Zažíváme nejtemnější hodinu před úsvitem. Ne za tři, ale za šest týdnů se dá rozvolnit
iROZHLAS.cz/Michaela Danelová: Konvalinka: Zažíváme nejtemnější hodinu před úsvitem. Ne za tři, ale za šest týdnů se dá rozvolnit
Nárůst počtu lidí infikovaných covidem v Česku neustupuje. Z 30 tisíc testů bylo ve středu 15 tisíc pozitivních. „Překvapuje mě, že to není ještě horší,“ přiznává biochemik Jan Konvalinka. Podle něj jsou dvě vysvětlení: „Jedno je, že jsme na limitu a už netestujeme lidi v populaci, ale jen nemocné. Druhé, a naznačuje to i pokles reprodukčního čísla, je, že se blížíme k vrcholu epidemie, nebo možná na něm jsme.“
Podle prorektora Univerzity Karlovy by to znamenalo, že se současná situace už nebude dramaticky zhoršovat.
„Že by mohla čísla pomalu jít dolů. Doufám, že mi za týden neukážete, jak jsem se tragicky mýlil. Ale v tuto chvíli máme určité důvody k optimismu, že to, co zažíváme, je taková ta nejtemnější hodina těsně před úsvitem. A že možná za týden, čtrnáct dní, už začneme vidět světlo na konci tunelu,“ doufá.
Za jak dlouho by v Česku mohly být podmínky k částečnému rozvolnění situace, nedokáže přesně odhadnout. Věří ale, že by to mohlo být za pět nebo šest týdnů.
„Pokud to uděláme dobře, a myslím, že se to tady děje, že si lidé uvědomují vážnost situace, dojde k tomu, že ne za tři týdny, ale za pět nebo šest týdnů se situace vylepší natolik, že bychom postupně rozvolňovat mohli,“ míní.
Pozitivní podle něj je, že se konečně rozjíždí testování.
„Že si konečně vláda a řada dalších uvědomila, že na tom musí pracovat, firmy na tom pracují. To je pro mě velká naděje. Protože my se bohužel nemůžeme spoléhat na vládu a musíme věřit krajům. Čili já bych doufal, že se za těch šest neděl dostaneme do situace, že bychom mohli otevírat školy. A to považuju za úplně nejdůležitější ze všeho. A později i obchody,“ říká a dodává:
„Později na jaře kombinace očkování, promoření, sluníčka a zlepšení testování celou věc uzavře. Otázka ale je, kolik do té doby zemře lidí,“ upozorňuje.
Změnit očkovací kalendář
Česko by podle Konvalinky mělo co nejefektivněji a nejrychleji proočkovat populaci.
Za absurditu pak označuje, že se neočkuje ani vakcínami, které jsou v zemi a jsou schválené Evropskou agenturou pro léčivé přípravky.
„A další přibývají stále rychleji. Měli bychom změnit očkovací kalendář tak, jak to dělají Britové a řada dalších zemí – minimálně vakcínou AstraZeneca proočkovat co nejvíce lidí první dávkou a s druhou počkat tři měsíce, abychom ochránili co nejvíce lidí co nejrychleji. Totéž bychom měli dělat i s očkovací látkou Pfizer a Moderna. I tam stačí druhou dávku dávat později,“ uvažuje.
U čínské vakcíny chybí data
Co se týče ruské vakcíny Sputnik V, biochemik opakuje, že nemá důvod si myslet, že je tato očkovací látka špatná. Technologický princip je podle něj velmi zajímavý.
„Ostatně AstraZeneca chce spolupracovat s ruskými vědci na společném režimu. Mám nedůvěru k ruským regulačním orgánům. Sputnik byl schválen dlouho předtím, než proběhly klinické testy, což samo o sobě je velmi znervózňující. Musíme si být jistí, že výrobní šarže, které budou z ruských výrobních podniků přicházet, budou stejně kvalitní jako to, co bylo použito na klinické testy. A tohle je věc, kterou asi při vší úctě odborníci ze SÚKLu nebo z našeho ministerstva zdravotnictví nezajistí. To může zajistit velmi silný evropský regulační orgán, jako je EMA nebo FDA v Americe. Ale my na to bohužel asi nemáme nástroje. Čili to je důvod, proč bych se Sputniku v tuto chvíli bál,“ vysvětluje.
Čínská vakcína firmy Sinopharm, na jejíž dodávce se s Čínou dohodl prezident Miloš Zeman, má podle něj úplně jiný vědecký princip než Sputnik. „Je to inaktivovaný virus. Je to klasický, základní typ vakcíny. Principiálně by to mělo fungovat. Problém u této vakcíny spočívá v tom, že my jsme vlastně nikdy neviděli zveřejněné výsledky třetího klinického stadia,“ říká.
Vakcína se používá ve Spojených arabských emirátech a v některých dalších státech světa.
„Odtud nějaké výsledky účinnosti máme, myslím, že jsou mezi 50 a 90 procenty. Docela bych věřil tomu, že vakcína bude fungovat. Nemáme zprávy o závažných vedlejších účincích, ale hlavně nemáme dost dat. Kdybych byl úředníkem, který má o tom rozhodnout, v žádném případě bych to neudělal,“ říká biochemik Jan Konvalinka.