Čeští vědci poprvé pozorovali nerovnoměrné rozložení elektronového náboje na atomu

Út, 14.12.2021
| Originální článek z: ÚOChB
Pozorování subatomární struktury bylo až dosud mimo rozlišovací schopnosti přímých zobrazovacích metod a zdálo se, že to tak i zůstane.
Video placeholder

ÚOCHB/Tomáš Belloň: Čeští vědci poprvé pozorovali nerovnoměrné rozložení elektronového náboje na atomu

Čeští vědci však nyní představili metodu, s jejíž pomocí jako první na světě pozorovali nerovnoměrné rozložení elektronového náboje kolem atomu halogenu a byli tak schopni potvrdit existenci jevu, který byl teoreticky předpovězen, ale nebyl přímo pozorován. Tento průlomový objev, srovnatelný s prvním pozorováním černé díry, usnadní pochopení chemických reakcí a interakcí mezi jednotlivými atomy a molekulami a otevírá cestu ke zdokonalení materiálových a strukturních vlastností různých fyzikálních, biologických či chemických systémů. Objev byl publikován v časopisu Science.

ÚOCHB/Tomáš Belloň: Srovnání teoretické předpovědi nerovnoměrného rozložení elektronového náboje na halogenovém atomu bromu a výsledků experimentu

V rámci rozsáhlé interdisciplinární spolupráce se vědcům z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) při Univerzitě Palackého, Fyzikálního ústavu AV ČR (FZÚ), Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) a centra IT4Inovations při VŠB-Technické univerzitě Ostrava podařilo dramaticky zvětšit rozlišovací schopnost rastrovací mikroskopie, která před několika lety umožnila lidstvu zobrazovat jednotlivé atomy, a dostali se z úrovně atomů až na subatomární jevy. Byli tak schopni poprvé přímo pozorovat nesymetrické rozložení elektronové hustoty na jednotlivých atomech halogenových prvků, tzv. sigma-díry. Tím definitivně potvrdili její existenci, která sice byla teoreticky předpovězena před 30 lety, ale její přímé pozorování bylo dlouho nenaplněnou výzvou.

„Potvrzení existence teoreticky předpovězených sigma-děr je podobná situace jako pozorování černých děr, jejichž existence byla předpovězena v roce 1915 obecnou teorií relativity, ale které se podařilo poprvé spatřit teprve před dvěma lety. Z tohoto pohledu zobrazení sigma-díry s jistou nadsázkou představuje podobný milník na atomární úrovni,“ vysvětluje Pavel Jelínek z FZÚ a CATRIN, přední odborník na teoretické a experimentální studium fyzikálních a chemických vlastností molekulárních struktur na povrchu pevných látek.

Na existenci jevu zvaného sigma-díra dosud nepřímo ukazovaly rentgenové struktury krystalů s halogenovou vazbou, které odhalily překvapivou skutečnost, že chemicky vázané atomy halogenů jedné molekuly a atomů dusíku či kyslíku druhé molekuly, které by se měly odpuzovat, se nacházejí v těsné blízkosti, a tudíž se přitahují. Toto pozorování bylo v jasném rozporu s předpokladem, že tyto atomy nesou homogenní záporný náboj a díky elektrostatické síle se odpuzují.

ÚOCHB/FZU/DRAWetc: Schematický obrázek znázorňující princip experimentu umožňujícího vizualizaci sigma-díry na atomu bromu (Br) v molekule pomocí speciálně upraveného hrotu rastrovacího mikroskopu. Nahoře: Schematické znázornění hrotu rastrovacího mikroskopu zakončeného právě jedním atomem xenonu (Xe). Uprostřed: Experimentální obrázek sigma-díry zachycený pomocí rastrovacího mikroskopu využívajícího princip Kelvinovy sondy. Dole: Mapa elektrostatického potenciálu zobrazující sigma-díru (nerovnoměrné rozložení atomárního náboje na halogenovém atomu bromu), která je tvořena kladně nabitým nábojem na vrcholu atomu (modrá koruna) obklopeným záporným elektronovým oblakem (červené pole).

Proto se vědci rozhodli prozkoumat subatomární strukturu halogenu pomocí Kelvinovy sondy silové mikroskopie. Nejprve vypracovali teorii popisující mechanismus atomárního rozlišení Kelvinovy sondy, která jim umožnila optimalizovat experimentální podmínky pro zobrazení sigma-díry. Následná kombinace experimentálních měření a pokročilých kvantově-chemických postupů vedla k průlomovému počinu - první experimentální vizualizaci nerovnoměrného rozložení elektronové hustoty, tedy sigma-díry, a definitivnímu potvrzení konceptu halogenových vazeb.

„Citlivost rastrovací mikroskopie jsme zvýšili funkcionalizací hrotu sondy atomem xenonu. Díky tomu jsme dokázali zobrazit nerovnoměrné rozložení elektronové hustoty atomu bromu v molekule bromovaného tetrafenyl metanu, tedy sigma-díru v reálném prostoru, a potvrdit teoretické předpovědi,“ říká Bruno de la Torre z CATRIN a FZÚ. Když poprvé sigma-díru spatřil, byl prý skeptický.

„Nemohl jsem uvěřit, že jsme překonali hranici rozlišovací schopnosti mikroskopů až na subatomární úroveň. Pak jsem ale pocítil hrdost, že jsme posunuli limity experimentu, ale také uspokojení nad tím, že se otevřela možnost dalším badatelům jít dál a použít naše poznatky k objevování nových jevů na atomární a subatomární úrovni,“ doplnil.

Možnost zobrazení nerovnoměrného rozložení elektronové hustoty na jednotlivých atomech podle vědců mimo jiné umožní lépe pochopit reaktivitu jednotlivých molekul a důvod uspořádaní různých molekulárních struktur. „Lze se tedy domnívat, že zobrazení se subatomárním rozlišením bude mít dopad na různé vědní obory včetně chemie, fyziky a biologie,“ uvádí Jelínek.

„Nekovalentními interakcemi se zabývám celý život a je pro mě zadostiučiněním, že nyní můžeme pozorovat to, co jsme dosud ‚viděli‘ jen v teorii, a že experimentální měření naprosto přesně potvrzují naše teoretické předpovědi existence a tvaru sigma-díry. To nám dále umožní lépe pochopit tyto interakce a interpretovat je,“ říká výpočetní chemik Pavel Hobza z ÚOCHB, který pokročilé kvantově-chemické výpočty prováděl na superpočítačích v ostravském centru IT4Inovations.

„Ukazuje se, že halogenové vazby a obecně nekovalentní interakce hrají dominantní roli nejen v biologii, ale i v materiálových vědách. O to je naše současná práce v Science důležitější,“ dodává Hobza.

Charakteristický tvar sigma-díry tvoří kladně nabitá koruna obklopená pásem záporné elektronové hustoty. Toto nehomogenní rozložení náboje vede ke vzniku halogenové vazby, která hraje klíčovou roli mimo jiné v supramolekulární chemii, včetně inženýrství molekulárních krystalů, a v biologických systémech.

Přesná znalost rozložení elektronového náboje na atomech je nutná k pochopení interakcí mezi jednotlivými atomy a molekulami včetně chemických reakcí. Nová zobrazovací metoda tak otevírá cestu ke zdokonalení materiálových a strukturních vlastností řady fyzikálních, biologických či chemických systémů, které ovlivňují každodenní život.

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
 

Mohlo by Vás zajímat

Analysis of Elemental Impurities in Lithium Iron Phosphate Cathode Materials for LIBs by ICP-OES

Instrumentace
ICP/OES
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Průmysl a chemie, Materiálová analýza

Monitoring of Adhesive Curing using Time Course Measurement with FTIR Spectroscopy

Instrumentace
FTIR Spektroskopie
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Materiálová analýza

Škola MS: Portály LabRulez: Jak se stát jejich součástí a vyhledávat informace

Instrumentace
---
Výrobce
---
Zaměření
---

Advancing Research of Lithium-Ion Batteries Using the Agilent Cary 630 FTIR Spectrometer

Instrumentace
FTIR Spektroskopie
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Materiálová analýza

Determination of Brix, fructose, glucose, and sucrose with NIRS

Instrumentace
NIR Spektroskopie
Výrobce
Metrohm
Zaměření
Potraviny a zemědělství
 

Podobné články


Článek | Osobnosti

Laureát Ceny Neuron pro mladé vědce za rok 2016 - Petr Slavíček

Petr Slavíček získává detailní pohled na ultrarychlé děje v molekulách. Za přínos oboru získal Cenu Neuron pro mladé vědce 2016 a spolu s ní osobní prémii 250 tisíc korun.

Článek | Osobnosti

Prokop Hapala: Mají být vědci manažeři?

Prokop Hapala je jeden z mladých nadějných vědců, kteří hrají celosvětově ve svém oboru prim. Věnuje se teoretickému studiu nanostruktur na povrchu pevných látek a mikroskopii atomových sil.

Článek | Video

Pavel Hobza má díky novému objevu velkou šanci znovu přepsat učebnice fyzikální chemie

Pavel Hobza z ÚOCHB AV ČR poprvé přepsal učebnice před dvaceti lety a nyní přichází s objevem, který má potenciál dříve přijatou definici zjednodušit.
 

Podobné články


Článek | Osobnosti

Laureát Ceny Neuron pro mladé vědce za rok 2016 - Petr Slavíček

Petr Slavíček získává detailní pohled na ultrarychlé děje v molekulách. Za přínos oboru získal Cenu Neuron pro mladé vědce 2016 a spolu s ní osobní prémii 250 tisíc korun.

Článek | Osobnosti

Prokop Hapala: Mají být vědci manažeři?

Prokop Hapala je jeden z mladých nadějných vědců, kteří hrají celosvětově ve svém oboru prim. Věnuje se teoretickému studiu nanostruktur na povrchu pevných látek a mikroskopii atomových sil.

Článek | Video

Pavel Hobza má díky novému objevu velkou šanci znovu přepsat učebnice fyzikální chemie

Pavel Hobza z ÚOCHB AV ČR poprvé přepsal učebnice před dvaceti lety a nyní přichází s objevem, který má potenciál dříve přijatou definici zjednodušit.
 

Podobné články


Článek | Osobnosti

Laureát Ceny Neuron pro mladé vědce za rok 2016 - Petr Slavíček

Petr Slavíček získává detailní pohled na ultrarychlé děje v molekulách. Za přínos oboru získal Cenu Neuron pro mladé vědce 2016 a spolu s ní osobní prémii 250 tisíc korun.

Článek | Osobnosti

Prokop Hapala: Mají být vědci manažeři?

Prokop Hapala je jeden z mladých nadějných vědců, kteří hrají celosvětově ve svém oboru prim. Věnuje se teoretickému studiu nanostruktur na povrchu pevných látek a mikroskopii atomových sil.

Článek | Video

Pavel Hobza má díky novému objevu velkou šanci znovu přepsat učebnice fyzikální chemie

Pavel Hobza z ÚOCHB AV ČR poprvé přepsal učebnice před dvaceti lety a nyní přichází s objevem, který má potenciál dříve přijatou definici zjednodušit.
 

Podobné články


Článek | Osobnosti

Laureát Ceny Neuron pro mladé vědce za rok 2016 - Petr Slavíček

Petr Slavíček získává detailní pohled na ultrarychlé děje v molekulách. Za přínos oboru získal Cenu Neuron pro mladé vědce 2016 a spolu s ní osobní prémii 250 tisíc korun.

Článek | Osobnosti

Prokop Hapala: Mají být vědci manažeři?

Prokop Hapala je jeden z mladých nadějných vědců, kteří hrají celosvětově ve svém oboru prim. Věnuje se teoretickému studiu nanostruktur na povrchu pevných látek a mikroskopii atomových sil.

Článek | Video

Pavel Hobza má díky novému objevu velkou šanci znovu přepsat učebnice fyzikální chemie

Pavel Hobza z ÚOCHB AV ČR poprvé přepsal učebnice před dvaceti lety a nyní přichází s objevem, který má potenciál dříve přijatou definici zjednodušit.