Věda ve jménu dcery. To je příběh krystalografa Václava Petříčka

Vědec vstává každý den ve čtyři ráno, aby se mohl věnovat studentům anebo práci na svém legendárním programu JANA. Václav Petříček napsal první verzi nejkomplexnějšího nástroje pro zkoumání krystalografických struktur už v roce 1984 a dodnes ho vylepšuje. "Stal jsem se vědcem také proto, abych mohl dělat jen to, co mě baví," říká o sobě světový fyzik, který je také náruživým sportovcem.

Ve jménu dcery

Jak vypadají uvnitř věci, které nás obklopují? Má struktura látek své zákonitosti? Dají se zkoumat, měřit, nebo dokonce měnit? Když byla v roce 2011 udělena Nobelova cena za chemii za objev takzvaných kvazikrystalů, přitáhla zájem veřejnosti krystalická struktura látek, jež je klíčová pro jejich vlastnosti. Světově uznávaným odborníkem v tomto oboru je Václav Petříček, který se zabývá vývojem programových systémů pro výpočty komplikovaných krystalových struktur.

Unikátní program, který za tímto účelem v 80. letech vyvinul a který je dnes široce používán laboratořemi po celém světě, pojmenoval po své dceři – JANA. Ve svém kódu obsáhla JANA téměř celou krystalografii.

„Nikdy jsem za svůj program nechtěl peníze, jen spolupráci,“ prozrazuje Václav Petříček tajemství fenomenálního úspěchu JANY, která má dnes několik tisíc uživatelů po celém světě a ročně nasbírá přes pětistovku citací. „Když v ní někdo najde chybu nebo má nápad na vylepšení, požádám ho, aby mi to poslal. Díky tomu jsem navázal spolupráci s nejlepšími laboratořemi světa.“

Ceny Neuron 2021 znají svoje laureáty: Geniální matematik, světový fyzik nebo objevitel nových molekul. Nadační fond Neuron předal Ceny Neuron excelentním českým vědkyním a vědcům.

Dělám jen to, co mě baví

Václav Petříček, jeden z nejvýznamnějších českých krystalografů, vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Karlovy univerzity a už padesát let pracuje jako vědecký pracovník ve Fyzikálním ústavu Akademie věd. Původně měl na průmyslovce namířeno na chemii, ale technologie chemické výroby ho nebavila, a tak přehodil výhybku směrem k matematice a fyzice. „Od té chvíle,“ prohlašuje, „dělám jenom to, co mě baví. A tak už to zůstalo.“

V současné době se Václav Petříček zabývá metodikou řešení magnetických struktur z neutronových difrakčních dat. Měří uspořádání atomů v látkách, jejichž krystalová mříž je narušena určitým zákonitým způsobem, takzvanou modulací. Její přítomnost je důležitým svědectvím o elektronovém uspořádání a povaze chemických vazeb v těchto látkách a detailní určení struktury je pak základním východiskem k pochopení fyzikálně chemických jevů.

Pro názornost to Václav Petříček popisuje takto: „Základem krystalu je struktura, která se periodicky opakuje. Třeba jako cihly. Když krystal prosvítíte paprsky, dostanete difrakční obraz, díky němuž lze vidět, jak jsou v oné struktuře rozmístěny atomy. Periodickým porušením translační symetrie je posléze možné měnit vlastnosti dané látky. Vezměte si tuhu a diamant – pořád je to uhlík. Ale každá z těchto látek má zcela odlišné vlastnosti. Jak je to možné? Záleží na tom, jak jsou uspořádané atomy a jak jsou vázané mezi sebou. Metoda, která určí, jak vypadají, je naše metoda difrakční analýzy.“