Díky spolupráci České společnosti pro hmotnostní spektrometrii a lokální pobočky firmy Thermo Fisher Scientific se v roce 2012 podařilo připravit publikaci složenou z přímých výpovědí žijících účastníků raného vývoje hmotnostní spektrometrie v Česku i na Slovensku.
Pokud jste měli v té době něco znamenat v oblasti reakcí iontů s molekulami, museli jste být podepsání na jisté stěně v Praze.
R. Graham Cooks
Purdue University
Hlavní poděkování za vznik publikace patří především zbývajícím pamětníkům, kteří se převedení svých vzpomínek do psané podoby zhostili s velkým nadšením a zodpovědností. Nutno také podotknout, že nápad uspořádat takovouto kompilaci příspěvků zajiskřil poprvé nad sklenicí dobrého ležáku mezi elektrodami hlav Petra Vernera a Jaroslava Póla. Původní idea byla shromáždit žijící koryfeje československé hmotnostní spektrometrie do jedné uzavřené místnosti o známé teplotě a tlaku, do které by se kontrolovaně zaváděly alkoholické nápoje, a nechat je reagovat. V čase T0 by se potom debata začala zaznamenávat. Experiment byl plánován jako celonoční a výsledky se měly následně přepsat a opublikovat. Tato nesmírně originální (Petrova) myšlenka byla ale později zavržena a nahrazena více konzervativní off-line technikou při které byli pamětníci osloveni, aby sami připravili vlastní text formou kapitoly o libovolném stylu. Seznam oslovených pamětníků, kteří působili vesměs na pracovištích v Praze, v Bratislavě a v Pardubicích, navrhl na naši žádost František Tureček a doplnil jej Vladimír Havlíček, oběma tedy patří ještě zvláštní poděkování. Rádi bychom také poděkovali Helence a Pavlovi Řehulkovým, kteří ochotně pomohli s konečnou jazykovou úpravou textu.
Příspěvků se nám nakonec sešlo od dvanácti pamětníků. Ty předkládáme tak, jak jsme je obdrželi, pouze s minimální pravopisnou korekturou, abychom nechali plně zaznít originalitu autorova výraziva. Příspěvky autorů z Bratislavy jsme ponechali ve slovenském jazyce. Na závěr knihy jsme zařadili kresby známých postav světové hmotnostní spektrometrie od Zdeňka Hermana, které podle našeho názoru nejen symbolicky dotvářejí obraz provázanosti českoslovanské a světové hmotnostní spektrometrie. Pomyslný most, po kterém bude čtenář kráčet, vede od 50. let minulého století až do současnosti a poskytne příležitost nahlédnout do dění a vývoje v hmotnostně-spektrometrické komunitě.
Československá hmotnostní spektrometrie vděčí za svůj vznik nadhledu a světovosti Jaroslava Heyrovského. Byl to on, kdo mladé talentované aspiranty svého ústavu vyzval k tomu, aby se namísto elektrochemii, která v té době pochopitelně tvořila hlavní náplň ústavu, začali věnovat zcela jinému výzkumnému směru. Schopnost dohlédnout dále než ke dveřím vlastní laboratoře, katedry či ústavu je známkou vědecké osobnosti, jaké se v naší malé zemi nevyskytují ve vysokých koncentracích. Právě takový byl ale Jaroslav Heyrovský, který umožnil vznik československé hmotnostně-spektrometrické školy v rámci svého pracoviště. Podrobnosti může laskavý čtenář nalézt v samotném textu publikace, především pak v kapitole napsané Zdeňkem Hermanem. I přesto ale považujeme za správné i v této předmluvě zdůraznit, že některé práce hmotnostně-spektrometrické skupiny na Heyrovského ústavu, například jedno z prvních zařízení pro ionizaci málo těkavých látek, patřily ve své době k naprosto průlomovým a nijak nezaostávaly za výzkumem v nejlepších světových laboratořích své doby, a dokonce ho v některých oblastech předbíhaly. O tom svědčí i výše uvedený výrok Graham Cookse, který se vztahuje ke stěnám laboratoře v Heyrovského ústavu, na které se podepisovali světově významní představitelé oboru při četných návštěvách tohoto vědeckého pracoviště. (Původní sbírka podpisů z let 1966-1988 existovala na stropě staré laboratoře v Máchově ulici. Ta ale zanikla při stěhování ústavu a dnes existuje již jen na fotografiích).
Vzpomínky jsou zároveň výpovědí o vědě ve zcela jiné době a za zcela jiných podmínek. Nejmladším čtenářům z řad studentů mohou zmínky o poválečném využití kořistného materiálu na stavbu hmotnostního spektrometru v padesátých letech či o problémech s cestováním do zahraničí, znít stejně jako vzpomínky na chronický nedostatek banánů či dokonce na dobu kamennou. Základní popis vědecké práce v oboru hmotnostní spektrometrie ovšem zůstává stejný. Z tohoto hlediska by nás všechny mohli Vladimír Čermák či Vladimír Hanuš rozhodně učit i dnes.
V současnosti zažívá česká, a věříme že i slovenská, hmotnostní spektrometrie období velkého rozvoje, který v podstatě kopíruje vítězné tažení hmotnostní spektrometrie všude ve světě. Díky přílivu peněz do výzkumu se dnes na českých a slovenských pracovištích již zavedly, nebo v současnosti zavádějí, nejmodernější hmotnostní spektrometry, které slouží v celé řadě aplikačních odvětví. Ovládání hmotnostních spektrometrů se naprosto zásadním způsobem zjednodušilo a na hmotnostních spektrometrech dnes pracují nejen specialisté, ale třeba i biologové, farmaceuti a v některých oblastech i lékaři. I z tohoto hlediska je zajímavá exkurze do doby, kdy byla hmotnostní spektrometrie instrumentálně náročnou disciplínou a doménou expertů, ne-li přímo mágů. Ne náhodou vzniklo vysvětlení zkratky MS jako magické signály. Rostoucí popularita hmotnostní spektrometrie v naší zemi budiž také doložena odborně-společenskými akcemi jako je již tradiční Škola hmotnostní spektrometrie a, nedávno vzniklá, Česká konference hmotnostní spektrometrie.
Jsouce pouhými juniory nemůžeme se k minulosti našeho oboru sami vyjadřovat. S radostným úsilím, se kterým jsme se do práce na této knize zakousli, si pouze dovolujeme vzdát obrovskou úctu zakladatelům naší hmotnostní spektrometrie, ať již to byli Češi nebo Slováci. Ti často pracovali v obtížných podmínkách daných nejen situací v tehdejší ČSSR, ale i situací v hmotnostní spektrometrii obecně. Stojí za zmínku, že v době, o níž publikace pojednává, řada instrumentálních konceptů, které dnes v hmotnostní spektrometrii používáme a které považujeme za samozřejmé, buď vůbec neexistovala, nebo byla ve svých počátcích. Naopak se používala řada technik, které jsou dnes zapomenuty. Líčení Františka Turečka o jeho soubojích s pyrolýzní sondou, vyrobenou dnes již legendárním panem Protivou, nechť hovoří za vše.
Přijměte tedy prosím tento poněkud neobvyklý nakladatelský počin jako snahu uchovat písemný a obrazový doklad o snažení celé řady nadšených výzkumníků, díky které máme dnes v České i Slovenské republice na co navazovat.
Příjemné čtení.
Thermo Fisher Scientific, Praha
University of Washington, Seattle
Tato kniha vznikla za vzájemné spolupráce České společnosti pro hmotnostní spektrometrii a české pobočky firmy Thermo Fisher Scientific. Vydání bylo realizováno za sponzorského přispění firem Thermo Fisher Scientific. Vydání této knihy dále podpořili QUINTA-ANALYTICA a Qprinter.cz.
ČSHS: Česká společnost pro hmotnostní spektrometrii, česká pobočka firmy Thermo Fisher Scientific, QUINTA-ANALYTICA a Qprinter.cz
Pro společnost Thermo Scientific je velkou výsadou a potěšením podílet se jako sponzor na vydání teto knihy, která se vám dostává do rukou.
Podobně, jako tato kniha přibližuje historii hmotnostní spektrometrie (MS) v Čechách a na Slovensku, tak je historie firmy Thermo součásti světové historie MS. Součástí skupiny Thermo jsou výrobci jako Finnigan (první kvadrupólový GCMS, první kompletně počítačově řízený MS, první komerční iontová past), MAT (sektorové MS systémy pro organickou i anorganickou a isotopovou analýzu, první z nich v roce 1948 sektorový CH1 s magnetem usazeným na dřevěném rámu) nebo Proxeon (zařízení pro nano-ESI a proteomiku). Každá z těchto firem byla u toho, když se psaly dějiny MS. Ovšem i Thermo, jako jednotící prvek, je společností veskrze historickou. Vzniká krátce po 2. světové válce, kdy zakladatel firmy pan Hatsopoulos, který získal první podnikatelské zkušenosti výrobou rádiových přijímačů se zakázanou frekvenci VKV na území Německem okupovaného Řecka, přesídlil do USA kde založil firmu Thermo. Firma potom prošla různými peripetiemi vývoje, aby vznikla globální skupina, zahrnující tak rozdílné komerční aktivity, jako je vývoj, prodej a podpora hmotnostních spektrometru na jedné straně, dodávky rozsáhlých technologických celků pro testování kvality na straně druhé a výroba a dodávky reagencii, rozpouštědel či drobných laboratorních potřeb.
Přes tento globální rozměr mateřské firmy si česká pobočka zachovala filozofii malé, téměř rodinné firmy Spectronex, ze které vznikla. Filosofii orientace na zákazníka a jeho potřeby, na dodávky kompletních řešení, zahrnujících často i subdodávky třetích firem, a na doplnění nabídky o aplikační podporu na počátku a spolehlivý servis po celou dobu provozu dodaného systému.
Jsme rádi, že jsme mohli být, osobně i jako firma, u toho, když se historie MS tvořila. Jsme rádi, že i dnes jsme u toho, když se píší její nové stránky, například stránky o analyzátoru FTMS Orbitrap. A můžeme jen popřát čtenářům, aby jim tato kniha přiblížila kořeny, ze kterých MS v Čechách a na Slovensku vyrostla do současné podoby. Jak říká Cicero: Historie je učitelkou života. A jak dodává Indira Ghandi ....Učitelkou nejlepší s obzvlášť nepozornými žáky.
Ať jsme těmi pozornými.
jednatel firmy Thermo Fisher Scientific (Praha) s.r.o.
ČSHS: Věnováno památce Vladimíra Čermáka (1920–1980) a Vladimíra Hanuše (1923–2009)
