Průzkum časopisu Nature naznačuje, že se brzy stanou normou.
Vědci, stejně jako řada dalších povolání, museli velkou část své práce přesunout do digitálního prostředí. Týká se to také vědeckých konferencí, které – pokud nebyly v roce 2020 zrušeny úplně – se za uplynulý rok přesunuly na nejrůznější digitální platformy. Z toho, co začalo jako příslovečná „z nouze ctnost“, se ale nyní možná stane trvalá změna. To alespoň naznačuje nový průzkum časopisu Nature.
Z devíti set čtenářů, kteří na otázky časopisu odpověděli, si jich 74 % myslí, že online přístup na vědecké konference by měl zůstat zachován. Ať už by se mělo v důsledku jednat o plně virtuální prezentace či nějakou hybridní variantu. Hlavní výhodou je podle sesbíraných odpovědí snadná přístupnost takových konferencí.
<h3>Levnější a ekologičtější</h3>
Z průzkumu vyplynulo nejen to, že většina výzkumníků se staví za zachování nějakého virtuálního prvku v rámci vědeckých konferencí, ale také to, že přes 93 % oslovených absolvovalo alespoň jednu takovou konferenci, workshop nebo seminář a 75 % z nich za uplynulý rok absolvovalo dokonce více takových akcí. Kromě přístupnosti většina výzkumníků za největší výhodu online konferencí považuje jejich menší klimatické dopady, zejména nižší produkci skleníkových plynů, která odpadá s omezením leteckého cestování. Tento přínos vítá 21 % dotázaných. Již dlouho si totiž řada členů vědecké komunity dobře uvědomuje, jaké ekologické následky má cestování z různých koutů světa na krátkou akademickou konferenci. Příkladem může být výroční konference American Geophysical Union v roce 2019. Ta přitáhla do San Franciska přes 25 000 účastníků, kteří podle jednoho odhadu jenom svým cestováním vyprodukovali 80 000 tun oxidu uhličitého. Tyto klimatické dopady s virtuálními konferencemi prakticky odpadají.
„Dříve býval problém, aby organizátoři konferencí vůbec uvažovali o možnosti přesunout konferenci nebo její část do virtuálního prostředí,“ říká Lorraine Whitmarsh z britské University of Bath. Podle ní je nyní pravděpodobné, že i po pandemii budou muset organizátoři zásadně upravit svůj model fungování, kdy se stalo standardem, že výzkumníci několikrát do roka cestují daleko za hranice své země kvůli konferencím.
Velká výhoda je to například i pro studenty a doktorandy. Ti si tak díky výrazně nižším nákladům mohou dovolit zúčastnit se konferencí. Na 27 % studentů a doktorandů v průzkumu odpovědělo, že nízké náklady považují za vůbec tu největší výhodu online konferencí. Nejenže odpadají nákladné investice do cestování, ale mnoho vědeckých společností, které konference pořádají, s přesunem do digitálního světa snížilo své registrační poplatky. Například registrace na výroční setkání Society for the Study of Evolution, která pro studenty stojí normálně víc než 300 dolarů, letos vychází na pouhých 10 dolarů. Z vědeckých konferencí jako exkluzivního a nákladného setkání pro vybrané experty se stávají spíše masové akce otevřené širokému publiku z mnoha koutů světa.
Jsou tu ale tací, kteří nic pozitivního na virtuálních konferencích nespatřují. Z 925 výzkumníků jich 4 % odpověděla, že virtuální rozměr vědeckých konferencí žádný pozitivní přínos nemá.
<h3>Chybí networking i neformální kontakt</h3>
Bez ohledu na nezanedbatelné benefity řada výzkumníků online konference kritizuje. A to z pochopitelného důvodu. Nejde přitom jen o únavu a frustraci z celého dne stráveného za obrazovkou počítače na jedné z komunikačních platforem. Největším problémem jsou podle průzkumu chybějící networkingové příležitosti poznat další výzkumníky z téhož oboru. To kritizuje 69 % dotázaných. „Představa, že se na kotnference jezdí nasbírat nejnovější vědecké poznatky, je kompletně zastaralá,“ říká Teun Bousema, epidemiolog z nizozemského Radboud University Medical Center. Podle něj je hlavním přínosem konferencí právě poznávání nových kolegů, z čehož pak vznikají libovolné formy vědecké spolupráce.
Pro studenty i doktorandy sice virtuální konference představují výhodu ve své přístupnosti, přichází ale o důležitou šanci poznat seniorní výzkumníky, kteří můžou v budoucnu sloužit jako vedoucí jejich dizertačních projektů.
Velmi opatrní jsou při hodnocení pozitivního přínosu virtuálních konferencí i výzkumníci s různými formami znevýhodnění. „Kvůli některým zdravotním problémům je pro mě snazší absolvovat konference z domova,“ upozorňuje v rámci průzkumu jeden z respondentů. „i tak ale přicházím o šanci získávat nové kontakty. Časté jsou také problémy s technikou.“ Na problém s technikou v rámci průzkumů upozornilo 4 % dotázaných. Virtuální konference komplikují také rozdílné časové zóny, jak upozorňuje skoro 12 % respondentů. Snadno se totiž může stát, že konkrétní přednáška či panel pro polovinu přítomných vyjde na brzkou ranní nebo pozdní noční hodinou.
Přestože osudy vědeckých konferencí po pandemii zůstávají nejisté, začíná být zřejmé, že v nějaké formě či podobě zde virtuální konference zůstanou. Jak připravit akci, která bude probíhat online a bude zároveň zprostředkovávat smysluplné příležitosti pro networking a bude finančně rentabilní, zůstává pro organizátory velkou výzvou.

Osudy vědeckých konferencí po pandemii

V těchto dnech nabývá internetová komunikace, on-line vzdělávání a předávání informací všeho druhu na důležitosti tak, jak tomu nebylo nikdy v historii a téměř s jistotou budou tyto návyky hrát čím dál významnější roli.
Dohledat ale potřebné a především ty správné informace (o kterých často ani nevíte, že vlastně existují), ale tak jednoduché není a s rostoucím množstvím dat ve virtuálním světě to bude ještě složitější.
Přestaňte tedy hledat a začněte nacházet!
V sekci Webináře na portálech LabRulez naleznete přehled budoucích ale také již proběhlých webinářů seřazených chronologicky a přehledně.
Každý webinář má svoje značky/tagy které popisují jeho zaměření, můžete ho přímo sdílet na sociálních sítích a již brzy spustíme také možnost vyhledávání a filtrace, abyste mohli efektivně najít všechny pro Vás relevantní informace.
Aktuálně máme v databází přes 100 webinářů z poslední doby od celého spektra výrobců nebo organizátorů jako Agilent Technologies, Thermo Fisher Scientific, Shimadzu, LECO, Bruker, Anatune, Phenomenex, GERSTEL, SepSolve Analytical, Markes International, Syft Technologies, VUV Analytics, Separation Science, LCGC, Petro Industry News a další...
Sledujte nás, zaregistrujte se a žádný zajímavý webinář Vám neunikne.

Webináře/Webinars ze světa plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie

Společnost WALDNER je nejen výrobcem špičkového <a href="http://hpst.cz/laboratorni-nabytek-waldner">laboratorního nábytku a dodavatelem laboratorní technologie</a>, ale v této oblasti se dá považovat i za inovátora, neboť nabízí řádu užitečných a moderních technologií, které usnadňují rutinní vědeckou práci.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/dc012d120a624795968e6dd3bfabbc3e/obrazek.png" alt="HPST: Produkty Waldner – Laboratorní technologie a nábytek"/>
<h3>Nenechte si ujít naše dva webináře:</h3>
<h5>ČÁST I - úterý 8.9.</h5>
Představíme Vám hlavní parametry, podle kterých byste měli volit digestoře do svých laboratoří a mimo to vám naše produktová specialistka Jindřiška Dolinová prozradí tajemství technologie Secu flow využitou ve WALDNER digestořích, díky které můžete snížit spotřebu elektrické energie a zajistit menší úroveň hluku. 
Unikátním řešením je také kontrola systému průtoku vzduchu uvnitř digestoří či motorem ovládaný pohyb výsuvného okna. 
V nabídce WALDNER naleznete jak standardní digestoře, tak i digestoře pro práci s mikroorganismy, radioaktivními látkami či digestoře s ATEX certifikací do výbušného prostředí.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/bb068cdf70f4476c8ee3a56795328f45/obrazek.png" alt="HPST: Produkty Waldner – Laboratorní technologie a nábytek"/>
<h5>ČÁST II - čtvrtek 10.9.</h5>
Jindřiška Dolinová Vám bude prezentovat servisní moduly pro rozvody médií a elektřiny, vychytávky a unikátní prvky modulárního laboratorního nábytku Scala.

Není digestoř jako digestoř aneb Víte, podle čeho si vybrat tu správnou do vaší laboratoře?

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Článek

Laboratoře

Různé

Produkt

Video

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

Cílem portálu Vědavýzkum.cz je uveřejňovat relevantní, přehledné a aktuální informace o výzkumu, vývoji a inovacích a navazujících oblastech (ochrana duševního vlastnictví, transfer technologií a znalostí, komercializace, spolupráce s aplikační sférou atd.) pro nejširší cílovou skupinu.

Vědavýzkum.cz

Je autorizovaným distributorem společnosti Agilent Technologies pro Českou republiku v oblastech chromatografie (GC, HPLC, UHPLC, kapilární elektroforéza) a hmotnostní spektrometrie (GC/MS, LC/MS, CE/MS), disolučních aparátů, molekulární (UV-Vis, UV-Vis-NIR, fluorescence, FTIR analyzátory a mikroskopy) a atomové spektroskopie (ICP-OES, ICP-MS, AAS), a v neposlední řadě také v oblasti molekulární biologie a genomiky (analýza nukleových kyselin a proteinů, microarray skenery a skla, PCR & RT-PCR, qPCR, řešení pro NGS, reagencie pro mutagenezi a klonování, sondy FISH a další).

Altium International

Vše ze světa analytické chemie na jednom místě. Propojujeme lidi při řešení jejich problémů. U nás naleznete všechny potřebné informace snadno, rychle a přehledně. Přestaňte hledat a začněte nacházet.

LabRulez

Kurz ICP-OES "Od vzorku k výsledku"

Odběry vzorků 2026

78. sjezd chemiků

Lunch and Learn Tips and Tricks Series: Trace Elemental Analysis (ICP-OES & ICP-MS)

Expanding the 4D‑STEM toolbox for advanced materials characterization

Microwave Digestion: The Foundation of Accurate Trace Metal Analysis

ICPMS novinky typu webináře - strana 19