ICPMS
Další informace
WebinářeO násKontaktujte násPodmínky užití
LabRulez s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Obsah dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0 Uveďte původ-Zachovejte licenci.

ANALÝZA KATIONTOVÝCH SPECIÍ ARSENU V POTRAVINÁCH MOŘSKÉHO PŮVODU

Vědecké články | 2018 | Chemické listyInstrumentace
HPLC, ICP/MS, Speciační analýza
Zaměření
Potraviny a zemědělství
Výrobce

Souhrn

Význam tématu


Speciace arsenu v potravinách mořského původu je klíčová pro hodnocení zdravotních rizik, protože toxicita As závisí na přítomné chemické formě. Zatímco netoxický arsenobetain (AB) je v mořských živočiších dominantní, řada kationtových forem (např. trimethylarsoniopropionová kyselina, arsenocholin, trime-thylarseniový oxid či arsenocukry) vykazuje nebezpečné účinky včetně potenciální genotoxicity a karcinogenity. Přesné stanovení těchto specií je proto zásadní pro zajištění kvality a bezpečnosti mořských plodů v potravinářském i environmentálním kontextu.

Cíle a přehled studie / článku


Tento referát shrnuje současné poznatky o kationtových specích arsenu v mořských organismech: popisuje jejich biologický původ a akumulaci, stabilitu během extrakce a skladování, způsoby přípravy vzorků, chromatografické metody separace a strategie detekce s důrazem na HPLC-ICP-MS. Článek diskutuje klíčové analytické výzvy a navrhuje postupy pro robustní kvantifikaci jednotlivých forem As.

Použitá metodika a instrumentace


Pro kvantitativní speciaci kationtových forem arsenu se uplatňuje:
  • extrakce směsí methanol–voda nebo roztoků kyseliny dusičné (často mikrovlnně asistovaná, 5–6 min při 90–95 °C),
  • odtučnění organických matric (acetone, diethylether) nebo jemné mletí a lyofilizace,
  • separace kationtově-výměnnou HPLC (mobilní fáze: 2,5–20 mmol l–1 pyridin okyselený na pH 2,0–2,7 HCOOH/HNO3),
  • detekce ICP-MS (reakční/kolizní cela pro odstranění ArCl+), HG-AFS/AAS pro hydridotvorné formy, GC-HG pro vybrané těkavé analýty,
  • ESI-MS pro potvrzení struktury sledovaných a nově identifikovaných specií.

Hlavní výsledky a diskuse


Studie potvrzují, že AB je dominantní specie v mořských živočiších (až stovky μg g–1 sušiny), zatímco v řasách převládají arsenocukry. Menší kationtové speciemi (TMAO, TETRA, AC, TMAP, DMAE, GPAC) dosahují podílů v řádech ng až μg g–1, ale vykazují významnou toxicitu. AB je tepelně stabilní do 150 °C a při dlouhodobém uchovávání bez mikrobů zůstává nezměněn, ale ve zmrazených vzorcích se podíl AB snižuje a roste TMAO díky bakteriálním přeměnám. Optimum extrakce je u svaloviny ryb, zatímco u měkkýšů či tukových tkání je účinnost ~40–60 %. HPLC-ICP-MS poskytuje vysokou citlivost a selektivitu, ale vyžaduje korekci nespektrálních interferencí (vnitřní standardy, matematické modely) a stabilní gradientové podmínky.

Přínosy a praktické využití metody


Robustní speciace kationtových forem As umožňuje:
  • přesnější hodnocení rizik spojených s konzumací mořských plodů,
  • detekci potenciálně karcinogenních forem Arsenu,
  • posouzení environmentální kontaminace mořského prostředí,
  • podklad pro regulační limity a monitorovací programy QA/QC.

Budoucí trendy a možnosti využití


Další rozvoj se očekává v oblasti:
  • nových stacionárních fází pro lepší rozlišení k podobným strukturám,
  • online spojení HPLC, ICP-MS a měkké ionizace (ESI-HR-MS) pro podrobnou strukturní identifikaci minoritních specií,
  • biochemických studií toxicity dosud necharakterizovaných forem,
  • aplikace neinvazivních screeningových metod (lab-on-chip) pro rychlou detekci v terénu.

Závěr


Kationtové formy arsenu v potravinách mořského původu, i když často minoritní, mohou významně ovlivnit toxicologické hodnocení. Optimální extrakce, kationtově-výměnná separace a detekce ICP-MS představují dnes nejuniverzálnější přístup. Literatura však naznačuje potřebu jednotného standardního protokolu a dostupnosti čistých standardů všech sledovaných specií.

Reference


  • Chapman A. C.: Analyst 51, 548 (1926).
  • Francesconi K. A., Sperling M.: Analyst 130, 998 (2005).
  • Neff J. M.: Environ. Toxicol. Chem. 16, 917 (1997).
  • Niege C., Matysik F. M.: Anal. Chim. Acta 65, 83 (2010).
  • Nischwitz V., Pergantis S. A.: J. Anal. At. Spectrom. 21, 1277 (2006).
  • Lynch H. N. et al.: Sci. Total Environ. 496, 299 (2014).
  • Sadee B., Foulkes M. E., Hill S. J.: J. Anal. At. Spectrom. 30, 102 (2015).
  • Maher W. A. et al.: J. Anal. At. Spectrom. 30, 2129 (2015).
  • Edmonds J., Francesconi K.: Appl. Organomet. Chem. 2, 297 (1988).
  • Caumette G. et al.: J. Environ. Monit. 14, 2841 (2012).
  • Cullen W. R., Reimer K. J.: Chem. Rev. 89, 713 (1989).
  • Clowes L. A., Francesconi K. A.: Comp. Biochem. Physiol., Part C 137, 35 (2004).
  • Gailer J. et al.: Appl. Organomet. Chem. 9, 341 (1995).
  • Stiboller M., Raber G., Francesconi K. A.: Microchem. J. 122, 172 (2015).
  • Ojo A. A., Onasanya A.: ISRN Spectrosc. 2013, 1 (2013).
  • Vahter M.: Appl. Organomet. Chem. 8, 175 (1994).
  • Kirby J., Maher W., Spooner D.: Environ. Sci. Technol. 39, 5999 (2005).
  • Šlejkovec Z. et al.: Chemosphere 63, 1098 (2006).
  • Molin M. et al.: J. Trace Elem. Med. Biol. 31, 249 (2015).
  • Leffers L. et al.: Mol. Nutr. Food Res. 57, 1270 (2013).
  • Larsen E. H. et al.: J. Anal. At. Spectrom. 8, 1075 (1993).
  • Geiszinger A. E. et al.: Environ. Sci. Technol. 36, 2905 (2002).
  • Flora S. J. S.: Handbook of arsenic toxicology. Academic Press, New York 2014.
  • Li C.-S. et al.: Environ. Sci. Technol. 39, 2455 (2005).
  • Shen J. et al.: Carcinogenesis 24, 1827 (2003).
  • Oya-Ohta Y. et al.: Mutat. Res. 357, 123 (1996).
  • Wanibuchi H. et al.: Toxicol. Appl. Pharmacol. 198, 366 (2004).
  • Nishikawa T. et al.: Int. J. Cancer 100, 136 (2002).
  • Guillamet E. et al.: Mutagenesis 19, 129 (2004).
  • Oguri T. et al.: Arch. Environ. Contam. Toxicol. 66, 100 (2014).
  • Sloth J. J. et al.: Rapid Commun. Mass Spectrom. 19, 227 (2005).
  • Contreras-Acuna M. et al.: J. Chromatogr. A 1282, 133 (2013).
  • Devesa V. et al.: J. Agric. Food Chem. 49, 2267 (2001).
  • Garcia-Salgado S., Quijano M. A.: Anal. Chim. Acta 714, 38 (2012).
  • Foster S. et al.: Talanta 71, 537 (2007).
  • Norin H. et al.: Chemosphere 14, 313 (1985).
  • Veléz D. et al.: J. Agric. Food Chem. 43, 1289 (1995).
  • Dahl L. et al.: Food Chem. 123, 720 (2010).
  • Hanaoka K. et al.: Appl. Organomet. Chem. 5, 435 (1991).
  • Hanaoka K. et al.: Hydrobiologia 316, 75 (1995).
  • Hanaoka K. et al.: Comp. Biochem. Physiol., Part B 94, 379 (1989).
  • Hanaoka K. et al.: Appl. Organomet. Chem. 5, 427 (1991).
  • Hanaoka K. et al.: Chemosphere 27, 2163 (1993).
  • Devesa V. et al.: J. Agric. Food Chem. 53, 10297 (2005).
  • García-Salgado S., Quijano M. A.: Talanta 128, 83 (2014).
  • Chatterjee A.: Talanta 51, 303 (2000).
  • Francesconi K. A., Kuehnelt D.: Analyst 129, 373 (2004).
  • Whaley-Martin K. et al.: Talanta 88, 187 (2012).
  • Alberti J. et al.: Fresenius' J. Anal. Chem. 351, 420 (1995).
  • Ackley K. L. et al.: J. Anal. At. Spectrom. 14, 845 (1999).
  • Gomez-Ariza J. et al.: Analyst 125, 401 (2000).
  • Karthikeyan S., Hirata S.: Anal. Lett. 36, 2355 (2003).
  • Dietz C. et al.: J. Chromatogr. A 1153, 114 (2007).
  • Francesconi K. A.: Appl. Organomet. Chem. 17, 682 (2003).
  • Llorente-Mirandes T. et al.: J. Agric. Food Chem. 59, 12963 (2011).
  • Brisbin J. A. et al.: Talanta 58, 133 (2002).
  • Pétursdóttir Á. H. et al.: Food Chem. 150, 353 (2014).
  • Beauchemin D. et al.: Anal. Chem. 60, 2209 (1988).
  • Terlecka E.: Environ. Monit. Assess. 107, 259 (2005).
  • Regmi R. et al.: Anal. Bioanal. Chem. 388, 775 (2007).
  • van Elteren J. T., Šlejkovec Z.: J. Chromatogr. A 789, 339 (1997).
  • Gailer J., Irgolic K. J.: J. Chromatogr. A 730, 219 (1996).
  • Villa-Lojo M. C. et al.: Talanta 57, 741 (2002).
  • Pettine M. et al.: Anal. Chim. Acta 599, 191 (2007).
  • Feldmann I. et al.: Fresenius' J. Anal. Chem. 365, 415 (1999).
  • Cotta A. J. B., Enzweiler J.: J. Anal. At. Spectrom. 24, 1406 (2009).
  • Bolea-Fernandez E. et al.: Anal. Bioanal. Chem. 407, 919 (2015).
  • Gürleyük H. et al.: Spectroscopy 20, 24 (2005).
  • Amr M. A.: Adv. Appl. Sci. Res. 3, 2179 (2012).
  • Evans E. H., Giglio J. J.: J. Anal. At. Spectrom. 8, 1 (1993).
  • Grindlay G. et al.: Spectrochim. Acta, Part B 86, 42 (2013).
  • Wahlen R.: J. Chromatogr. Sci. 42, 217 (2004).
  • Raber G. et al.: J. Anal. At. Spectrom. 25, 570 (2010).
  • Amayo K. O. et al.: Anal. Chem. 83, 3589 (2011).
  • Moreda-Pineiro A. et al.: J. Chromatogr. A 1218, 6970 (2011).
  • Dufailly V. et al.: J. AOAC Int. 94, 947 (2011).
  • Gorny J. et al.: J. Anal. At. Spectrom. 30, 1562 (2015).
  • Chen Y. C. et al.: Cancer Epidemiol., Biomarkers Prev. 11, 1427 (2002).
  • Kohlmeyer U. et al.: Rapid Commun. Mass Spectrom. 16, 965 (2002).
  • Larsen E. H., Stürup S.: J. Anal. At. Spectrom. 9, 1099 (1994).
  • Li W. et al.: Food Chem. Toxicol. 41, 1103 (2003).
  • Chatterjee A.: Talanta 51, 303 (2000).
  • Whaley-Martin K. J. et al.: Sci. Total Environ. 456-457, 148 (2013).

Obsah byl automaticky vytvořen z originálního PDF dokumentu pomocí AI a může obsahovat nepřesnosti.

PDF verze ke stažení a čtení
 

Podobná PDF

Toggle
SPECIAČNÍ ANALÝZA ARSENU ZALOŽENÁ NA GENEROVÁNÍ HYDRIDŮ
Chem. Listy 114, 374−381 (2020) Referát SPECIAČNÍ ANALÝZA ARSENU ZALOŽENÁ NA GENEROVÁNÍ HYDRIDŮ Článek je věnován 100. výročí založení Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS)5. Speciální důraz je kladen na popis aktuální metodiky. Stanislav…
Klíčová slova
arsenu, arsenuhydridů, hydridůreferát, referátgenerování, generováníspecií, speciítoxikologicky, toxikologickyspeciační, speciačníiasiii, iasiiipro, proselektivního, selektivníhostanovení, stanovenízávažných, závažnýchspecie, speciespektrometrie, spektrometriekoncentrace
SPECIACE ANORGANICKÉHO ARSENU V MATRICI ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU METODAMI SPE-HG-AAS A HPLC-ICP-MS
Chem. Listy 106, 10611066(2012) Laboratorní přístroje a postupy LABORATORNÍ PŘÍSTROJE A POSTUPY Koncentrace arsenu ve vodě je závislá na geochemickém prostředí. V přírodě bývá vyšší koncentrace arsenu v podzemních vodách, což je důsledek interakce vody s horninou. Přítomnost arsenu v…
Klíčová slova
arsenu, arsenuanorganického, anorganickéhoaas, aasicp, icpspe, sperybí, rybívýtěžnost, výtěžnostspecie, specielaboratorní, laboratornípostupy, postupypřístroje, přístrojepro, prohplc, hplctabulka, tabulkastandardu
PŘÍPRAVA VZORKŮ BIOLOGICKÉHO PŮVODU PRO SPECIAČNÍ ANALÝZU RTUTI POMOCÍ PLYNOVÉ A KAPALINOVÉ CHROMATOGRAFIE
Chem. Listy 106, 10341041 (2012) Referát PŘÍPRAVA VZORKŮ BIOLOGICKÉHO PŮVODU PRO SPECIAČNÍ ANALÝZU RTUTI POMOCÍ PLYNOVÉ A KAPALINOVÉ CHROMATOGRAFIE KATEŘINA MALIŠOVÁ a OTO MESTEK zejména ve vodních organismech5–7. Je známo, že lidský organismus přijímá největší množství rtuti právě s mořskými…
Klíčová slova
rtuti, rtutispecií, speciíreferát, referátmethylhg, methylhgextrakce, extrakceafs, afsryby, rybyspeciační, speciačnípostup, postupnosný, nosnýroztokem, roztokemanorghg, anorghgextrakční, extrakčníderivatizace, derivatizaceplyn
VITATOX: Legislativní a bezpečnostní aspekty speciace toxických prvků v potravinách a farmaceutických materiálech
Legislativní a bezpečnostní aspekty speciace toxických prvků v potravinách a farmaceutických materiálech. LEGISLATIVE AND SAFETY ASPECTS OF SPECIATION OF TOXIC ELEMENTS IN FOOD AND PHARMACEUTICAL MATERIALS Miroslav Fišera, H. Velichová, D. Sumczynski Ústav analýzy a chemie potravin Fakulta technologická UTB…
Klíčová slova
afs, afspro, prospeciační, speciačníforem, foremspeciace, speciacespecie, specieicp, icpcínu, cínuspeciaci, speciacicze, czeprvků, prvkůchromatografie, chromatografiehplc, hplcodezvy, odezvyjednotlivých
Další projekty
GCMS
LCMS
Sledujte nás
Další informace
WebinářeO násKontaktujte násPodmínky užití
LabRulez s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Obsah dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0 Uveďte původ-Zachovejte licenci.