Chemizace životního prostředí je brutální. Jediná tableta do myčky vypustí tisíce různých látek.

Po, 27.2.2023
| Originální článek z: Universitas/Zuzana Keményová
Lidé dnes podle Martina Pivokonského používají přemíru chemie a brzy by to mohlo znamenat velký problém.
Video placeholder
  • Foto: Universitas: Chemizace životního prostředí je brutální. Jediná tableta do myčky vypustí tisíce různých látek.
  • Video: Akademie věd České republiky: Martin Pivokonský – medailonek | Akademická prémie 2022

Denně spotřebováváme ohromné množství šamponů, kosmetiky a různých čističů. Přitom mnohé z těchto látek se v přírodě kumulují, říká Martin Pivokonský, ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR a držitel prestižní české Akademické prémie.

Akademická prémie je nejvyšší ocenění, jaké může vědec v Česku získat. Mezi třemi laureáty byl na sklonku loňského roku i hydrochemik Martin Pivokonský, ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR. Spolu s tímto vědeckým oscarem si odnáší i na české poměry velmi štědrou odměnu 30 milionů korun. Použije ji na to, aby zaplatil špičkové vědce a rozšířil tak svůj tým.

„Jsme jedna z pěti vědeckých skupin na světě, které do úpravy vody přinášejí zásadní poznatky. Naše technologie se používají v úpravnách v Česku i v zahraničí. Podstatnou část těch získaných prostředků budu investovat do lidí. Základním nedostatkem české vědy je totiž nedostatečné personální zajištění výzkumu ve smyslu finančního ohodnocení. Přitom právě lidé a jejich ocenění jsou alfa a omega úspěchu ve výzkumu. Když se podíváte na zahraniční týmy a zjistíte, že ti lidé berou trojnásobky toho, co my tady Česku, tak je to k neuvěření,“ říká Pivokonský.

Proč myslíte, že jste Akademickou prémii za vědy o neživé přírodě získal právě vy?

Asi proto, že se dlouhodobě zabývám problematikou vody a voda je jednou z klíčových komodit, je na ní přímo závislá existence člověka. Vodu zkoumám víc než dvacet let a asi mám vcelku solidní výsledky s mezinárodním přesahem. Zároveň se angažuji i v popularizaci vědy a troufám si říct, že mé názory jsou už mezi vědeckou obcí celkem známé. Nechci, aby to vypadalo jako trapné chlubení se, vy jste se ale ptala a tohle vidím jako možné důvody. Myslím si, že dvacetiletá kontinuita našeho výzkumu tomu hodně nahrála.

*doc. RNDr. Martin Pivokonský, Ph.D. ( 1974) **

  • hydrochemik a technolog úpravy vody
  • ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i.
  • vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK, kde nyní přednáší hydrochemii a úpravu vody
  • zabývá se fyzikálně-chemickými vlastnostmi vody, složením a kvalitou přírodní a upravené vody, výskytem přírodních organických látek a mikropolutantů a také způsoby jejich odstranění
  • soustředí se na procesy spojené s úpravou a čištěním vody, jako jsou koagulace, flokulace, sedimentace, filtrace, adsorpce a membránová filtrace
  • je autorem nebo spoluautorem řady publikací v mezinárodních vědeckých časopisech, několika knih, patentů a technologií na úpravu vody
  • pochází z Velkého Oseka, žije v Mníšku pod Brdy
  • je ženatý, má dvě děti
  • jeho koníčky jsou cyklistika, fitness, akvaristika a chov exotického ptactva

Universitas: Chemizace životního prostředí je brutální. Jediná tableta do myčky vypustí tisíce různých látek.

Jste známý především díky dvěma svým výsledkům, které se prosadily i v zahraničí. Jedním z vašich témat jsou sinice. Můžete to přiblížit?

Už od roku 2006 se intenzivně zabýváme problematikou látek, které sinice a řasy uvolňují do vodního prostředí, a také tím, jak tyto látky ovlivňují procesy úpravy vody (úpravny vody jsou zařízení, kam teče voda a upravuje se na pitnou, nejedná se tedy o čistírny odpadních vod, pozn. red.). Zjistili jsme, že velmi významně. Sinice totiž produkují celou řadu biologicky aktivních látek jako proteiny, peptidy, polysacharidy a sacharidy. Z některých z nich pak mohou v procesu úpravy vody vznikat toxické látky, třeba chloroform nebo chlorované deriváty kyseliny octové. Jiné zase ovlivňují proces úpravy vody, a to tak moc, že mohou významně narušit jeho efektivitu a snížit tak účinnost úpravy a v konečném důsledku i kvalitu pitné vody. Je to důležité i proto, že některé tyto látky neumíme z vody dostatečně odstranit a zůstávají v ní.

Nám se podařilo popsat principy, kterými lze tyto látky ze sinic z vody odstraňovat tak dobře, že se ve vodě vyskytují ve velmi nízké koncentraci. Tak nízké, že z nich žádné další toxické látky už téměř nevznikají. Náš výzkum má tedy celospolečenský význam. V roce 2006 jsme publikovali jednu z prvních prací na toto téma na světě. Byla to jedna z těch prací, které odstartovaly zájem veřejnosti o tyto látky, a od té doby je to jedno z hlavních témat, kterými se světová věda v oblasti úpravy vody zabývá.

Vaše druhé zásadní téma jsou mikroplasty, o nichž se v posledních letech také mluví stále více…

Ano, zkoumáme mikropolutanty ve vodě, kam patří také právě mikroplasty. Publikovali jsme na toto téma jednu z prvních prací, která prokazovala výskyt mikroplastů ve zdrojích vody, ale i ve vodě upravené. Náš další zajímavý výsledek je, že jsme popsali způsoby, jakými lze látky ze sinic z vody odstraňovat pomocí koagulace (srážení, pozn. red.). Popsali jsme i dosud neznámé mechanismy koagulace a za těch dvacet let se nám podařilo rozklíčovat jednotlivé mechanismy, díky čemuž se koagulace mohla zefektivnit.

Chápu to správně, že tedy děláte aplikovaný výzkum? Dostáváte svoje výsledky do praxe.

Děláme oba, jak základní, tak aplikovaný. Základní je například to, když se zabýváme interakcí sinicových látek ve vodě s jinými látkami. Ale děláme velmi intenzivně i aplikovaný, dokonce navrhujeme technologie na úpravny vody v České republice, které už běží a v praxi fungují. Naše technologie například fungují v úpravnách vody v Kutné Hoře nebo ve Světlé nad Sázavou, dělali jsme práce i pro Želivku a tak dále.

A fungují vaše technologie i ve světě?

Patříme mezi zhruba pět výzkumných skupin na světě, které do oblasti úpravy vod přinášejí zásadní nové poznatky. Ty pak přebírají další vědci z jiných států a přenášejí je do svých technologií na úpravu vody. Asi úplně nejdále je v našem oboru kolegyně se svým výzkumným týmem v Austrálii, je to profesorka Rita Henderson ze School of Chemical Engineering, The University of New South Wales. Spolupracujeme s nimi, máme společné publikace a oni ve spolupráci například s australskými vodohospodářskými společnostmi aplikují do praxe i naše poznatky.

Universitas: doc. RNDr. Martin Pivokonský, Ph.D.

K té prémii se váže i odměna 30 milionů korun. Už víte, jak s ní naložíte?

Chci ji využít k ještě větší akceleraci našeho výzkumu. Podstatnou část těch prostředků budu investovat do lidí. Základním nedostatkem české vědy je totiž nedostatečné personální zajištění výzkumu ve smyslu finančního ohodnocení. Přitom právě lidé a jejich ocenění jsou alfa a omega úspěchu ve výzkumu.

Když se podíváte na zahraniční týmy a zjistíte, že ti lidé berou trojnásobky toho, co my tady Česku, tak je to k neuvěření. Zatímco já mám v týmu třináct lidí, ta zmíněná kolegyně v Austrálii jich má padesát. A výsledky jsou naprosto srovnatelné. V Česku nás netrápí nedostatek přístrojů, zázemí máme dostatečné. Problém je dlouhodobé podhodnocení lidí. Chci díky této prémii vybudovat robustní a silný tým, který bude mít trvání nejen po dobu, než se vyčerpají prostředky z prémie, ale i dalších patnáct dvacet let.

Pořád se všude opakuje, že se má šetřit vodou. Platí to ale i v Česku? Minimálně v Praze a středních Čechách, v Želivce třeba, je pitné vody dost, je pořád plná – kolem 90 procent. Navíc voda z čistíren jde do řek a vrací se zpět do koloběhu. Proč je tedy nutné v Česku šetřit vodou?

To je zajímavá otázka a do jisté míry s touto námitkou nelze než souhlasit. Je to ale jen část problému. Já třeba vůbec nejsem příznivcem dotací do dešťovky a do mokřadů za každou cenu. Řada z těchto opatření nemá s ohledem na hospodaření s vodou valný smysl. Kdysi měl na venkově každý baráček pod okapem sud na dešťovku na zalévání a nebylo potřeba žádných dotací. Je to všechno selský rozum – nechci plýtvat vodou, dám si nádrž pod okap, navíc když vím, že na zalévání je dešťovka mnohem lepší než voda z kohoutku. Tím, že doma ušetřím deset litrů vody denně, hospodaření s vodou v globálu nijak nepomůžu.

Řešení musí být systémová, celková. Musí to být státní politika, stát má vkládat peníze do systémových opatření, která umožní, aby v době sucha bylo vody dostatek všude. Tedy například do budování vodních nádrží, musíme totiž umět zadržet vodu v době hojnosti, abychom ji mohli použít v době sucha. To, že máme dnes pitné vody dost, že máme třeba tu Želivku, je práce našich předků. Díky ní jsme v pohodě. Jsou ale oblasti, třeba Rakovnicko, kde žádná velká přehradní nádrž není a v době sucha je tam vody nedostatek.

Takže máme, nebo nemáme šetřit vodou?

Vodou by měl šetřit každý občan, protože je to v dnešní době normální, patří to k udržitelnému životnímu stylu a přináší to dobrý pocit, že něco děláme pro životní prostředí. Ale šetření vodou v domácnostech samo o sobě problém sucha nevyřeší.

Co z lidské činnosti vodě škodí nejvíc?

Velký problém je celkově chemizace životního prostředí. Začíná nabývat doslova brutálních rozměrů. Přitom si to ani neuvědomujeme. Dám příklad: nedávno vyšla nová studie, která analyzuje množství látek uvolněných z tablet do myček na nádobí. Vědci zjistili, že z tablety na jedno umytí nádobí se uvolní více než 3 500 různorodých chemických látek, což je neskutečné. Jsou to přitom látky, které se pak dostávají do odpadní vody, a tudíž následně do přírody.

...

Universitas
 

Mohlo by Vás zajímat

Evaluation of TOC of Sulfuric Acid using Wet Oxidation TOC Analyzer

Instrumentace
TOC
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Průmysl a chemie, Polovodiče

Raw Material Identification of mRNA Lipid Nanoparticle Components with the Agilent Vaya Raman Spectrometer

Instrumentace
RAMAN Spektrometrie
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Farmaceutická analýza

Enhancement of Raman intensity for the detection of fentanyl

Instrumentace
RAMAN Spektrometrie
Výrobce
Metrohm
Zaměření
Forenzní analýza a toxikologie

Unstained Analysis and Evaluation of Bone Quality Characteristics of Rat Femur Cross Section by AIRsight Infrared/Raman Microscopy

Instrumentace
RAMAN Spektrometrie, FTIR Spektroskopie, Mikroskopie
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Klinická analýza

POUŽITÍ SPEKTRÁLNÍCHA SEPARAČNÍCH METOD K HODNOCENÍ JAKOSTI HOŘČICE BÍLÉ

Instrumentace
GC, NIR Spektroskopie, FTIR Spektroskopie
Výrobce
Thermo Fischer Scientific, DANI Instruments
Zaměření
Potraviny a zemědělství
 

Podobné články


Článek | Vody

Pitná voda je v Česku na hranici upravitelnosti. Ničí ji pesticidy a sinice, popisuje expert

Kvalita surové vody v Česku rychle klesá, voda se dostává na hranici upravitelnosti. Největší problémy způsobují produkty ze sinic a také pesticidy, kterých je stále více.

Článek | Vody

Sinice škodí lidskému zdraví. Čeští vědci hledají zbraň, jak je porazit

Sinicím se v horku daří. Když se přemnoží, mohou způsobovat řadu zdravotních problémů. Čeští vědci hledají způsob, jak je porazit.

Článek | Plasty

Úpravny nezvládají odstraňovat mikroplasty, v litru pitné vody zůstává až 900 plastových částic

Drobné plastové částice, které se do řek a nádrží dostávají hlavně z odpadních vod, nedokážou úpravny pitné vody zcela odstranit.

Článek | Vody

K mokřadu kohoutek nepřišroubujete

Které z pestré palety možných opatření nás zachrání před suchem? „Žádné z nich nebude fungovat samostatně. Potřebujeme provést celý soubor změn, z nichž každou někdo prosazuje a jinému se nelíbí.“
 

Podobné články


Článek | Vody

Pitná voda je v Česku na hranici upravitelnosti. Ničí ji pesticidy a sinice, popisuje expert

Kvalita surové vody v Česku rychle klesá, voda se dostává na hranici upravitelnosti. Největší problémy způsobují produkty ze sinic a také pesticidy, kterých je stále více.

Článek | Vody

Sinice škodí lidskému zdraví. Čeští vědci hledají zbraň, jak je porazit

Sinicím se v horku daří. Když se přemnoží, mohou způsobovat řadu zdravotních problémů. Čeští vědci hledají způsob, jak je porazit.

Článek | Plasty

Úpravny nezvládají odstraňovat mikroplasty, v litru pitné vody zůstává až 900 plastových částic

Drobné plastové částice, které se do řek a nádrží dostávají hlavně z odpadních vod, nedokážou úpravny pitné vody zcela odstranit.

Článek | Vody

K mokřadu kohoutek nepřišroubujete

Které z pestré palety možných opatření nás zachrání před suchem? „Žádné z nich nebude fungovat samostatně. Potřebujeme provést celý soubor změn, z nichž každou někdo prosazuje a jinému se nelíbí.“
 

Podobné články


Článek | Vody

Pitná voda je v Česku na hranici upravitelnosti. Ničí ji pesticidy a sinice, popisuje expert

Kvalita surové vody v Česku rychle klesá, voda se dostává na hranici upravitelnosti. Největší problémy způsobují produkty ze sinic a také pesticidy, kterých je stále více.

Článek | Vody

Sinice škodí lidskému zdraví. Čeští vědci hledají zbraň, jak je porazit

Sinicím se v horku daří. Když se přemnoží, mohou způsobovat řadu zdravotních problémů. Čeští vědci hledají způsob, jak je porazit.

Článek | Plasty

Úpravny nezvládají odstraňovat mikroplasty, v litru pitné vody zůstává až 900 plastových částic

Drobné plastové částice, které se do řek a nádrží dostávají hlavně z odpadních vod, nedokážou úpravny pitné vody zcela odstranit.

Článek | Vody

K mokřadu kohoutek nepřišroubujete

Které z pestré palety možných opatření nás zachrání před suchem? „Žádné z nich nebude fungovat samostatně. Potřebujeme provést celý soubor změn, z nichž každou někdo prosazuje a jinému se nelíbí.“
 

Podobné články


Článek | Vody

Pitná voda je v Česku na hranici upravitelnosti. Ničí ji pesticidy a sinice, popisuje expert

Kvalita surové vody v Česku rychle klesá, voda se dostává na hranici upravitelnosti. Největší problémy způsobují produkty ze sinic a také pesticidy, kterých je stále více.

Článek | Vody

Sinice škodí lidskému zdraví. Čeští vědci hledají zbraň, jak je porazit

Sinicím se v horku daří. Když se přemnoží, mohou způsobovat řadu zdravotních problémů. Čeští vědci hledají způsob, jak je porazit.

Článek | Plasty

Úpravny nezvládají odstraňovat mikroplasty, v litru pitné vody zůstává až 900 plastových částic

Drobné plastové částice, které se do řek a nádrží dostávají hlavně z odpadních vod, nedokážou úpravny pitné vody zcela odstranit.

Článek | Vody

K mokřadu kohoutek nepřišroubujete

Které z pestré palety možných opatření nás zachrání před suchem? „Žádné z nich nebude fungovat samostatně. Potřebujeme provést celý soubor změn, z nichž každou někdo prosazuje a jinému se nelíbí.“