Není to o askezi, ale o kultuře. Věci si musíme užívat, a ne s nimi plýtvat, říká Vladimír Kočí, děkan FTOP VŠCHT
Český rozhlas: Vladimír Kočí o analýze životního cyklu věcí. Jak udržitelný je životní styl mladé generace?
„Největší dopad má činnost, kterou děláme nejčastěji. Průměrný Čech nejvíc škodí tím, že spotřebovává energii, konkrétně elektřinu. Druhá nejhorší věc je jídlo, třetina se vyplýtvá při výrobě a třetina se vyhodí,“ říká docent Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí na VŠCHT. Ke zkoumání dopadů lidských aktivit, průmyslu a spotřeby na životní prostředí používá metodu LCA neboli Life-cycle assessment. Jak udržitelný je podle něj životní styl mladé generace?
„Bohužel zatím nikdo nepřišel na to, jak zařídit, aby měl stát benefit z toho, že se něco nevyrobí, neprodá a nevyhodí. Náš ekonomický systém je bohužel postaven na tom, že musíme stále generovat vyšší a vyšší HDP. To se ale nejrychleji zvyšuje tím, že něco rozbijete. Pak musíte někoho najmout na opravu, něco vyhodit, něco nového koupit a tak dále,“ popisuje Kočí s tím, že právě tohle je v jeho očích velká výzva pro osvícené ekonomy, kteří by mohli najít nový systém.
„Environmentální dopady naší společnosti narůstají rychleji než naše populace. Naše ekologická stopa je jednoznačně větší, než byla stopa našich dědečků a babiček. Za jejich života se hledala náhrada papíru, protože hrozilo vykácení lesů. Našly se plasty, které pomohly chránit některé přírodní zdroje. Postupně se to ale překlopilo a teď opět hledáme alternativy k plastům. Neměli bychom ale jít ode zdi ke zdi, vrátit se k jen k papíru dnes není možné,“ vysvětluje Vladimír Kočí. Poslechněte si, v čem vidí řešení a v jakých běžných činnostech působíme největší environmentální škody.
Docent Vladimír Kočí je děkanem Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Je odborník na Life-cycle assessment neboli LCA, metodu posuzování životního cyklu věcí a vlivu lidských aktivit na životní prostředí. Přednáší na VŠCHT, ČVUT a UK. Kromě práce na vědeckých projektech spolupracuje s průmyslovými podniky, neziskovými organizacemi i se samosprávou ČR. K jeho koníčkům patří studium renesanční kultury, věnuje se také renesančním tancům.