelské studium. Je to pro ně mnohem těžší.<blockquote><h4>Mgr. Ingrid Procházková, Ph.D.</h4><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Universitas_Od_workshopu_k_systemu_proc_vysokoskolska_vyuka_potrebuje_vic_nez_tipy_a_triky_325136ab5b.jpg" alt="Universitas: Od workshopů k systému: proč vysokoškolská výuka potřebuje víc než tipy a triky" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Universitas_Od_workshopu_k_systemu_proc_vysokoskolska_vyuka_potrebuje_vic_nez_tipy_a_triky_325136ab5b.jpg 156w," sizes="100vw" width="1196" height="1196"><ul><li>Vystudovala pedagogiku na Ústavu pedagogických věd FF MU.&nbsp;&nbsp;</li><li>Stála u&nbsp;zrodu <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://cerpek.muni.cz/">CERPEK</a>. Nyní se věnuje rozvoji kvality výuky na Odboru pro kvalitu Masarykovy univerzity.</li><li>Dále působí jako vysokoškolská učitelka pečující o&nbsp;pedagogicko-didaktické vzdělávání budoucích učitelů a&nbsp;učitelek na FF MU a&nbsp;je členkou vedení <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.kvbu.cz/">Komunity vzdělavatelů budoucích učitelů</a>.&nbsp;</li><li>Výzkumně se zabývala kvalitou výuky a&nbsp;právě příprava kvalitní výuky patří mezi její oblíbená témata k&nbsp;lektorování.&nbsp;</li><li>Své pedagogické dovednosti rozvíjela především v&nbsp;neziskové organizaci <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://brontosaurus.cz/">Hnutí Brontosaurus</a>, kde vedla dětské i&nbsp;mládežnické oddíly a&nbsp;pečovala o&nbsp;pedagogické vzdělávání místních oddílových a&nbsp;táborových vedoucích.&nbsp;</li><li>Na Universitas si můžete přečíst její článek o&nbsp;tom, <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.universitas.cz/forum/12458-to-kde-vyucujeme-je-stejne-dulezite-jako-jak-a-co-vyucujeme-aneb-strucny-manual-na-idealni-ucebnu">jak má vypadat ideální učebna</a>.</li></ul></blockquote><h5>Takže vyučující na vysoké škole procházejí hned na začátku tou nejtěžší zkouškou, tedy praxí…</h5>Ingrid Procházková: Ano. A&nbsp;zatímco hlavním úkolem vyučujících na nižších stupních vzdělávání je vyučovat, a&nbsp;věnují tomu velkou část svého dne, kterou tráví přímo se svými žáky a&nbsp;žákyněmi, my na univerzitách většinou vidíme své studující jednou za týden na dvě hodiny. Hůře se budují vztahy, dobrá atmosféra a&nbsp;tak dále, ale to se dá ještě zvládnout. Co chci ale zdůraznit je, že máme velmi málo prostoru na to trénovat to samotné učitelství. Naše aktivity jsou rozprostřeny mezi výuku, vědu, třetí roli univerzity, administrativu, popularizaci a&nbsp;já nevím co všechno dalšího, na trénink a&nbsp;reflexi výuky máme opravdu málo prostoru.A můžeme se sice naučit svou výuku reflektovat a&nbsp;třeba i&nbsp;dobře poznáme, co nám funguje a&nbsp;co ne, ale mnohdy vlastně nevíme proč, protože nám chybí ty principiální teoretické základy, na základě kterých bychom to pochopili. A&nbsp;je těžké si na vše přicházet sám.<h5>Výuka nebyla dlouho tím nejpodstatnějším nebo nejhodnotnějším, co se na univerzitách dělo. Zdá se vám, že se tenhle přístup časem mění?</h5>Ingrid Procházková: Mění. Na univerzitě působím jedenáct let, a&nbsp;vyučuju ještě déle, a&nbsp;vidím obrovský posun. Myslím si, že se na kvalitu výuky klade čím dál větší důraz. Že čím dál více lidí na různých úrovních ve struktuře univerzit začíná vnímat, že výuka je minimálně stejně důležitá jako ostatní role univerzit. Rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš říká: Vzdělávání je první rolí univerzity. Což je něco, co jsme dříve v&nbsp;univerzitním prostředí neslyšeli. Ale kvalitní výuka se nezařídí sama a&nbsp;je potřeba o&nbsp;ni pečovat. Mít na školách týmy odborníků a&nbsp;odbornic, které budou pečovat o&nbsp;výuku i&nbsp;o&nbsp;vyučující. Na řadě univerzit už vznikají nebo se rozvíjejí již existující pracoviště, která podporují kvalitu výuky, je to jejich primární náplň práce.Jiřina Vidláková: Já už jsem přišla do toho, že je na to kladený důraz a&nbsp;moje hlavní role je výuková, ne výzkumná, tedy jsem přišla do prostředí, kde je to podporované a&nbsp;kde moje role je toto pomoci zajistit. Ale bojuji s&nbsp;tím, že jsem považována za&nbsp; kvalifikovanou pracovnici, která má podporu vyučujících zajistit. A&nbsp;zároveň si sama pro sebe říkám: jsem pro to dostatečně vzdělaná, mám dostatečné kompetence? A&nbsp;dovedu si představit, že by sem přišel někdo, kdo je ještě nade mnou a&nbsp;měl by tu dovednost učit ty, kdo půjdou vyučovat vysokoškolskou pedagogiku. Ale v&nbsp;tuhle chvíli je to tak, že někoho takového prostě nemáme, že systém tam ještě nedošel. Už jsme na úrovni: ano, je důležité zajistit, aby vyučující na vysoké škole byli připravováni na svou budoucí výuku, ale ještě nejsme na úrovni: potřebujeme k&nbsp;tomu opravdu kvalifikované experty a&nbsp;expertky a&nbsp;definovat si, jak vypadají. A&nbsp;to je něco, co teď vlastně vzniká v&nbsp;projektu PEKRV.&nbsp;<h5>Dnes univerzity nabízejí už docela dost vzdělávacích workshopů a&nbsp;kurzů, proč tedy stávající situace podle vás nestačí? A&nbsp;kdo by se vlastně měl postarat o&nbsp;vzdělávání vysokoškolských vyučujících, mohou to být sami vyučující?</h5>Ingrid Procházková: Učit vysokoškolské vyučující, jak mají vyučovat, je úplně jiná disciplína. Nestačí nám, že jsme dobrými vyučujícími našich studujících. Potřebujeme ještě jiné dovednosti, které jsme taky neměli kde získat. Taky je to dost často průzkum bojem a&nbsp;třeba ty první workshopy se nemusí úplně podařit, než zjistíme, jak na to. Protože to je úplně jiná disciplína, náročná a&nbsp;není to pro každého. Vyžaduje to specifickou přípravu a&nbsp;sadu dovedností, kterou lektoři a&nbsp;lektorky vysokoškolských vyučujících potřebují.<blockquote><h4>Mgr. Jiřina Vidláková, Ph.D.</h4><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Universitas_Od_workshopu_k_systemu_proc_vysokoskolska_vyuka_potrebuje_vic_nez_tipy_a_triky_2_323b296007.jpeg" alt="Universitas: Od workshopů k systému: proč vysokoškolská výuka potřebuje víc než tipy a triky" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Universitas_Od_workshopu_k_systemu_proc_vysokoskolska_vyuka_potrebuje_vic_nez_tipy_a_triky_2_323b296007.jpeg 104w," sizes="100vw" width="1196" height="1794"><ul><li>Působí na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity a&nbsp;na Masarykově univerzitě.&nbsp;</li><li>Na Západočeské univerzitě se současně podílí na programech celoživotního a&nbsp;distančního vzdělávání zaměřených na vysokoškolské vyučující.&nbsp;</li><li>Výzkumně se věnuje efektivní komunikaci, zvládání náročného chování a&nbsp;socioemočnímu učení.&nbsp;</li><li>Ve výuce se zaměřuje především na předměty pedagogicko-psychologického základu.</li></ul></blockquote><h5>Jak si tedy představujete tohoto experta nebo expertku? Člověka, který podporuje vyučující a&nbsp;kvalitu výuky – co by měl umět?</h5>Ingrid Procházková: Je otázka, koho tím vlastně máme na mysli. Když se bavíme o&nbsp;lidech, kteří podporují ostatní v&nbsp;tom, aby mohli dobře vyučovat, tak kdo vlastně všechno to je? Na jakých pozicích ti lidé teď pracují? Co dělají? My jsme se zatím bavili spíše o&nbsp;lektorském týmu, který na univerzitě pořádá vzdělávací akce a&nbsp;aktivity, vydává metodické materiály a&nbsp;přímo podporuje jednotlivé vyučující nebo týmy vyučujících.Ale já si myslím, že to je jenom jedna z&nbsp;expertních skupin, která pomáhá pečovat o&nbsp;kvalitu výuky. V&nbsp;tuto chvíli vidím další tři skupiny. Zaprvé akreditační experti a&nbsp;expertky. Vytvářejí akreditace a&nbsp;mají možnost ovlivnit kvalitu výuky ve svých studijních programech, nejčastěji tedy garantující studijních programů. Otázkou je, jestli k&nbsp;tomuto úkonu přistupují expertně nebo spíše formálně. Také jsou tady samozřejmě všichni ti, kdo pečují o&nbsp;akreditační procesy. Díky tomu, že pročítají velké množství akreditačních spisů, už dobrý výstup z&nbsp;učení poznají, rozeznají dobrou metodu výuky, dobře popsané státní závěrečné zkoušky a&nbsp;vlastně by mohli do tohoto procesu více zasahovat. Ale otázka je, jestli mají tu pravomoc, jestli si sami troufnou, jestli sami v&nbsp;sobě našli expertízu a&nbsp;mají chuť ji použít – a&nbsp;je jim to umožněno. Takže kolem akreditací se nám skrytě může pohybovat velký poklad, který ale třeba nemá potřebnou sebedůvěru.A pak tady vidím druhou skupinu: takových procedurálně-koordinačně-systémově pracujících lidí v&nbsp;oblasti kvality výuky. Různí koordinátoři a&nbsp;koordinátorky, kteří procesují různé věci. Například když my si pomyslíme, že by bylo hezké, kdybychom měli nějaký kvalitní dotazníček pro studující, který by mohli vyplňovat a&nbsp;pomáhat nám tak poznávat kvalitu výuky, tak musí existovat lidé, kteří ho vymyslí a&nbsp;zařídí. Aby zapadl tam, kam zapadnout má, aby se propsal do všech procesů, aby reálně vznikl v&nbsp;nějakém systému, aby se ta data, která z&nbsp;něj získáváme, ukazovala lidem, kterým se mají ukazovat, aby ti lidé věděli, co s&nbsp;nimi mají dělat, aby to bylo propojené zpátky do akreditačních spisů. To musí někdo zařizovat. A&nbsp;to jsou taky lidé, kteří musí vědět, jak věci fungují, jak se na co zeptat, co na co použít.&nbsp;A pak je zde ještě třetí skupina, a&nbsp;to jsou tvůrci a&nbsp;tvůrkyně vzdělávací politiky. To nemusí být nutně jenom prorektorský a&nbsp;proděkanský tým, ale i&nbsp;řada dalších lidí, kteří se můžou podílet na tvorbě strategického záměru univerzity a&nbsp;jeho implementaci. Někdo musí přece na té univerzitě být, kdo řekne, jdeme tam, jdeme tam tudy a&nbsp;jdeme tam touto rychlostí a&nbsp;jdeme tam protože. Ne? A&nbsp;to taky musí být člověk, který pozná, že ten směr, který vytyčil, je směr dobrý.Tedy nejsou to podle mě jenom lektoři a&nbsp;lektorky nebo metodici a&nbsp;metodičky, ale jsou to všichni tady ti, kteří nějakým způsobem, ať už více nebo méně nenápadně,&nbsp; podporují kvalitu výuky.<h5>Jak se mohou tyhle skupiny potkávat v&nbsp;rámci univerzity i&nbsp;mezi nimi? Aby našly společný jazyk, aby ta energie šla synergicky a&nbsp;nikoliv proti sobě, což je ve velkých organismech, jako je univerzita nebo i&nbsp;fakulta, obtížné?</h5>Ingrid Procházková: Nevíme, ale tak nějak všichni asi cítíme, že někdo by tu snahu těchto lidí asi koordinovat měl. Že je dobré, aby se to propojovalo a&nbsp;mělo to synergii. Já si nemyslím, že ti lidi by šli proti sobě, spíše o&nbsp;sobě nevědí a&nbsp;spíš zbytečně se dějí tytéž věci několikrát vedle sebe a&nbsp;nezávisle na sobě. Přitom by stačilo, kdyby vznikly jednou, ale oni o&nbsp;sobě nevědí.Jiřina Vidláková: Mně přijde jako krásná představa, že by se tohle dělo, krásná vize. Já sama často nevím, co dělají jiné univerzity a&nbsp;kdybych to věděla, tak by se mi to hodilo. Inspirovala bych se. Každá univerzita tvoří svoje přístupy, svůj vzdělávací program, metodické věci, skripta a&nbsp;tak dále a&nbsp;vlastně se to zbytečně duplikuje.&nbsp;<h5>Tím, že by snad podobné aktivity mohly být společně koordinované, se vlastně už dostáváme více k&nbsp;projektu PEKRV neboli Podpora expertních kapacit pro rozvoj výuky na vysokých školách samotnému...?</h5>Ingrid Procházková: Projekt je široký, jsou do něj zapojeny téměř všechny české univerzity a&nbsp;vysoké školy. Jedna z&nbsp;aktivit je příprava vzdělávacích programů a&nbsp;kurzů pro lektory a&nbsp;lektorky vysokoškolské pedagogiky, které si univerzity nabízejí navzájem. Dalším výstupem bude vznik <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.vspedagogika.cz/">sdílené platformy,</a> na níž bychom si my z&nbsp;univerzit, kteří se kvalitě výuky věnujeme, sdíleli dobrou praxi a&nbsp;to, na čem už kdo pracuje, k&nbsp;čemu došel... Pak se nabízí i&nbsp;mezinárodní spolupráce a&nbsp;tak dále.Úkolem naší pracovní skupiny je vytvořit strategii rozvoje expertních kapacit pro zajišťování a&nbsp;rozvoj kvality vysokoškolské výuky. V&nbsp;této pracovní skupině je asi 17&nbsp;lidí z&nbsp;různých českých univerzit a&nbsp;vysokých škol. Nyní připravujeme průzkum na všech univerzitách, abychom zjistili, jak jsou na tom, jestli si myslí, že nějaké experty a&nbsp;expertky mají, ať už formálně či neformálně. Kolik jich mají, co ti lidi dělají, jaké jsou jejich potřeby, kam se chtějí vyvíjet. To, co zjistíme, bude velmi různé. Některé univerzity začaly již před lety, některé začínají teď. Potřebujeme postihnout celou šíři, abychom potom v&nbsp;naší pracovní skupině mohli navrhnout strategii rozvoje těchto expertů a&nbsp;expertek a&nbsp;všech jejich agend – příčetně a&nbsp;blízko reality, abychom vše nestavěli na našich vizích, které já mám velmi vzletné, ale ještě jsme od nich daleko.Naším prvním úkolem je prozkoumat terén, co se kde děje a&nbsp;co je potřeba, a&nbsp;navrhnout si, co dál, co můžeme dělat společně, co může dělat každá univerzita, co může dělat česká vzdělávací politika. Začali jsme na podzim loňského roku. Pozvolna jsme se začali setkávat a&nbsp;říkat si, co budeme dělat, a&nbsp;končit bychom měli na konci roku 2027....

Od workshopů k systému: proč vysokoškolská výuka potřebuje víc než tipy a triky 

Vážení zákazníci,velice rádi bychom Vás opět pozvali na naše semináře, které budeme pořádat v Ostravě a v Brně.<ul><li>6. 10. 2026 BRNO (Hotel Continental Brno, Kounicova 680/6, 602 00 Brno-střed-Veveří)</li><li>7. 10. 2026 OSTRAVA (Imperial Hotel Ostrava, Tyršova 1250, 702 00 Moravská Ostrava a Přívoz)</li></ul><blockquote>👉<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://altium.net/cz/udalost/altium-podzimni-seminare">Přihlašovací formulář naleznete zde.</a></blockquote>Můžete se těšit na více informací o letošní novince <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/products/2416">Agilent 9500 ICP-MS</a>, o <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/products/2397">UltraWave Eco 2</a> od společnosti MILESTONE, dále představíme <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/products/2447">SYFT Tracer</a>, či<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/products?distributorItems=37&amp;search=shine"> iontovou chromatografii Shine</a>, řešení pro PFAS (nová obalová vyhláška, přístrojové řešení) a chybět nebude ani uživatelská přednáška.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Agilent_ICP_QQQ_9500_f99840d317.webp" alt="Agilent: ICP-MS 9500" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Agilent_ICP_QQQ_9500_f99840d317.webp 156w," sizes="100vw" width="1600" height="1600">Kompletní program bude uveřejněn během srpna.Začátek programu bude v 9.00 hodin, registrace bude od 8.15 hodin a předpokládaný konec cca v 14.30.Účast na semináři je bezplatná a semináře se budou konat pouze prezenčně, nebude z nich pořizován záznam.V případě dalších dotazů mě neváhejte kontaktovat Lenka Vlčková, lenka.vlckova@altium.netTěšíme se na setkání!Tým Altium

Altium Podzimní semináře na Moravě 2026

Sto dvacet dva odborníků na chromatografii, elektroforézu, hmotnostní spektrometrii a další moderní analytické metody přijelo do Olomouce na čtyřdenní mezinárodní konferenci <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/events/929">Advances in Chromatography and Electrophoresis &amp; Chiranal</a>, která se koná od 15. do 18. června. Letošní ročník je věnován památce významného chemika a bývalého vedoucího katedry analytické chemie profesora Zdeňka Stránského. Během akce byl oceněn také profesor Juraj Ševčík, kterému Česká společnost chemická udělila medaili za dlouholetý přínos vědě, výzkumu, výuce i popularizaci chemie a přírodních věd.„Máme velkou radost, že se nám podařilo do Olomouce přilákat řadu významných osobností analytické chemie. Dosavadní průběh akce hodnotíme velmi pozitivně. Konference nabízí nejen kvalitní odborný program, ale také prostor pro osobní kontakty, diskuzi a navazování nové spolupráce,“ uvedl vedoucí katedry analytické chemie Petr Bednář.<h4>Olomouc hostí špičky analytické chemie</h4>Do Olomouce přijeli účastníci z České republiky, Slovenska, Polska, Německa, Rakouska a Spojených států amerických. Program byl zaměřen především na separační vědy, zejména chromatografii a elektroforézu. Významné místo v něm mají také hmotnostní spektrometrie, metabolomika, lipidomika, proteomika, mikroextrakční techniky a další moderní analytické přístupy.Úvodní plenární přednášku na téma Metabolomics and Lipidomics in Biomedical Research přednesl Michael Laemmerhofer. Mezi další významné přednášející patřili například Wolfgang Lindner, Kevin Schug, Lucie Nováková, František Švec, Christian Neusüß, Václav Kašička, Hans-Dieter Junker, Justyna Płotka-Wasylka, Ondřej Novák nebo Marián Masár.<h4>Moderní analytické metody a výsledky výzkumu</h4>Odborný program zahrnoval přednášky věnované moderním chromatografickým metodám, superkritické fluidní chromatografii, kapilární a mikročipové elektroforéze, multidimenzionálním separacím, metabolomice, lipidomice, proteomice i hmotnostní spektrometrii. Pozornost je věnována také využití datové vědy při vývoji analytických metod, analýze léčiv, biologických a environmentálních vzorků či vývoji dostupného laboratorního vybavení.S výsledky svého výzkumu vystoupil také Ondřej Novák z Laboratoře růstových regulátorů, který představil cílenou analýzu rostlinných hormonů na úrovni jednotlivých buněk, Ivan Petřík se věnoval matricovým efektům při kvantitativní LC–MS analýze a David Friedecký přiblížil využití multiomických přístupů v laboratorní medicíně. Součástí programu byla také posterová sekce, během níž účastníci prezentují a diskutují výsledky svých výzkumných projektů.Letošní ročník si připomenul osobnost profesora Zdeňka Stránského, významného chemika a někdejšího vedoucího katedry analytické chemie, který v loňském roce zemřel. Organizátoři tak ocenili jeho dlouholetou odbornou, pedagogickou a organizační práci i jeho přínos k rozvoji pracoviště.<h4>Juraj Ševčík převzal medaili České společnosti chemické</h4>Jedním z významných okamžiků bylo předání medaile České společnosti chemické profesoru Juraji Ševčíkovi z katedry analytické chemie. Ocenění získal za dlouholetý přínos vědě, výzkumu a výuce a za výrazné aktivity v oblasti popularizace chemie a dalších přírodních věd. Vyzdvižena byla rovněž jeho zásadní role při přípravě a realizaci výstavby nové budovy přírodovědecké fakulty a při vzniku interaktivního muzea vědy Pevnost poznání.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UPOL_Juraj_Sevcik_bc698859ec.jpg" alt="UPOL: Juraj Ševčík" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UPOL_Juraj_Sevcik_bc698859ec.jpg 208w," sizes="100vw" width="471" height="353">

Mezinárodní konference přivedla do Olomouce 122 odborníků na analytickou chemii

Popularizace

Článek

Produkt

Video

Nejbližší akce

Celostátní webový portál a elektronický časopis Universitas o vědě, vzdělávání, výzkumu a vysokém školství je společným projektem 22 českých veřejných vysokých škol.

Universitas

Je autorizovaným distributorem společnosti Agilent Technologies pro Českou republiku v oblastech chromatografie (GC, HPLC, UHPLC, kapilární elektroforéza) a hmotnostní spektrometrie (GC/MS, LC/MS, CE/MS), disolučních aparátů, molekulární (UV-Vis, UV-Vis-NIR, fluorescence, FTIR analyzátory a mikroskopy) a atomové spektroskopie (ICP-OES, ICP-MS, AAS), a v neposlední řadě také v oblasti molekulární biologie a genomiky (analýza nukleových kyselin a proteinů, microarray skenery a skla, PCR & RT-PCR, qPCR, řešení pro NGS, reagencie pro mutagenezi a klonování, sondy FISH a další).

Altium International

Univerzita Palackého v Olomouci je vysoká škola s dlouhou tradicí. Byla založena již v 16. století a je tak nejstarší vysokou školou na Moravě a druhou nejstarší v České republice. V současnosti představuje moderní vzdělávací instituci se širokou nabídkou studijních oborů a bohatou vědeckou činností.

Univerzita Palackého v Olomouci

Agilent Technologies

Bruker

SelectScience

In UV-VIS-NIR spectroscopy, there is a wide range of instruments available that cover all measurements from routine to research.
We will discuss in this presentation some of the key performance differentiators between spectrometers as well as the impact that these have on measurement capabilities.
<blockquote>
Presenter: Scott Melis, PhD (Application Scientist, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Scott Melis has a PHD in Physics from Georgetown University in Washington, DC and started with Agilent in 2021 as a Molecular Spectroscopy Application Scientist. In his graduate work, Scott studied nanoparticle formation and growth for a variety of applications. Projects that he worked with include developing processes to deposit and characterize semiconducting molecular nano-cocrystals for use in optoelectronic devices as well as controlling polymer nanoparticle size through rapid mixing conditions.
</blockquote>

Agilent Technologies: Picking the Right UV-Vis-NIR For Me: What Specs Do I Need?

Picking the Right UV-Vis-NIR For Me: What Specs Do I Need?

Key performance differentiators between UV-VIS-NIR spectrometers as well as the impact that these have on measurement capabilities.

This session will feature basics of FTIR measurements, using the most common sampling accessories.
<blockquote>
Presenter: Louis Tisinger, PhD (Application Engineer, Molecular Spectroscopy, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Louis (Lou) Tisinger has a Ph.D. in Analytical Chemistry from Miami University in Oxford Ohio, where his graduate research involved the study of ATR imaging and microscope performance in vibrational spectroscopy. Most of his career has been related to pre- and post-sales support of FTIR spectrometers, microscopes, imaging systems, and thermal analytical instruments, focusing on analyzing customer samples, demonstrations, post-sales training, troubleshooting, and R&amp;D.
</blockquote>

Agilent Technologies: Anyone Can Collect FTIR Spectra

Anyone Can Collect FTIR Spectra

This session will feature basics of FTIR measurements, using the most common sampling accessories.

How do I collect a UV-VIS Baseline? Why is my concentration curve non-linear? What amount of averaging do I need to do?
Join us in this webinar where we will discuss some of the most common questions for UV-VIS data collection.
<blockquote>
Presenter: Scott Melis, PhD (Application Scientist, gilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Scott Melis has a PHD in Physics from Georgetown University in Washington, DC and started with Agilent in 2021 as a Molecular Spectroscopy Application Scientist. In his graduate work, Scott studied nanoparticle formation and growth for a variety of applications. Projects that he worked with include developing processes to deposit and characterize semiconducting molecular nano-cocrystals for use in optoelectronic devices as well as controlling polymer nanoparticle size through rapid mixing conditions.
</blockquote>

Agilent Technologies: Common UV-Vis Questions Answered

Common UV-Vis Questions Answered

Join us in this webinar where we will discuss some of the most common questions for UV-VIS data collection.

Can the TopScan 4300 FTIR test liquid? What is the detection limit of the 4300 FTIR? Is ambient light an issue for Vaya Raman spectrometer?
Lets discuss some of the most common questions about Agilent Handheld spectrometers.
<blockquote>
Presenter: Yanqia Wang, PhD (Application Engineer, Molecular Spectroscopy, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Dr. Yanqia Wang started working for Agilent Technologies Inc. as a FTIR application Engineer in 2013, providing pre-&amp;post-sale application support. The products he covers from Bench-top FTIR microscopes to various Mobile FTIR spectrometers. Dr. Wang received his PhD of analytical chemistry from Duke University in 2004, doing dynamic IR spectroscopy research. Then he joined Fitzpatrick Center for Photonics at Duke University, doing Tissue Raman spectrometer instrumentation. Since 2007, Dr. Wang worked for Avery Dennison Corp. as a spectroscopist, providing molecular analytical support to the research &amp; development.
</blockquote>

Agilent Technologies: Common Handheld FTIR and Raman Questions Answered

Common Handheld FTIR and Raman Questions Answered

Lets discuss some of the most common questions about Agilent Handheld spectrometers.

This first session of a four-part ‘Fundamentals of Spectroscopy’ course, will examine core concepts essential to understanding common optical spectroscopy methods.
In this session, Adam Wise, and applications specialist from Andor will explain how light – an electromagnetic wave – passes through, bounces off, gets absorbed by, and is made by, atoms, molecules and solids. This session is in no way designed to replace a long and rigorous course of study, but instead tries to show a physical model of the language used to describe spectroscopy, as well as define a common vocabulary that will be relied on as the course continues.
Key learning objectives
<ul>
<li>Understand that what a spectrometer ‘sees’ differs from our perception of color, both in terms of finer resolution, and no hard limits on the energies of light that can be detected</li>
<li>Discover a simple but meaningful model of how the electric field of light interacts with electrical charges in atoms and molecules</li>
<li>Recognize how the wavelength and energy of light relate to different size scales and emission/absorption processes within atoms, molecules, and bulk matter</li>
</ul>
Who should attend?
<ul>
<li>Academic Researcher</li>
<li>R&amp;D Scientist</li>
<li>Lab Technician</li>
<li>Principal Investigator</li>
<li>Laboratory Manager</li>
<li>Manager</li>
<li>Postdoctoral Research Assistant</li>
<li>Corporate Manager</li>
<li>PhD Student</li>
<li>Undergraduate Student</li>
<li>Engineer or Software Engineer</li>
<li>Teaching Fellow</li>
</ul>
<blockquote>
Presenter: Adam Wise (Andor Technology)
</blockquote>
<blockquote>
Adam Wise is an applications scientist at Andor Technology, specializing in spectroscopy and scientific cameras. He earned his PhD working with John Grey at the University of New Mexico, studying Raman spectroscopy of organic semiconductors. After his postdoctoral research at UMass Amherst, Wise entered the field of optical instrumentation, and continues to support research by helping scientists get the right cutting-edge tools.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Georgina Wynne Hughes (Editorial Team)
</blockquote>
<blockquote>
Georgina studied at Birmingham University where she gained a BSc in Biomedical Science, and an MSc by Research in Cancer and Genomic Sciences, which focused on defective autophagy in rare neurodegenerative diseases. As a member of the Editorial team, she now plays an integral role in shaping the content on SelectScience.
</blockquote>

SelectScience: The basic physics of spectroscopy: Light-matter interaction for fun and profit

The basic physics of spectroscopy: Light-matter interaction for fun and profit

‘Fundamentals of Spectroscopy’ course, will examine core concepts essential to understanding common optical spectroscopy methods.

The basic physics of spectroscopy: Light-matter interaction

During this second session of a four-part ‘Fundamentals of Spectroscopy’ course, we will break down some common spectroscopic techniques (UV/VIS absorption spectroscopy, photoluminescence, and Raman scattering amongst others), examine how they work at a relatively low level, and discuss what they can be used to learn in different situations. We will pay special attention to the historical developments of these techniques, particularly the scientific and economic motivations that drove the people who created and refined them.
Key learning objectives
<ul>
<li>Understand the concept of absorption spectroscopy, the design of an absorption spectrometer, and see how UV-VIS absorption spectroscopy can be used in quantifying protein concentration.
</li>
<li>Differentiate between the different types of luminescence, specifically photoluminescence vs. fluorescence and understand the basics of fluorescence and phosphorescence spectrometers. Become familiar with applications using time-resolved fluorescence, solvatochromic shifts and Förster resonance energy transfer.
</li>
<li>Learn the basics of Raman spectroscopy, and the design of a Raman spectrometer. Understand the units used in Raman spectroscopy and learn how Raman specificity can be used to measure various physical and chemical properties in materials.
</li>
</ul>
<blockquote>
Presenter Shayne Harrel (Andor Technology)
</blockquote>
<blockquote>
Shayne Harrel is a spectroscopy specialist for the Americas at Andor. He holds a PhD in physical chemistry from Yale University where he studied dynamical processes in charge transfer systems, magnetic materials and semiconductors using time-resolved terahertz spectroscopy. Prior to joining Andor, he was a senior applications engineer at MKS Instruments and has held previous positions as Chief Scientist-Americas for Izon Science, Senior Applications Scientist for Olympus Corporation, and as a chemist for the US Food and Drug Administration.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter Georgina Wynne Hughes (Editorial Team)
</blockquote>
<blockquote>
Georgina studied at Birmingham University where she gained a BSc in Biomedical Science, and an MSc by Research in Cancer and Genomic Sciences, which focused on defective autophagy in rare neurodegenerative diseases. As a member of the Editorial team, she now plays an integral role in shaping the content on SelectScience.
</blockquote>

SelectScience: Spectroscopy techniques in practice: Methods and motivations

Spectroscopy techniques in practice: Methods and motivations

We will break down UV/VIS absorption spectroscopy, photoluminescence, and Raman scattering amongst others and examine how they work.

FT-IR spectroscopy is an easy-to-use and nondestructive analysis tool for chemical identification, quantification, composition analysis, optical characterization and many more. Depending on measurement geometry (beside transmission measurement) and optical properties of sample materials FT-IR can be very surface sensitive. It provides plenty of surface analysis techniques with different penetration depth to qualitatively or quantitatively characterize the upper layer of a sample, to follow surface reactions or to observe surface emissions etc. Depending on sample form, e.g. powder, gel, liquid, crystal blocks, coatings, micro sized samples or else, different FT-IR techniques can be applied.In this Webinar You Will Learn:<ul><li>Attenuated Total Reflection - ATR</li><li>Diffuse Reflectance Infrared Fourier Transform Spectroscopy - DRIFT</li><li>Specular Reflectance</li><li>InfraRed Reflection Absorption Spectroscopy - IRRAS</li><li>Emission Spectroscopy</li><li>Photo Acoustic Spectroscopy - PAS</li></ul>Who Should Attend?<ul><li>Surface analysis experts (e.g. material science, polymers, automotive…)</li><li>Spectroscopy experts (e.g. academia, physicists, chemists…)</li><li>Microscopy experts (e.g. research, pharmaceuticals, electronics… )</li></ul><blockquote>Presenter: Dr. Xia StammerDr. Xia Stammer studied Physical Chemistry and focused on surface functionalization and characterization during her PhD and research activities. She has been FT-IR application specialist since almost 10 years at Bruker and is specialized for FT-IR research solutions for catalysis, material science and surface analysis.Presenter:&nbsp;Dr. Inga Köhler&nbsp;Dr. Inga Köhler studied Geology and Paleontology and acquired her PhD with focus on Early Earth. Inga has a strong interest in communicating scientific topics to the public and continues to contribute to Archean research. At Bruker, she works as a Scientific Content Creator for FT-IR and Raman spectroscopy as well as microscopy.</blockquote>

Bruker: Shed Light on Surface | How to use FT-IR to characterize surfaces  

Shed Light on Surface | How to use FT-IR to characterize surfaces

In this webinar, you will learn about various FT-IR techniques for surface characterization.

How to use FT-IR to characterize surfaces  

Once again, we point out the strong synergies of pharmaceutical research, process development and quality control with Raman microscopy. In this webinar, our Raman expert Di Yan will first highlight the basics and then analyze three typical samples. For this, we leave the "PowerPoint monotony" and go hands-on with the Raman microscope. Afterwards there will be a live question and answer session to answer your questions.You will learn about:<ul><li>How to apply Raman microscopy</li><li>What to look out for in Raman instrumentation</li><li>How to comply with regulations using a Raman microscope</li></ul>What is the goal of the webinar:<ul><li>Demonstrate the utility of Raman microscopy in Pharma</li><li>Highlight the unique benefits of Raman microscopy</li></ul>We will discuss:<ul><li>Relationships between Raman and other techniques (e.g. XRD)</li><li>Basics of Raman microscopy and imaging</li><li>Application example #1: API distribution</li><li>Application example #2: Polymorphism</li><li>Application example #3: Particle analysis</li></ul>Who should attend:<ul><li>R&amp;D specialists, especially process developers</li><li>Quality control and PAT specialists</li><li>Planning to buy Raman microscope</li><li>Thinking about implementing Raman microscopy</li><li>Want to learn more about Raman microscopy in Pharma</li></ul><blockquote>Presenter: Dr. Di YanDr. Di Yan is a product manager at Bruker for Raman microscopy. He has studied physical chemistry at Friedrich Schiller University and Leibniz Institute of Photonic Technology and has extensive experience in Raman detection techniques.</blockquote>

Bruker: Tools for Pharmaceutical Troubleshooting: Raman Microscopy

Tools for Pharmaceutical Troubleshooting: Raman Microscopy

In this webinar, our Raman expert Di Yan will first highlight the basics and then analyze three typical samples.

The achievable spatial resolution in Raman microscopy is ultimately limited by physical laws (diffraction of light). We revisit the physical principles and try to reach the limits of Bruker’s Raman microscope.<blockquote>Presenter: Dr. Marten SeebaDr. Marten Seeba graduated in chemistry from the University of Göttingen before joining Bruker as an application expert for FT-IR and IR laser microscopy. He is a point of contact for our customers and as such has gained a great deal of expertise in many applications such as microplastics, pharmaceuticals, tissue analysis and materials science.</blockquote>

Bruker: Raman Microscopy – Spatial Resolution and Light Diffraction – SENTERRA II

Raman Microscopy – Spatial Resolution and Light Diffraction – SENTERRA II

In this webinar, we revisit the physical principles of Raman Microscopy and try to reach the limits of Bruker’s Raman microscope.

Raman Microscopy – SENTERRA II

The role of the modern QA/QC laboratory has evolved into one where problems of almost any type are encountered. Product analysis is conducted using a variety of scientific instrumentation, some destructive and some not. Specificity and sensitivity are key elements of any analytical tool to be employed in this environment.&nbsp;In this webcast, we will discuss the role Raman micro- and macro-spectroscopy can play in simplifying and streamlining the analysis of products and packaging will be discussed. Additionally, the usefulness of Raman spectroscopy will be reviewed for the identification of product defects due to foreign body inclusions, content defects, or deviations from expected content uniformity.&nbsp;Specific topics we will cover include:<ul><li>Raman and regulatory compliance</li><li>Where does Raman fit in the QA/QC laboratory?</li><li>Characterizing unknown foreign bodies in product</li><li>Assessing product quality assurance quickly and easily</li></ul>Key Learning Objectives<ul><li>Learn how Raman spectroscopy can be seamlessly added to your compliant QA/QC laboratory</li><li>Learn the value of Raman for identifying unknown objects non-invasively</li><li>Learn how content uniformity and component distribution can be readily characterized</li></ul>Who Should Attend?<ul><li>QA/QC analyst in polymers, pharmaceutical, forensic, and materials–based industries</li></ul><blockquote>Presenter: Dr. Tom Tague (Applications Manager and Chair of the Safety Committee Bruker Corporation)Dr. Tom Tague is the Applications Manager (FTIR and Raman products) and Chair of the Safety Committee for Bruker Corporation. He is also a member of the Visiting Advisory Committee of the Metropolitan Museum of Art in New York and the Advisory Board of Amplified Sciences. Dr. Tague received his Ph.D. from the University of Utah in Physical Chemistry and his B.S. in Chemistry, from the University of Texas at San Antonio. He conducted his postdoctoral research at the University of Virginia working with professor Lester Andrews. He is a member of the American Chemical Society, the Society for Applied Spectroscopy, the American Physical Society, and the Optical Society of America. Dr. Tague is active in developing new methods and instrumentation with the goal of improving the sensitivity and detection limits of spectroscopy related applications. Dr. Tague has more than 80 publications and 5 patents.</blockquote>

ICPMS webináře se zaměřením na Akademie/Principy - strana 8