Devět osobností získalo prestižní Akademickou prémii a ocenění Lumina quaeruntur

Velkorysá finanční podpora poskytne třem vědkyním a šesti vědcům nerušené zázemí pro jejich další badatelskou práci. Akademickou prémii, určenou pro již zavedené zkušené odborníky, letos obdrželi matematička Šárka Nečasová, ekolog Vojtěch Novotný a fyzik Patrik Španěl. Prémie Lumina quaeruntur se udílí výzkumníkům mladší a střední generace. Letos ji získali fyzik Dominik Kriegner, expertka na mikroskopické zobrazování oceli Šárka Mikmeková, výzkumník 2D materiálů Matěj Velický, bioložka Elisabeth Hehenberger, historik Jan Jakub Surman a etnolog Martin Fotta.

Oproti minulým ročníkům se tentokrát obě prémie udílely společně. „Letos je ceremoniál poprvé součástí festivalu Týden Akademie věd, protože si myslíme, že popularizace jde ruku v ruce se špičkovou vědou a prestižními oceněními, kterými Praemium Academiae i Lumina quaeruntur bezesporu jsou,“ uvedla předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová v prostorách Knihovny Akademie věd ČR v pátek 5. listopadu 2021.

OCENĚNÍ AKADEMICKÁ PRÉMIE

Finanční podpora, kterou Akademická prémie vědcům přináší, patří k nejvýznamnějším v České republice. Jejím smyslem je vytvořit vědcům takové podmínky, aby se mohli nerušeně věnovat bádání, aniž by museli opakovaně žádat o administrativně náročné granty mimo Akademii věd. V rámci Akademické prémie získávají nárok až na 30 milionů korun, které lze čerpat v průběhu šesti let. Použít je mohou k jakémukoli účelu v rámci projektu – pořízení vybavení či laboratorních potřeb, ale i k hrazení osobních nákladů, vždy po dohodě s ředitelem domovského ústavu.

Od roku 2007 si Akademickou prémii převzaly již tři desítky osobností. Až do minulého roku šlo však výhradně o muže. „Asi před dvěma lety mi laureát z Matematického ústavu při děkovné řeči vytkl, že mezi laureáty Akademické prémie není žádná žena. Já jsem mu tehdy namítla, že ženy o prémii nežádají,“ řekla Eva Zažímalová. „Musím říct, že situace už se k mému velkému potěšení změnila, již máme dvě laureátky a jsem přesvědčena, že jejich počet poroste,“ dodala předsedkyně.

Akademie věd ČR/Jana Plavec: RNDr. Patrik Španěl, Dr. rer. nat. - fyzikální chemik, specialista na hmotnostně spektrometrickou analýzu lidského dechu

Výzkum lidského dechu i tropického pralesa

Dalším nositelem Akademické prémie je Patrik Španěl z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Prostředky z ocenění mu pomůžou sestavit tým, jehož úkolem bude vyvinout inovativní, vysoce citlivé a robustní hmotnostní spektrometrické metody pro analýzy stopových těkavých organických látek ve vzduchu. Částečky, které ho zajímají, se ve vzduchu (ale i dechu člověka) vyskytují v nejmenších možných koncentracích (v řádu 10-9). Jde o to najít jednotky molekul mezi miliardami ostatních. Běžné spektrometry je nenaměří.

Výzkum by mohl pomoct například v medicíně. Z lidského dechu se dají totiž vyčíst různé nemoci včetně diabetu nebo bakteriálních infekcí. „Pro mě bylo vždycky nejdůležitější, aby to, co dělám, bylo pravdivé. Aby výsledky byly podloženy experimentem a logickou úvahou, proto je pro mě klíčová práce v laboratoři, protože tam experimentálně testujeme, jestli naše představy jak co funguje, jsou aspoň přibližně pravdivé,“ řekl Patrik Španěl.

Akademie věd ČR/Jana Plavec: RNDr. Patrik Španěl, Dr. rer. nat. - fyzikální chemik, specialista na hmotnostně spektrometrickou analýzu lidského dechu

RNDr. PATRIK ŠPANĚL, Dr. rer. nat.

fyzikální chemik, specialista na hmotnostně spektrometrickou analýzu lidského dechu, nositel ocenění Akademická prémie

Ve vzduchu se kromě všeobecně známého dusíku a kyslíku vyskytuje ještě mnoho dalších plynů a par, včetně škodlivých. V lidském dechu je jejich počet ještě větší a mohou být spojené s různými nemocemi od diabetu přes reflux jícnu po bakteriální infekce.

Patrik Španěl vytvoří díky prostředkům z Akademické prémie tým, jehož úkolem bude vyvinout inovativní, vysoce citlivé a robustní hmotnostní spektrometrické metody pro rychlé analýzy stopových těkavých organických látek ve vzduchu a dechu.

Patrik Španěl (nar. 1967) pracuje v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a ve svém vědeckém zaměření ukázkově kombinuje absolvované obory: na Matematicko-fyzikální fakultě Karlovy univerzity vystudoval fyzikální elektroniku, při doktorátu na Leopold-Franzens Universität v Innsbrucku se věnoval fyzice ionizovaných plynů. Právě ionty v plynech umožňují zmiňované velice citlivé měření.

Částečky, které Patrika Španěla zajímají, se totiž ve vzduchu (a v dechu člověka) vyskytují v těch nejmenších koncentracích (v řádu 10-9). Jde o jednotky molekul vůči miliardám molekul vydechovaného vzduchu. A běžné spektrometry je nenaměří.

Zajímavé je, že Patrik Španěl se ke zkoumání lidského dechu dostal přes reakce iontů v mezihvězdných oblacích. Ještě jako student se tak seznámil s iontovou chemií a zkoumal třeba jak ve vesmíru, v mezihvězdných oblacích vznikají organické molekuly. Pak se začal zajímat o to, v jakých dalších oblastech by se dala iontová chemie použít – a Patrik Španěl namířil své bádání ke stopové analýze ovzduší a lidského dechu.

Metody, na jejichž vývoji se podílel, tak pomáhají například celníkům, aby se při otevírání a kontrole zásilek či kontejnerů neotrávili. Přesná detekce výparů může poskytnout cenné informace i při monitorování znečištěného vzduchu, při výrobě polovodičových čipů, při kontrole kvality potravin, a stále častěji v medicíně. Zatím ale chybí malé a cenově dostupné přístroje a existuje prostor pro zlepšení přesnosti a spolehlivosti měření.

Získané poznatky týmu Patrika Španěla povedou k vývoji praktických analytických přístrojů a metod.

PRÉMIE LUMINA QUAERUNTUR

Prémie Lumina quaeruntur je podporou pro perspektivní vědce mladší a střední generace. V překladu znamená Hledání světla a má pomoct vědcům v začátcích jejich kariér při sestavení vlastního výzkumného týmu a podpořit je v budoucích žádostech o prestižní granty Evropské výzkumné agentury (ERC).

Mladí vědci a vědkyně získají díky podpoře od Akademie věd ČR až čtyři miliony korun ročně, nadto ještě přispívá domovské pracoviště další pětinou, celkově jde tedy o zhruba pět milionů korun na každý rok. „Je to na dobu maximálně pěti let. Jde o velkorysou podporu a je velmi správná právě z těch důvodů, které jsem uvedla na začátku, tedy aby se vědci mohli nerušeně věnovat své práci,“ říká Eva Zažímalová.

Akademie věd ČR/Jana Plavec: Ing. MATĚJ VELICKÝ, Ph.D. - fyzikální chemik na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR 2

Výzkumník 2D materiálů

Jak vtěsnat co nejvíce energie do co nejmenšího prostoru? To je s trochou nadsázky hlavní výzkumnou otázkou Matěje Velického z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Věnuje se výzkumu na rozhraní elektrochemie, spektroskopie a nanomateriálového světa. Ve svém projektu podpořeném Luminou quaeruntur se chce zaměřit na extrémně citlivé a tenké 2D materiály. Jím zjištěné poznatky by se mohly využít v moderních technologiích například při vývoji lepších baterií a palivových článků.

Ing. MATĚJ VELICKÝ, Ph.D.

Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR

Jak vtěsnat co nejvíce energie do co nejmenšího prostoru? To je velmi zjednodušeně předmět zájmu Matěje Velického (nar. 1982). Nadějný vědec se věnuje prudce expandujícímu výzkumu na rozhraní elektrochemie, spektroskopie a nanomateriálového výzkumu, který posouvá hranice současného vědeckého poznání. Matěj Velický pracuje v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, doktorát z chemie získal na univerzitě v Manchesteru.

Svůj projekt, na nějž vynaloží prostředky udělené v prémii Lumina quaeruntur, nazval Laditelná elektrochemie dvou-dimenzionálních polovodičů.

Plánuje v něm využít dokonalé shody mezi extrémní citlivostí 2D polovodičů na jejich prostředí a citlivost elektrochemie na elektronické vlastnosti povrchu materiálů. Svým bádáním tak chce vydláždit cestu k efektivnějšímu skladování a přeměně energie.

Některé fyzikální vlastnosti 2D materiálů, jako vysoká citlivost na vnější prostředí nebo extrémně malá tloušťka, dosud nebyly skutečně pochopeny a využívány. Závisí na nich vývoj nanotechnologií založených na 2D materiálech.

Výzkum 2D materiálů je rychle se rozvíjejí vědeckou disciplínou, na nich založený vývoj nových nanotechnologií ale závisí na důkladném porozumění jejich fyzikálních vlastností. Podle Matěje Velického některé z nich – například extrémní citlivost 2D materiálů na vnější prostředí nebo extrémně malá tloušťka – dosud nebyly skutečně pochopeny a využívány.

Právě tyto nezodpovězené otázky by rád Matěj Velický objasnil, aby se jeho poznatky daly využít v moderních technologiích, jako je problematika baterií, palivových článků nebo superkapacitorů.

Akademie věd ČR-Jana Plavec: Ing. MATĚJ VELICKÝ, Ph.D. - fyzikální chemik na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR