Výsledky soutěže o nejlepší práci mladých autorů v oboru spektroskopie 2025 - 2. místo v Kategorii B
Markéta Bosáková: Ukázka akusticko-emisního mapování galenitu (fotka vzorku po analýze; LIPAc mapa=akustická mapa; LIBS mapa = mapa totální emise)
Soutěž o nejlepší práci mladých autorů v oboru spektroskopie byla i letos nedílnou součástí lednového zasedání Hlavního výboru Spektroskopické společnosti. Letošní ročník hostila tradičně Univerzita Pardubice a do soutěže bylo přihlášeno dvacet soutěžících, z toho sedm v kategorii A a třináct v kategorii B. Počet přihlášených prací tak znovu potvrdil, že tato soutěž zůstává pro mladé autory atraktivní a stabilně vyhledávanou příležitostí k odborné prezentaci.
Nad průběhem soutěže dohlížela čestná předsedkyně doc. Ing. Anna Krejčová, Ph.D. Samotný program pak dobře ukázal šíři současného spektroskopického výzkumu, přičemž jednotlivé směry a metody byly zastoupeny poměrně vyrovnaně. Soutěžní blok navíc nepředstavoval pouze přehled jednotlivých výsledků, ale poskytl i přehled o rozmanitosti metodických přístupů a aplikací současné spektroskopie.
V kategorii A, zaměřené na diplomové práce, porota udělila první místo Ing. Janě Knytlové z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze za práci na téma „Ambientní hmotnostní spektrometrie pro analýzu selektivních modulátorů androgenního receptoru“. Druhé místo získal Filip Jozefov z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR za práci „Predikce molekul z vícestupňové hmotnostní spektrometrie pomocí grafových neuronových sítí a AI modelu DreaMS“ a třetí místo pak Mgr. Lucie Březinová z Ústavu analytické chemie AV ČR za práci „Začlenění stříbrných nanostruktur do kapilárního prostředí pro detekci povrchem zesílenou Ramanovu spektrometrii“.
V kategorii B publikovaných prací obsadil první místo Dr. rer. nat. Marius Constantin Chirita Mihaila z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze za práci „Light-based Aberration Correction in Electron Optics for Advanced Spectroscopic Applications“. Na druhém místě se umístila Mgr. Markéta Bosáková, Ph.D. z Ústavu chemie Masarykovy univerzity za práci „Acoustic spectroscopy of laser-induced plasma“ a třetí místo obsadil Mgr. et Mgr. Vít Pavelka, Ph.D. z Ústavu analytické chemie AV ČR za práci „Povrchem zesílená Ramanova spektroskopie snadno a spolehlivě“.
Soutěž opět potvrdila svou roli důležité platformy pro prezentaci kvalitních prací mladých autorů a pro odbornou diskusi napříč spektroskopickými obory. Poděkování patří všem soutěžícím za předložené práce, hodnotitelům za pečlivé posouzení příspěvků a oceněným autorům náleží blahopřání k dosaženým výsledkům.
Kategorie B - 2. místo
Acoustic spectroscopy of laser-induced plasma
- Mgr. Markéta Bosáková, Ph.D. (Ústav analytické chemie MU, Brno, Česká Republika; UMA LASERLAB, Málaga, Španělsko)
- E-mail: [email protected]
Seznam soutěžních prací:
- BOSÁKOVÁ, Markéta, Pablo PUROHIT, Cesar ALVAREZ-LLAMAS, Javier MOROS, Karel NOVOTNÝ and Javier LASERNA. A systematic evaluation on the impact of sample-related and environmental factors in the analytical performance of acoustic emission from laser-induced plasmas. Analytica Chimica Acta. Elsevier, 2022, roč. 1225, September, s. 1-9. ISSN 0003-2670. https://dx.doi.org/10.1016/j.aca.2022.340224.
- BOSÁKOVÁ, Markéta, Javier MOROS, Pablo PUROHIT, Cesar ALVAREZLLAMAS and Javier LASERNA. Chemical and Acoustical Mixed-Mapping of Geological Materials from Laser-Induced Plasmas: A Comprehensive Approach to Differentiate Mineral Phases. Anal Chem 96 (2024) 17444–17452. https://doi.org/10.1021/acs.analchem.4c05214
- BOSÁKOVÁ, Markéta; NOVOTNÝ, Karel; MOROS, Javier and LASERNA, Javier. Acoustic signal in overcoming the matrix effect in LIBS: Toward reliable applicability. Spectrochimica Acta Part B: Atomic Spectroscopy. 2025, 226. ISSN 05848547. https://doi.org/10.1016/j.sab.2025.107140
- BOSÁKOVÁ, Markéta; MOROS, Javier; Vadillo, José Miguel; NOVOTNÝ, Karel; and LASERNA, Javier. Surveying the acoustics from laser-induced plasmas under non-standard atmospheric conditions: Implications for extraterrestrial missions. Spectrochimica Acta Part B: Atomic Spectroscopy. 2025, vol. 234, s. 107320. ISSN 0584-8547. https://doi.org/10.1016/j.sab.2025.107320
Soubor článků představuje novou strategii ve využití akustického signálu u spektroskopie laserem buzeného plazmatu. Během posledních let se klade čím dál větší důraz na kombinaci různých metod s ohledem na zlepšení kvalitativních i kvantitativních analýz s ohledem na rychlost analýzy i spotřebu vzorku, případně jeho úpravu. Jedna z možných kombinací je právě využití akustického signálu vznikajícího při interakci mezi vzorkem laserovým pulsem, kterou aktivně využívá rover Perseverance na Marsu v rámci mise Mars 2020. Výše zmíněné a na sebe navazující články objasňují několik akusticko-spektroskopických jevů, které pokládají nové, a hlavně systematické vědecké základy pro finální komplementaritu těchto metod.
První článek vysvětluje vliv fyzikálně-chemických vlastností vzorků na akustický a emisní signál a mimo jiné zohledňuje i vliv pozice akustického přijímače, v našem případě komerčně dostupného kondenzátorového mikrofonu.
Druhý článek se zabývá využitím těchto znalostí do praxe, se zaměřením zejména na oblast geologie, s důrazem na chemické akusticko-emisní mapování. Bylo dokázáno, že akustický signál poskytuje velmi kvalitní a přesné distribuční mapy s ohledem na složení vzorku, komplementární právě s chemickými mapami získanými z emisních spekter.
Markéta Bosáková: Ukázka akusticko-emisního mapování galenitu (fotka vzorku po analýze; LIPAc mapa=akustická mapa; LIBS mapa = mapa totální emise)
Třetí článek je zaměřen na studium vlivu instrumentace na akusticko-emisní analýzu, ve které byl zkoumán vliv vlnové délky excitačního zdroje a různé typy mikrofonů s důrazem na MEMS mikrofony (mikro-elektro-mechanické systémy) vyznačující se dobrou kompaktností, odolností, malou velikostí a širokým výběrem dle požadovaných akusticko-mechanických vlastností. Článek je rozšířen i o akusticko-emisní analýzu nano a mikro vrstev, v níž akustický signál poskytoval téměř stejné výsledky, jako emisní signál.
Poslední, čtvrtý článek této systematické studie je zaměřen na studium vlivu změny atmosférických podmínek, s hlavním zájmem napodobit atmosférické podmínky panující na Marsu, přibližující se reálným podmínkám, v nichž analyzuje právě rover Perseverance. Jedná se zejména o sledování změn způsobených kolísáním teploty (-40 až 20°C), změny v tlaku okolního plynu (v našem případě 1 – 30 mbar CO2) a změnou složení okolní atmosféry.
Všechny čtyři články představují první systematickou akusticko-emisní studii svého druhu a poskytují cenné poznatky pro budoucí využití LIBS-LIPAc (Laser-Induced Plasma Acoustic) metody v reálných výzkumech a nehostinných podmínkách.
