Ohrožené řeky II - Drnový potok - pesticidy propiconazol a cyproconazol
CzWA: Ohrožené řeky II - Drnovský potok - pesticidy propiconazol a cyproconazol
Do Drnového potoka v povodí Berounky v noci ze 7. na 8. října 2019 unikla z areálu Holz Schiller v Lubech u Klatov nebezpečná látka Impralit-BSK effect obsahující pesticidy propiconazol a cyproconazol. Jaké byly první kroky podniku Povodí Vltavy? Jak se zjišťovala kontaminující látka a její pohyb povodím? Jaké byly prováděny manipulace na vodních dílech a proč? Jak havárie ovlivnila výrobu vody pro Plzeň a pro Nýrsko?
Hosty debaty byli:
- M. Klimtová (VODÁRNA PLZEŇ)
- H. Sochorová (Vodohospodářský podnik)
- M. Koželuh (Povodí Vltavy)
- K. Zelenka (Povodí Vltavy)
- V. Tajč (Povodí Vltavy)
- L.Zelený (Povodí Vltavy)
CzWA: Ohrožené řeky II - Drnovský potok - pesticidy propiconazol a cyproconazol
Záznam dalších 2 částí debaty Ohrožené řeky II najdete na YouTube kanálů CzWA - Asociace pro vodu ČR:
Ohrožené řeky I. - Bečva. Otava? Berounka? Jizera?
Kauza otravy řeky Bečva vyvolává řadu otázek.
- Je u nás ochrana povrchových vod dostatečně legislativně ošetřena?
- Mají subjekty nakládající s nebezpečnými látkami povinnosti, které lze účinně kontrolovat a vymáhat?
- Kdo je zodpovědný za řešení havárií v povodí?
- Máme se bát, že se něco podobného stane na jiné řece v ČR?
Tyto a podobné otázky jsme položili čtyřem hostům - ekoložce a krajinné inženýrce Janě Moravcové, toxikologovi Přemyslu Soldánovi, hydrobiologovi Jindřichu Durasovi a odborníkovi na kvalitu vody a chov ryb Radovanovi Koppovi v debatě pořádané v rámci cyklu Vodárenské čtvrtky.
Pokud nastane havárie, při které uniknou do povrchové vody nebezpečné látky, nemůžeme se za současného stavu spolehnout, že systém zafunguje správně. Neexistuje totiž žádný závazný postup nebo metodika, kterou by se subjekty, které havárii řeší, řídily. Záleží tak na okolnostech a hlavně zkušenosti a odbornosti těch, kteří se na místo havárie dostanou jako první a kteří se ujmou koordinace vyšetřování. Jinak bude postupováno, když službu na inspekci životního prostředí bude mít zrovna čerstvě nastoupivší inspektor z oddělení ochrany ovzduší a bude muset vyjet na místo havárie oproti tomu, když od počátku bude u havárie inspektor s letitou praxí na ochraně vod a místní znalostí . U pracovníků vodoprávních úřadů na obcích s rozšířenou působností také s ohledem na jejich pracovní zaměření nemůžeme očekávat, že budou všichni schopni správně reagovat, určit místa a způsob odběru vzorků, rozhodnout o rozsahu analýz. Je proto nesmírně důležité, aby hned v úvodu havárie byli přizváni odborníci a laboratoř z příslušného státního podniku Povodí.
Co můžeme udělat jako laici, pokud jsme u havárie jako první?
- Zavolat na 112 a havárii ohlásit, sdělit co nejvíce detailů.
- Máme-li u sebe vhodnou láhev, ideálně z polyetylénu, pořádně ji vypláchneme a odebereme vzorek.
- Nejlepší je, pokud pořídíme zároveň fotky a video.
Často jsou to neocenitelné informace, které už v laboratorních podmínkách nelze získat. Například chování ryb, charakter znečištění (pěna apod.).
Když se zjistí, jaká látka unikla do řeky, neznamená to, že bychom rovnou mohli určit viníka. Nakládání s nebezpečnými látkami se sice registruje, ale až od určitého množství. Záleží také, zda příslušný podnik oznámí včas nakládání s novou látkou nebo změnu množství. Podobné je to s havarijními plány, u kterých není jistota, zda jsou aktuální. Porovnáme-li to s evidencí odpadů, kde se křížem kontroluje hlášení producenta a odběratele, podobný systém by ve světě průmyslu směřujícího ke 4.0 neměl být problém.
Se zákonem o vodách z roku 2001 zanikla povinná funkce vodohospodáře. Podnikající osoba musí mít odborně způsobilou osobu na bezpečnost práce, požární ochranu, nakládání s chemickými látkami, odpadového hospodáře - neměla by mít i vodohospodáře? Někoho s příslušným vzděláním, který bude zodpovědný za havarijní plánování, ochranu toku při povodních, nakládání s dešťovými a odpadními vodami?
Jak jsou nastaveny pokuty za znečištění řek a podzemních vod? Samotné uložení pokuty neřeší nápravu stavu. Pro malý podnik může být pokuta likvidační a způsobená škoda daleko vyšší než samotná pokuta. Nebylo by vhodné, aby bylo povinné pojištění na škodu na životním prostředí úměrně vysoké nebezpečí, které plyne z nakládání s nebezpečnými látkami nebo provozem nebezpečné technologie? Více než pokuty jsou důležitější nápravná opatření, která může uložit inspekce nebo vodoprávní úřad. Náklady na opatření mohou být násobně vyšší než pokuta a mohou mít mnohem větší smysl. Jen se málo využívají.
Před příštím setkání, které proběhne 18. února pod názvem Ohrožené řeky II, oslovíme ministerstvo životního prostředí a zeptáme se, jaké úpravy legislativy v této věci připravují. Absenci jednotné metodiky řešení havárií považujeme za velmi vážný problém. Přitom Výzkumný ústav vodohospodářský metodiku zpracoval již v roce 2014 v rámci výzkumného projektu. Je samozřejmé, že by takový materiál bylo dnes potřeba aktualizovat, ale nebude se začínat od nuly. Budeme se také zajímat, jak je to s odborností ve státní správě, se systematickým vzděláváním odborných zaměstnanců, s přístupem k informacím. Narážíme znovu a znovu na problém dostatku odborníků. Ze škol vychází stále méně absolventů vodohospodářských oborů a není zde dobře dostupný systém rekvalifikace a doplnění vzdělání ve vodohospodářských oborech.
