Profesor Vladimír Sklenář sedmdesátiletý

V době jeho středoškolských studií asi málokdo předvídal, že ho čeká vědecká kariéra. Spíše než studiu přírodních věd se Vladimír na gymnáziu věnoval basketbalu a hře na kytaru v rockové skupině.
Masarykova univerzita, Magazín M, CC-BY: Vladimír Sklenář

Masarykova univerzita, Magazín M, CC-BY: Vladimír Sklenář

Vladimír Sklenář se narodil 16. 4. 1951 v Brně v rodině lékaře. V době jeho středoškolských studií asi málokdo předvídal, že ho čeká vědecká kariéra. Spíše než studiu přírodních věd se Vladimír ve svých gymnaziálních letech věnoval basketbalu a hře na kytaru v rockové skupině. Maturitní ročník 1969 byl na dlouhou dobu jediný, kdy si studenti mohli vybrat, z kterého cizího jazyka budou maturovat. Vladimír si vybral němčinu místo tehdy preferované ruštiny. Na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity (tehdy Univerzita Jana Evangelisty Purkyně) vystudoval Vladimír Sklenář obor fyzikální chemie a v roce 1975 zde získal titul RNDr. za rigorózní práci v oblasti elektrochemie.

NMR spektroskopií se Vladimír začal zabývat na Ústavu přístrojové techniky ČSAV v Brně, kam nastoupil v roce 1976 po absolvování základní vojenské služby. V této době začíná definitivně převládat pulzní způsob měření NMR spekter s Fourierovou transformací, který otevřel cestu pro bouřlivý rozvoj metod NMR spektroskopie a širokou škálu aplikací v chemii a biochemii, tak jak je známe dnes. ÚPT byl ovšem v té době zaměřen spíše na aplikovaný výzkum a vývoj, jejichž výsledky přebíral n.p. Tesla Brno, který v té době spektrometry vyráběl, než na publikování originálních vědeckých poznatků. Nicméně díky zkušenému vývojovému týmu bylo možno provádět i taková měření, která nebyla na tehdy běžných přístrojích možná. Také pomohla skutečnost, že ústav zakoupil „pro inspiraci“ pulzní NMR spektrometr od firmy Bruker. Spolu s Pavlem Trškou a Milanem Hájkem z VŠCHT Praha se Vladimír věnuje využití spektroskopie ¹³C pro studium organických molekul, ve spolupráci s Jaroslavem Kyprem a Michaelou Vorlíčkovou z Biofyzikálního ústavu ČSAV publikují práce o struktuře DNA na základě ³¹P spekter a spolu se Zenonem Starčukem se zabývá vývojem metod pulzní NMR spektroskopie, zejména selektivní excitací, dekaplinkem a potlačením signálu rozpouštědla. V roce 1984 obhajuje na VUT v Brně dizertační práci na téma složených pulzů v NMR spektroskopii a získává titul CSc. v oboru aplikovaná fyzika.

Zásadní impuls dostává vědecká kariéra Vladimíra Sklenáře v roce 1986, kdy po několikaletém vyjednávání konečně odjíždí na postdoktorátní pobyt v Laboratoři chemické fyziky na National Institutes of Health v Bethesdě, MD, USA. Ani na NIH sice nebylo v té době k dispozici nejmodernější vybavení pro NMR spektroskopii, nicméně dva spektrometry od firmy Nicolet s poněkud zastaralou elektronikou nabízely alespoň dostatečně vysoké magnetické pole pro biomolekulární aplikace. To spolu s dobrým zázemím v elektronice umožnilo vývoj dvoudimenziálních heteronukleárních metod a jejich aplikaci na studium struktury proteinů a nukleových kyselin. Během patnáctiměsíčního pobytu na NIH publikoval Vladimír spolu s Adrianem Baxem a dalšími spolupracovníky třináct původních vědeckých prací, z nichž většina je stále aktuální a dodnes citována. Není divu, že po takovémto vědeckém rozletu byly Vladimírovi po návratu v roce 1987 české poměry poněkud těsné a ačkoli zůstává na ÚPT, vědecky spolupracuje především s profesorkou Juli Feigon z University of California v Los Angeles. Společně publikují řadu studií struktury nukleových kyselin pomocí NMR spektroskopie, včetně zásadní studie tvorby DNA triplexu v roztoku uveřejněné v časopise Nature v roce 1990.

V roce 1992 se Vladimír habilituje na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity a stává se docentem pro obor fyzikální chemie. Na fakultě však nemá pro svou vědeckou práci k dispozici dostatečně kvalitní vybavení, a proto odchází do Strasbourgu a stává se na čas výzkumným pracovníkem u firmy Marion Merrell Dow. Zde vyvíjí svoji nejúspěšnější metodu pro potlačení signálu rozpouštědla v NMR spektrech, nazvanou WATERGATE ve zřejmé reminiscenci na postdoktorátní pobyt v blízkosti Washingtonu. Tato metoda dosáhla v biomolekulární NMR univerzálního rozšíření a původní článek v J. Biomol. NMR z roku 1992 má v současné době (duben 2021) přes 3 300 citací. V roce 1995 konečně Přírodovědecká fakulta MU získává ve spolupráci s dalšími institucemi prostředky pro zakoupení supravodivého NMR spektrometru. Vladimír Sklenář se vrací do Brna, definitivně opouští i ÚPT a zakládá na Přírodovědecké fakultě laboratoř NMR spektroskopie se zaměřením na vývoj metod NMR spektroskopie a jejich aplikaci na studium struktury a dynamiky biomolekul. V roce 1996 získává Vladimír titul DrSc. a v následujícím roce se stává profesorem pro obor fyzikální chemie. Jím vedené pracoviště se začleňuje do Laboratoře struktury a dynamiky biomolekul, která se v roce 2001 rozrůstá v Národní centrum pro výzkum biomolekul.

V souvislosti se založením Středoevropského technologického institutu (CEITEC) v roce 2011 se prof. Sklenář zasazuje o pořízení špičkového přístrojového vybavení nejen pro NMR spektroskopii, ale i pro rychle se rozvíjející kryoelektronovou mikroskopii. Jeho výzkumné aktivity přecházejí na výzkumné skupiny Radka Marka a Lukáše Žídka, přístrojové vybavení pro NMR spektroskopii je soustředěno v Národním NMR centru Josefa Dadoka a Vladimír se stává koordinátorem programu strukturní biologie CEITEC. V roce 2016 předává i tuto funkci mladšímu nástupci a dále se věnuje zejména organizační práci v projektech na podporu výzkumných infrastruktur jako jsou Česká infrastruktura pro integrativní strukturní biologii (CIISB) a Instruct-ERIC.

Prof. Vladimír Sklenář je autorem sto čtyřiceti sedmi vědeckých prací, o jejichž významu jasně hovoří počet citací blížící se k číslu 10 000. Je členem Učené společnosti České republiky a redakčních rad časopisů Journal of Magnetic Resonance a Journal of Biomolecular NMR.

Do dalších let přejeme jubilantovi hodně zdraví a elánu, aby ještě dlouho mohli mladší kolegové čerpat z jeho zkušeností a podpory.

Zdroje

Foto publikováno pod CC BY 3.0 CZ, licenční podmínky jsou dostupné na adrese.

Spektroskopická společnost Jana Marka Marci
 

Mohlo by Vás zajímat

Analysis of Elemental Impurities in Lithium Iron Phosphate Cathode Materials for LIBs by ICP-OES

Instrumentace
ICP/OES
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Průmysl a chemie, Materiálová analýza

Monitoring of Adhesive Curing using Time Course Measurement with FTIR Spectroscopy

Instrumentace
FTIR Spektroskopie
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Materiálová analýza

Škola MS: Portály LabRulez: Jak se stát jejich součástí a vyhledávat informace

Instrumentace
---
Výrobce
---
Zaměření
---

Advancing Research of Lithium-Ion Batteries Using the Agilent Cary 630 FTIR Spectrometer

Instrumentace
FTIR Spektroskopie
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Materiálová analýza

Determination of Brix, fructose, glucose, and sucrose with NIRS

Instrumentace
NIR Spektroskopie
Výrobce
Metrohm
Zaměření
Potraviny a zemědělství
 

Podobné články


Článek | Osobnosti

ERC grant pomáhá otevírat dveře, říká fyzikální chemik Otyepka

Dnes Michal Otyepka působí na pomezí materiálové chemie a využívá nástroje výpočetní a teoretické chemie k pochopení struktury a vlastností materiálů.

Článek | Osobnosti

Nastupující generace vědců se ve světě neztratí

Vladimír Sklenář vede v Ceitecu výzkumný program zaměřený na strukturní biologii. Medicína může být daleko lepší, než bývala, s pomocí biologie.

Článek | Osobnosti

Zdeněk Herman: Začátky hmotnostní spektrometrie u nás a hmotnostní spektrometrie v Ústavu fyzikální chemie Akademie věd

Příběh hmotnostní spektrometrie u nás začíná počátkem padesátých let v okruhu žáků prof. Jaroslava Heyrovského (1890-1967) v ústavu fyzikální chemie University Karlovy a v Polarografickém ústavu.
 

Podobné články


Článek | Osobnosti

ERC grant pomáhá otevírat dveře, říká fyzikální chemik Otyepka

Dnes Michal Otyepka působí na pomezí materiálové chemie a využívá nástroje výpočetní a teoretické chemie k pochopení struktury a vlastností materiálů.

Článek | Osobnosti

Nastupující generace vědců se ve světě neztratí

Vladimír Sklenář vede v Ceitecu výzkumný program zaměřený na strukturní biologii. Medicína může být daleko lepší, než bývala, s pomocí biologie.

Článek | Osobnosti

Zdeněk Herman: Začátky hmotnostní spektrometrie u nás a hmotnostní spektrometrie v Ústavu fyzikální chemie Akademie věd

Příběh hmotnostní spektrometrie u nás začíná počátkem padesátých let v okruhu žáků prof. Jaroslava Heyrovského (1890-1967) v ústavu fyzikální chemie University Karlovy a v Polarografickém ústavu.
 

Podobné články


Článek | Osobnosti

ERC grant pomáhá otevírat dveře, říká fyzikální chemik Otyepka

Dnes Michal Otyepka působí na pomezí materiálové chemie a využívá nástroje výpočetní a teoretické chemie k pochopení struktury a vlastností materiálů.

Článek | Osobnosti

Nastupující generace vědců se ve světě neztratí

Vladimír Sklenář vede v Ceitecu výzkumný program zaměřený na strukturní biologii. Medicína může být daleko lepší, než bývala, s pomocí biologie.

Článek | Osobnosti

Zdeněk Herman: Začátky hmotnostní spektrometrie u nás a hmotnostní spektrometrie v Ústavu fyzikální chemie Akademie věd

Příběh hmotnostní spektrometrie u nás začíná počátkem padesátých let v okruhu žáků prof. Jaroslava Heyrovského (1890-1967) v ústavu fyzikální chemie University Karlovy a v Polarografickém ústavu.
 

Podobné články


Článek | Osobnosti

ERC grant pomáhá otevírat dveře, říká fyzikální chemik Otyepka

Dnes Michal Otyepka působí na pomezí materiálové chemie a využívá nástroje výpočetní a teoretické chemie k pochopení struktury a vlastností materiálů.

Článek | Osobnosti

Nastupující generace vědců se ve světě neztratí

Vladimír Sklenář vede v Ceitecu výzkumný program zaměřený na strukturní biologii. Medicína může být daleko lepší, než bývala, s pomocí biologie.

Článek | Osobnosti

Zdeněk Herman: Začátky hmotnostní spektrometrie u nás a hmotnostní spektrometrie v Ústavu fyzikální chemie Akademie věd

Příběh hmotnostní spektrometrie u nás začíná počátkem padesátých let v okruhu žáků prof. Jaroslava Heyrovského (1890-1967) v ústavu fyzikální chemie University Karlovy a v Polarografickém ústavu.