<div>V&nbsp;roce 2025 získaly prestižní granty Junior STAR Grantové agentury ČR (GA ČR) dvě výjimečné mladé vědkyně –&nbsp;Filipa Oliveira&nbsp;a&nbsp;Stella Gonsales, obě původem ze&nbsp;zahraničí. Tato podpora umožňuje začínajícím vědeckým osobnostem založit vlastní nezávislé výzkumné skupiny a&nbsp;výrazně posunout svou vědeckou kariéru. Jejich projekty reprezentují špičkový výzkum v&nbsp;oblasti materiálového inženýrství a&nbsp;udržitelné chemie.Stella Gonsales je navíc i&nbsp;laureátkou Fondu Dagmar Procházkové (společně s&nbsp;Annou Valunchene), který podporuje perspektivní vědecké projekty v&nbsp;oblasti udržitelné a&nbsp;pokročilé organické chemie.Filipa i&nbsp;Stella zároveň aktivně hledají motivované studenty a&nbsp;mladé vědce do&nbsp;svých týmů. Nabízejí tak jedinečnou příležitost pracovat na&nbsp;špičkovém výzkumu v&nbsp;podporujícím prostředí.</div><div><h3>Filipa Oliveira: průkopnické tubulární MXeny pro ukládání energie v&nbsp;superkondenzátorech</h3><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/VSCHT_Praha_V_prestizni_soutezi_GACR_uspely_dve_zahranicni_vedkyne_z_VSCHT_2_da6e538579.jpeg" alt="VŠCHT Praha: V prestižní soutěži GAČR uspěly dvě zahraniční vědkyně z VŠCHT: Filipa Oliveira" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_VSCHT_Praha_V_prestizni_soutezi_GACR_uspely_dve_zahranicni_vedkyne_z_VSCHT_2_da6e538579.jpeg 235w," sizes="100vw" width="1500" height="999"><h5>Gratulujeme k&nbsp;získání grantu Junior STAR. Co pro vás tento úspěch znamená a&nbsp;jak ovlivní vaše další kroky?</h5>Děkuji. Získat tak prestižní grant je obrovský úspěch. Dává mi to možnost založit si vlastní výzkumnou skupinu tady na&nbsp;VŠCHT Praha. Program Junior STAR podporuje talentované mladé vědce v&nbsp;budování týmů a&nbsp;získávání potřebných prostředků. Znamená to, že teď mám zázemí k&nbsp;tomu, abych se&nbsp;naplno věnovala výzkumu tubulárních MXenů a&nbsp;jejich aplikacím v&nbsp;superkondenzátorech.<h5>Proč jsou tubulární MXeny tak inovativní pro ukládání energie?</h5>MXeny jsou rodina 2D materiálů s vrstvenou, „harmonikovou“ strukturou a jsou známé svou skvělou elektrickou vodivostí. Naší inovací je jejich příprava v tubulární morfologii –&nbsp;spojujeme vysokou vodivost a&nbsp;redoxní aktivitu s&nbsp;vynikajícími iontově-transportními vlastnostmi tubulárních struktur. Díky otevřené, duté struktuře roste povrch, zrychluje se&nbsp;difuze iontů a&nbsp;přenos náboje. To by se&nbsp;mohlo promítnout do&nbsp;rychlejších a&nbsp;efektivnějších superkondenzátorů, které jsou klíčové pro udržitelné energetické technologie.<h5>Jak vás vaše vědecké zájmy dovedly k&nbsp;tomuto oboru?</h5>Globální výzvy v&nbsp;oblasti zelené energie mě přivedly k&nbsp;materiálům, které mohou zlepšit ukládání energie. MXeny mě zaujaly tím, že změny ve&nbsp;složení a&nbsp;struktuře výrazně ovlivňují jejich vlastnosti. Zajímalo mě, jak zastoupení různých kovových prvků v&nbsp;tubulární morfologii ovlivní chování MXenů a&nbsp;jak je lze optimalizovat pro praktické aplikace.<h5>S&nbsp;jakými výzvami jste se&nbsp;setkala?</h5>Jednou z hlavních výzev je stabilita – MXeny se rychle oxidují, což zhoršuje jejich výkon. Dalším problémem je pochopit, jak musí být podmínky syntézy samotných MXenů i jejich prekurzorů (MAX fází) upraveny tak, aby tubulární morfologie vůbec vznikla a zachovala se, protože mechanismus jejich vzniku se liší od konvenčních MXenů. Výzvou bylo také projekt v žádosti o grant srozumitelně&nbsp;a&nbsp;přesvědčivě popsat tak, aby recenzenti viděli, proč si tuto podporu zasloužím. Díky mentorství a&nbsp;spolupráci se&nbsp;mi ale tyto překážky podařilo překonat.<h5>Co vás na&nbsp;práci na&nbsp;VŠCHT Praha motivuje nejvíc?</h5>Velkou roli hraje podpora od kolegů a vynikající technická infrastruktura – je to skvělé místo pro práci. Inspirující je také to, že jsem dříve působila ve špičkové skupině profesora Sofera, která se věnuje 2D materiálům,&nbsp;a&nbsp;právě tato zkušenost mě významně formovala a&nbsp;k tomuto úspěchu přivedla.<h5>Jak vidíte svůj profesní rozvoj do budoucna?</h5>Grant mi pomůže vybudovat vlastní tým, pořídit vybavení a&nbsp;rozvíjet spolupráce. Dlouhodobě bych chtěla významně přispět k&nbsp;udržitelným energetickým řešením a&nbsp;k vědeckému pokroku jak v&nbsp;České republice, tak na&nbsp;mezinárodní úrovni.<h5>Hledáte nové členy týmu. Jaké studenty nebo vědce potřebujete?</h5>Momentálně vítáme nadšené studenty a studentky magisterského studia, doktorandy&nbsp;i postdoky, kteří mají vášeň pro materiálovou vědu a chtějí posouvat hranice poznání v oblasti MXenů a ukládání energie. Pokud vás baví zvídavostí poháněný výzkum&nbsp;a&nbsp;chcete být součástí rostoucího mezinárodního týmu, budeme rádi, když se&nbsp;k&nbsp;nám přidáte.<h3>Stella Gonsales: katalýza jako klíč k&nbsp;recyklaci polymerů</h3><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/VSCHT_Praha_V_prestizni_soutezi_GACR_uspely_dve_zahranicni_vedkyne_z_VSCHT_3_3d0ded6274.jpeg" alt="VŠCHT Praha: V prestižní soutěži GAČR uspěly dvě zahraniční vědkyně z VŠCHT: Stella Gonsales" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_VSCHT_Praha_V_prestizni_soutezi_GACR_uspely_dve_zahranicni_vedkyne_z_VSCHT_3_3d0ded6274.jpeg 233w," sizes="100vw" width="1499" height="1000"><h5>Gratulujeme k získání grantu Junior STAR i podpory z Fondu Dagmar Procházkové. Co pro vás znamená, že jste získala tyto dva granty, a jak to ovlivní vaši práci?</h5>Děkuji. Oba granty jsou nesmírně důležité. Grant Junior STAR mi umožňuje rozšířit skupinu a&nbsp;zázemí pro výzkum katalytické recyklace polymerů, zatímco Fond Dagmar Procházkové podporuje doplňkové projekty, například syntézu nových biologicky rozložitelných polymerů. Dohromady nám to umožňuje řešit problém plastového odpadu z&nbsp;více vědeckých úhlů.<h5>Můžete svůj výzkum vysvětlit srozumitelně i&nbsp;pro laiky?</h5>Většina plastů má silné vazby uhlík–uhlík. My do&nbsp;polymerů vkládáme více snadněji štěpitelných dvojných vazeb, které lze rozbít katalytickými reakcemi nazývanými olefinová metateze. Díky tomu je recyklace na&nbsp;molekulární úrovni realističtější.<h5>V&nbsp;čem je grant Junior STAR pro váš výzkum a&nbsp;kariérní rozvoj obzvlášť důležitý?</h5>Grant Junior STAR je prestižní a velmi konkurenceschopná podpora pro špičkové vědce v rané fázi kariéry – do osmi let od získání Ph.D. Poskytuje až 25 milionů Kč na pět let, což příjemcům dovoluje vybudovat nezávislé výzkumné skupiny a věnovat se inovativním vědeckým tématům. Tento grant je klíčový pro vybudování pevného základu, pořízení nezbytného vybavení&nbsp;a&nbsp;nábor talentovaných členů týmu. Umožňuje realizovat ambiciózní projekty, které mohou významně přispět jak české vědě, tak k&nbsp;řešení globálních výzev.<h5>Jaké spolupráce váš výzkum podporují?</h5>Probíhá zde spolupráce mezi VŠCHT Praha a&nbsp;Ústavem organické chemie a&nbsp;biochemie AV ČR (ÚOCHB). Ten poskytuje především finanční a&nbsp;technickou podporu. Tato kooperace pomáhá s&nbsp;financováním, přístupem k&nbsp;pokročilému vybavení a&nbsp;provozním zázemím potřebným pro chod výzkumných projektů.<h5>Jakou radu byste dala mladým vědcům, kteří chtějí uspět?</h5>Doporučila bych nebát se&nbsp;přemýšlet „out of box“ a&nbsp;propojovat různorodé znalosti, které během kariéry získáte, abyste dokázali řešit komplexní problémy, které vás opravdu zajímají a&nbsp;dávají vám smysl.<h5>Vaše laboratoř nese jméno Otty Wichterleho a&nbsp;byla slavnostně otevřena za&nbsp;účasti profesora Kamila Wichterleho. Jak vás osobně tento odkaz inspiruje?</h5>Wichterleho inovační duch mě motivuje posouvat hranice tvořivosti a&nbsp;hledat nové cesty v&nbsp;udržitelné chemii.<h5>Jaké jsou vaše představy o&nbsp;budoucnosti?</h5>Chtěla bych vybudovat výzkumnou skupinu, která bude posouvat možnosti udržitelné recyklace polymerů a&nbsp;přispěje k&nbsp;ochraně životního prostředí i&nbsp;rozvoji cirkulární ekonomiky.<h5>Nabíráte nové členy týmu. Jaké dovednosti by měli mít?</h5>Hledáme talentované doktorandy a postdoky se zkušenostmi s katalýzou látek citlivých na vzduch. Pokud chcete přispět k průlomovému výzkumu v oblasti udržitelné chemie&nbsp;a&nbsp;přidat se&nbsp;k&nbsp;dynamickému týmu, je to skvělá příležitost.</div>

V prestižní soutěži GAČR uspěly dvě zahraniční vědkyně z VŠCHT

V čistých laboratořích výzkumné infrastruktury CEITEC Nano na CEITEC Vysokého učení technického v Brně se nachází zhruba čtyři metry vysoký transmisní elektronový mikroskop TITAN pro výzkum materiálů na atomární úrovni. A právě toto vědecké zařízení se loni dočkalo dvou významných upgradů o dvě nejmodernější technologie – korektoru aberací elektromagnetických čoček pro skenovací transmisní elektronovou mikroskopii a spektrometru energiových ztrát elektronů vybaveného kamerami s dnes nejcitlivějšími senzory. Díky těmto upgradům se z TITANU stalo špičkové zařízení, které lze v dané konfiguraci najít jen v několika nejmodernějších laboratořích na světě.Mikroskop TITAN Themis byl vyroben v roce 2015 firmou FEI (dnes Thermo Fisher Scientific) a na CEITEC VUT slouží od roku 2016. Už při svém pořízení patřil k nejvýkonnějším komerčně dostupným elektronovým mikroskopům, chyběl mu však korektor optických vad čoček formujících úzký elektronový svazek skenující vzorek. To znamenalo omezené rozlišení i nižší schopnost analyzovat chemické složení a fyzikální vlastnosti materiálů na atomární úrovni.„Korektor aberací poslední generace typu S-CORR umožňuje zaostřit elektronový svazek na velikost až dvakrát menší než atom a zároveň s vyšším elektronovým proudem. Tím došlo k zásadnímu zvýšení rozlišení i analytických schopností mikroskopu,“ vysvětluje Jan Michalička, garant mikroskopu TITAN. „Náš mikroskop tak díky novému korektoru dosahuje světově nejvyššího standardu v rozlišení, konkrétně méně než 50 pikometrů při urychlovacím napětí 300 keV.“ Pro lepší představu dodává přirovnání: „Lze si představit poměr velikosti golfového míčku a naší Země. A právě takový poměr má atom o velikosti 100 pm vůči golfovému míčku.“ Díky tomuto rozlišení jsou vědci schopni nejen zobrazit jednotlivé atomy, ale další analýzou také určit jejich chemickou podstatu. To má zásadní význam například pro vývoj nových katalyzátorů pro ekologičtější chemický průmysl.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Upgrade_transmisniho_elektronoveho_mikroskopu_TITAN_zaradil_CEITEC_mezi_elitni_laboratore_8ebd8d7245.jpg" alt="CEITEC/CEITEC BUT archive: Upgrade transmisního elektronového mikroskopu TITAN zařadil CEITEC mezi elitní laboratoře: Rozdíly v rozlišení před a po instalaci korektoru." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Upgrade_transmisniho_elektronoveho_mikroskopu_TITAN_zaradil_CEITEC_mezi_elitni_laboratore_8ebd8d7245.jpg 245w," sizes="100vw" width="1600" height="904">Nový korektor zároveň umožňuje mikroskopu vysoké rozlišení i s elektrony o nízké energii. To je klíčové pro studium velmi citlivých materiálů, jako je grafen a další dvourozměrné struktury, které by silnější elektronový svazek poškodil. „Elektrony se vzorkem silně interagují a na atomární úrovni jej mohou poškodit, například mu změnit strukturu a chemické složení. S novým korektorem dokážeme dosáhnout atomárního rozlišení i při nejnižším urychlovacím napětí 60 keV a díky tomu studovat i velmi citlivé materiály prakticky v nezměněném stavu,“ říká Jan Michalička.<h4>Dodatečná instalace korektoru v laboratoři CEITEC je světově unikátní</h4>Korektory optických vad elektromagnetických čoček je výjimečná technologie, která zcela změnila svět elektronové mikroskopie. Dlouhou dobu byly považovány za technicky nemožné a absence korektorů v podstatě bránila výzkumu struktury a vlastností materiálů na atomární úrovni. Teprve v 90. letech se čtveřici vědců – Haraldu Roseovi, Maxu Haiderovi, Knutu Urbanovi a Ondřeji Křivánkovi – podařilo tuto technologii realizovat a za svůj přínos získali v roce 2020 prestižní Kavliho cenu. „Korektory se v základu skládají z dvojice komplexních čoček, přičemž každá z nich obsahuje řadu magnetických multipólů. V případě korektorů vynalezených prvními třemi jmenovanými se vady odstraňují dvěma hexapólovými čočkami. Takový koncept má i náš nový korektor“ doplňuje Jan Michalička.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Upgrade_transmisniho_elektronoveho_mikroskopu_TITAN_zaradil_CEITEC_mezi_elitni_laboratore_2_c7e74d8554.jpeg" alt="CEITEC/CEITEC BUT archive: Upgrade transmisního elektronového mikroskopu TITAN zařadil CEITEC mezi elitní laboratoře: Dodaný korektor před instalací, v pozadí mikroskop TITAN." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Upgrade_transmisniho_elektronoveho_mikroskopu_TITAN_zaradil_CEITEC_mezi_elitni_laboratore_2_c7e74d8554.jpeg 117w," sizes="100vw" width="1600" height="2133">Dodatečná instalace korektoru je sama o sobě v dnešní době unikátní. Podobně složité technologie se zpravidla montují už při výrobě mikroskopů v továrně, v tomto případě v Holandsku. V Brně se však podařilo úspěšně upgradovat mikroskop o korektor v omezených podmínkách laboratoře. Instalace korektoru trvala zhruba čtyři měsíce a neobešla se bez demontáže velké části mikroskopu. „Touto instalací jsme se v podstatě vrátili do doby, kdy zmíněná čtveřice vědců umístila na starší mikroskop svůj prototyp korektoru, a zdokonalila tak jeho výkon,“ říká s úsměvem Jan Michalička s tím, že nejsložitější bylo precizní seřízení korektoru a celé optiky mikroskopu, aby bylo dosaženo špičkových parametrů. „I když už většinu věcí řídí počítače, na světě existuje jen málo lidí, kteří dokážou instalovat a vyladit korektor do úrovně nejvyšší přesnosti. Jsme proto nesmírně rádi, že jsme zde měli takové experty k dispozici.“<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Upgrade_transmisniho_elektronoveho_mikroskopu_TITAN_zaradil_CEITEC_mezi_elitni_laboratore_4_b2cf95fb5c.jpeg" alt="CEITEC/CEITEC BUT archive: Upgrade transmisního elektronového mikroskopu TITAN zařadil CEITEC mezi elitní laboratoře: Instalace korektoru - odmontování kondensoru." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Upgrade_transmisniho_elektronoveho_mikroskopu_TITAN_zaradil_CEITEC_mezi_elitni_laboratore_4_b2cf95fb5c.jpeg 117w," sizes="100vw" width="1600" height="2133"><h4>Nový spektrometr umožní vědcům vidět více</h4>Druhým a neméně důležitým upgradem mikroskopu TITAN je instalace nejnovější generace spektrometru energiových ztrát elektronů GIF Continuum HR od společnosti Gatan. Je to zhruba dva metry dlouhý přístroj nainstalovaný vodorovně pod mikroskopem a jeho hlavní součástí je magnetický hranol rozkládající svazek elektronů podle jejich energiových ztrát. Spektra těchto ztrát mají obrovskou vypovídající hodnotu o vzorku, a to principiálně na atomární úrovni – jsou totiž charakteristické pro daný stav atomů, například valenční uspořádání jejich elektronového obalu. V kombinaci s novým korektorem pak lze ze spekter až na úrovni jednotlivých atomů analyzovat jejich chemické vazby, uspořádání v krystalové mřížce, či celou škálu fyzikálních vlastností atomárních nanostruktur.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Upgrade_transmisniho_elektronoveho_mikroskopu_TITAN_zaradil_CEITEC_mezi_elitni_laboratore_8_fdab871ef5.jpeg" alt="CEITEC/CEITEC BUT archive: Upgrade transmisního elektronového mikroskopu TITAN zařadil CEITEC mezi elitní laboratoře: Instalace spektrometru pod mikroskopem, magnetický hranol." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Upgrade_transmisniho_elektronoveho_mikroskopu_TITAN_zaradil_CEITEC_mezi_elitni_laboratore_8_fdab871ef5.jpeg 117w," sizes="100vw" width="1600" height="2133">Zásadní součástí spektrometru jsou nejmodernější kamery K3 a Stela, které dokáží přímo detekovat a počítat jednotlivé elektrony. Zároveň jsou tyto kamery extrémně rychlé a jejich senzory pořizují data bez šumu. „Tyto vlastnosti našich kamer jsou klíčové pro měření citlivých nebo dynamicky se měnících vzorků a umožní nám získat informace, které dříve nebyly elektronovým mikroskopem vidět,“ říká Jan Michalička.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Upgrade_transmisniho_elektronoveho_mikroskopu_TITAN_zaradil_CEITEC_mezi_elitni_laboratore_9_d8b87903f2.jpeg" alt="CEITEC/CEITEC BUT archive: Upgrade transmisního elektronového mikroskopu TITAN zařadil CEITEC mezi elitní laboratoře: Nainstalované výkonné kamery spektrometru." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Upgrade_transmisniho_elektronoveho_mikroskopu_TITAN_zaradil_CEITEC_mezi_elitni_laboratore_9_d8b87903f2.jpeg 117w," sizes="100vw" width="1600" height="2133">Spektrometr v neposlední řadě otevře zcela nové možnosti pro měření magnetických vlastností atomárních struktur. K takovým experimentům bude nový spektrometr využit i v rámci projektu TERAFIT, z něhož CEITEC zařízení financoval a který je zaměřený na výzkum materiálů pro ultravysokou kapacitu, rychlost a energetickou úspornost informačních technologií. „Zařízení je plně připraveno pro pokročilé experimenty a využití moderních softwarových nástrojů včetně umělé inteligence,“ doplňuje další přednosti spektrometru Vojtěch Uhlíř, vedoucí výzkumné skupiny Nanomagnetismus a spintronika na CEITEC VUT a jeden z řešitelů projektu TERAFIT.Spektrometr dohromady s korektorem tvoří přelom v oblasti analýzy materiálových vlastností a CEITEC nyní podle Jana Michaličky disponuje jedním z nejvýkonnějších mikroskopů. „V moderní materiálové vědě, například při vývoji magnetických pamětí, kvantových materiálů nebo 2D struktur je potřeba vidět nejen atomy, ale i jejich chování v reálném čase, včetně magnetických stavů. A právě tento spektrometr posouvá hranice toho, co dokážeme vidět a analyzovat.“ Za pravdu mu dává i Michal Urbánek, vedoucí laboratoří CEITEC Nano a koordinátor velké výzkumné infrastruktury <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.czechnanolab.cz/">CzechNanoLab</a>, který na závěr dodává, že zařízení nyní může přispět k vědeckému poznání ve světovém měřítku. „Díky včlenění do velké výzkumné infrastruktury CzechNanoLab je tento špičkový mikroskop přístupný nejen vědcům z CEITEC, ale i dalších pracovišť v ČR a v zahraničí.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Upgrade_transmisniho_elektronoveho_mikroskopu_TITAN_zaradil_CEITEC_mezi_elitni_laboratore_10_7a2b57cc6d.jpeg" alt="CEITEC/CEITEC BUT archive: Upgrade transmisního elektronového mikroskopu TITAN zařadil CEITEC mezi elitní laboratoře: Finální stav mikroskopu TITAN po instalaci korektoru a spektrometru." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Upgrade_transmisniho_elektronoveho_mikroskopu_TITAN_zaradil_CEITEC_mezi_elitni_laboratore_10_7a2b57cc6d.jpeg 117w," sizes="100vw" width="1600" height="2133"><blockquote>Chcete vědět víc? Přečtěte si <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.ceitec.cz/upgrade-transmisniho-elektronoveho-mikroskopu-titan-zaradil-ceitec-mezi-elitni-laboratore-odborna-verze/t11696?secret=40ab0267-ec7e-11f0-8f5d-2ed9ab825d4b">odbornou verzi</a> tohoto článku.</blockquote>

Upgrade transmisního elektronového mikroskopu TITAN zařadil CEITEC mezi elitní laboratoře

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR pronikají do detailů genové transkripce. Popsali dosud neznámý molekulární mechanismus, kterým může začínat přepis genetické informace z deoxyribonukleové kyseliny (DNA) do ribonukleové kyseliny (RNA). Zaměřili se na zvláštní molekuly nazývané alarmony, které se vyskytují v buňkách napříč organismy a jejichž hladina se často zvyšuje při buněčném stresu. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Chemical Biology.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_bc2bfffa6c.jpg" alt="ÚOCHB/Tomáš Belloň: Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace: Dr. Hana Cahová, vedoucí vědecké skupiny Chemická biologie nukleových kyselin." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_bc2bfffa6c.jpg 234w," sizes="100vw" width="2000" height="1335"><div>RNA molekuly mohou nést na jednom konci různé chemické modifikace, označované jako tzv. „čepičky“. U eukaryotních organismů, kam patří i lidské buňky, je nejznámější čepička, která se podílí na stabilitě RNA a regulaci jejího dalšího osudu. V posledních letech se však ukazuje, že existují i alternativní, nekanonické RNA čepičky, jejichž vznik a mechanismus připojení k RNA se zatím vymyká lidským znalostem. Mezi ně patří například tzv. alarmonové čepičky, tvořené molekulami dinukleosidpolyfosfátu, alarmonů, které chrání buněčnou RNA ve chvílích, kdy je buňka v ohrožení.Tým <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://cahova.group.uochb.cz/cs">Dr. Hany Cahové</a> se ve své studii zaměřil na RNA polymerázu z bakterií a sledoval, jakým způsobem může tento enzym zahájit transkripci za využití dinukleosidpolyfosfátů (NpNs) místo běžných stavebních bloků RNA. Vědci vůbec poprvé popsali na atomární úrovni, jak může vznikat RNA s alarmonovou čepičkou přímo při zahájení přepisu genu. Navíc pozorovali, že se NpnNs vážou jiným typem párování, než je obvyklé.Na práci se zásadně podílely Valentina Serianni z týmu Hany Cahové, která prokázala schopnost dinukleosidpolyfosfátů zahajovat přepis genu, a Jana Škerlová, která se zaměřila na strukturální analýzu RNA polymerázy a na základě dat z kryogenní elektronové mikroskopie ukázala, jak se molekuly dinukleosidpolyfosfátů váží do aktivního místa RNA polymerázy, tedy do srdce enzymu, kde se genetická informace přepisuje. Jejich studie pomáhá odhalovat procesy, které provázejí přepis genetické informace z DNA do RNA.Hana Cahová k tomu dodává: „Popisujeme něco, co se v buňkách skutečně děje a co nyní dokážeme pozorovat přímo na úrovni jednotlivých molekul. Získáváme tak odpovědi na zásadní otázky týkající se buněčných procesů, například jak se buňky přizpůsobují stresu. Právě RNA totiž přenáší kaskádu informací, které stojí za jakoukoli buněčnou reakcí, např. na stav ohrožení způsobený nedostatkem živin či teplotním šokem.“<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_2_0fe88ff9e9.jpg" alt="ÚOCHB/Tomáš Belloň: Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace: Dr. Tomáš Kouba, vedoucí core facillity skupiny Kryogenní elektronová mikroskopie." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_2_0fe88ff9e9.jpg 234w," sizes="100vw" width="2000" height="1335"><div>Klíčovou roli v projektu sehrála kryogenní elektronová mikroskopie (cryo-EM), kterou vedl Dr. Tomáš Kouba, jeden z autorů článku. „Kryoelektronová mikroskopie umožňuje zmrazit biologické molekuly skoro v jejich přirozené formě a následné získat trojrozměrnou strukturu takových molekul. Díky tomu můžeme nahlédnout přímo do aktivního centra enzymů a sledovat jejich fungování až na atomární úrovni,“ vysvětluje Tomáš Kouba.ÚOCHB vloni otevřel nové <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://cryoem.group.uochb.cz/cs">centrum cryo-EM</a>, které je v českém prostředí unikátní. Špičkové kryogenní elektronové mikroskopy našly zázemí ve speciálně navržené budově a umožňují studium biologických procesů s mimořádnou strukturální přesností.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_3_4d881e7a58.jpg" alt="ÚOCHB: Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace: Tato práce ukazuje, jak malé molekuly NpnN pomáhají bakteriím zahájit přepis genetické informace. Detailní zobrazení pomocí kryogenní elektronové mikroskopie odhaluje, jak se vážou na genetickou šablonu a fungují jako nekanonické „čepičky“ RNA." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_3_4d881e7a58.jpg 245w," sizes="100vw" width="2000" height="1077"><blockquote><h4>Původní článek</h4><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.nature.com/articles/s41589-025-02134-5#citeas">Molekulární vhled do 5′ zakončení RNA pomocí NpnNs zprostředkovaného bakteriální RNA polymerázou</a></h4>Valentina M. Serianni, Jana Škerlová, Anna Knopp Dubánková, Anton Škríba, Hana Šváchová, Tereza Vučková, Anatolij Filimoněnko, Milan Fábry, Pavlína Řezáčová, Tomáš Kouba &amp; Hana Cahova&nbsp;Nat. Chem. Biol. 21 (2026)<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://doi.org/10.1038/s41589-025-02134-5">https://doi.org/10.1038/s41589-025-02134-5</a><h6>licencováno pod <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/">CC-BY 4.0</a></h6></blockquote><h4>Abstrakt</h4>RNA zakončená dinukleosidovými polyfosfáty byla u bakterií i eukaryot objevena teprve nedávno. Pravděpodobný mechanismus tohoto specifického typu zakončení RNA spočívá v přímém začlenění dinukleosidových polyfosfátů RNA polymerázou jako nekanonických iniciačních nukleotidů. Dosud však nebylo známo, jakým způsobem se tyto sloučeniny vážou do aktivního místa RNA polymerázy během zahájení transkripce. V této práci jsme in vitro studovali iniciaci transkripce za použití série DNA templátů v kombinaci s dinukleosidovými polyfosfáty a modelovou RNA polymerázou z bakterie Thermus thermophilus. Zjistili jsme, že místo zahájení transkripce se může lišit v závislosti na kompatibilitě konkrétního templátu a použitého dinukleosidového polyfosfátu. Struktury iniciačních transkripčních komplexů s dinukleosidovými polyfosfáty získané pomocí kryogenní elektronové mikroskopie odhalily, že obě nukleové báze v molekule mohou párovat s DNA templátem. První kódovaný nukleotid se páruje kanonickým Watsonovým–Crickovým způsobem, zatímco druhá nukleová báze se váže nekanonicky prostřednictvím reverzního Watsonova–Crickova párování. Tato práce tak poskytuje strukturní vysvětlení mechanismu, kterým dinukleosidové polyfosfáty zahajují transkripci RNA.</div></div>

Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace

Osobnosti

Věda a výzkum

Video

Článek

Je výzkumné centrum zaměřené na oblast živých věd, pokročilých materiálů a technologií.  Vznikl v roce 2011 na základech šesti významných brněnských univerzit a výzkumných institucí. Od doby jeho nedávného vzniku se daří budovat významné vědecké centrum, a již nyní se řadí mezi špičkové evropské instituce.

CEITEC

Vysoká  škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nano- a biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Spolu s vynikajícím mezinárodním renomé a špičkovým přístrojovým vybavením otevírá každému studentovi možnosti zapojit se do vědeckých projektů dle vlastního výběru, umožňuje zahraniční stáže a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

ÚOCHB AV ČR je přední mezinárodně uznávaná vědecká instituce, jejímž hlavním posláním je základní výzkum v oblasti chemické biologie a medicinální chemie, organické a materiálové chemie, chemie přírodních látek, biochemie a molekulární biologie, fyzikální chemie, teoretické chemie a analytické chemie.

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Bruker

With advancements in battery technology, electricity has become an essential part of modern society, powering a wide array of devices, from smartphones and laptops to electric vehicles (EVs). As we navigate towards a low-carbon economy, storage systems will play a pivotal role in our energy evolution, storing renewable energy and reducing our dependence on fossil fuels. This has resulted in an ever-increasing demand for better batteries, both in terms of production capacity and performance.
As the industry scales up production and recycling efforts, there is a pressing need to enhance battery performance and reduce production costs. Achieving these goals means leveraging the right analytical tools. X-ray analytical techniques like X-ray Diffraction (XRD), X-ray Fluorescence (XRF), and X-ray Microscopy (XRM) are indispensable throughout the entire battery life cycle. They facilitate the development of new cells and components, ensure quality control during manufacturing, and streamline the recycling process. These techniques are essential for optimizing battery performance, enhancing sustainability, and meeting the evolving demands of the energy landscape.
In this live online seminar, our experts will explain what XRD, XRF and XRM can do for you! In lab sessions, we will showcase our devices and provide valuable tips and tricks. Your questions will be answered during our Q&amp;A session.
Agenda (60 min)
<ul>
<li>Introduction</li>
<li>XRD Applications Examples </li>
<li>Lab Session 1: Operando diffraction (XRD)</li>
<li>XRF Applications Examples</li>
<li>Lab Session 2: Precursor analysis (XRF)</li>
<li>XRM Applications Examples </li>
<li>Lab Session 3: Non-destructive visualization and analysis (XRM)</li>
<li>Q&amp;A Session with our Experts</li>
</ul>
Which Applications will be covered?
We will cover structural analysis (XRD), elemental analysis (XRF), and 3D analysis (XRM)
<ul>
<li>Different Li-battery types: NMC, NCA, LFP</li>
<li>Analysis of Battery Chemicals and Raw Materials</li>
<li>Analysis of Precursors and Cathode Active Material (CAM)</li>
<li>Analysis of Particle Size and Shape</li>
<li>Analysis of Cell Components</li>
<li>In-operando Cell Analysis</li>
<li>Cell Design and Safety Inspection</li>
<li>Black Mass Analysis during Battery Recycling</li>
<li>and more …</li>
</ul>
<blockquote>
Presenter: Dr. Michael Evans (Product Manager XRD, Bruker AXS)
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Dr. Adrian Fiege (Product Manager XRF, Bruker AXS)
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Dr. Geert Vanhoyland (Product Line Manager XRM)
</blockquote>

Bruker: From Manufacturing to Recycling: X-Ray Tech in the Battery Life Cycle

From Manufacturing to Recycling: X-Ray Tech in the Battery Life Cycle

In this live online seminar, our experts will explain what XRD, XRF and XRM can do for you!

X-Ray Tech in the Battery Life Cycle

As we all know, the need for efficient and sustainable energy storage solutions has never been greater. With the increasing demand for electric vehicles, and storage of renewable energy, the battery industry together with academic institutes are constantly evolving and pushing the boundaries of what is possible.Bruker is at the forefront of this innovation, providing cutting-edge technologies and solutions for battery research and manufacturing. In this webinar, we will explore the latest developments in Bruker's technology and how they can be applied to optimize battery performance, reduce costs, and accelerate the path towards a cleaner energy future.Join our 75 minutes experts discussion as they dive into the fascinating world of batteries and discover how Bruker is shaping the future of it.Key Learning Topics:<ul><li>You will learn about a complete portfolio of technologies applied to battery research and production, including AFM, NMR, EPR, MS, FTIR, XRD, XRF, XRM, RAMAN, EDS and EBSD. These technologies represent the excellence of Bruker's analytical tools and are complementary in their applications. They are used in various ways to help researchers and manufacturers understand how batteries work, how they can be improved, and how they can be produced and recycled more efficiently.</li></ul>Who Should Attend?<ul><li>Battery manufacturers</li><li>Research and development organizations</li><li>Academic institutions</li><li>Material science organizations</li><li>Electrochemical and analytical chemistry organizations</li><li>Testing laboratories involved in battery research and development.</li><li>Government agencies involved in renewable energy and sustainability.</li><li>Investors interested in the battery market.</li><li>Battery technology experts and engineers</li></ul><blockquote>Presenter: Andrea Steck Ph.D. (Principal Scientist - Bruker BioSpin (Ettlingen, Germany))Andrea Steck joined BBIO Germany in 2010 to perform contract services, then stepped into food profiling development, acted as Quality Manager (ISO-17025), and now is responsible for supporting, developing, and driving AIC-DEV projects as Principal Scientist.Andrea holds a PhD in Chemistry (TU Munich). She gained extensive experience in NMR pulse sequence development and structure elucidation (Berne, Switzerland), and in leading an analytical (NMR/MS/IR) laboratory in big pharmaceutical industry (Vienna, Austria). She then joined Bruker Austria as Manager Pursuant to Trade Law, responsible for contract services and customer acquisition.Presenter: Hugues Guérault (Application Manager – Bruker Advanced X-Ray Solutions (Karlsruhe, Germany))Hugues Guérault joined Bruker in 2002 as Application Scientist. He is now leading Bruker AXS application team and manages worldwide the activities of the application laboratories for equipment demonstrations and customer training.Hugues holds a PhD in Material Science from Le Mans University (France) and made a post-doc at the University of Leuven (Belgium). Overall, he has acquired more than 25 years of experience in material characterization using X-ray diffraction.Presenter: Peter De Wolf, PhD (Sr. Director AFM Technology Development &amp; Applications, Bruker Nano Surfaces &amp; Metrology, Santa Barbara, CA, USA)Joined Bruker after obtaining Ph.D. in Electrical Engineering from the University Leuven &amp; IMEC, Belgium in 1998 focused on the development of novel AFM characterization methods. Author and co-author of over 40 publications related to property characterization using AFM, and co-inventor of several AFM methods. In his role, Peter is responsible for developing, driving, and leveraging new technology and applications for Bruker’s AFM Instrumentation.Presenter: Ph.D. Bob Galvin, FRSC (Vice President BAMS, Bruker Daltonics, London, UK)Bob Galvin obtained his PhD using mass spectrometry to investigate novel catalytic reactions and since then has always been involved in this technology. &nbsp;He joined Bruker eleven years ago and has held a number of executive positions during this period.Presenter: Rebecca Keller (Scientific Content Creator – Bruker Scientific LLC (Billerica, MA, USA))Rebecca joined Bruker Scientific in 2022 to support scientific content creation for applied markets as well as research and academia. Thanks to her extensive experience in crafting content for chemistry e-learning platforms, she excels at presenting complex ideas with exceptional clarity and precision.Rebecca graduated in Chemistry at the University of Oregon in 2019 and has since sought to improve scientific communication by producing content across multiple platforms.Presenter: Michele Gironda (Head of Global Segment Management – Bruker Nano Analytics (Berlin, Germany))Michele Gironda joined Bruker in 2017 when Bruker acquired XGLab where he was Director Sales and Marketing. He is now our Head of Global Market Segment Management in the Nano Analytics Division. In his role Michele manages worldwide activities for the key strategic market segments in cooperation with sales, marketing, application and product managers.Michele holds a Master Degree in Engineering obtained with his studies in Politecnico di Milano (Italy) and Universitat Politecnica de la Catalunya in Barcelona (Spain).</blockquote>

Bruker: Shaping the future of batteries: Bruker technologies across the entire value chain

Shaping the future of batteries: Bruker technologies across the entire value chain

Join our 75 minutes experts discussion as they dive into the fascinating world of batteries and discover how Bruker is shaping the future of it.

Bruker technologies - Shaping future of batteries

<h5>What to expect?</h5>Batteries are essential for modern technology, powering devices from smartphones to electric vehicles. Ensuring the quality and safety of batteries is crucial to prevent failures and hazards. Quality control throughout the batteries’ life cycle involves examining the anode, cathode, electrolyte, and separator materials, as well as materials to be recycled.As a manufacturer of handheld XRF, micro-XRF, and SEM-EDS instruments, we aim to compare how these different analytical techniques can address various analytical questions about battery components:<ul><li>Handheld XRF: Quickly identifies elemental composition and detects impurities in raw materials and finished components.</li><li>micro-XRF: Provides detailed elemental mapping of relatively large areas, useful for analyzing specific features or inclusions in battery materials.</li><li>SEM-EDS: Offers high-resolution imaging and precise elemental analysis, crucial for verifying material composition and structural integrity.</li><li>SEM based micro-XRF: As an add-on tool, combines the advantages of EDS and micro-XRF.</li></ul>In this webinar, we will present results obtained with the different analytical techniques on battery precursor materials and various manufactured electrodes. We will explain the obtained results in terms of elemental sensitivity, detection limits, sample volume/area, spatial resolution and measurement time, while also addressing general limitations that originate from the different physical principles behind the techniques. Understanding these differences helps in selecting the right method for specific analytical needs.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Bruker_Graphite_electrode_on_Cu_foil_viewed_in_cross_section_EDS_mapping_with_QUANTAX_Flat_QUAD_system_reveals_contaminants_within_short_measurement_time_50efb60ca4.jpg" alt="Bruker: Graphite electrode on Cu-foil viewed in cross section: EDS mapping with QUANTAX FlatQUAD system reveals contaminants within short measurement time." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Bruker_Graphite_electrode_on_Cu_foil_viewed_in_cross_section_EDS_mapping_with_QUANTAX_Flat_QUAD_system_reveals_contaminants_within_short_measurement_time_50efb60ca4.jpg 234w," sizes="100vw" width="497" height="331"><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Bruker_Battery_cathode_NMC_on_Al_foil_viewed_in_cross_section_EDS_mapping_with_X_Flash_Flat_QUAD_detector_reveals_contaminants_within_short_measurement_time_with_no_need_for_sample_preparation_663c2aead5.jpg" alt="Bruker: Battery cathode (NMC on Al-foil) viewed in cross section: EDS mapping with XFlash® FlatQUAD detector reveals contaminants within short measurement time with no need for sample preparation" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Bruker_Battery_cathode_NMC_on_Al_foil_viewed_in_cross_section_EDS_mapping_with_X_Flash_Flat_QUAD_detector_reveals_contaminants_within_short_measurement_time_with_no_need_for_sample_preparation_663c2aead5.jpg 208w," sizes="100vw" width="498" height="373"><blockquote>Live Session 1*<ul><li>Tuesday - June 17th, 2025</li><li>10 am CEST / Berlin</li></ul>Live Session 2*<ul><li>Tuesday - June 17th, 2025</li><li>5 pm CEST / Berlin</li></ul></blockquote><h5>Who should attend?</h5><ul><li>Battery technology experts and engineers</li><li>People interested in learning about the differences between X-ray and electron excitation-based elemental analysis</li></ul><blockquote>Presenter: Dr. Igor Németh (Application Scientist EDS, Bruker Electron Microscope Analyzers)Presenter: Falk Reinhard (Application Scientist micro-XRF, Bruker)Presenter: Dr. Kathrin Schneider (Application Scientist Handheld XRF, Bruker)Presenter: Dr. Yang Yang (Application Scientist EDS, Bruker Electron Microscope Analyzers)</blockquote>

Bruker: Elemental Analysis of Battery Components and Materials Using Handheld XRF, Micro-XRF and SEM-EDS

Elemental Analysis of Battery Components and Materials Using Handheld XRF, Micro-XRF and SEM-EDS

Compare handheld XRF, micro-XRF, and SEM-EDS for battery QC. Learn how each method supports analysis of raw materials, electrodes, and recycling processes.

Elemental Analysis of Batteries via XRF and SEM-EDS

<div>Energy Dispersive Spectrometry (EDS) and Wavelength Dispersive Spectrometry (WDS) are complementary techniques for X-ray microanalysis in Scanning Electron Microscopy (SEM). While EDS offers rapid elemental identification, its limitations in spectral resolution and detection sensitivity, particularly for light and trace elements, necessitate a more advanced approach.QUANTAX WDS addresses these challenges by delivering significantly enhanced spectral resolution (10 to 20 times greater than EDS), lower detection limits (typically 10 times better), and superior performance in light element analysis (up to 50 times higher sensitivity for Boron and Beryllium).QUANTAX WDS is optimized to provide high spectral resolution for low X-ray energies, enabling high spatialresolution measurement using low accelerating voltages. Consequently, it effectively resolves peak overlaps, confirms elemental presence or absence without reliying on software-based deconvolution, and quantifies elements that EDS may miss. These capabilities extend the analytical reach of elemental identification in SEM, offering reliable detection of trace elements and improved quantification accuracy.In this webinar, we demonstrate these unique capabilities through diverse application examples from many sectors, &nbsp;automotive, geosciences, steel production, materials research, and semiconductor technology, proving the practical impact of QUANTAX WDS for both industrial and academic research.This webinar highlights the transformative potential of WDS in modern microanalysis workflows, emphasizing its effectiveness to address the spectral resolution and sensitivity limitations inherent to EDS.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Bruker_Point_spectra_and_map_insert_top_right_of_a_semiconductor_microsensor_sample_7ef39a6553.jpg" alt="Bruker: Point spectra and map (insert top right) of a semiconductor microsensor sample. EDS only detects Tantalum (and surface-adhering elements C and O). But QUANTAX WDS sees more: it also detects Si, derived from the substrate below the ~30 nm thick Ta layer." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Bruker_Point_spectra_and_map_insert_top_right_of_a_semiconductor_microsensor_sample_7ef39a6553.jpg 195w," sizes="100vw" width="608" height="486"><h5>Who should attend</h5><ul><li>Researchers and lab managers from industry and academia interested in elemental analysis.</li></ul><blockquote>Presenter: Dr. Michael Abratis (Sr. Application Scientist, Bruker Electron Microscope Analyzers)Presenter: Stephan Boehm (Product Manager - micro-XRF on SEM and WDS, Bruker Electron Microscope Analyzers)</blockquote></div>

Bruker: QUANTAX WDS: Advancing Microanalysis Beyond the Limits of SEM EDS

QUANTAX WDS: Advancing Microanalysis Beyond the Limits of SEM EDS

Explore how Bruker’s QUANTAX WDS overcomes EDS limits in SEM with higher resolution, lower detection limits, and exceptional light element sensitivity.

QUANTAX WDS: Advancing SEM EDS Microanalysis

<div><h4>Discover how advanced analytical techniques are shaping the future of battery innovation</h4>Join us for a free, 60-minute online seminar to explore how XRD, XRM, and EBSD solutions can be combined to unlock deeper insights into materials and processes critical to the battery industry.<h4>What to expect?</h4>Batteries are essential for modern technology, powering devices from smartphones to electric vehicles. Ensuring the quality and safety of batteries is crucial to prevent failures and hazards. Quality control throughout the batteries’ life cycle involves examining the anode, cathode, electrolyte, and separator materials, as well as materials to be recycled.As a manufacturer of XRF, XRD, XRM and EBSD instruments, we aim to compare how these different analytical techniques can address various analytical questions about battery components:<ul><li>XRD: Offers information about the average crystallographic structure and microstructure</li><li>EBSD: Delivers phase and crystallographic distribution down to the nanoscale, provides quantitative grain metrics, and helps correlate the microstructure with battery performance</li><li>3D XRM / Micro-CT:&nbsp; Non-destructive 3D vizualization of internal structures&nbsp;</li></ul>As extension from our previous webinar where we focused on the elemental characterization of battery components at different scales.In this webinar, we will present results obtained with the different analytical techniques on battery precursor materials and various manufactured electrodes. We will explain the obtained results in terms of details resolution, sample volume/area, spatial resolution and measurement time, while also addressing general limitations that originate from the different physical principles behind the techniques. Understanding these differences helps in selecting the right method for specific analytical needs.<blockquote>Presenter: Michele Gironda (Head of Global Segment Management, Bruker Nano Analytics)Presenter: Hugues Guérault (Application Manager – Bruker Advanced X-Ray Solutions (Karlsruhe, Germany))Presenter: Stephan le Roux (Application Scientist XRM, Bruker Belgium, Kontich, Belgium)Presenter: Dr. Laurie Palasse (Global Application Manager, Bruker Electron Microscope Analyzers)</blockquote></div>

Bruker: Structural Analysis of Battery Components and Materials Using XRD, XRM / Micro-CT and EBSD

Structural Analysis of Battery Components and Materials Using XRD, XRM / Micro-CT and EBSD

Join us to explore how XRD, XRM, and EBSD solutions can be combined to unlock deeper insights into materials and processes critical to the battery industry.

ICPMS webináře se zaměřením na Mikroskopie - strana 1