Nejen, že budete mít příležitost potkat se s našimi produktovými a aplikačními specialisty, ale zároveň budete mít jedinečnou možnost seznámit se instrumentací a malým laboratorním vybavením a spotřebním materiálem z našeho portfolia.
<h3>Jakou instrumentaci budeme vystavovat?</h3>
<ul>
<li><a href="https://hpst.cz/kapalinova-chromatografie/agilent-1290-infinity-ii">Agilent 1290 Infinity II UHPLC s multisamplerem</a>
</li>
<li><a href="https://hpst.cz/lcms/trojite-kvadrupoly-qqq/agilent-ultivo-trojity-kvadrupol">Agilent Ultivo LC/MS trojitý kvadrupól</a>
</li>
<li><a href="https://hpst.cz/hmotnostni-spektrometrie/icp-ms-hmotnostni-spektrometry-s-indukcne-vazanym-plazmatem/icp-ms-7900">7900 ICP-MS</a>
</li>
<li><a href="https://hpst.cz/plynova-chromatografie/plynove-chromatografy/gc-agilent-intuvo-9000">Agilent Intuvo</a>
</li>
<li><a href="https://hpst.cz/atomova-spektroskopie/mikrovlnne-systemy-preekem/mikrovlnny-rozkladny-system-topex">PreeKem TOPEX+</a>
</li>
<li><a href="https://hpst.cz/atomova-spektroskopie/mikrovlnne-systemy-preekem/preekem-m6">PreeKem M6</a>
</li>
<li><a href="https://hpst.cz/atomova-spektroskopie/savillex-spotrebni-material-prislusenstvi-z-pfa/savillex-podvarova-destilace">Podvarová destilace Savillex</a>
</li>
<li><a href="https://hpst.cz/molekulova-spektroskopie/uvvis-spektrofotometry/agilent-cary-3500">Cary 3500</a>
</li>
<li><a href="https://hpst.cz/molekulova-spektroskopie/ftir-mobilni-rutinni-spektrometry/agilent-cary-630-ftir-spektrometr">Cary 630 FTIR</a>
</li>
<li>generátory vodíku, dusíku, kompresor stlačeného vzduchu od <a href="https://hpst.cz/plynova-chromatografie/peak-scientific-generatory-plynu">Peak Scientific</a>
</li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/HPST_Navstivte_nas_stanek_na_veletrhu_LABOREXPO_2022_b4228cce79/HPST-Navstivte-nas-stanek-na-veletrhu-LABOREXPO-2022!.webp" alt="HPST: Navštivte náš stánek na veletrhu LABOREXPO 2022!"/>
Dále budeme na našem stánku vystavovat standardní laboratorní digestoř od společnosti <a href="https://www.labicom.cz/produkty/laboratorni-nabytek-waldner">Waldner</a>.
Kromě ukázek novinek ze spotřebního materiálu budete mít možnost se více dozvědět a na místě se blíže seznámit i s vystavovaným malým laboratorním vybavením: 
<a href="https://www.labicom.cz/produkty/priprava-vzorku/537-2/odfoukani-proudem-plynu/koncentratory-turbovap">Koncentrátor TurboVap II (Biotage)</a>
<a href="https://www.labicom.cz/produkty/laboratorni-vybaveni/mechanicke-tepelne-operace/topne-desky/topne-desky-vetsi">Topná deska (LabTech)</a>
<a href="https://www.labicom.cz/produkty/odbery-vzorku/zivotni-pracovni-prostredi/ovzdusi/odberova-cerpadla">Odběrová pumpička GilAir Plus (Sensidyne)</a>
<a href="https://www.labicom.cz/produkty/priprava-vzorku/537-2/odfoukani-proudem-plynu/koncentrator-labeva">Koncentrátor NK-200-1B (Miulab)</a>
<a href="https://www.labicom.cz/produkty/laboratorni-vybaveni/mechanicke-tepelne-operace/michacky/jednopozicove-magneticke-michacky-objemu-10-l">Magnetická míchačka FlatSpin (Dlab)</a>
A nejen to, dále bychom Vás velice rádi pozvali i na naše 2 přednášky v rámci středečního doprovodného programu v konferenčním sále 1, který bude zaměřen na Klinickou a farmaceutickou analýzu. Přednášky budou živě a zároveň budou i <a href="https://lcms.cz/article/2086">streamované</a>! 
<blockquote>
<ul>
<li>👉<a href="https://laborexpo.attendu.cz/r/Ryg2GO6Yj3qIoAG7rtsQ?lang=cs">REGISTRACE</a></li>
<li>👉<a href="https://lcms.cz/article/2086">STREAM a ZÁZNAMY přednášek</a></li>
</ul>
</blockquote>
<h3>A na jaké téma se můžete těšit?</h3>
<h4>1. 6. 2022 od 11:40 - 12:00 Příprava vzorků pomocí automatu Freestyle ve forenzních a toxikologických analýzách</h4>
<ul>
<li>Přednášející: RNDr. Jindřiška Dolinová, Ph.D.</li>
<li>👉<a href="https://www.youtube.com/watch?v=Kw9zgLKm2_I&amp;list=PLg-M6fM-05Mqj7ev9qFQ7H_j0rHfb_2Xe&amp;index=5">Záznam přednášky na YouTube</a></li>
</ul>
Již více než dvacet let se zabývá německý výrobce laboratorních přístrojů LCTech GmbH vývojem, výrobou a prodejem přístrojů pro automatizaci přípravy vzorků před analýzou organických analytů chromatografickými metodami.
FREESTYLE paří mezi nejuniverzálnější automaty pro přípravu vzorků na trhu a dokáže automatizovat několik různých i vzájemně provázaných technik pro přípravu vzorků. Jednou z těchto technik je i obousměrná extrakce na pevnou fázi (SPE), která je používána při zpracování biologických vzorků ve forenzních a toxikologických analýzách. Obousměrná extrakce zahrnuje nasátí vzorku od spodní části extrakčního lože v SPE kolonce směrem nahoru a následné protlačení vzorku sorpčním ložem v protisměru směrem shora dolů. Tato technika zajistí důslednou interakci analytů se sorbentem a snižuje množství rozpouštědla potřebného pro extrakci analytů z SPE kolonky. Automat FREESTYLE nabízí technické uspořádání bez možnosti kros-kontaminace vzorků. Vzorky lze po extrakci následně sbírat do laboratorního skla pro jejich následné použití pro další analýzy.
Tato extrakční technika obousměrné SPE je užívána pro viskózní biologické vzorky jako je např. krev, moč, mozková tkáň při analýzách léčiv nebo zakázaných látek při dopingových kontrolách.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/HPST_Priprava_vzorku_pomoci_automatu_Freestyle_ve_forenznich_a_toxikologickych_analyzach_1c7c238788/HPST-Priprava-vzorku-pomoci-automatu-Freestyle-ve-forenznich-a-toxikologickych-analyzach.JPG.webp" alt="HPST: Příprava vzorků pomocí automatu Freestyle ve forenzních a toxikologických analýzách"/>
<h4>1. 6. 2022 od 12:00 do 12:20 Kapalinová chromatografie a hmotnostní spektrometrie pro robustní analýzu biomolekul: Agilent 1290 Infinity II Bio a 6545XT QTOF</h4>
<ul>
<li>Přednášející: Ing. Jitka Zrostlíková, Ph.D.</li>
<li>Přednášející: Ing. Jan Kovář</li>
<li>👉<a href="https://www.youtube.com/watch?v=WmcxnOfB-aI&amp;list=PLg-M6fM-05Mqj7ev9qFQ7H_j0rHfb_2Xe&amp;index=6">Záznam přednášky na YouTube</a></li>
</ul>
Výzkum, vývoj a kontrola kvality léčiv na bázi biomolekul (tzv. bioléčiva) vyžaduje charakterizaci biomolekul pomocí kapalinové chromatografie s klasickými detektory nebo ve spojení s hmotnostní spektrometrií. 
Biomolekuly přitom vyžadují jiný přístup k HPLC a MS analýze než klasické malé molekuly. Pro charakterizaci např. proteinů nebo monoklonálních protilátek je třeba provést řadu testů od stanovení intaktní hmoty přes analýzu nábojových stavů, agregace, mapování peptidů až po analýzu glykanů. Výše zmíněné postupy metody mohou vyžadovat specifické podmínky separace a detekce a stanovení může být náchylné na kvalitu použité instrumentace.
Agilent proto vyvinul instrumentaci dedikovanou pro analýzu biomolekul. Pro separaci lze volit mezi Agilent 1260 Infinity II Bio-Inert HPLC s tlakovým limitem 600 bar nebo 1290 Infinity II Bio UHPLC s tlakovým limitem 1300 bar. Oba tyto systémy nabízejí vysokou inertnost povrchů, odolnost silným pufrům a rozsahu pH a jsou tak využitelné nejen pro biomolekuly ale také pro polární malé molekuly například fosfáty nebo organické kyseliny.
QTOF 6545 XT AdvanceBio je potom hmotnostní spektrometr s vysokým rozlišením a přesnou hmotou dedikovaný pro analýzu biomolekul. Díky speciální konstrukci disponuje výbornou transmisí velkých molekul a vynikajícím rozlišením isoforem proteinů. Spolu se SW BioConfirm nabízí kompletní workflow pro charakterizaci proteinů a monoklonálních protilátek.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/HPST_Kapalinova_chromatografie_a_hmotnostni_spektrometrie_pro_robustni_analyzu_biomolekul_Agilent_1290_Infinity_II_Bio_a_6545_XT_QTOF_5144fe19dc/HPST-Kapalinova-chromatografie-a-hmotnostni-spektrometrie-pro-robustni-analyzu-biomolekul-Agilent-1290-Infinity-II-Bio-a-6545XT-QTOF.JPG.webp" alt="HPST: Kapalinová chromatografie a hmotnostní spektrometrie pro robustní analýzu biomolekul Agilent 1290 Infinity II Bio a 6545XT QTOF"/>
Vstup na veletrh je bezplatný na základě <a href="https://laborexpo.attendu.cz/r/Ryg2GO6Yj3qIoAG7rtsQ?lang=cs">registrace a volné vstupenky</a>, kterou si můžete vytvořit již nyní <a href="https://laborexpo.attendu.cz/r/Ryg2GO6Yj3qIoAG7rtsQ?lang=cs">zde</a> nebo na místě po příchodu na veletrh.
Přijďte za námi! Budeme se na Vás těšit ve středu 1. 6. a ve čtvrtek 2. 6. vždy od 9.00 do 18.00 hodin na adrese <a href="https://www.pvaexpo.cz/cs/pro-navstevniky">Výstaviště PVA EXPO PRAHA</a> - Beranových 667, 199 Letňany: HALA 2

LABOREXPO 2022! Potkejme se na HPST stánku.

Středočeské inovační centrum (SIC) podporuje inovátory z řad středočeských podnikatelů, aby svými nápady zlepšovali svět kolem nás. Za osm let pomohlo k úspěchu více než třem stovkám inovativních firem a akcelerovalo téměř 100 projektů výzkumných organizací směrem k aplikaci na trhu. V jeho čele dnes stojí Pavel Jovanovič. Zeptali jsme se ho na cíle a strategie centra, na pozici ČR v inovacích a mnoho dalšího… 
Středočeské inovační centrum (SIC) vzniklo v roce 2015 díky Středočeskému kraji, ale i Fyzikálnímu a Astronomickému ústavu AV ČR a Výzkumnému ústavu geodetickému, topografickému a kartografickému. O tři roky později se k zakladatelům přidalo ještě ČVUT. Zřizovatelé se snažili vytvořit takovou organizaci, která bude úzce navázána na klíčové hráče inovačního prostředí ve Středočeském kraji a společnými silami bude tento ekosystému rozvíjet.
Snahou inovačních center je zejména podpora menších a středních podniků, transfer znalostí do praxe. Týká se to také SIC?
Strategii SIC lze rozdělit dotří prioritních cílových oblastí. 
Tou první je růst a inovace ve firmách, v zavedených podnicích i ve startupech. Naším posláním je pomoci jim s expanzí, inovacemi a realizací změn, které přinesou nové produkty a hodnotu na trh. Mnoho z nich se dnes snaží dostat ze subdodavatelského modelu, kde jsou nízké marže a malý prostor pro inovace, až k tomu, že se budou schopni úspěšně prosadit s vlastními produkty na mezinárodních trzích. Tyto firmy SIC podporuje prostřednictvím individualizovaných <a href="https://s-ic.cz/cs/firmy/">služeb</a> zaměřených na vývoj nových produktů s vysokou přidanou hodnotou, změny interních procesů a obchodních modelů, expanze na nové produktové či geografické trhy či digitální transformace. 
Druhá cílová oblast našich aktivit se nachází ve výzkumných organizacích. Tam se zaměřujeme na akceleraci výsledků výzkumných projektů ke komercializaci a praktickému uplatnění na trhu a ve společnosti. Naše y <a href="https://s-ic.cz/cs/vyzkumne-organizace/">programy a služby</a> pomáhají klientům z vědeckého prostředí s výzvami, které stále ještě bohužel nejsou prioritami v českém akademickém prostředí, ale pro budoucí potenciál celého Česka jsou zásadní. 
Pomáháme s řešením validace tržního potenciálu vědeckých objevů a technologií, s průzkumem kapacit trhů, akcelerací prof-of-concept projektů a prototypů nebo s nastavením správného přístupu ke komercializaci na úrovni celé organizace. Na našich matchmakingových setkáních také zajišťujeme, aby si oba světy podnikání a akademie lépe rozuměly a vznikaly z toho konkrétní projekty spolupráce. A také se více prosadily impulsy a témata z tržního prostředí do samotného zaměření výzkumných programů v těchto institucích.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Diky_sluzbe_Science4_Business_pomaha_SIC_startovat_nove_projekty_mezi_inovativnimi_firmami_a_vyzkumnymi_centry_investory_a_verejnou_sferou_18c974f6cb/Vedavyzkum.cz-Diky-sluzbe-Science4Business-pomaha-SIC-startovat-nove-projekty-mezi-inovativnimi-firmami-a-vyzkumnymi-centry-investory-a-verejnou-sferou..jpg" alt="Vědavýzkum.cz: Díky službě Science4Business pomáhá SIC startovat nové projekty mezi inovativními firmami a výzkumnými centry, investory a veřejnou sférou"/>
A jaká je ta třetí cílová oblast?
Třetí cílovou oblastí je řízení Regionální inovační strategie, kterou je SIC pověřen. Jedná se o koordinaci dlouhodobého rozvoje regionu a vytváření příznivého prostředí pro výzkum, podnikání a inovace. Jde o společné úsilí řady důležitých aktérů z inovačního ekosystému jako jsou firmy, výzkumné organizace, města, vzdělávací instituce a další. Na této platformě vznikají strategické projekty, jejichž význam přesahuje jednoho aktéra a má dopad do větší části inovačního ekosystému. 
Můžete uvést nějaký konkrétní projekt?
Jedním z takových strategických projektů, které SIC inicioval a řídí, je projekt <a href="https://s-ic.cz/cs/vyzkumne-organizace/">MERIT</a> z programu Horizon Europe. Ten spojuje více než 15 veřejných výzkumných organizací a desítky dalších i komerčních partnerů. Jeho cílem je posílit vědeckou excelenci a mezinárodní vazby ve vybraných technologických oblastech regionu pomocí mobility velmi zkušených vědeckých expertů z celého světa do prostředí Středočeského kraje. A to formou dlouhodobých pracovních stáží.
<h4>Role SIC v inovačním ekosystému</h4>
Jak se snažíte rozvíjet region v oblasti inovací? Je třeba jej odlišit od hl. města Prahy?
Středočeský kraj a Praha jsou spojeny takřka pupeční šňůrou. Ať se podíváte na dopravu, ekonomické aktivity, trh práce, zdravotnictví, školství, a takto bychom mohli pokračovat dále. Správa a rozvoj veřejných služeb v těchto oblastech však naráží na administrativní rozdělení území. To často naši klienti podnikatelé vůbec nevnímají a vidí toto území jako jeden metropolitní region, který patří k nejvyspělejším a nejbohatším v celé střední Evropě.
Z tohoto potenciálu a provázanosti samozřejmě těží i Středočeský kraj. Ten má jinak svá specifika, mezi něž patří výrazné vnitřní rozdíly, a také má své přirozené centrum v Praze, tedy mimo administrativní hranice regionu.
Pro naše činnosti v SIC to znamená, že musíme tyto rozdíly zohlednit v nabídce našich služeb a individuálně přistupovat k práci v různých částech regionu. A pracovat s tím, že kraj nemá jeden přirozený fyzický hub (respektive jím je Praha) a v regionu se nachází řada menších kondenzačních jader, která spolu ale nejsou příliš provázaná.
Některá specifika regionu už jste zmínil. Je ještě něco, co při plánování svých aktivit nesmí SIC opominout?
Středočeský kraj se příliš neliší od obrazu celého Česka z hlediska struktury ekonomiky. V uplynulých dekádách se zde silně prohloubila specializace na automobilový průmysl a subdodavatelský řetězec zahrnující mnoho různých oborů.
Významnou pozici tu mají velké zahraniční firmy, které tu v řadě případů díky vhodným podmínkám a dobrému zakořenění v regionu již rozvíjí své aktivity s vyšší přidanou hodnotou. Klíčové pro budoucí prosperitu a rozvoj regionu bude tuto komponentu doplnit mnohem více o dynamicky se rozvíjející nové firmy, které stojí na vlastních technologických produktech 21. století a jsou schopné je úspěšně dostat na globální trhy.
Současně jsou tu nové příležitosti nejen v technologických firmách a nových oborech, ale také ve výzkumu, ve kterém spočívá velký potenciál do budoucna díky novým vědeckým infrastrukturám, které tu vznikly v posledních 10 letech. Jak rychle a v jakém rozsahu tento potenciál dokážeme využít, bude ovlivňovat to, jak se nám podaří jako regionu a celé ČR projít druhou ekonomickou transformací a opět nastartovat ekonomické sbližování s vyspělými zeměmi Evropy.
Jak spolupracuje SIC se společnostmi či institucemi z oblasti vědy a výzkumu?
U nás v regionu existují téměř tři desítky výzkumných organizací sdružených pod Akademií věd ČR, resortních veřejných výzkumných institucí či fakult nebo pracovišť univerzit. Současně jsou tu desítky výzkumných nebo vývojových pracovišť zahraničních a domácích firem.
S řadou z nich jsme v úzké a dlouhodobé spolupráci. Vedeme s nimi společný dialog o jejich strategických potřebách a problémech, společně iniciujeme konkrétní projekty transferu a komercializace jejich výzkumných výsledků k praktické aplikaci. Naše podpora směřuje do oblastí jako je validace tržního potenciálu, ověření poptávky a vytvoření prototypu či expertní podpora v nastavení vhodného modelu komercializace dané technologie či nastavení strategie v této oblasti v rámci celé organizace.
Považujeme to za důležitou součást našeho poslání a veřejné služby, ze které mohou v případě úspěchu benefitovat nejen zapojení partneři, ale celý regionální inovační ekosystém.
Jaké máte zkušenosti se spoluprací s akademickou sférou? Víme, že Moravskoslezské inovační centrum v rámci strategie Smaragd velmi úzce spolupracuje s VŠB-Technickou univerzitou Ostrava. Je taková spolupráce smysluplná i ve Středočeském kraji? S kým a v jaké oblasti?
Středočeský kraj je specifický tím, že se tu nenachází žádná velká univerzita, jen několik fakult či detašovaných pracovišť aplikovaného výzkumu pražských univerzit jako je ČVUT a VŠCHT.
Máme tu ale mnoho výzkumných organizací, které patří ve svém oboru mezi mezinárodní vědeckou špičku (např. laserové centrum ELI-ERIC či biotechnologické centrum BIOCEV) nebo těch, které se zaměřují na aplikační výzkum se silnou provazbou do průmyslových aplikací. Příkladem strategické dlouhodobé spolupráce akademické sféry a průmyslu je konsorcium <a href="https://www.brain4industry.cz/">Brain4Industry</a> (B4I), založené společně s dalšími akademickými a průmyslovými partnery z regionu, které vede Fyzikální ústav AV ČR a jehož je SIC součástí. B4I je organizací, která pomáhá implementovat digitální a pokročilé výrobní technologie jako je 3D tisk, AI či laserové technologie do průmyslových firem.
Chceme maximalizovat synergie, které poskytují unikátní kompetence členů B4I. Již nyní nabízíme test-bed pro průmyslově využitelné 3D tiskové technologie, expertní konzultační podporu pro digitální transformaci firem a další služby. Aktuálně pracujeme s partnery na dlouhodobé vizi rozvoje centra B4I do roku 2030.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Pavel_Jovanovic_v_novem_sidle_SIC_foto_SIC_d71669d8df/Vedavyzkum.cz-Pavel-Jovanovic-v-novem-sidle-SIC-foto-SIC.jpg" alt="Vědavýzkum.cz: Pavel Jovanovič v novém sídle SIC foto SIC"/>
Jaká jsou úskalí inovačního snažení v ČR? V European Innovation Scoreboard si nevedeme příliš úspěšně, proč?
Žebříčky a souhrnné indikátory jako je European Innovation Scoreboard jsou dobré pro základní mezinárodní srovnání. Ale je potřeba na ně nahlížet v souvislostech a zejména vidět, co je za nimi a z čeho se počítají.
Jako Česko patříme mezi skupinu zemí nazývanou středně výkonnými inovátory (tzv. „Moderate Innovators“), nevedeme si tedy vyloženě špatně, ale je tu nemalý prostor pro zlepšení. Totéž platí i pro Středočeský kraj.
Současně ani mezi experty není shoda na tom, co jsou klíčové důvody, proč se nedaří rychlejší posun kupředu. Když se podíváme do detailu, zjistíme, že největší prostor pro zlepšení je v oblasti vzdělávání, zejména v kvalitě a zapojení populace do terciárního vzdělávání. 
Podprůměrné pozice dosahujeme také v excelenci a propojení vědy v mezinárodním rozměru (čest výjimkám!), v úrovni digitalizace, ve výkonnosti při ochraně IP nebo v rozvinutosti ekosystému rizikového kapitálu. Řada z těchto oblastí je v gesci veřejného sektoru nebo je lze poměrně dobře motivovat k rozvoji vytvářením příznivého prostředí v rámci hospodářské a inovační politiky státu.
Na co je nutné, dle Vašeho názoru, začít klást důraz?
Hlavní pozornost do budoucna je nutné zaměřit na posílení schopnosti budovat firmy v progresivních a růstových oborech, které uspějí na globálních trzích. A jejichž úspěch a zisky společně se získanými zkušenostmi jejich majitelů na této cestě budou využity v Česku k tomu, aby vznikaly další takové firmy. Díky tomu se můžeme postupně přeorientovat na dlouhodobě udržitelný a zdravý model růstu české ekonomiky, který není převážně závislý na dotacích, zahraničním kapitálu a tradičních oborech. Jen to bude chtít tento směr dlouhodobě udržet a vytrvat, protože podstatné výsledky se mohou objevit třeba až za delší dobu.
Čím inovace u nás stát podporuje, čím naopak brzdí?
Myslím, že je potřeba, aby inovační a hospodářská politika získala mnohem větší prioritu a pozornost. Neboť prosperitu a kvalitu života jakékoliv země nebo regionu nelze dlouhodobě zajistit bez fungující a rostoucí ekonomiky, která je založená na udržitelnosti, a v které jsou příležitosti a také benefity z dosaženého úspěchu přístupné co největšímu počtu lidí ve společnosti.
Vnímám, že tématu se - i kvůli událostem a zrychlujícím změnám v hospodářství a ve společnosti - začíná věnovat větší pozornost, což je dobře.
Chybí mi však to, abychom od úsilí a strategií, kterých máme v Česku mnoho, přešli rychleji ke konkrétním krokům, na kterých bude panovat celospolečenská dohoda. A odpracovali jsme tyto kroky ve společné synergii schopných politiků, podnikatelů, investorů, vědců a všech dalších, kdo k tomu mohou přispět.
To zatím v potřebné míře v Česku chybí. A omezená schopnost státu strategicky koncipovat dlouhodobou inovační politiku, a také ji efektivně provádět, podvazuje podnikavost a ochotu firem v Česku dále investovat a rozvíjet se.

Pavel Jovanovič: V inovacích je u nás nemalý prostor pro zlepšení

Ve středu 9. října 2024 vyšly výsledky jednoho z&nbsp;nejuznávanějších žebříčků vysokých škol, který vydává britský magazín Times Higher Education – Times Higher Education World University Rankings (THE WUR). V&nbsp;žebříčku bylo hodnoceno i&nbsp;17 českých univerzit – nejlépe dopadla Univerzita Karlova následovaná Masarykovou univerzitou a&nbsp;Českou zemědělskou univerzitou v&nbsp;Praze.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/THE_World_University_Rankings_2025_Ceske_skoly_potrebuji_zlepsit_hlavne_reputaci_30dcb3010d.jpg" alt="Vědavýzkum.cz/AI: THE World University Rankings 2025: České školy potřebují zlepšit hlavně reputaci" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_THE_World_University_Rankings_2025_Ceske_skoly_potrebuji_zlepsit_hlavne_reputaci_30dcb3010d.jpg 228w," sizes="100vw" width="1019" height="699">Tento žebříček hodnotí univerzity podle několika kritérií s&nbsp;cílem poskytnout co nejobjektivnější a&nbsp;nejkomplexnější přehled o&nbsp;jejich výkonech. Žebříček pro rok 2025 zahrnuje 2&nbsp;092 hodnocených univerzit. Oproti <a target="_blank" rel="noopener">loňskému roku</a> přibylo 185 nových institucí.<h3 style="text-align:justify;">Metodika hodnocení</h3>Metodika hodnocení zohledňuje pět klíčových oblastí:<ol style="list-style-type:decimal;" type="1"><li>Výuka (prostředí a&nbsp;kvalita vzdělávání), která má v&nbsp;hodnocení váhu 29,5 %. Velkou část tohoto kritéria tvoří reputace kvality výuky, ta představuje 15 %.</li><li>Výzkumné prostředí (objem, příjmy a&nbsp;reputace výzkumu), které má v&nbsp;hodnocení váhu 29 %. Samotná reputace výzkumu má váhu 18 % a&nbsp;tvoří tak hlavní část tohoto kritéria.</li><li>Kvalita výzkumu (citace, excelence výzkumu a&nbsp;vliv výzkumu), které má v&nbsp;hodnocení váhu 30 %.</li><li>Internacionalizace (v doslovném překladu Mezinárodní rozhled) (podíl zahraničních studentů, akademiků a&nbsp;mezinárodní spolupráce), která má v&nbsp;hodnocení váhu 7,5 %.</li><li>Spolupráce s&nbsp;průmyslem (patenty, příjmy z&nbsp;průmyslové spolupráce), která má v&nbsp;hodnocení váhu 4&nbsp;%.</li></ol><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/THE_World_University_Rankings_2025_Ceske_skoly_potrebuji_zlepsit_hlavne_reputaci_metodika_hodnoceni_478e847f25.jpg" alt="Vědavýzkum.cz: THE World University Rankings 2025 - Metodika hodnocení" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_THE_World_University_Rankings_2025_Ceske_skoly_potrebuji_zlepsit_hlavne_reputaci_metodika_hodnoceni_478e847f25.jpg 214w," sizes="100vw" width="685" height="499">Autoři žebříčku zdůrazňují, že analyzovali 157 milionů citací, 18 milionů vědeckých publikací a&nbsp;odpovědí z&nbsp;průzkumu od více než 93 000 akademiků z&nbsp;celého světa. Bližší popis metodiky a&nbsp;váhu sub-kritérií si můžete přečíst na <a target="_blank" rel="noopener">stránkách</a> žebříčku.Univerzity mohou být vyloučeny ze žebříčku World University Rankings, pokud nevyučují bakalářské studenty nebo pokud jejich výzkumná produkce činila méně než 1&nbsp;000 relevantních publikací mezi lety 2019 a&nbsp;2023 (s minimem 100 ročně). Mohou být rovněž vyloučeny, pokud 80 % nebo více jejich výzkumné produkce spadá výhradně do jedné z&nbsp;11 předmětových oblastí.<h3 style="text-align:justify;">Hlavní závěry celkových výsledků</h3>University of Oxford si udržela první místo již devátý rok po sobě, díky výraznému zlepšení v&nbsp;oblasti spolupráce s&nbsp;průmyslem a&nbsp;výuky. MIT se posouvá na druhé místo a&nbsp;předbíhá University of Stanford, která klesla na šesté místo.Z&nbsp;kontinentálních evropských univerzit se nejlépe umístilo ETH Zurich ve Švýcarsku, které skončilo stejně jako loni na 11. místě.&nbsp;Čína se přibližuje k&nbsp;první desítce, čímž dále posiluje svůj globální vliv v&nbsp;oblasti výzkumu.Pět nejlepších australských univerzit kleslo v&nbsp;žebříčku kvůli klesající reputaci a&nbsp;mezinárodnímu výhledu.Tři nové země se dostaly do první dvoustovky – Brazílie, Saúdská Arábie a&nbsp;Spojené arabské emiráty – potvrzuje to vzestup rozvíjejících se trhů ve vysokoškolském vzdělávání.<h3 style="text-align:justify;">Výsledky českých univerzit</h3>V&nbsp;žebříčku bylo hodnoceno 17 českých vysokých škol, k&nbsp;tomu další dvě vysoké školy dodaly data, nicméně nesplnily kritéria způsobilosti, aby mohly být hodnoceny. Nejlépe dopadla Univerzita Karlova, která se stejně jako <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://vedavyzkum.cz/ze-zahranici/ze-zahranici/the-world-university-rankings-2024-ceske-skoly-zaznamenaly-zlepseni">loni</a> umístila na 401.–500. místě.&nbsp;„Stabilní pozice Univerzity Karlovy představuje úspěch, zejména s&nbsp;ohledem na skutečnost, že počet hodnocených univerzit se oproti loňskému vydání&nbsp;zvýšil o&nbsp;téměř dvě stě,“ komentuje umístění Univerzity Karlovy její mluvčí Lucie Přívětivá.Na pomyslném druhém místě mezi českými institucemi je&nbsp;Masarykova univerzita, která se stejně jako loni umístila na 601.–800. místě.&nbsp;„Z aktuálního umístění Masarykovy univerzity v&nbsp;žebříčku THE mám radost, i&nbsp;když bych si přirozeně přál meziroční zlepšení nejen ve faktickém výkonu, kterého zjevně dosahujeme, ale i&nbsp;ve výsledném světovém pořadí,“ komentuje umístění Masarykovy univerzity její rektor Martin Bareš.Třetí místo v&nbsp;českých institucích obsadila Česká zemědělská univerzita v&nbsp;Praze, která se umístila na 801.–1000. místě. Vzestup této univerzity pozorujeme i&nbsp;v&nbsp;dalších žebříčcích, jako je např. <a target="_blank" rel="noopener">Leidenský žebříček</a>, který je založen na publikačním výkonu vysokých škol. „Významný dlouhodobý posun ve čtyřech pilířích, které jsou použity v&nbsp;metodice tohoto žebříčku, je konkrétním oceněním strategické práce ČZU. Například bodové hodnocení pilíře „Research Quality“ bylo v&nbsp;roce 2017 pouhých 17 bodů a&nbsp;současně činí již 60 bodů. To dokazuje kvalitu univerzity. Žebříček zároveň naznačuje, kam strategicky zaměřovat další působení.&nbsp;Tím je pilíř spolupráce s&nbsp;aplikační sférou („Industry“), v&nbsp;němž nerosteme tak rychle a&nbsp;dlouhodobě se v&nbsp;něm pohybujeme kolem 50 bodů,"&nbsp; komentuje výsledek ČZU její prorektor Michal Lošťák.&nbsp;<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/THE_World_University_Rankings_2025_Ceske_skoly_potrebuji_zlepsit_hlavne_reputaci_vysledky_hodnoceni_cefb1c1b7b.jpg" alt="Vědavýzkum.cz/AI: THE World University Rankings 2025 - Výsledky hodnocení" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_THE_World_University_Rankings_2025_Ceske_skoly_potrebuji_zlepsit_hlavne_reputaci_vysledky_hodnoceni_cefb1c1b7b.jpg 236w," sizes="100vw" width="766" height="507">Na sdíleném 1001.–1200. místě je pak brněnské Vysoké učení technické, pražské České vysoké učení technické, Univerzita Palackého v&nbsp;Olomouci, Univerzita Hradec Králové, která si oproti loňskému roku polepšila&nbsp;a&nbsp;Jihočeská univerzita v&nbsp;Českých Budějovicích. Za nimi je Mendelova univerzita v&nbsp;Brně a&nbsp;pomyslnou českou desítku uzavírá Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/THE_World_University_Rankings_2025_Ceske_skoly_potrebuji_zlepsit_hlavne_reputaci_vysledky_hodnoceni2_32113cc5a2.jpg" alt="Vědavýzkum.cz/AI: THE World University Rankings 2025- Výsledky hodnocení" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_THE_World_University_Rankings_2025_Ceske_skoly_potrebuji_zlepsit_hlavne_reputaci_vysledky_hodnoceni2_32113cc5a2.jpg 220w," sizes="100vw" width="746" height="531">Dále je pak&nbsp;Vysoká škola chemicko-technologická v&nbsp;Praze, která po loňském vzestupu letos opět spadla (loni byla na 1001.–1200. místě, letos 1201.–1500.), Západočeská univerzita v&nbsp;Plzni, VŠB–Technická univerzita v&nbsp;Ostrava, Vysoká škola ekonomická a Technická univerzita Liberec. Český žebříček uzavírá Univerzita Ostrava a&nbsp;Univerzita Pardubice (samozřejmě za těmito 17 hodnocenými institucemi nalezneme ještě mnoho dalších vysokých škol, které se do hodnocení vůbec nepropracovaly, v&nbsp;České republice působí dle <a target="_blank" rel="noopener">registru MŠMT</a> 54 českých vysokých škol).<h3 style="text-align:justify;">České vysoké školy potřebují zlepšit reputaci</h3>Ač se českým vysokým školám mnohdy vyčítá spíš nedostatečná kvalita výzkumu nebo malá spolupráce s&nbsp;průmyslem než malá kvalita výuky, tak v&nbsp;žebříčku Times Higher Education mají naše vysoké školy lepší skóre právě ve výzkumu, ve spolupráci s&nbsp;průmyslem a&nbsp;v&nbsp;internacionalizaci prostředí,&nbsp;než v&nbsp;kritériu výuky a&nbsp;výzkumného prostředí. Důležité však je, že velkou část kritérií kvality výuky a&nbsp;výzkumného prostředí tvoří reputace dané školy.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/THE_World_University_Rankings_2025_Ceske_skoly_potrebuji_zlepsit_hlavne_reputaci_kriteria_hodnoceni_823dc554b5.jpg" alt="Vědavýzkum.cz/AI: THE World University Rankings 2025 - Kritéria hodnocení" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_THE_World_University_Rankings_2025_Ceske_skoly_potrebuji_zlepsit_hlavne_reputaci_kriteria_hodnoceni_823dc554b5.jpg 245w," sizes="100vw" width="751" height="477">Ve všech kritériích je možné získat maximálně 100 bodů a&nbsp;světově nejlepší univerzity toto bodové ohodnocení získaly či se mu velmi přiblížily. Naše nejlépe umístěná Univerzita Karlova získala v&nbsp;kvalitě výzkumu 64,5 bodu, ve spolupráci s&nbsp;průmyslem 61,4 bodu, v&nbsp;internacionalizaci 65,5 bodu. Zato v&nbsp;kritériu výuka získala pouze 37 bodů a&nbsp;v&nbsp;kritériu výzkumné prostředí získala pouze 33 bodů. Přitom tato dvě kritéria mají v&nbsp;žebříčku váhu takřka 60 procent a&nbsp;univerzitu tak v&nbsp;celkovém hodnocení značně stahují dolů.Hlavní váhu v&nbsp;kritériu výzkumného prostředí má sub-kritérium reputace výzkumu, stejně tak je tomu u&nbsp;výuky. Lze z&nbsp;toho vyvodit, že české vysoké školy mají poměrně uspokojivé výzkumné výsledky navzdory horší reputaci (a nebo naopak - mají horší reputaci navzdory poměrně uspokojivým výzkumným výsledkům).&nbsp;To platí i&nbsp;pro některé jiné postkomunistické země. Například pro nejlepší polskou vysokou školu, kterou je Wroclaw Medical University. Ta se umístila na 501.–600. místě, za kvalitu výzkumného prostředí (tedy především za reputaci výzkumu) získala pouze 17,2 bodu, přitom za samotnou kvalitu výzkumu získala 74,8 bodu.Pokud si Česká republika a&nbsp;univerzity samotné přejí, aby se umisťovaly v&nbsp;žebříčcích vysokých škol na lepších místech, možná by kromě snahy o&nbsp;zlepšení „tvrdých indikátorů“ měly jak školy, tak stát&nbsp;investovat prostředky i&nbsp;do zlepšení reputace našich vysokých škol v&nbsp;ČR a&nbsp;v&nbsp;zahraničí.Podobně jako Univerzita Karlova jsou na tom další dvě univerzity v&nbsp;pořadí – Masarykova univerzita v&nbsp;Brně a&nbsp;Česká zemědělská univerzita v&nbsp;Praze. Ty mají ještě o&nbsp;něco lepší čísla, co se týče internacionalizace, než Univerzita Karlova. Protože ale toto kritérium má váhu pouze 7,5 %, hraje mnohem menší roli, než první tři kritéria – výuka, kvalita výzkumného prostředí a&nbsp;kvalita výzkumu samotného, v&nbsp;němž získaly menší počet bodů než Univerzita Karlova.<h3 style="text-align:justify;">Na většině českých vysokých škol je více žen než mužů</h3>Na předních pěti českých vysokých školách studuje uspokojivý počet zahraničních studentů – na všech z&nbsp;nich tvoří zahraniční studenti více než pětinu studujících (může jít i&nbsp;o&nbsp;občany Slovenské republiky). Nejvyšší počet zahraničních studentů má Česká zemědělská univerzita v&nbsp;Praze, na které studuje 28 % zahraničních studentů.Co se týče poměru počtu studentů na počet vyučujících, v&nbsp;tom vyniká České vysoké učení technické v&nbsp;Praze, kde na jednoho vyučujícího připadá 8,6 studenta. U&nbsp;ostatních škol kromě VŠCHT, která má také nízký počet studentů na vyučujícího, bývá poměr plus mínus dvojnásobný, i&nbsp;trojnásobný (12 – 30 studentů na vyučujícího).Co se týče poměru mezi ženami a&nbsp;muži, tak kromě ČZU, kde je poměr zhruba vyrovnaný, a&nbsp;technických vysokých škol (VUT, ČVUT a&nbsp;VŠB-TUO), kde převládají muži, jsou na českých vysokých školách v&nbsp;převaze ženy, a&nbsp;to poměrně značně, mnohde je poměr žen 60 % ku 40 % mužů. Na technických vysokých školách je tento poměr zhruba obrácený, na VUT a&nbsp;ČVUT je dokonce zhruba 70 % mužů. &nbsp;THE WUR se považuje za jedno z&nbsp;nejkomplexnějších a&nbsp;nejdůvěryhodnějších hodnocení univerzitního výkonu, které využívají studenti, akademici, vlády i&nbsp;průmyslová odvětví.Žebříček si můžete prohlédnout <a target="_blank" rel="noopener">zde</a>.&nbsp;<blockquote>14. 10. 2024 Oprava: Univerzita Hradec Králové si oproti loňskému roku polepšila, loni se UHK umístila na 1201.–1500., letos je na 1001.–1200. místě. V&nbsp;textu bylo nejprve uvedeno, že si pohoršila, za chybu se omlouváme.&nbsp;&nbsp;</blockquote>&nbsp;

THE World University Rankings 2025: České školy potřebují zlepšit hlavně reputaci 

Mikroplasty pod mikroskopem: Využití perspektivní FTIR-FPA technologie v praxi

<div><div>Bratři Roman a Anton Bushuievovi z týmů Tomáše Pluskala z ÚOCHB a Josefa Šivice z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze (CIIRC ČVUT) vloni zahájili spolupráci s odborníky ze 14 výzkumných institucí po celém světě na procesu systematického srovnávání a hodnocení metod umělé inteligence využívaných pro objevování molekul z dat hmotnostní spektrometrie. Cílem společného projektu s názvem MassSpecGym je podnítit vývoj další generace modelů strojového učení pro identifikaci nových přírodních molekul s využitím ve vývoji léčiv, ve vědách o životním prostředí nebo v kosmickém výzkumu.</div></div><div>První úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. Výsledky této mezioborové iniciativy byly v prosinci 2024 prezentovány na jedné z nejvýznamnějších světových konferencí o strojovém učení – NeurIPS 2024 ve Vancouveru.Objevování malých molekul významně ovlivňuje řadu vědeckých oblastí, jako je organická chemie, molekulární biologie, vývoj léčiv a environmentální analýza. Navzdory významnému pokroku se ale zatím podařilo odhalit jen malý zlomek molekulární rozmanitosti života.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_CIIRC_a_UOCHB_vedou_AI_iniciativu_pro_objev_molekul_2_1d6940c051.jpg" alt="ÚOCHB: Vědci z CIIRC a ÚOCHB stojí v čele iniciativy pro objevování molekul s využitím umělé inteligence: Výzkumníci z CIIRC ČVUT a ÚOCHB AV ČR prezentující MassSpecGym na konferenci NeurIPS 2024 ve Vancouveru, 13. prosince 2024 – zleva doprava: Raman Samusevich, Anton Bushuiev, Roman Bushuiev." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_CIIRC_a_UOCHB_vedou_AI_iniciativu_pro_objev_molekul_2_1d6940c051.jpg 245w," sizes="100vw" width="1024" height="586">Základní metodou pro identifikaci molekulárních struktur z biologických a environmentálních vzorků je tandemová hmotnostní spektrometrie. Ta umožňuje využití při objevování biologicky aktivních sloučenin pro vývoj léčiv, optimalizaci dávkování léčiv v klinické praxi nebo detekci stopových množství znečišťujících látek v životním prostředí. Podstatou tandemové hmotnostní spektrometrie je fragmentace molekul a záznam hmotností těchto fragmentů.„Z typického biologického nebo environmentálního vzorku je možné změřit tisíce tandemových hmotnostních spekter, z nichž každé zpravidla představuje samostatnou molekulu. Popis těchto spekter pomocí molekulárních struktur je však stále výzva, přičemž pomocí nejmodernějších metod strojového učení se podaří popsat méně než 10 % spekter. Velká část chemického prostoru tak zůstává neobjevená, což brzdí další vědecký a technologický pokrok,“ říká Tomáš Pluskal z ÚOCHB.V současné době je vývoj metod umělé inteligence (AI) pro hmotnostní spektrometrii omezen tím, že chybí dobře standardizované trénovací datové sady a hodnotící protokoly. Projekt „MassSpecGym: Benchmark pro objevování a identifikaci molekul“ toto omezení řeší.„Standardizované benchmarky strojového učení, jako je ImageNet, způsobily revoluci v oblasti umělé inteligence tím, že určily referenční měřítka vývoje, hodnocení a posuzování pokroku. Podobně navrhujeme referenční standardy pro objevování molekul, které se zaměří na popis tandemových hmotnostních spekter, a snažíme se tím podpořit novou generaci AI modelů pro odhalování dosud neobjevených chemických látek vyskytujících se v přírodě,“ vysvětluje doktorand a hlavní autor projektu Roman Bushuiev.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_CIIRC_a_UOCHB_vedou_AI_iniciativu_pro_objev_molekul_3_dbfd8a9843.jpg" alt="ÚOCHB: Vědci z CIIRC a ÚOCHB stojí v čele iniciativy pro objevování molekul s využitím umělé inteligence." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_CIIRC_a_UOCHB_vedou_AI_iniciativu_pro_objev_molekul_3_dbfd8a9843.jpg 245w," sizes="100vw" width="586" height="224"><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://github.com/pluskal-lab/MassSpecGym">MassSpecGym</a> zahrnuje tři základní komponenty: (i) největší veřejně dostupnou datovou sadu tandemových hmotnostních spekter označených molekulárními strukturami, (ii) tři přesně definované úlohy strojového učení, které převádějí proces objevování molekul z hmotnostních spekter do dobře definovaných výpočetních problémů, a (iii) pečlivě vybrané páry hmotnostních spekter a molekul určené k vyhodnocení schopnosti modelů umělé inteligence zobecňovat naučené znalosti na nové molekuly. Kromě toho MassSpecGym poskytuje uživatelsky přívětivou platformu pro vývoj a vyhodnocování nových AI modelů.Vědecká práce MassSpecGym byla vybrána pro „Spotlight” prezentaci na konferencí o strojovém učení NeurIPS 2024 ve Vancouveru, která je jednou z nejprestižnějších konferencí v oblasti strojového učení a podle Google Scholar se řadí mezi deset nejvýznamnějších časopisů a konferencí na světě.<blockquote>Tento výzkum je spolufinancován z projektů EU FRONTIER (č. 101097822) a ELIAS (č. 101120237).</blockquote></div><blockquote>Čtěte více: <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.ciirc.cvut.cz/cs/scientists-from-ciirc-ctu-and-iocb-prague-lead-a-global-benchmarking-effort-for-ai-driven-discovery-of-molecules/">https://www.ciirc.cvut.cz/cs/scientists-from-ciirc-ctu-and-iocb-prague-lead-a-global-benchmarking-effort-for-ai-driven-discovery-of-molecules/</a></blockquote>

Vědci z CIIRC a ÚOCHB stojí v čele iniciativy pro objevování molekul s využitím umělé inteligence

O tom, jak jdou techniky FTIR a Ramanovy mikroskopie dopředu a jak se rozšiřuje využitelnost těchto technik jsme se rozepisovali již dříve:<ul><li>Nová FTIR-QCL technologie: Revoluce v infračerveném zobrazování (<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/article/1939">Chemagazín 2022/1. vydání</a>)</li><li>Nové možnosti infračervených mikroskopů ve vědě a průmyslu (<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/article/2454">Chemagazín 2021/1. vydání</a>)</li><li>Nové trendy v oblasti Ramanovy spektrometrie - kapitola Hybridní Ramanova mikroskopie (<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/article/2454">Chemagazín 2022/4. vydání</a>)</li></ul>V první části článku shrneme tyto průlomové technologie a následně na to navážeme a budeme se věnovat inovativním softwarovým funkcím pro interpretaci dat.&nbsp;<h3>Nové technologie v posledních letech</h3>V poslední době jsme byli svědky hned několika pokroků, které posouvají limity těchto technik na novou úroveň.&nbsp;Za zmínku stojí především FTIR-FPA mikroskopie, která využívá plošného FPA (Focal-Plane-Array) detektoru. Jde o unikátní komponentu, kterou na trhu disponují pouze mikroskopy <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/article/2454">HYPERION II</a> a<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/article/2454"> LUMOS II </a>od Německého výrobce Bruker Optics (viz obr. 1). Tyto plošné detektory oproti standartním jedno-elementovým detektorům obsahují pole až 128x128 detektorových elementů, a proto dokážou měřit rychlostí cca 15 tis. spekter/s. Tím v dosahují výrazně vyšší rychlosti mapování ploch. Tj. plocha, která by byla na klasickém FTIR mikroskopu měřena hodinu, trvá našemu mikroskopu pár vteřin (viz obr. 2).<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Optik_Instruments_FTIR_a_Ramanova_mikroskopie_Pokrocile_moznosti_akvizice_a_interpretace_dat_315e30b98a.jpg" alt="Optik Instruments: FTIR a Ramanova mikroskopie - Pokročilé možnosti akvizice a interpretace dat: Obr. 1 – FTIR-FPA mikroskop LUMOS II (vlevo) a Ramanův mikroskop SENTERRA II (vpravo)." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Optik_Instruments_FTIR_a_Ramanova_mikroskopie_Pokrocile_moznosti_akvizice_a_interpretace_dat_315e30b98a.jpg 245w," sizes="100vw" width="1560" height="519">Ještě větší pokrok v tomto ohledu přinesla FTIR-QCL technologie, která místo klasického zdroje IČ záření (žhavený globar) používá kvantový kaskádový laser (QCL). Záření emitované QCL je mnohem intenzivnější, a proto je možné je detekovat méně citlivými detektory známými např. z infrakamer. Tím lze dosáhnou rychlosti měření dokonce 90.000 bodů/vteřinu. Porovnání různých přístupů měření&nbsp;<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Optik_Instruments_FTIR_a_Ramanova_mikroskopie_Pokrocile_moznosti_akvizice_a_interpretace_dat_2_4e5888ed4b.jpg" alt="Optik Instruments: FTIR a Ramanova mikroskopie - Pokročilé možnosti akvizice a interpretace dat: Obr. 2 – Infračervená chemická mapa řezu tkání o rozměrech 14.7 x 5.9 mm. Pomocí klasické FTIR mikroskopie by měření trvalo cca 130 hodin, s FTIR-FPA mikroskopií 113 minut, v případě FTIR-QCL mikroskopie je tato mapa změřena za 8 minut!" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Optik_Instruments_FTIR_a_Ramanova_mikroskopie_Pokrocile_moznosti_akvizice_a_interpretace_dat_2_4e5888ed4b.jpg 245w," sizes="100vw" width="1364" height="800">I v oblasti Ramanovy mikroskopie jsme svědky mnoha inovací – ty souvisejí zejména s dokonalejší elektronikou a jemnou mechanikou, kterou tyto optické přístroje disponují. Proto nejnovější Ramanovy mikroskopy umožňují velmi rychlý pohyb vzorku a akvizici dat rychlostí, která mnohdy přesahuje 100 spekter/s. Příkladem může být např. Ramanův mikroskop <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/article/2454">SENTERRA II</a> (obr. 1) s rychlostí měření 130 spekter/s.<h3>Co na to počítače?</h3>Je jasné, že tyto unikátní přístroje svým měřením generují obrovský objem dat – mnohdy i miliony spekter, takže se v podstatě bavíme o miliardách datových bodů! Na všech spektrech počítač musí provádět matematické operace, musí umět spektra upravovat a zejména také vyobrazovat chemickou informaci v každém změřeném bodě/pixelu.&nbsp;Tomu, aby toto bylo možné, napomáhá dnešní výpočetní technika – velká interní paměť RAM, rozsáhlé TB disky k ukládání dat i výkonné procesory. Nutností je také 64 bit software, který nemá limitovaný tzv. paging file a dokáže tak pracovat s různě velkými soubory dat. Nejdůležitějším aspektem pro to dosáhnout potřebného výsledku a vytáhnout ze spekter žádoucí informace jsou (mimo zkušenou obsluhu) i softwarové nástroje a o těch se rozepíšeme v další kapitole.<h3>Interpretace mikroskopických dat</h3>Interpretace dat z FTIR i Ramanovy mikroskopie spočívá v tom, že v každém bodě máme změřené spektrum, které v sobě nese chemickou informaci. Každý bod v chemické mapě vybarvíme na základě nějakého atributu v tomto spektru. Typické je vybarvování na základě plochy pásu. Tj. pokud máme ve spektrech pásy C-H vazeb, čím více jsou tyto pásy přítomny, tím světlejší barvou se nám daný bod v mapě vybarví. Co když ale distribuce C-H vazeb v prostoru nepřinese dostatečnou informaci. Může se stát, že vůbec nevíme, na jakou část spektra se zaměřit, jaké látky se nám ve vzorku nacházejí a nebo dokonce o vzorku netušíme vůbec nic. Co potom? Pak přichází na řadu nejnovější verze spektroskopického softwaru OPUS, která disponuje velmi komplexním výčtem zajímavých funkcí, které nám pomohou jak se samotnou akvizicí dat, tak i s jejich vyhodnocením – pro představu tyto funkce uvádíme níže:3D FOCUS FUSION – máte nerovný vzorek a nedaří se Vám zaostřit na větší plochu? Funkce 3D focus fusion vyfotí každou z oblastí zájmu se zaostřeným obrazem a snímky jednoduše spojí do jednoho ostrého snímku v celé ploše. Z-ovou souřadnici si navíc software zapamatuje i při měření, protože ohnisko je stejné pro viditelný snímek i pro měření pomocí IČ nebo Ramana. Nejen tedy, že můžete mít dokonale ostrý obraz, ale také maximálně kvalitní spektra. Ukázka na obr. 3:<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Optik_Instruments_FTIR_a_Ramanova_mikroskopie_Pokrocile_moznosti_akvizice_a_interpretace_dat_3_5b0e644747.jpg" alt="Optik Instruments: FTIR a Ramanova mikroskopie - Pokročilé možnosti akvizice a interpretace dat: Obr. 3 – ukázka skladby zaostřeného obrázku pomocí funkce 3D FOCUS FUSION." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Optik_Instruments_FTIR_a_Ramanova_mikroskopie_Pokrocile_moznosti_akvizice_a_interpretace_dat_3_5b0e644747.jpg 201w," sizes="100vw" width="2075" height="1610">FIND REGIONS – chcete měřit jen v konkrétních bodech - např. jen částice na filtru? Není nic lehčího, než použít funkci Find regions, která Vám na základě kontrastu u klasického vizuálního snímku určí, kde částice leží a umístí do nich měřící body. Pokud tuto funkci zkombinujete i s funkcí MP-ID, každá částice je i automaticky identifikována a výsledkem je statistika identita vs. velikost částic.SMART SPECTRAL CONTRAST – nevíte, kde se ve vzorku nacházejí rozdíly v chemismu? Použijte tuto funkci pro rychlou autonomní tvorbu vysoce kontrastního obrazu klidně i v reálném čase během FTIR a Ramanova mikroskopického měření.ADAPTIVE CHEMICAL IMAGING – autonomní clusterová analýza, která pomocí zjednodušeného algoritmu nalezne spektrální rozdíly v mapě, včetně automatického přiřazení každého bodu do definovaných tříd/clusterů. Uživatel zkrátka dostane informaci o rozložení různých komponent v prostoru vč. průměrného spektra pro každou komponentu, aniž by o svém vzorku cokoliv věděl. V praxi se takto můžete dostat k velmi zajímavým mapám a také reprezentativním spektrům, bez jakékoliv znalosti vzorku. Ukázka využití funkce Adaptive chemical imaging na obr. 4.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Optik_Instruments_FTIR_a_Ramanova_mikroskopie_Pokrocile_moznosti_akvizice_a_interpretace_dat_4_9d628b058f.jpg" alt="Optik Instruments: FTIR a Ramanova mikroskopie - Pokročilé možnosti akvizice a interpretace dat" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Optik_Instruments_FTIR_a_Ramanova_mikroskopie_Pokrocile_moznosti_akvizice_a_interpretace_dat_4_9d628b058f.jpg 245w," sizes="100vw" width="1486" height="633"><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Optik_Instruments_FTIR_a_Ramanova_mikroskopie_Pokrocile_moznosti_akvizice_a_interpretace_dat_5_bda034fe08.jpg" alt="Optik Instruments: FTIR a Ramanova mikroskopie - Pokročilé možnosti akvizice a interpretace dat" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Optik_Instruments_FTIR_a_Ramanova_mikroskopie_Pokrocile_moznosti_akvizice_a_interpretace_dat_5_bda034fe08.jpg 245w," sizes="100vw" width="1483" height="865"><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Optik_Instruments_FTIR_a_Ramanova_mikroskopie_Pokrocile_moznosti_akvizice_a_interpretace_dat_6_4edfc49746.jpg" alt="Optik Instruments: FTIR a Ramanova mikroskopie - Pokročilé možnosti akvizice a interpretace dat: Obr.4 – ukázka uplatnění funkce Adaptive chemical imaging na vzorku kompozitního materiálu zalitého v pryskyřici (červená - PVC, zelená - PA, modrá – guma)." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Optik_Instruments_FTIR_a_Ramanova_mikroskopie_Pokrocile_moznosti_akvizice_a_interpretace_dat_6_4edfc49746.jpg 245w," sizes="100vw" width="1483" height="749">TABLET ANALYZER – tato funkce je dedikovaná pro sledování API v tabletách ve farmacii, avšak její využití se nabízí i v mnoha analogických aplikacích. Spočívá v tom, že do funkce nahrajete mapu tablety a spektra čistých látek, které ve vzorku čekáte. Funkce už vám automaticky vypočte procentuální zastoupení pro každou čistou složku. Výstupem je pak přehledný report.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Optik_Instruments_FTIR_a_Ramanova_mikroskopie_Pokrocile_moznosti_akvizice_a_interpretace_dat_7_b8eafcbaad.jpg" alt="Optik Instruments: FTIR a Ramanova mikroskopie - Pokročilé možnosti akvizice a interpretace dat: Obr. 5 – ukázka vyhodnocení distribuce API v tabletě (ibuprofen - zelená, mikrokrystalická celulosa-modrá a kofein-červená)." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Optik_Instruments_FTIR_a_Ramanova_mikroskopie_Pokrocile_moznosti_akvizice_a_interpretace_dat_7_b8eafcbaad.jpg 245w," sizes="100vw" width="1246" height="623">Toto je jen zevrubný přehled těch nejinovativnějších funkcí, ale každý měsíc až dva se od vývojářů dozvídáme o nových. Pokud Vás kterákoliv z funkcí zajímvá více, doporučujeme využít youtube kanál výrobce Bruker, kde jsou veškeré výše zmíněné funkce pěkně demonstrovány na reálných příkladech.<h3>Jaká bude budoucnost?</h3>Technologie jdou neustále dopředu a s rozvojem toho, co dnešní mikroskopy dovedou změřit jde logicky ruku v ruce i pokrok v softwarovém vybavení. Na několika nových a velmi inovativních funkcích spektroskopického softwaru OPUS jsme si ukázali, jaké jsou dnešní možnosti z hlediska zpracování chemických map a také to, že je v podstatě možné vytáhnout i velmi zajímavé informace ze zcela neznámých vzorků. Toto je směr, kterým se FTIR i mikroskopie bude do budoucna vyvíjet – až ke zcela autonomnímu vyhodnocení dat založeném na AI. My se u toho budeme snažit být s vámi a budeme vás i nadále informovat.

FTIR a Ramanova mikroskopie: Pokročilé možnosti akvizice a interpretace dat

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Video

Článek

Laboratoře

Různé

Produkt

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

Cílem portálu Vědavýzkum.cz je uveřejňovat relevantní, přehledné a aktuální informace o výzkumu, vývoji a inovacích a navazujících oblastech (ochrana duševního vlastnictví, transfer technologií a znalostí, komercializace, spolupráce s aplikační sférou atd.) pro nejširší cílovou skupinu.

Vědavýzkum.cz

Je autorizovaným distributorem společnosti Agilent Technologies pro Českou republiku v oblastech chromatografie (GC, HPLC, UHPLC, kapilární elektroforéza) a hmotnostní spektrometrie (GC/MS, LC/MS, CE/MS), disolučních aparátů, molekulární (UV-Vis, UV-Vis-NIR, fluorescence, FTIR analyzátory a mikroskopy) a atomové spektroskopie (ICP-OES, ICP-MS, AAS), a v neposlední řadě také v oblasti molekulární biologie a genomiky (analýza nukleových kyselin a proteinů, microarray skenery a skla, PCR & RT-PCR, qPCR, řešení pro NGS, reagencie pro mutagenezi a klonování, sondy FISH a další).

Altium International

ÚOCHB AV ČR je přední mezinárodně uznávaná vědecká instituce, jejímž hlavním posláním je základní výzkum v oblasti chemické biologie a medicinální chemie, organické a materiálové chemie, chemie přírodních látek, biochemie a molekulární biologie, fyzikální chemie, teoretické chemie a analytické chemie.

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Naše společnost Optik Instruments nabízí FTIR a Ramanovy spektrometry a mikroskopy německého výrobce Bruker Optics využívajícího vlastní patentované hi-tech prvky a komponenty. Uplatňujeme mnohaleté zkušenosti s aplikací high-end, R&D, rutinních i procesních přístrojů ve vědě, laboratořích a průmyslu. Jsme distributorem pro Česko, Slovensko, Slovinsko a Chorvatsko, kde kromě distribuce zajišťuje také komplexní servis a plnohodnotnou aplikační podporu.

Optik Instruments s.r.o.

Představení nové série Reometru společně se softwarem RheoCompas

ALS Kurz Analýzou HYDRAULICKÝCH a TURBÍNOVÝCH olejů k větší efektivitě výroby

Setkání uživatelů Shimadzu 2026

Novel Advancements in Trace Level Determination and Longterm Stability of Metals in TMAH and UPW matrices

Meet Compact-Q DEER Spectrometer, Your Gateway to Quantum Innovation

Process Raman: A Reliable and Versatile Tool For Downstream Process Monitoring and Control For mAB Production