Věda nezná hranice. A k tomu musíme vést i studenty

Na Univerzitě Pardubice má rád její dynamiku a schopnost rychle se rozvíjet. A právě o další rozvoj, důraz na excelentní vědu, budování dvojjazyčného prostředí a užší spolupráci fakult se její nový rektor Jiří Málek chce snažit i nadále. Kromě toho si dal ještě další výzvu: aktivněji komunikovat přímo se studenty. Vědeckou práci tak na čas střídá manažerské období.

Profesor Jiří Málek není ve vedení Univerzity Pardubice nováčkem, rektorem byl již v letech 2006–2010, předtím působil jako prorektor pro vědu a tvůrčí činnost. V posledních letech se kromě bádání ve svém oboru fyzikální chemie angažoval i v organizacích pro hodnocení vědy. A o její rostoucí kvalitu se chce postarat i na nynějším působišti. „Věda nezná hranice a je tedy nezbytné vést studenty a mladé kolegy k soutěžení na mezinárodní scéně. Je velmi důležité publikovat v mezinárodním měřítku, aktivně se účastnit významných vědeckých kongresů a usilovat o mezinárodní spolupráci s renomovanými světovými pracovišti,“ popisuje, na co se chce nyní zaměřit.

Po osmi letech se vracíte zpět do čela Univerzity Pardubice. Změnilo se toho hodně?

Je to poměrně dlouhá doba, za kterou došlo k řadě významných změn. Univerzitní prostředí je sice poměrně konzervativní, ale vnější svět se rychle mění. Proto i problémy a výzvy budou jiné než v mém minulém rektorském období. Zde mám na mysli především nový systém hodnocení a financování výzkumu, ale také větší důraz na sebehodnocení v oblasti vzdělávacích činností.

prof. Ing. Jiří Málek, DrSc. (1959)

• vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích a v roce 1986 obhájil disertační práci
• působil jako vědecký pracovník na Katedře anorganické chemie a ve Společné laboratoři chemie pevných látek původní VŠCHT Pardubice a ČSAV
• od roku 1990 se podílel na výuce pro posluchače specializace na katedře anorganické technologie
• v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor fyzikální chemie
• bádá i učí na Katedře fyzikální chemie Fakulty chemicko-technologické, kde se podílí na výuce ve specializaci a vedení diplomových a disertačních prací, od roku 2015 do letošního roku působil též ve funkci vedoucího katedry
• ve své vědecké práci se věnuje zejména studiu kinetických jevů v podchlazených sklotvorných systémech a strukturním relaxacím nekrystalických materiálů
• na katedře vede výzkumnou skupinu, jejímž cílem je popis komplexních procesů, jakými jsou nukleačně-růstové děje nebo strukturní relaxace. Lepší porozumění těmto jevům má velký význam v řadě dosti odlehlých oblastí jako například ve vývoji nových materiálů pro optoelektroniku a paměťová média, v dlouhodobém předpovídání mechanických vlastností polymerů, případně též stability lékových forem
• několik let strávil na univerzitách ve Španělsku (Universidad Hispalense v Seville, Universitat Politécnica de Catalunya v Barceloně) a ve španělském vědeckém institutu materiálových věd a v National Institute for Materials Science v japonské Cukubě, s nimiž dlouhá léta aktivně vědecky spolupracuje a kde jeho studenti získávají v rámci stáží cenné vědecké a zahraniční zkušenosti, působil jako řešitel a spoluřešitel několika výzkumných projektů
• je autorem 194 publikací v mezinárodních odborných časopisech, je členem několika zahraničních odborných společností, vědeckých rad, oborových rad pro doktorský studijní program Fyzikální chemie a Anorganické technologie. Pracuje také jako recenzent pro několik zahraničních odborných časopisů
• v posledních letech se významně angažoval na celostátní úrovni v oblasti hodnocení vědeckých výkonů výzkumných organizací: V letech 2008–2015 jako člen a později jako místopředseda Rady pro výzkum vývoj a inovace a jako předseda Komise pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů
• s manželkou Naďou žije v domku v historickém centru Pardubic; mají 2 dcery a dvě vnoučata
• ve volném čase se věnuje četbě, fotografování a cestování, které prohloubily právě jeho dlouhodobé odborné pobyty v zahraničí. Na rozdíl od mnohých cestovatelů a fotografů se rád vrací na známá místa: Říká, že teprve opakovaná návštěva totiž umožní člověku vidět věci, které jsou obvykle skryty pod povrchem, i více pochopit místní mentalitu a zvyklosti. K porozumění odlišné kultury je dobré alespoň trochu rozumět jazyku, ochutnat typická jídla a okusit každodenní život

Jaké máte na příští čtyři roky s univerzitou plány?

V nadcházejícím funkčním období bych se chtěl soustředit na tři hlavní oblasti: Ve vzdělávací činnosti bude mojí hlavní prioritou zvyšování kvality studia a prohlubování spolupráce mezi fakultami. S tím úzce souvisí institucionální akreditace a od ní odvislá možnost operativněji vytvářet a upravovat studijní programy tak, aby se nám podařilo získávat kvalitní zájemce o studium, a to nejen v ČR, ale i v zahraničí. Získali jsme institucionální akreditaci ve všech šesti oblastech Doprava, Ekonomické obory, Historické vědy, Chemie, Informatika, Zdravotnické obory, která by nám měla umožnit takzvanou vnitřní akreditaci oborů.

Druhou prioritou je kvalitní vědecká a další tvůrčí činnost akademických pracovníků a studentů. Rádi bychom si udrželi vedoucí postavení v některých vědních oborech, které na univerzitě pěstujeme, například chemické vědy, a výraznějším způsobem rozšířili naši vědeckou činnost v dalších oborech, a to především v návaznosti na institucionální akreditaci. Kritéria jsou zde jasná. Jde především o pěstování kvalitní vědy, což souvisí také s řešením významných grantových projektů vedoucích k mezinárodně uznávaným a objektivně měřitelným vědeckým výsledkům.

S oběma prioritami úzce souvisí priorita třetí a tou je cílené budování dvojjazyčného prostředí na univerzitě a aktivita v oblasti mezinárodních vztahů ve vědě a vzdělávání. Zde nejde pouze o komunikační dovednosti akademických pracovníků a zázemí pro naši mezinárodní komunitu na univerzitě, ale samozřejmě také o kultivaci celého univerzitního prostředí včetně podpůrných služeb v oblasti studia, ubytování a stravování, ale také například volnočasových aktivit.

Již při volbě jste deklaroval a nyní zopakoval, že se zaměříte na zvyšování kvality studia a prohlubování mezifakultní spolupráce v oblasti vzdělávání. Jak toho chcete docílit?

Domnívám se, že ve vzdělávací oblasti lze spolupráci fakult a dalších univerzitních součástí prohloubit například v souvislosti s institucionální akreditací, tedy aktivní spoluprací útvarů napříč univerzitou při zajišťování studijních programů a jejich specializací. V oblasti badatelské činnosti je to trochu obtížnější, ale i tady lze systematicky budovat mezifakultní spolupráci. Zde bych rád akcentoval trochu jiný přístup k prezentaci výsledků. Podobně jako v ostatních vyspělých zemích bude čím dál tím větší důraz kladen nejen na vlastní vědeckou činnost, ale i na komunikaci s veřejností. Úspěch i hodnocení výzkumné činnosti budou více závislé také na relevanci pro společnost i na způsobu její prezentace. Současně však je třeba definovat pravidla hodnocení publikačního výkonu na základě jasně měřitelných dat. Obsah a forma sdělení musí být v rovnováze. K podobnému vývoji došlo například ve Velké Británii v souvislosti se zavedením systému hodnocení výsledků Research Excellence Framework.

Univerzita získala institucionální akreditaci. Co dalšího podle vás univerzitě přinese?

Předpokládám, že přinese těsnější spolupráci fakult, ale hlavně operativnější postup při vytváření a zavádění nových studijních programů, které budu atraktivnější pro studenty.

Mezi vaše priority patří důraz na excelenci vědy a s tím související mezinárodní dimenzi vědecké práce. Co konkrétně by se dalo u nás na univerzitě zlepšit?

Mám určitou výhodu v tom, že jsem se společně se spolupracovníky v posledních osmi letech intenzivně věnoval výzkumu. Vím, jak badatele tíží narůstající administrativa a složitost prostředí. Paradoxně největším problémem nejsou finance, ale spíše nedostatek času právě pro vlastní výzkum. Pokusím se v tomto směru vytvořit přívětivější prostředí, a to zejména pro mladé začínající týmy s perspektivou růstu v mezinárodním měřítku.

Na některých fakultách máme zaveden systém podpory umožňující účast na mezinárodních konferencích pro doktorandy. V některých oborech vysíláme doktorandy na dlouhodobé zahraniční stáže, které jsou integrální součástí studia. Rád bych tyto možnosti rozšířil i na jiné fakulty, tak aby větší množství mladých absolventů doktorského studia získalo zkušenosti na kvalitních zahraničních pracovištích a byli pak následně schopni se ucházet například o juniorské granty vypisované Grantovou agenturou České republiky. Tento typ projektů považuji za dobrý předstupeň pro podání takzvaný „starting grant“ případně „consolidator grant“ Evropské výzkumné rady, které již přímo vedou k etablování nových špičkových výzkumných týmů. Jsem rád, že i takové projekty dva naši úspěšní vědci z Fakulty chemicko-technologické řeší. Jeden získal Jan Macák přímo z ERC, druhý je řešený v rámci podpory získané pro velice úspěšné a prospěšné projekty v rámci ERC CZ – Michal Holčapek, a mohou být inspirací pro další mladé kolegy.

Dlouhodobě se angažujete na celostátní úrovni v otázce hodnocení vědeckých výkonů výzkumných organizací. Na toto téma jste publikoval několik článků. Budete v této oblasti aktivní i nadále?

Hodnocení výsledků výzkumu je podle mého názoru jedním z důležitých úkolů v oblasti organizace vědecké práce. V minulých letech jsem se této problematice věnoval v rámci vládní Rady pro výzkum vývoj a inovace a Komise pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů. Rád bych v těchto aktivitách pokračoval v rámci České konference rektorů. Domnívám se však, že tato činnost je vnitřně důležitá i pro Univerzitu Pardubice, protože i zde je třeba hodnotit výzkum a alokovat finanční prostředky na základě konkrétního hodnoticího postupu.

V čem spočívám vámi navrhovaný systém hodnocení vědy nebo jak by měl systém podle Vás vypadat?

Současný systém vychází z Metodiky hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory schválené usnesením vlády ČR ze dne 8. 2. 2017. Zmíněná metodika zavádí posouzení kvality v pěti modulech společných pro všechny typy výzkumných organizací. Podílel jsem se na vytvoření návrhu České konference rektorů pro hodnocení celkové výkonnosti výzkumu. Tento návrh má dvě komplementární části. Jedna je zaměřena na bilanci publikační aktivity výzkumných organizací v rámci oborových skupin. Zde se hodnotí produktivita se započtením publikačních podílů a kvalita publikační činnosti podle zavedených postupů, které vycházejí z kvality impaktovaných časopisů a jejich rozdělení do decilů podle oborové příslušnosti. Druhá část je zaměřena na hodnocení nepublikačních výsledků prostřednictvím panelového hodnocení.

A co myslíte, jak to nakonec dopadne?

Jsem optimistou a doufám, že se systém navržený Českou konferencí rektorů uplatní v celostátním hodnocení výzkumných organizací.

Často jste pobýval v zahraničí. Vidíte v nějaké zahraniční univerzitě vzor?

Vzorů je mnoho, ale žádný nelze převzít bez korekcí, protože prostředí, v rámci nichž univerzity působí, jsou velmi rozdílná. Některé věci jsou však společné. Například výzkumné univerzity, které se trvale umísťují na čele nejrůznějších žebříčků úspěšnosti, významným způsobem podporují kvalitní výzkum a starají se o cílené získávání a motivaci těch nejlepších talentů. Od toho se odvíjí i mé priority.