Studie: Jak evropský veřejnoprávní výzkum komercializuje své výsledky?

Út, 8.12.2020
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz/JS
Vysoké školy a výzkumné organizace hrají klíčovou roli v evropském inovačním ekosystému – jsou zdrojem znalostí, které lze přenést do aplikační sféry.
Video placeholder

EPO: Valorisation of scientific results Patent commercialisation scoreboard: European universities and public research organisations | November 2020

Hlavním nástrojem komerčního šíření jejich vynálezů jsou evropské patenty, ukazuje nová studie vydaná Evropským patentovým úřadem (EPO).

Z výsledků šetření mezi evropskými vysokými školami a výzkumnými organizacemi, které podaly přihlášku k patentovému úřadu v letech 2007–2018, vyplývá, že více než jedna třetina (36 %) jejich vynálezů se již úspěšně komercializuje a u dalších 42 % se komercializace připravuje.

Podle prezidenta EPO Antónia Campinose výsledky studie naznačují, že dominantním nástrojem, který pomáhá přinášet nové technologie z laboratoří na trh, jsou právě evropské patenty.

Preferovanou formou komercializace je poskytování licencí na patenty, které nastává v 70 % případů. Pouze přibližně 14 % případů komerčního využití výzkumných výsledků tvoří výzkumná spolupráce a 9 % prodej patentů. Vidina založení spin-off společnosti je motivem pro 41 % komercializovaných vynálezů.

Překážky v komercializaci

Podle Campinose však stále existují významné překážky, které proces komercializace brzdí: „Pokud evropská ekonomika chce konkurovat inovacím z Číny a ze Spojených států, tyto překážky musí být odstraněny,“ upozorňuje prezident patentového úřadu.

Hlavním důvodem, proč dvě třetiny vynálezů stále nejsou komercializovány, je, že zatím nedosáhly fáze proof-of-concept, nebo se dokonce stále nacházejí ve fázi výzkumu a vývoje (63 %). Případně ještě nebyl zcela identifikován jejich obchodní potenciál (55 %). Neúspěch při snaze nalézt obchodního partnera je třetím nejčastějším důvodem (38 %) neúspěšné komercializace, přičemž častěji tyto potíže hlásí výzkumné organizace z jižní a východní Evropy. Dalším častým problémem je nedostatek finančních prostředků na aktivity komercializace (25 %).

Nalézání komerčních parterů

Studie EPO ukazuje, že komerčními partnery výzkumných organizací jsou překvapivě malé, střední i velké podniky ve stejném poměru. Většina (74 %) úspěšných komerčních spoluprací zahrnuje partnery z jedné země, pouze ve 27 % případů se jedná o spolupráci napříč Evropou. Snaha o získání obchodních partnerů ze zahraničí hraje významnější roli pro výzkumné organizace z jižní a východní Evropy.

Nejčastějším způsobem získávání komerčních partnerů jsou osobní vazby (92 %) a předchozí obchodní a výzkumní partnerství (71 %). Na třetí příčce se umístily veletrhy a konference (49 %). Patentové databáze (21 %) a internetové obchodní platformy (15 %) jsou využívány méně často a jejich rozvoj tak skýtá potenciál pro zlepšení situace z hlediska nalézání vhodných komerčních partnerů.

Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by Vás zajímat

Analysis of Elemental Impurities in Lithium Iron Phosphate Cathode Materials for LIBs by ICP-OES

Instrumentace
ICP/OES
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Průmysl a chemie, Materiálová analýza

Monitoring of Adhesive Curing using Time Course Measurement with FTIR Spectroscopy

Instrumentace
FTIR Spektroskopie
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Materiálová analýza

Škola MS: Portály LabRulez: Jak se stát jejich součástí a vyhledávat informace

Instrumentace
---
Výrobce
---
Zaměření
---

Advancing Research of Lithium-Ion Batteries Using the Agilent Cary 630 FTIR Spectrometer

Instrumentace
FTIR Spektroskopie
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Materiálová analýza

Determination of Brix, fructose, glucose, and sucrose with NIRS

Instrumentace
NIR Spektroskopie
Výrobce
Metrohm
Zaměření
Potraviny a zemědělství
 

Podobné články


Článek | Osobnosti

Recept na úspěšný transfer technologií? Začíná u špičkového základního výzkumu

Po třinácti letech práce u chemických a farmaceutických gigantů se vrátil zpátky na akademickou půdu, aby pomohl s přenosem výsledků základního výzkumu do praxe.

Článek | Různé

Jen peníze nestačí: Dobrou vědu dělá dobré vedení. A vyspělí sousedé

Posílat evropské peníze do rozvíjejících se států Unie a čekat, že se díky tomu tamní věda vyšvihne na západní úroveň, je nesmysl. Naznačila to nová studie sdružení Alliance4Life.

Článek | Různé

Na Heyrovského ústavu plánují dvě nové spin-off firmy

Ochrana historického dědictví nebo přeměna metanu na metanol. To jsou dva příklady úspěšných projektů v oblasti transferu technologií na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Článek | Různé

Věda kolem světa: Švýcarsko vyloučeno ze společenství evropských výzkumných infrastruktur

Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací za uplynulý měsíc událo.
 

Podobné články


Článek | Osobnosti

Recept na úspěšný transfer technologií? Začíná u špičkového základního výzkumu

Po třinácti letech práce u chemických a farmaceutických gigantů se vrátil zpátky na akademickou půdu, aby pomohl s přenosem výsledků základního výzkumu do praxe.

Článek | Různé

Jen peníze nestačí: Dobrou vědu dělá dobré vedení. A vyspělí sousedé

Posílat evropské peníze do rozvíjejících se států Unie a čekat, že se díky tomu tamní věda vyšvihne na západní úroveň, je nesmysl. Naznačila to nová studie sdružení Alliance4Life.

Článek | Různé

Na Heyrovského ústavu plánují dvě nové spin-off firmy

Ochrana historického dědictví nebo přeměna metanu na metanol. To jsou dva příklady úspěšných projektů v oblasti transferu technologií na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Článek | Různé

Věda kolem světa: Švýcarsko vyloučeno ze společenství evropských výzkumných infrastruktur

Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací za uplynulý měsíc událo.
 

Podobné články


Článek | Osobnosti

Recept na úspěšný transfer technologií? Začíná u špičkového základního výzkumu

Po třinácti letech práce u chemických a farmaceutických gigantů se vrátil zpátky na akademickou půdu, aby pomohl s přenosem výsledků základního výzkumu do praxe.

Článek | Různé

Jen peníze nestačí: Dobrou vědu dělá dobré vedení. A vyspělí sousedé

Posílat evropské peníze do rozvíjejících se států Unie a čekat, že se díky tomu tamní věda vyšvihne na západní úroveň, je nesmysl. Naznačila to nová studie sdružení Alliance4Life.

Článek | Různé

Na Heyrovského ústavu plánují dvě nové spin-off firmy

Ochrana historického dědictví nebo přeměna metanu na metanol. To jsou dva příklady úspěšných projektů v oblasti transferu technologií na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Článek | Různé

Věda kolem světa: Švýcarsko vyloučeno ze společenství evropských výzkumných infrastruktur

Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací za uplynulý měsíc událo.
 

Podobné články


Článek | Osobnosti

Recept na úspěšný transfer technologií? Začíná u špičkového základního výzkumu

Po třinácti letech práce u chemických a farmaceutických gigantů se vrátil zpátky na akademickou půdu, aby pomohl s přenosem výsledků základního výzkumu do praxe.

Článek | Různé

Jen peníze nestačí: Dobrou vědu dělá dobré vedení. A vyspělí sousedé

Posílat evropské peníze do rozvíjejících se států Unie a čekat, že se díky tomu tamní věda vyšvihne na západní úroveň, je nesmysl. Naznačila to nová studie sdružení Alliance4Life.

Článek | Různé

Na Heyrovského ústavu plánují dvě nové spin-off firmy

Ochrana historického dědictví nebo přeměna metanu na metanol. To jsou dva příklady úspěšných projektů v oblasti transferu technologií na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Článek | Různé

Věda kolem světa: Švýcarsko vyloučeno ze společenství evropských výzkumných infrastruktur

Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací za uplynulý měsíc událo.