V senátu ČR proběhl seminář věnovaný věčným chemikáliím PFAS

Látky známé pod zkratkou PFAS (perfluorované a polyfluorované sloučeniny) jsou velkou skupinou široce používaných, průmyslově vyráběných chemických látek, které se hromadí v lidském těle a v životním prostředí. Přirozenými procesy jsou v přírodě takřka nerozložitelné, proto bývají nazývány “věčnými chemikáliemi“. Jsou obsaženy např. v plastových obalech, kobercích, textilu a obuvi, teflonu, kosmetice či pěnách používaných pro hašení požárů kapalných hořlavin. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu ČR uspořádal dne 16. dubna k problematice seminář "VĚČNÉ CHEMIKÁLIE PFAS – zdravotní a bezpečnostní hrozby, nové limity a zásadní změny pravidel v EU, připravenost ČR“, kterého se zúčastnili také odborníci z centra RECETOX.

"Zdravotní dopady těchto toxických polutantů, které se dostávají do lidského organismu zejména v pitné vodě a potravinách, jsou alarmující,“ uvedla Jarmila Smotlachová, místopředsedkyně Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. "Významným zdrojem kontaminace, odhaduje se že až z 30 %, jsou některé dnes užívané hasební pěny. Ty mají nesporně vysokou účinnost, ale požářiště a cvičební hasební plochy jsou velkým zdrojem kontaminace. Je třeba provést co nejrychlejší výměny jedovatých hasebních prostředků za nezávadné a zajistit občanům čistou pitnou vodu,“ dodala senátorka Smotlachová.

Během semináře několikrát zazněly výzvy k rychlému omezení těchto látek, kterých je obrovské množství. Mluví se o 10 – 12 tisících kombinací, aktuální legislativa striktně zakazuje jen tři z nich.

Značná část semináře byla věnována problematice hasebních pěnových koncentrátů s obsahem PFAS, které se používají k likvidaci některých požárů. Jedná se o dva druhy fluorovaných hasiv – s výskytem látek PFAS typu PFOA a typu PFHxA. K jejich používání vydaly evropské orgány v posledních letech několik nařízení a aktuálně se dokončuje nařízení o kompletním zákazu PFAS látek v hasicích pěnách v EU.

Výzkumné centrum RECETOX se zabývalo dopady kontaktu s PFAS na zdraví hasičů v Jihomoravském kraji, a to na vzorku 164 účastníků výzkumu. Závěr studie byl jednoznačný: hasiči (nováčci i zkušení profesionálové) měli ve srovnání s obdobnou populací mužů zvýšené hladiny PFAS v krvi. "Podařilo se prokázat souvislost výskytu PFAS v krvi s výskytem bilirubinu, což v důsledku znamená vyšší předpoklady ke kardiovaskulárním chorobám v budoucnosti,“ uvedla Nina Pálešová z RECETOX.

"Ke zvýšené expozici hasičů dochází na stanici, kde se nacházejí prakticky každý den. Není to totiž jen o pěnách, jde také o pracovní pomůcky ošetřené PFAS a pomůcky kontaminované ze zásahů. Dále je to manipulace s hasebními pěnami, které se na stanicích skladují,“ dodala Nina Pálešová.

Její kolega Aleš Pindur představil zárodky projektu Zdravý hasič, který spočívá v komplexním mezioborovém přístupu k této problematice, stojí na pilířích vzdělávání a výzkumu a uvádění poznatků do praxe.

Seminář „VĚČNÉ CHEMIKÁLIE – PFAS“ v českém Senátu ukázal, že boj proti těmto perzistentním chemickým látkám je aktuální a prioritní. Vyžaduje nezbytnou spolupráci mezi státními orgány, odborníky i zainteresovanými subjekty z oblasti průmyslu. Senátoři, vědci i odborní zástupci ekologických organizací se shodli, že pokud není problém řešen komplexně a urychleně, může dojít ke kumulaci zdravotních rizik, která ovlivní kvalitu pitné vody i veřejné zdraví.