V Evropě je nejčastějším produktem recyklace plastů nový PET, který slouží pro výrobu lahví a vláken. Významná část odpadního PET je navíc chemicky recyklována opět na suroviny pro výrobu nového PET.

Jsou ale papírové tašky ekologičtější než ty plastové? Podle děkana Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Vladimíra Kočího jednoznačná odpověď neexistuje.

„Nacházejí se v balené i v kohoutkové vodě, ve všech nápojích, v pivu i v džusech,“ a „jediné, co můžeme udělat, je za pět minut dvanáct zastavit přísun plastových odpadků do přírody.“

Drobné plastové částice, které se do řek a nádrží dostávají hlavně z odpadních vod, nedokážou úpravny pitné vody zcela odstranit.

Na potravinových miskách z plastu, které se rozloží během velmi krátké doby, a nebudou tak zatěžovat životní prostředí, nyní intenzivně pracují vědci z Centra polymerních systémů UTB ve Zlíně.

Jak ale vlastně mikroplasty interagují s lidským organismem? Jaký mají dopad na naše prostředí a na naše zdraví? Je pravda, že pronikají do míst, jako je mozek nebo placenta?

Jaké dopady má produkce plastů na životní prostředí? Lze materiálovou politiku remodelovat? A kdo za to všechno může? Ožehavé otázky si společně s publikem přednášky Kudy z doby plastové kladl Stanislav Obruča.

Tento EnviroMail se zaměřuje na roční úspory plastů, kterých dosáhly ALS Czech Republic díky inovativním přístupům a změnám v pracovních postupech.

Kombinace FTIR a softwaru KnowItAll umožňuje efektivní identifikaci mikroplastů i složených recyklovaných plastů včetně analýzy funkčních skupin a degradace materiálu.

Výzkumníci z UTB Zlín proměnili netříděný plastový odpad v ekologické nanogenerátory, které vyrábějí elektřinu mechanickým působením – ideální pro senzory a chytré textilie.