Diskuse: Pomohou evropské miliardy české vědě?

Pomohou další evropské miliardy z programu Horizon Europe i české vědě? Na tuto otázku se zaměřila čtvrteční on-line diskuse Institutu pro politiku a společnost.

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu plánuje nastavení nového rámcového programu Horizon Europe. Přínosem tohoto programu mají být především nové přístupy a efektivnější nástroje veřejné politiky, a to zejména v souvislosti se zavedením účinnější komunikace mezi politiky a vědci. Mělo by také vzniknout až 100 tisíc nových pracovních míst v sektorech výzkumu, vývoje a inovací.

Diskuse o dopadech evropských peněz na českou vědu, kterou pořádal Institut pro politiku a společnost a moderoval Aleš Vlk z portálu Vědavýzkum.cz, se zúčastnila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, vedoucí výzkumník z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR a člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace Václav Hořejší, prezident Asociace výzkumných organizací a předseda představenstva COMTES FHT Libor Kraus a ředitel konsorcia CEITEC Pavel Tomančák.

Současnost české vědy a role evropských peněz

Podle Evy Zažímalové je česká věda ve vybraných oborech, jako je matematika, fyzika, chemie, molekulární biologie či některé oblasti ekonomie na špičkové úrovni, a to navzdory tomu, jak vypadá její finanční situace. Předsedkyně Akademie věd zdůraznila, že do české vědy sice v absolutní částce nejde prostředků málo, ale v mnoha ohledech jsou nešťastně rozdělovány. Kritizovala především přetrvávající vysokou míru grantového financování na úkor institucionální složky, což v průběhu diskuse potvrdili i ostatní řečníci. „Granty mají být třešničkou na dortu pro ty nejlepší, a ne aby kvalitní instituce nemohly bez grantů žít,“ uvedla Zažímalová.

Václav Hořejší zdůraznil, že existuje jasná korelace mezi úrovní HDP na osobu a úrovní vědy, ať už ji budeme měřit jakýmikoliv indikátory. Pohybujeme se tedy nyní mírně pod průměrem EU, což je oproti situaci před pětadvaceti lety obrovský posun kupředu. Upozornil však také, že i přes nesporně pozitivní roli evropských investic, ze kterých se v České republice podařilo vybudovat kvalitní výzkumnou infrastrukturu, také evropská schémata přispívají k dominanci grantového financování vědy v Česku.

Kvantita versus kvalita

S tím souhlasí i Pavel Tomančák, podle kterého má rozdělování evropských peněz formou grantů, tedy kontraktů s omezeným prostorem pro vědeckou kreativitu, za důsledek nedostatečný dopad těchto evropských investic na rozvoj české vědy. I tak ale na statistice dokládá, že se v Česku za relativně málo peněz ve srovnání s ostatními vyspělými evropskými státy vyprodukuje poměrně hodně vědeckých výsledků. Ne vždy jsou však dostatečně kvalitní.

Otázku kvantity versus kvality nejen vědeckých výstupů, ale také celých pracovišť výzkumu a vývoje otevřel Libor Kraus, podle kterého se v rámci zejména strukturálních fondů vybudovala celá řada vědeckých pracovišť, která se velmi dobře etablovala. Dnes jsou ale do jisté míry opomíjena na úkor podpory zakládání stále nových výzkumných infrastruktur. Také ředitel CEITEC Tomančák souhlasí s tím, že pokud Česká republika ve vědě míří k často skloňované excelenci, je potřeba rozvíjet kvalitu, která již byla vybudována, a ne pouze zakládat nové infrastruktury takzvaně „na zelené louce“, ať už z evropských či národních prostředků.

I přes některé nedostatky se účastníci diskuse shodli na tom, že evropské finance z rámcových programů měly a i v budoucnu budou mít nezpochybnitelný význam pro rozvoj české vědy. Kdo se opravdu snaží do těchto programů zapojit a hledá kontakty v zahraničí, tak je zpravidla najde, což dokládá i rostoucí účast a úspěšnost některých českých institucí třeba v programech Evropské výzkumné rady nebo akcí Marie Skłodowska-Curie. Proti tomuto trendu však stojí relativně dobrá dostupnost financování z národních prostředků a strukturálních fondů.

Celou diskusi si můžete pustit ze záznamu v úvodu.