Univerzita Karlova si posvítila na svoji vědu: Kdo vyniká?

Ne, 9.5.2021
| Originální článek z: Forum/Pavla Hubálková/Martin Rychlík
Univerzita Karlova po dvou letech dokončila vnitřní hodnocení své vědecké činnosti.
Forum: Univerzita Karlova si posvítila na svoji vědu: Kdo vyniká?

Forum: Univerzita Karlova si posvítila na svoji vědu: Kdo vyniká?

„Je to poprvé, co se kterákoli česká univerzita pokusila z vlastní iniciativy o takto komplexní, kritické a maximálně nezávislé hodnocení své vědecké činnosti za pomoci mezinárodního panelu,“ říká prorektor UK pro vědeckou činnost profesor Jan Konvalinka. Výsledky by měly sloužit k dalšímu rozvoji vědecké a tvůrčí činnosti na UK. Světovou známku „A“ dostal ekonomický ústav CERGE UK (působící ve společném výzkumném pracovišti s Národohospodářským ústavem AV ČR jako CERGE-EI), výborné hodnocení „B+“ obdrželo pět fakult: jmenovitě MFF UK, PřF UK, 1. LF UK, FaF UK a FF UK.

„Pro Univerzitu Karlovu je toto vnitřní hodnocení vědecké činnosti významný počin a krok kupředu. Chci poděkovat všem odborníkům na univerzitě a jejích fakultách a zástupcům hodnotícího panelu, kteří se na tomto hodnocení podíleli za jejich velmi náročnou práci, která v budoucnosti přinese ovoce naší univerzitě,“ uvedl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, jenž se vědecky věnuje biochemii na 1. LF UK.

Forum: Vnitřní hodnocení vědy UK - Hodnotící orgány

Dva roky trvající hodnocení, které posuzovalo vědecké výsledky za období 2014 až 2018, bylo komplexní a zahrnovalo hodnocení všech vědních oblastí a oborů a součástí UK. Na celý proces dohlížela Rada pro hodnocení tvůrčí činnosti, jež měla osmnáct členů a byla jmenována na doporučení Mezinárodní rady UK. Vědní oblasti byly hodnoceny ve čtyřech panelech: humanitní, společenské, přírodní vědy a medicína. Konkrétní výsledky hodnotilo přes 700 posuzovatelů.

Samotné hodnocení se skládalo z několika částí: vlastní hodnotící zprávy jednotlivých součástí, bibliometrické informační opory hodnocení připravené týmem IDEA z CERGE-EI, posouzení ukazatelů tvůrčí činnosti, peer review a též on-site visits.

Forum: Bibliometrická informační opora hodnocení

„Navzdory všem výzvám a překážkám, včetně nepředvídatelných komplikací souvisejících s pandemií covid-19, chceme upřímně říci, že tento složitý a komplexní projekt můžeme považovat za úspěšný. Věříme, že všechny zúčastněné strany získaly hodnotnou zkušenost, která pomůže nastavit postupy budoucích hodnocení, stejně jako zlepší jejich využití v dalším rozvoji univerzity,“ shrnuje předseda zmíněné rady profesor Jacques Revel z pařížské École des hautes études en sciences sociales. Cílem Univerzity Karlovy je takové hodnocení opakovat každých pět let.

Za dva hlavní výstupy hodnocení lze označit Zprávy o hodnocení vědních oblastí a Hodnotící zprávy fakult. Rada také vypracovala závěrečný dokument (Executive summary), který shrnuje celý dlouhý evaluační proces, sumarizuje hodnocení jednotlivých součástí UK a předkládá četná doporučení, která by měla univerzitě pomoci na její cestě k excelentní vědecké a tvůrčí činnosti. Za měřítko kvality bylo zvoleno několik referenčních univerzit, jako například univerzity v Lovani, Heidelbergu nebo Kodani, s nimiž hodnotitelé porovnávali výkon UK. „Je důležité zdůraznit, že vědní oblasti i součásti UK byly hodnoceny ve vztahu k referenčním univerzitám. Nejedná se tedy o porovnávání součástí UK mezi sebou navzájem a na výsledky hodnocení by takovýmto způsobem opravdu nemělo být nahlíženo,“ upozorňuje Konvalinka.

Forum: Biochemik a prorektor pro vědeckou činnost UK, profesor Jan Konvalinka, který inicioval a s kolegy představil nezávislou evaluaci vědy na UK

Z výsledků hodnocení plyne, že UK v některých oborech, jako jsou například ekonomie, archeologie, informatika, geografie nebo kardiologie, dosahuje úrovně srovnatelné se špičkovými univerzitami v Evropě, ale jako celek se musí dál zlepšovat, aby se zařadila tam, kam přirozeně musí aspirovat: mezi nejlepší evropské univerzity.

Za nejvíce problematickou byla v hodnocení označena značná roztříštěnost oborů v rámci univerzity, jež podle hodnotitelů snižuje efektivitu výzkumné práce v jednotlivých oborech, plýtvá lidským potenciálem i dalšími zdroji. Problém fragmentace označili evaluátoři za významný a doporučili zahájení diskuze k tomuto tématu na vnitrouniverzitní úrovni coby základní krok k rozvoji.

Mezi další obecná doporučení patří větší podpora publikování výsledků v prestižních mezinárodních časopisech či nakladatelstvích, zvýšení úspěšnosti v mezinárodních grantových soutěží (včetně soutěží Evropské výzkumné rady, ERC), podpora spoluprací v rámci univerzity i mezinárodně anebo větší podpora žen ve vědě, tedy tématem, kterým se nedávno magazín Forum zabýval a dokonce vydal i ženský speciál. Redakce vycházela při přípravě tohoto článku z materiálů rozeslaných na rozšířené kolegium rektora a nezávisle je zpracovala do níže uvedeného přehledu sedmnácti fakult a dalších součástí UK.

Jak v hodnocení vědy a výzkumu dopadly jednotlivé fakulty?

Farmaceutická fakulta v Hradci Králové UK: B+

FaF UK by podle hodnocení mohla být vzorem pro mezinárodní spolupráce, granty, motivaci mladých výzkumníků, ale i spolupráci s Lékařskou fakultou v Hradci Králové. Výzkum je zaměřen na tradiční, ale i moderní výzkumné směry zahrnující celý proces vývoje léku až po klinické zkoušky a regulace (fakulta má i svoji cvičnou lékarnu - na snímku vpravo). Mezinárodní granty umožnily zakoupení špičkového vybavení. FaF je držitelkou několika patentů, ale úspěšný přenos vědeckých poznatků do praxe zatím chybí.

Na FaF v současnosti běží dva mezinárodní výzkumné projekty spolufinancované z prostředků EU: STARSS a EFSA-CDN. Hodnotící zpráva chválí mezinárodní spolupráce probíhající i prostřednictvím zvaných přednášek a konferencí, přibližně třicet procent publikací vzniká ve spolupráci se zahraničními institucemi.

Forum: Cvičná lékarna FaF UK

Přírodovědecká fakulta UK: B+

PřF UK byla hodnocena ve čtyřech oblastech, které se dále dělily do jednotlivých oborů: biologie (ekologie B, experimentální biologie B+), chemie (analytická, biochemie, anorganická, makromolekulární, organická, fyzikální - vše B), geografie (kartografie B-, demografie B, fyzická geografie A, regionální a politická geografie B, sociální geografie A), geologie a environmentální vědy (environmentální vědy, obecná a aplikovaná geologie, geodynamika, geochemie a mineralogie, paleontologie - vše B).

Všechny oblasti se podle hodnocení zlepšují a mají šanci stát se excelentními. Hodnocení vyzdvihuje především řadu úspěšných publikací či držitelů prestižních ERC (Matyáš Fendrych a Filip Kolář) a dalších mezinárodních grantů. Pozitivně hodnotí vybudování výzkumného centra BIOCEV či Centra pro cílenou syntézu a aplikace perspektivních materiálů (CUCAM) a Centra výzkumu patogenity a virulence parazitů (vedoucí projektu profesor Jan Tachezy). Zpráva ale poukazuje na značnou roztříštěnost fakulty a doporučuje větší spolupráci v rámci univerzity, ale i mezinárodně.

Forum/Hynek Glos: Vědci v laboratoři - zleva Petr Nachtigall, Jiří Čejka a Ivan Němec z výzkumného centra CUCAM na Přírodovědecké fakultě UK

Forum: magazín Univerzity Karlovy
 

Mohlo by Vás zajímat

Analysis of Elemental Impurities in Lithium Iron Phosphate Cathode Materials for LIBs by ICP-OES

Instrumentace
ICP/OES
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Průmysl a chemie, Materiálová analýza

Monitoring of Adhesive Curing using Time Course Measurement with FTIR Spectroscopy

Instrumentace
FTIR Spektroskopie
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Materiálová analýza

Škola MS: Portály LabRulez: Jak se stát jejich součástí a vyhledávat informace

Instrumentace
---
Výrobce
---
Zaměření
---

Advancing Research of Lithium-Ion Batteries Using the Agilent Cary 630 FTIR Spectrometer

Instrumentace
FTIR Spektroskopie
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Materiálová analýza

Determination of Brix, fructose, glucose, and sucrose with NIRS

Instrumentace
NIR Spektroskopie
Výrobce
Metrohm
Zaměření
Potraviny a zemědělství
 

Podobné články


Článek | Osobnosti

Věda nezná hranice. A k tomu musíme vést i studenty

Na Univerzitě Pardubice má rád její dynamiku a schopnost rychle se rozvíjet. A právě o další rozvoj, důraz na excelentní vědu nebo užší spolupráci fakult se její nový rektor Jiří Málek chce snažit i nadále.

Článek | Různé

Ondřej Krejcar: Metodiku 17+ vnímáme jako dobrou zpětnou vazbu

V rámci série rozhovorů s prorektory pro oblast vědy a výzkumu jsme tentokrát zavítali na Univerzitu Hradec Králové.

Článek | Různé

Prof. František Švec obdržel nejvýznamnější české ocenění udělované v oboru analytická chemie

V roce 2022 byla cena Jaroslava Janáka udělena Prof. Františku Švecovi za přínos k rozvoji nových chromatografických technik.

Článek | Osobnosti

Petr Solich: Věda je o nápadech i odvaze jít mimo proud

Profesor, který sám o sobě s nadsázkou mluví jako o bývalém šéfovi orchestru. „Dirigent, který ´jen´ mává taktovkou, ale bez něhož to nejde. Nicméně podařilo se mi na katedře vychovat řadu šikovných sólistů.“
 

Podobné články


Článek | Osobnosti

Věda nezná hranice. A k tomu musíme vést i studenty

Na Univerzitě Pardubice má rád její dynamiku a schopnost rychle se rozvíjet. A právě o další rozvoj, důraz na excelentní vědu nebo užší spolupráci fakult se její nový rektor Jiří Málek chce snažit i nadále.

Článek | Různé

Ondřej Krejcar: Metodiku 17+ vnímáme jako dobrou zpětnou vazbu

V rámci série rozhovorů s prorektory pro oblast vědy a výzkumu jsme tentokrát zavítali na Univerzitu Hradec Králové.

Článek | Různé

Prof. František Švec obdržel nejvýznamnější české ocenění udělované v oboru analytická chemie

V roce 2022 byla cena Jaroslava Janáka udělena Prof. Františku Švecovi za přínos k rozvoji nových chromatografických technik.

Článek | Osobnosti

Petr Solich: Věda je o nápadech i odvaze jít mimo proud

Profesor, který sám o sobě s nadsázkou mluví jako o bývalém šéfovi orchestru. „Dirigent, který ´jen´ mává taktovkou, ale bez něhož to nejde. Nicméně podařilo se mi na katedře vychovat řadu šikovných sólistů.“
 

Podobné články


Článek | Osobnosti

Věda nezná hranice. A k tomu musíme vést i studenty

Na Univerzitě Pardubice má rád její dynamiku a schopnost rychle se rozvíjet. A právě o další rozvoj, důraz na excelentní vědu nebo užší spolupráci fakult se její nový rektor Jiří Málek chce snažit i nadále.

Článek | Různé

Ondřej Krejcar: Metodiku 17+ vnímáme jako dobrou zpětnou vazbu

V rámci série rozhovorů s prorektory pro oblast vědy a výzkumu jsme tentokrát zavítali na Univerzitu Hradec Králové.

Článek | Různé

Prof. František Švec obdržel nejvýznamnější české ocenění udělované v oboru analytická chemie

V roce 2022 byla cena Jaroslava Janáka udělena Prof. Františku Švecovi za přínos k rozvoji nových chromatografických technik.

Článek | Osobnosti

Petr Solich: Věda je o nápadech i odvaze jít mimo proud

Profesor, který sám o sobě s nadsázkou mluví jako o bývalém šéfovi orchestru. „Dirigent, který ´jen´ mává taktovkou, ale bez něhož to nejde. Nicméně podařilo se mi na katedře vychovat řadu šikovných sólistů.“
 

Podobné články


Článek | Osobnosti

Věda nezná hranice. A k tomu musíme vést i studenty

Na Univerzitě Pardubice má rád její dynamiku a schopnost rychle se rozvíjet. A právě o další rozvoj, důraz na excelentní vědu nebo užší spolupráci fakult se její nový rektor Jiří Málek chce snažit i nadále.

Článek | Různé

Ondřej Krejcar: Metodiku 17+ vnímáme jako dobrou zpětnou vazbu

V rámci série rozhovorů s prorektory pro oblast vědy a výzkumu jsme tentokrát zavítali na Univerzitu Hradec Králové.

Článek | Různé

Prof. František Švec obdržel nejvýznamnější české ocenění udělované v oboru analytická chemie

V roce 2022 byla cena Jaroslava Janáka udělena Prof. Františku Švecovi za přínos k rozvoji nových chromatografických technik.

Článek | Osobnosti

Petr Solich: Věda je o nápadech i odvaze jít mimo proud

Profesor, který sám o sobě s nadsázkou mluví jako o bývalém šéfovi orchestru. „Dirigent, který ´jen´ mává taktovkou, ale bez něhož to nejde. Nicméně podařilo se mi na katedře vychovat řadu šikovných sólistů.“