<p><strong>V týdnu od 21. srpna na Vás čekají v oblasti  atomové a molekulové spektroskopie a spektrometrie následující webináře.</strong></p>
<blockquote>
<h4><a href="https://www.icpms.cz/webinars"><strong>👉 DETAILY A REGISTRACE V SEKCI WEBINÁŘE</strong></a></h4>
</blockquote>
<h5><strong>1. C&amp;EN/Metrohm: Exploring Methods for Antioxidants, Oil &amp; Condition Monitoring in Tribology</strong></h5>
<ul>
<li>Út, 22.8.2023, 19:00 (CEST)</li>
<li><a href="https://icpms.cz/webinar/2917">Registrace</a></li>
</ul>
<p>Životně důležité aspekty monitorování oleje a stavu a význam antioxidantů v tribologii.</p>
<h5><strong>2. Agilent Technologies: Minimize Carry Over and Contamination on Your Agilent ICP-MS</strong></h5>
<ul>
<li>Út, 22.8.2023, 21:30 (CEST)</li>
<li><a href="https://icpms.cz/webinar/2788">Registrace</a></li>
</ul>
<p>Budou diskutovány techniky a nástroje pro zlepšení vymývání &quot;lepkavých&quot; prvků, jako jsou B, Tl a Hg, na přístrojích Agilent ICP-MS.</p>


Webináře LabRulezICPMS týden 34/2023

<p><strong>Michaela Fencková se nedávno po 10 letech strávených v Nizozemsku vrátila zpět do Českých Budějovic, kde studuje neurovývojové poruchy a zakládá svou výzkumnou skupinu. V letošním roce byla oceněna cenou L’Oréal-UNESCO pro ženy ve vědě. Proč experimenty provádí zrovna na octomilkách a v čem vidí hlavní smysl podporování žen ve vědě?</strong></p>
<h5><strong>Na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity se věnujete výzkumu neurovývojových poruch a používáte k tomu neobvyklý modelový organismus – mušku drozofilu (octomilku).</strong></h5>
<p>Zaměřuji se hlavně na poruchy autistického spektra a intelektu, které dohromady postihují až 3 % celosvětové populace a často se vyskytují společně. Na rozdíl od jiných neurovývojových poruch, například ADHD, jejich vznik většinou způsobují mutace v jednotlivých genech. Jedná se tedy o mogenní syndromy, a i když je každý syndrom sám o sobě vzácný, tak dohromady jich už známe víc než 1500.</p>
<h5><strong>Jak moc jsou poznatky, které získáte o mozku mušky, přenositelné na mozek lidský?</strong></h5>
<p>Mozek drozofily vypadá samozřejmě jinak než mozek člověka, ale svou funkcí je lidskému mozku podobný. I když je výrazně menší (mozek dospělé drozofily má přibližně 100 tisíc neuronů, lidský mozek miliardy), tak v něm stejně jako v lidském mozku najdeme specializovaná centra zodpovědná například za zrak, paměť či pohyb. Nervové buňky v mozku drozofily také používají ke komunikaci stejné chemické látky, neurotransmitery, a známe u ní téměř kompletní mapu nervových spojení, takzvaný konektom. Ten nám umožňuje přesně zmapovat nervové dráhy, které se výše zmíněných procesů účastní. Pomocí pokročilých genetických nástrojů pak můžeme ovlivňovat jejich aktivitu anebo funkci jednotlivých genů v nich. Drozofila má 75 % genů společných s člověkem, a to platí i pro geny, jejichž mutace způsobují poruchy autistického spektra a intelektu.</p>
<h5><strong>Takových genů je ale velmi mnoho.</strong></h5>
<p>Ano, a proto se nám hodí, že u drozofily můžeme provádět velké množství experimentů za relativně krátkou dobu. Je to takový jednoduchý velkokapacitní model, který je ale zároveň dostatečně komplexní na to, aby nám umožnil studovat vliv genů na kognitivní funkci, která je u těchto poruch zásadní.</p>
<h5><strong>Zajímá Vás hlavně to, jaké mají mutace v konkrétních genech vliv na schopnost mušek reagovat na podněty.</strong></h5>
<p>Zkoumáme dopad mutací na habituaci, jednoduchou formu učení, která je konzervovaná napříč živočišnou říší a vyskytuje se tedy i u lidí. Habituace je schopnost našeho mozku přestat reagovat na smyslové podněty, které se opakují, ale nejsou důležité, například tikot hodin na zdi. Mozek je totiž neustále bombardován smyslovými podněty a pokud by je nebyl schopen odfiltrovat, tak by se nemohl soustředit na to, co je důležité, a vyšší kognitivní funkce, jako je například paměť, by nepracovaly tak, jak mají.</p>
<h5><strong>Jak u mušek drozofil habituaci studujete?</strong></h5>
<p>Používáme metodu „light-off jump“ habituace, která je známá už téměř 30 let. Upravili jsme ji tak, že dokážeme testovat až 48 mušek zároveň. Drozofily s mutovanými geny umístíme do oddělených komůrek a na velmi krátký moment jim zhasneme světlo. Mušky na to reagují povyskočením. Je to jejich úniková reakce, protože si zhasnutí světla spojují například s přítomností predátora. Pokud jim ale světlo zhasneme několikrát za sebou v pravidelném intervalu, tak se naučí, že není potřeba nikam utíkat a přestanou skákat. Drozofily, které mají poruchu v habituaci, přestanou skákat až po delší době anebo vůbec.</p>
<h5><strong>Jaké hlavní závěry z Vašeho výzkumu vyplývají?</strong></h5>
<p>Zaměřili jsme se na studium 300 genů, o kterých víme, že jejich mutace způsobují poruchu intelektu. Stejné mutace jsme zavedli do genů drozofily a otestovali jejich vliv na habituaci. Zjistili jsme, že problémy s habituací vyvolaly mutace v jedné třetině, tedy ve 100 testovaných genech. Když jsme se podívali na četnost poruch v habituaci u mutací, které zároveň způsobují i poruchu autistického spektra, zjistili jsme, že je to až jedna polovina. Tedy každý druhý gen, který je implikovaný jak v poruše autistického spektra, tak v poruše intelektu, je důležitý pro habituaci. Naše závěry potvrdily také lidské studie a dnes už můžeme s vysokou mírou jistoty říci, že jedinci s poruchou autistického spektra mají často poruchu v habituaci. Její intenzita do určité míry koreluje se závažností poruchy a s některými klinickými aspekty, jako je například přecitlivělost na podněty nebo zhoršené smyslové vnímání.</p>
<h5><strong>Co se chystáte zkoumat teď?</strong></h5>
<p>Náš další výzkum se rozbíhá do tří cest. Jednou z nich je výzkum nových genetických příčin poruch autistického spektra a intelektu. Až doposud jsme se zaměřovali pouze na mutace, které vedou k nefunkčnosti proteinu, který kódují. Ve velké míře se dnes ale také objevují mutace, které vedou jen ke změně jedné aminokyseliny v proteinu. Jejich vliv na rozvoj poruchy a kognitivní dysfunkce je nejasný. Proto bychom se na ně rádi zaměřili a otestovali, zda mohou způsobit poruchu v habituaci. A pokud ano, jakým způsobem funkci proteinu ovlivňují.</p>
<p>Chceme se také dále věnovat genům, jejichž vliv na habituaci jsme již popsali. Rádi bychom odhalili, jakými mechanismy na molekulární a nervové úrovni k habituaci přispívají, a využili tyto mechanismy jako léčebné cíle.</p>
<h5><strong>A třetí směr?</strong></h5>
<p>Tím je výzkum negenetických faktorů, které se podílejí na rozvoji poruchy intelektu a autismu. Přestože se bavíme o monogenních poruchách, tak ne vždy se mutace projevují stejně závažně a je tedy zřejmé, že důležitou roli hrají i environmentální faktory. Největším negenetickým přispěvatelem jsou faktory, které ovlivňují imunitní systém a metabolismus. Zde otevíráme úplně nové cesty ve výzkumu neurovývojových poruch, které můžou vést k novým léčebným postupům a mohou nám třeba pomoci pochopit, proč v některých případech přispívá ke zlepšení stavu změna životosprávy nebo jídelníčku.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Michaela_Fenckova_66331e6bd2/Vedavyzkum.cz-Michaela-Fenckova.jpg" alt="Vědavýzkum.cz: Michaela Fencková"/></p>
<h5><strong>Vaše plány jsou ambiciózní, ale důkazem toho, že jdete po správné cestě, je i ocenění L’Oréal-UNESCO pro ženy ve vědě, které jste letos získala. V čem vidíte hlavní smysl programů podporujících ženy ve vědě?</strong></h5>
<p>Kariérně posun z pozice vědeckého pracovníka do pozice vedoucího výzkumného týmu je sám o sobě velmi těžký a složitý, a navíc většinou nastává v době, kdy si žena zakládá rodinu a soukromý život nabývá na důležitosti. Hodně žen se rozhodne tento krok neudělat a buď se začlení do už existujícího týmu, nebo vědu opouští, což je z mého pohledu veliká škoda. Roli může hrát také finanční stránka. Věda je práce na víc než 8 hodin denně, ale není zas tak skvěle placená. Vědkyně pracuje přesčas a v mnoha případech ještě přináší do rodinného rozpočtu méně peněz. Což tedy platí i v případě, že tím vědcem v rodině je muž. Ocenění L’Oréal-UNESCO pro ženy ve vědě je uznáním významu mé práce a zároveň velkým povzbuzením do práce budoucí. Navíc je spojené s finanční odměnou, což je také velmi příjemné.</p>
<h5><strong>Strávila jste 10 let v nizozemském Radboud University Medical Center, což je jedno z nejprestižnějších evropských pracovišť v oblasti lidské genetiky. Jaká je situace mladých výzkumnic tam?</strong></h5>
<p>V Nizozemsku je z hlediska pracovních příležitostí, ohodnocení, ale i nároků mnohem větší rovnost mezi muži a ženami. Muži se mnohem více zapojují do péče o děti a domácnost a dostávají stejné úlevy v práci jako ženy matky. Samozřejmě to s sebou přináší i určité nevýhody, třeba velmi krátkou mateřskou dovolenou.</p>
<h5><strong>Co byste chtěla, aby se usídlilo v české akademické kultuře z toho, co znáte z Nizozemska?</strong></h5>
<p>Větší slušnost v komunikaci. I když spolu Nizozemci nesouhlasí, tak dovedou jednat velmi efektivně a mile a oddělují osobní sympatie od těch pracovních. Další věc je vzdělávání studentů doktorského studia. V České republice se klade veliký důraz na to, aby studenti zvládli metodiku a rozuměli technické stránce výzkumných projektů. Holanďané investují značné množství času do rozvoje soft-skills: komunikace, managementu, prezentačních dovedností, kreativního myšlení atd. Důraz kladou také na networking. Už v době doktorských studií navazují spolupráce, jsou členy různých konsorcií a větších výzkumných týmů. Ač se někdy může zdát, že toto okrajové vzdělávání zabírá čas, je velmi důležité jak pro navazující akademickou kariéru, tak pro přechod k jinému neakademickému zaměstnání. Myslím, že to nám zde trochu chybí, a přestože naši absolventi jsou skvělí odborníci, trochu je to handicapuje v přechodu na vedoucí pozice.</p>
<h5><strong>Co Vás po 10 letech přimělo se vrátit zpět do ČR?</strong></h5>
<p>Prvním důvodem bylo, že jsme chtěli být nablízku rodině. Do Nizozemska jsem odešla se svým partnerem a navzdory tomu, že jsme tam neplánovali zůstat dlouho, tak se nám tam narodily dvě děti a vrátit jsme se rozhodli až v době, kdy měla starší dcera nastoupit do školy.</p>
<h5><strong>Ten druhý důvod byl pracovní?</strong></h5>
<p>Ano. Odešla jsem tam pracovat na grant v rámci velkého evropského konsorcia a během 10 let jsem se tam snažila získat své vlastní financování. I když jsem v Nizozemsku neplánovala založit vlastní výzkumnou skupinu, tak jsem tam chtěla udělat první krok k vědecké samostatnosti a ověřit si, že dokážu vést vlastní projekt. Měla jsem spoustu nápadů a myšlenek, které jsem chtěla rozvíjet, napsala jsem mnoho žádostí o granty, ale nedařilo se mi je získat. I když jsem byla několikrát velmi blízko.</p>
<h5><strong>To asi muselo být velmi frustrující. Co Vás v tu chvíli drželo nad vodou a utvrzovalo Vás při vědomí, že zkoušet to dál má smysl?</strong></h5>
<p>Měla jsem výbornou vedoucí, která mě podporovala. Mými nápady jsem hodně přispěla k jejím grantovým žádostem a když se mi nedařilo dosáhnout na mé vlastní financování, tak mi umožnila vést menší podskupinu v rámci jejího vědeckého týmu.</p>
<h5><strong>Před 2 lety jste se vrátila a v Českých Budějovicích zakládáte svoji výzkumnou skupinu. Bylo těžké najít místo juniorní vedoucí?</strong></h5>
<p>V té době jsem neměla vlastní grant a financování, takže to těžké bylo. Obrátila jsem se na svoji domovskou instituci, Jihočeskou Univerzitu v Českých Budějovicích. Je to téměř jediné místo v ČR, kde se pracuje s drozofilou jako modelovým organismem a z dob svých studií jsem tu ještě měla kontakty. Katedra molekulární biologie a genetiky Přírodovědecké fakulty se chystala otevřít nové pozice pro vedoucí výzkumníky. Mně se nejprve podařilo získat dvouletý projekt v rámci MSCA Fellowships CZ, který mi umožnil se na Jihočeskou univerzitu přesunout. Později jsem začala shánět financování pro moji budoucí výzkumnou skupinu.</p>
<h5><strong>A v tom jste byla úspěšná. Kromě ocenění L’Oréal-UNESCO pro ženy ve vědě jste v poslední době získala hned několik významných grantů a ocenění...</strong></h5>
<p>Kromě standardního GAČR grantu a ERC-CZ se mi podařilo získat EMBO Installation Grant, který mi kromě velmi flexibilních financí přinesl také členství v EMBO Young Investigator Network. Mojí výzkumné skupině to dává možnosti spolupracovat se špičkovými vědci v celé Evropě, účastnit se různých workshopů a žádat o cestovní a networkingové granty. Grantů máme tedy momentálně dost a spoustu času trávím jejich managementem a administrací. Všechno je to nové, je to výzva a nikdo mě na to nikdy nepřipravoval.</p>
<h5><strong>Vaše školitelka v Nizozemsku byla i Vaší mentorkou. Máte i tady v ČR někoho, s kým sdílíte strasti začínající vedoucí výzkumné skupiny?</strong></h5>
<p>Krátce po mém příjezdu na Jihočeskou univerzitu jsem začala spolupracovat s profesorkou Ivanou Kutou Smatanovou, která je úžasnou mentorkou. Je to nejen výborná vědkyně a pedagožka, která vše bere s nadhledem, ale také máma 3 dětí. Je mi velikou inspirací, a protože je kariérně napřed, tak se s ní často radím. Dále se zde v návaznosti na kurz školitelů doktorských studentů vytvořila menší pětičlenná peer skupina mladých vedoucích, v rámci které se scházíme jednu za 3 měsíce a sdílíme naše problémy a poznatky.</p>


Michaela Fencková: Je škoda, že mnoho žen opouští vědu na začátku kariéry

<p>Vážení zákazníci, </p>
<p>rádi bychom Vás pozvali nejenom na náš stánek v rámci <a href="https://lcms.cz/events/319"><strong>24. Škole hmotnostní spektrometrie</strong></a> (Milovy, 11. -15. 9. 2023) ale především na naší <strong>přednášku (R)Evidentně něco nového z Agilentu</strong> a na večerní program, kterým Vás provede <strong>Radek Jaroš, známý horolezec a cestovatel</strong>, který Vám v rámci přednášky představí svojí cestu za Korunou Himaláje.</p>
<h3><strong>(R)Evidentně něco nového z Agilentu</strong></h3>
<ul>
<li>Přednášející: <a href="https://lcms.cz/articles?search=Ondrej+lacina"><strong>Ondřej Lacina</strong></a> (Altium)</li>
<li><strong>Středa 13. 9. od 12.00 hodin</strong></li>
</ul>
<p>Na <a href="https://lcms.cz/library?from=2023&amp;mainauthorItems=284&amp;manufacturerItems=1&amp;to=2023"><strong>konferenci ASMS</strong></a> představil výrobce Agilent Technologies hned několik <strong>nových produktů z rodiny LC/MS</strong>.</p>
<p>Prvním z nich je <strong>trojitý kvadrupól 6495D</strong> – nejvyšší model LC/MS QQQ z nabídky Agilentu. Díky čtvrté generaci <a href="https://lcms.cz/library?mainauthorItems=10&amp;search=iFunnel"><strong>iFunnel</strong></a> (vstupní optika) poskytuje nový přístroj <strong>třikrát vyšší odezvy</strong> analytů. Tím je dosaženo nejen <strong>nižších limitů kvantifikace</strong>, ale i <strong>lepší reprodukovatelnosti</strong> při minimálním dwell time.</p>
<p>V oblasti <strong>měření vysokého rozlišení a přesné hmoty</strong> byl uveden <strong>LC/MS QTOF nazvaný Revident</strong>, který má nový design iontové optiky, termostatovanou letovou trubici a nový detektor iontů. Těmito hardwarovými změnami bylo dosaženo <strong>vyšší robustnosti</strong> a <strong>stability přesné hmoty</strong>, ať už s využitím reference nebo bez ní.</p>
<p>Novinkou je také <a href="https://lcms.cz/library?mainauthorItems=10&amp;search=ChemVista"><strong>software ChemVista</strong></a> pro <strong>správu knihoven MS/MS spekter</strong>, který umožňuje nejen využití tradičních PCDL knihoven, lokalizovaných na PC, ale také propojení s internetovými databázemi.</p>
<h3><strong>STŘEDA</strong> (13.9.2023)</h3>
<h5><strong>12:00 - 12:30 <a href="https://lcms.cz/library?instrumentationItems=31&amp;manufacturerItems=1&amp;search=revident">(R)Evidentně něco nového z Agilentu</a></strong></h5>
<ul>
<li><a href="https://lcms.cz/articles?search=Ond%C5%99ej+Lacina"><strong>Ondřej Lacina</strong></a> - <a href="https://lcms.cz/companies/37"><strong>Altium</strong></a></li>
<li><a href="https://lcms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Skola_MS_R_Evidentne_neco_noveho_z_Agilentu_Ondrej_Lacina_cadfb4a569/Skola-MS-(R)Evidentne-neco-noveho-z-Agilentu-(Ondrej-Lacina).pdf">pdf přednáška ke stažení</a></li>
</ul>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/SSJMM_R_Evidentne_neco_noveho_z_Agilentu_Ondrej_Lacina_d0b8c806e8/SSJMM-(R)Evidentne-neco-noveho-z-Agilentu-(Ondrej-Lacina).jpg" alt="SSJMM: (R)Evidentně něco nového z Agilentu (Ondřej Lacina)"/></p>
<h3><strong>Moje cesta za Korunou Himaláje</strong></h3>
<ul>
<li>Přednášející: <strong>Radek Jaroš</strong></li>
<li><strong>Středa 13. 9. od 20.30 hodin</strong></li>
</ul>
<p><strong>Příběh cesty za Korunou Himaláje</strong> (<strong>15. člověk na světě</strong>) a následně <strong>Korunou Světa</strong> (<strong>po Messnerovi 2. člověk na světě</strong>) je dlouhý více než 30 let. Na začátku byl dětský sen stát se horolezcem. A jak píšu v jedné ze svých knih: <strong>„Sny jsou od toho, aby se plnily“!</strong> Celoživotní příběh <strong>„Mé cesty za Korunou Himaláje“</strong> je plný touhy, odhodlání, úspěchů. Ale i zklamání, zranění, odříkání, rizika, týmové spolupráce, zodpovědnosti, samostatnosti každého jednotlivce...<br/>Každý máme svoji Cestu vzhůru…!</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/SSJMM_Prednaska_horolezce_Radka_Jarose_Moje_cesta_za_Korunou_Himalaje_740c0107e1/SSJMM-Prednaska-horolezce-Radka-Jarose-%22Moje-cesta-za-Korunou-Himalaje%22.jpg" alt="SSJMM: Přednáška horolezce Radka Jaroše „Moje cesta za Korunou Himaláje“"/></p>


Potkejte se s námi na 24. Škole hmotnostní spektrometrie 2023

<p><strong>Pivo a víno. To je proč se docent Branislav Vrana pustil do studia potravinářské chemie na vysoké škole. Původně se chtěl stát profesionálním sládkem nebo vinařem, jeho plány ale nabraly zcela jiný směr a zlákala ho environmentální chemie. Na první cestu do zahraničí si kvůli politické situaci musel počkat, nakonec ale procestoval kus světa a s rodinou žil v Německu a Velké Británii.</strong></p>
<h5><strong>Pane docente Vrano, co vás zaujalo na vědě natolik, že jste se rozhodl pro kariéru vědce zkoumajícího životní prostředí?</strong></h5>
<p>Chemie mě bavila již od základní školy, a proto jsem se rozhodl ji studovat. V roce 1989 jsem nastoupil do prvního ročníku Chemicko-technologické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě. A k výzkumu, zejména ke zkoumání životního prostředí a zdraví, mě přivedl můj vedoucí diplomové práce, fyzikální chemik profesor Štefan Baláž, který dnes působí v USA na Albany College of Pharmacy and Health Sciences. Profesor Baláž je průkopníkem studia vztahů mezi strukturou chemických látek a jejich biologických účinků (QSAR – Quantitative structure activity relationship). Po roce 1989 vyšlo najevo, že v Československu je mnoho environmentálních zátěží, které negativně ovlivňují i zdraví lidí. Sám se tomuto tématu začal více a více věnovat a nabídl mi, abych se v diplomové práci soustředil na problematiku vztahu mezi strukturou a mikrobiologickou rozložitelností jedné skupiny znečišťujících látek, tzv. polychlorovaných bifenylů. Tak začala moje cesta vědce zkoumajícího životní prostředí. A upřímně, dříve by mě nenapadlo, že tohle moje cesta bude.</p>
<h5><strong>Jaký byl váš studijní obor na vysoké škole?</strong></h5>
<p>Studoval jsem potravinářskou chemii, šlo o mezioborové studium s názvem Biochemická technologie. Některé předměty jsme měli na Chemicko-technologické fakultě STU a jiné na Přírodovědecké fakultě Komenského univerzity. A mezi předměty, které jsem studoval na technologické fakultě, byly například i technologie pivovarnictví a výroby vína. Pokud bych se tedy nestal vědcem, asi bych zůstal pracovat v potravinářství. Studoval jsem fermentační technologie a nejspíše bych se po skončení studií věnoval výrobě aditiv do potravin v pivovarnictví nebo vinařství. K vinařství mám vztah – máme v rodině malý vinohrad a vyrábíme svá vlastní vína, a proto jsem dříve uvažoval o kariéře profesionálního vinaře. Mimochodem, při práci na rodinném vinohradu a výrobě vína doposud čerpám ze svých vysokoškolských studií. Smích.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/RECETOX_CC_BY_Branislav_Vrana_Fotografie_ze_zivota_v_Portsmouth_4_72f3d7df46/RECETOX-CC-BY-Branislav-Vrana-Fotografie-ze-zivota-v-Portsmouth-4.jpg" alt="RECETOX, CC-BY, Branislav Vrana: Fotografie ze života v Portsmouth"/></p>
<h5><strong>Výroba piva a vína vás ale nakonec nezlákala a vy jste se pustil do doktorského studia. O čem jste psal dizertační práci?</strong></h5>
<p>Tím, že mě můj vedoucí nadchl pro problematiku výzkumu životního prostředí, odklonil jsem se v praxi od klasických biotechnologií. Pokračoval jsem ve studiu faktorů, které ovlivňují mikrobiální rozložitelnost polychlorovaných bifenylů, a tomuto tématu jsem se také věnoval při psaní dizertační práce na Chemicko-technologické fakultě STU v Bratislavě. Polychlorované bifenyly jsou velice zajímavou skupinou 209 strukturně podobných látek a ty se díky různému počtu a umístění atomů chlóru na bifenylovém skeletu liší vlastnostmi, osudem v prostředí, toxicitou, ale i biologickou rozložitelností. Jsou extrémně zajímavé jako modelový objekt výzkumu. V devadesátých letech se uvažovalo, že je možné jejich biotechnologické odstranění z kontaminovaných míst, jako byla například bývalá továrna na jejich výrobu v Strážském na východním Slovensku. Bohužel jejich odolnost vůči biologickému rozkladu (persistence) je obrovská a na mnoha místech se tyto látky vyskytují i desetiletí po zákazu jejich výroby a použití.</p>
<h5><strong>Několik let jste strávil v zahraničí. A z vašeho vyprávění to zní jako velké dobrodružství! Jak to všechno začalo?</strong></h5>
<p>Ve vědě jsem chtěl pokračovat i po studiu na vysoké škole, ale zjistil jsem, že to na Slovensku nebude tak jednoduché. Byla to devadesátá léta, období ekonomické deprese a doba politicky komplikovaná. Profesor Baláž dostal na konci mého doktorského studia nabídku profesorské pozice na Univerzitě v Minnesotě a disertační práci jsem pak dokončil pod jeho vedením na dálku. Po odchodu profesora do zahraničí se rozpadla i jeho pracovní skupina a její členové se rozptýlili, většinou skončili v zahraničí. Byl jsem hodně zvědavý, jak se dělá věda v jiných zemích, a chtěl jsem načerpat nové znalosti a zkušenosti. Usiloval jsem o výjezd do zahraničí už během inženýrského studia, v devadesátých letech to ale ještě nebylo snadno realizovatelné. Díky zahraničním kontaktům mého vedoucího jsem se během doktorského studia podíval na několik mezinárodních konferencí. První byla cesta do Švýcarska, a to bylo skvělé! Poprvé v zahraničí! Jeli jsme celá skupina, profesor a doktorandi, všichni spolu namačkaní v jedné felicii. Smích. Pak se mi podařilo, v rámci projektu podpořeného NATO, odcestovat na stáž na dva měsíce do Kanady, kde jsem byl v Canadian Centre for Inland Waters u Toronta. Byla to velice intenzivní zkušenost. Až takový dobrodruh, abych tam zůstal, jsem tehdy ale nebyl. Cítil jsem trošku i jazykový handikap. Ale nevadí, život mě pak zavál do německého Lipska.</p>
<h5><strong>A proč zrovna Lipsko?</strong></h5>
<p>Můj vedoucí tam měl spolupráci s profesorem Schürmanem v Helmholzově centru pro výzkum životního prostředí (UFZ), a měl jsem štěstí, protože tam hledali postdoka zabývajícího se osudem toxických látek v životním prostředí. A nakonec jsem to tedy byl já. Smích. Tehdy se kladl velký důraz na perzistentní organické látky (POPs – Persistent Organic Pollutants), a já jsem měl s podobným výzkumem již zkušenost ze Slovenska.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/RECETOX_CC_BY_Branislav_Vrana_Fotografie_ze_zivota_v_Portsmouth_e4a16ccf8a/RECETOX-CC-BY-Branislav-Vrana-Fotografie-ze-zivota-v-Portsmouth.jpg" alt="RECETOX, CC-BY, Branislav Vrana: Fotografie ze života v Portsmouth"/></p>
<h5><strong>Kdy jste do Lipska odjel? A bylo to snadné rozhodnutí?</strong></h5>
<p>Nastoupil jsem v roce 1998. Byl jsem rád, že odcházím ze Slovenska, protože situace v zemi nevypadala moc dobře. Naštěstí se pak politický režim změnil, přišly tolik potřebné reformy a vše nabralo lepší směr, v tu dobu jsem byl ale už v Lipsku. Kdybych zůstal na Slovensku o něco déle, možná bych nikdy neodešel.</p>
<h5><strong>Jak se Vám v Lipsku žilo?</strong></h5>
<p>Do Lipska jsme šli společně s manželkou, která v té době čekala našeho prvního syna. A můj první i druhý syn se narodili už v Německu, kde jsem dohromady žili 4,5 roku. Moje pracovní pozice byla nejdříve na tři roky a poté se ještě výzkum, na kterém jsem pracoval, o rok a půl prodloužil. Byli jsme v Lipsku velmi spokojení. Město vzkvétalo a Helmholtzovo centrum bylo zcela novým centrem aplikovaného výzkumu životního prostředí. Mělo a má špičkové vybavení a pracovali v něm vědci z celého světa. S mnohými kolegy spolupracuji doposud a zůstali jsme blízkými přáteli.</p>
<h5><strong>Přesun z Československa do Německa byl jistě náročný. Jak se Vám líbilo město samotné?</strong></h5>
<p>Lipsko je velmi zajímavé město, které systematicky po změně režimu v roce 1989 opravovalo své památky. Také se hodně investovalo nejen do architektury, dopravy, ale také do vědy a výzkumu. A vůbec atraktivita města enormně vzrostla. Město není moc velké, v něčem mi připomíná právě i Brno, lidé žijí v blízkosti velkých parků a přírody. Lipsko bylo, a tedy stále je, skvělé město pro život.</p>
<h5><strong>A čím konkrétně jste se v Helmholtzově centru zabýval?</strong></h5>
<p>Problematika, kterou jsem řešil, byly inovativní metody monitorování znečišťujících látek v prostředí. A rozvíjeli jsme novou techniku pasivního vzorkování jako efektivní monitorovací metody, které by byly nízkonákladové a zároveň by dokázaly monitorovat škodlivé látky. Pracovali jsme na velkých projektech týkajících se znečištění povrchových i podzemních vod. Lipsko a jeho blízké okolí bylo centrem chemického průmyslu po více než 100 let a vyráběla se tam celá řada chemikálií a fotochemických látek. Během války byly velké chemické závody často bombardovány a chemické látky se dostaly do okolí, a i podzemních vod. Navíc v době před rokem 1989 se environmentální bezpečnost chemických látek moc nebrala v potaz. Právě po všem dění v Lipsku a jeho okolí byly povrchové i podzemní vody silně znečištěny z průmyslových zdrojů a hornictví. Byl jsem zapojen například do výzkumu, jak chemické látky z podzemních vod odstranit. Jako jeden příklad vzpomenu výzkum rozsahu znečištění povrchových vod v okolí města Eisleben v kraji Mansfeld, kde se shodou okolností narodil a zemřel i velký církevní reformátor Martin Luther. Město bylo v od středověku hornické a obklopovaly ho doly na měď (např. i Lutherův otec byl horník). Při zpracování měděné břidlice se ve velkém produkovaly různé organické i anorganické znečišťující látky a ty byly smývány jako jemný kal do řek a usazovali se na dně vodních nádrží. Tam je možno najít obrazně celou periodickou tabulku chemických prvků a širokou paletu jejich sloučenin.</p>
<h5><strong>A co následovalo po Německu?</strong></h5>
<p>Měl jsem možnost v Lipsku zůstat, ale zdálo se mi, že jsem ještě dost mladý a chtěl jsem i s rodinou vyzkoušet další příležitost, která se mi nabízela. Byla mi nabídnuta práce na univerzitě v Portsmouthu v jižní Anglii. Kolegové podávali nový evropský projekt věnující se mně blízkému výzkumnému tématu. Byl jsem s nimi v kontaktu a po schválení projektu mi jeho koordinátoři navrhli, abych se přihlásil do výběrového řízení na místo výzkumného pracovníka. Vyšlo to a já nabízenou pozici v tříletém projektu získal.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/RECETOX_CC_BY_Branislav_Vrana_Fotografie_ze_zivota_v_Portsmouth_3_5d9cbb058a/RECETOX-CC-BY-Branislav-Vrana-Fotografie-ze-zivota-v-Portsmouth-3.jpg" alt="RECETOX, CC-BY, Branislav Vrana: Fotografie ze života v Portsmouth"/></p>
<h5><strong>Jak jste se zvládli přestěhovat se dvěma malými dětmi?</strong></h5>
<p>Stěhování bylo velké dobrodružství. Když jsem se na pozici hlásil, nedošlo mi úplně, že už samotný proces stěhování může být náročný. Smích. Nejprve jsem přestěhoval svou ženu a dvě malé děti zpět na Slovensko a sám se vydal do Anglie, abych našel bydlení pro nás všechny. Všechny věci jsme měli celou dobu v Německu, protože jsme nevěděli, kam je přestěhovat. Na internetu jsem našel stěhovací firmu, která nám vyhovovala, a ti přemístili všechen náš majetek nejdřív z Lipska do spedičního skladu u Berlína, kde ještě nějakou dobu zůstaly, než jsem věděl, kde budeme vůbec žít. Za dva týdny se mi podařilo najít v Porthsmouthu bydlení, a to ne tak ledajaké. Měli jsme typický malý britský domek rovnou patnáct minut na kole od pláže. A já sám jsem se do práce každý den přepravoval lodí křížem přes přístav. Pokud bych jezdil autem, musel bych celý přistav objíždět kolem, což bylo asi 30 km. Přitom univerzita byla od našeho domu přes přístav vzdušnou čarou jenom asi 2 km.</p>
<h5><strong>To zní jako z nějakého filmu.</strong></h5>
<p>A byla to pravda. Smích. Anglie byla prima. Můj nejmladší syn v Portsmouthu prožil útlé dětství a po Anglii se mu ještě hodně dlouho stýskalo.</p>
<h5><strong>A jak to bylo se stěhováním do Anglie dále?</strong></h5>
<p>Zabydlel jsem se, osázel jsem záhon a čekal na manželku se syny. Smích. Ale když ti do Anglie dorazili, nábytek tam pořád ještě nebyl. Spediční firma přijela až o měsíc později. A my teda žili jako v kempu, i když pod střechou. Smích. A doteď si pamatuji velkou radost našich dětí, když uviděly po více dvou měsících svoje hračky. Vždy to s našimi cestami nebylo úplně jednoduché a obdivuji svoji ženu, že to zvládla a vydržela to se mnou.</p>
<h5><strong>Kde se vám líbilo více – v Lipsku nebo Portsmouth?</strong></h5>
<p>To je těžké srovnávat. Každá země měla své pro a proti, všude je co obdivovat a všude se člověk něčemu novému naučí. Němci jsou v prvním kontaktu víc odměření, Angličané víc žoviální. S Lipskem, které leží na východě Německa, sdílíme podobnou poválečnou historii a životní zkušenosti, a proto mi byli kolegové z Lipska malinko bližší než ti z Portsmouthu. Dobré přátele mám ale v Německu i v Anglii. A hodně mě baví historie, zvláště středověk. Jezdili jsme na výlety vlakem po jižní Anglii a objevovali zapadlá historická místa. Moc rádi na Anglii vzpomínáme.</p>
<h5><strong>Na čem konkrétně jste v Anglii pracoval?</strong></h5>
<p>Práce byla opravdu zajímavá. S osmi partnery z celé Evropy jsme vyvíjeli vzorkovač, který se nám podařilo i patentovat. V Anglii jsme se zaměřili na vzorkování organických znečišťujících látek regulován, například perzistentních pesticidů v povrchové a mořské vodě. A vzorkovali jsme přímo v přístavu Royal Navy v Portsmouthu, kde v té době kotvila i britská letadlová loď, myslím, že to byla HMS Invincible. Samotný přístav je hodně kontaminovaný, opravují se tam velké lodě a je to frekventovaný dopravní uzel. Navíc za druhé světové války bylo město Portsmouth a jeho přístav často bombardováno Luftwaffe, takže tam opakovaně vytekla do moře ropa a v přístavu dodnes nacházejí nevybuchlou munici.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/RECETOX_CC_BY_Branislav_Vrana_Fotografie_ze_zivota_v_Portsmouth_5_8afbeab10f/RECETOX-CC-BY-Branislav-Vrana-Fotografie-ze-zivota-v-Portsmouth-5.jpg" alt="RECETOX, CC-BY, Branislav Vrana: Fotografie ze života v Portsmouth"/></p>
<h5><strong>A nechtěli jste v Anglii zůstat nebo se naopak posunout někam dál?</strong></h5>
<p>I když má moje rodina Anglii ve velké oblibě, chyběla nám střední Evropa a rodina. Navíc manželka po mateřské chtěla nastoupit do práce a s malými dětmi v cizině, kde nemáte zázemí, je těžké, aby pracovali oba rodiče. Slovensko bylo už navíc od roku 2004 v Evropské unii, a to slibovalo světlejší zítřky. V roce 2006 jsme se rozhodli vrátit na Slovensko.</p>
<h5><strong>Kde jste po návratu do vlasti zakotvil?</strong></h5>
<p>Po příjezdu jsem pokukoval po různých pracovních pozicích v průmyslu, ale stále jsem se chtěl věnovat problematice vody a znečištění životního prostředí. Nakonec jsem skončil ve Výzkumném ústavu vodního hospodářství v Bratislavě v Národní referenční laboratoři pro oblast vod. Pracoval jsem v akreditované laboratoři, monitorovali jsme kvalitu povrchových a podzemních vod na celém území Slovenska a vyvíjeli jsme metody pro stanovení regulovaných znečišťujících látek. Snažil jsem se získávat i vlastní výzkumné projekty, což se celkem dařilo. Spolupracovali jsme například s Rakouskem, zkoumali jsme kvalitu vody v Dunaji. Pomáhali při obnově Bosny a Hercegoviny po válce, kde jsme i školili tamní kolegy, aby měli dostatečnou expertízu týkající se implementace evropské legislativy v oblasti vod. Byla to rozhodně zajímavá práce. Ale po čase přibývalo rutiny a dost mi začal chybět prostor pro vlastní výzkum. Na Slovensku jsem pracoval až do roku 2014 a pak jsme se přesunuli do Brna.</p>
<h5><strong>Takže RECETOX?</strong></h5>
<p>Ano, RECETOX. Na mezinárodní konferenci v Praze v roce 2009 jsme se potkali s profesorkou Janou Klánovou, která právě hledala vědce s expertízou v nových oblastech výzkumu. Bylo to perfektní načasování. Chyběla mi věda, intenzivní kontakt s vědeckým světem a univerzitní prostředí. Slovo dalo slova a já od roku 2010 dojížděl každý týden do Brna, abych na RECETOXu učil a zapojoval se do výzkumné činnosti. Bavila mě práce se studenty na jejich závěrečných pracích. Také jsem se vrhnul do výzkumné a publikační činnosti a postupně jsem byl v Brně více a více, až jsme se s celou rodinou na jih Moravy přesunuli úplně. A je nám tu moc dobře.</p>
<h5><strong>A co je aktuálním tématem vaší vědecké práce?</strong></h5>
<p>Máme vlastně několik tematických okruhů, kterým se se svým týmem věnuji. Prioritou je charakteristika osudu a rizik znečišťujících látek ve vodním prostředí. Vyvíjíme metody, umožňující hodnotit, jak moc jsou vodní organismy vystaveny stopovým organickým látkám v povrchových, odpadních vodách a v sedimentech. Ačkoliv se zdá, že s kontaminanty z řek člověk nepřijde do přímého kontaktu, je to mylná představa. Například ryba žijící ve vodě do sebe kontaminanty přijímá a v rybím mase je sníme i my.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/RECETOX_CC_BY_Branislav_Vrana_Fotografie_ze_zivota_v_Portsmouth_2_638bcb81d7/RECETOX-CC-BY-Branislav-Vrana-Fotografie-ze-zivota-v-Portsmouth-2.jpg" alt="RECETOX, CC-BY, Branislav Vrana: Fotografie ze života v Portsmouth"/></p>
<h5><strong>Téma znečištění vody vás provází celý život. Proč jste se rozhodl právě pro zkoumání škodlivin ve vodě?</strong></h5>
<p>Vždycky jsem měl vztah k přírodě a hodně mám rád moře. Zajímal by mě i výzkum ovzduší, ale téma znečištění vody ke mně tak postupně samo přicházelo a já jsem si ho vzal za své.</p>
<h5><strong>Pane docente, jste velký cestoval. Jak zpětně svá cestovatelská a zároveň vědecká dobrodružství vidíte?</strong></h5>
<p>V historii bylo naprosto běžné, že každý učeň, aby se stal zkušenějším ve svém řemeslu a mohl se stát mistrem, musel povinně odejít na několik let do ciziny načerpat nové znalosti. A ve vědě to není jinak. Zažít výzkum v zahraničí, poznat jiné kultury je neskutečně obohacující a doporučuji to každému. Nikdy na to není pozdě!</p>
<h5><strong>Kam to bude dál?</strong></h5>
<p>Smích. Nikam! Doufám, že je Brno a RECETOX je pro mě už cílová stanice.</p>
<p><strong>A my jsme rádi, že vás máme na RECETOXu. Děkuji za milý rozhovor o vašich vědeckých i cestovatelských dobrodružstvích.</strong></p>


Environmentální chemik Branislav Vrana: Na první konferenci do Švýcarska jsem jel starou felicií

<p><strong>Dnes se tato organizace úspěšně podílí na podpoře výzkumu, vývoje a inovací v regionu. Již potřetí letos v Ostravě chystají konferenci Business2Science.</strong></p>
<h3><strong>Inovační centrum – pomocník i rádce</strong></h3>
<h5><strong>Co je konkrétní náplní činnosti MSIC a co ho odlišuje od ostatních českých inovačních center?</strong></h5>
<p>MSIC bylo založeno jako akciová společnost, což u nás není úplně běžné. Jeho posláním je rozvoj inovačního ekosystému v MS kraji.</p>
<p>Abychom toho dosáhli, realizujeme poměrně hodně aktivit, které bych rozdělil do tří hlavních oblastí. První se věnuje akceleraci startupů a podpoře růstu malých a středních podniků (MSP) v regionu. Mnoho MSP je závislých na jednom či několika málo odběratelích, což je činí velmi zranitelnými. Často zajišťují výrobu a služby pro globální firmy a jejich dodavatele, přičemž nemají vlastní produkt. Mnoha chybí kompetence potřebné k vývoji vlastního produktu a jeho úspěšnému prodeji na globálních trzích. Chybí jim schopnost adaptability na změny obchodního modelu či na nové technologie, které jim mohou výrazně zvýšit produktivitu. Míra digitalizace takových firem je totiž velmi nízká – a to nejen u nás v kraji, ale v celé republice.</p>
<p>Druhou oblastí naší činnosti je provoz technologického parku v Ostravě. Disponujeme čtyřmi budovami ve vlastnictví města Ostravy, kde kultivujeme vznik komunity technologicky zaměřených firem. Společně s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava a Fakultní nemocnicí Ostrava tak vytváříme oblast s nejvyšší koncentrací mozků na severní Moravě. Snažíme se využít synergie, které takováto spolupráce poskytuje. Jde nejen o nabídku služeb superpočítače či sdílených laboratoří, ale také o efektivní komunikaci dalšího rozvoje regionu a jeho přechod od čistě průmyslové aglomerace k Průmyslu 4.0 a nejnovějším technologiím. Společně s univerzitou jsme definovali vizi <a href="https://www.smaragdova.cz/"><strong>SMARAGD</strong></a>. Nyní se všemi akcionáři hledáme společnou cestu k její realizaci.</p>
<p>Třetí oblastí našeho působení je koordinace a implementace Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje. Představte si to jako veřejnou službu zaměřenou na iniciaci a development strategických projektů, jejichž cílem je vytvořit v regionu co možná nejlepší prostředí pro výzkum, vývoj nových technologií a inovační podnikání. Jedná se o dlouhodobé projekty, které přinesou výhody všem zapojeným stranám, ale žádná z nich je sama není schopna zrealizovat. Jako příklad takové služby v obecném hospodářském zájmu může být vytvoření Moravskoslezské technologické akademie, kde vzniká úplně nový obsah pro technické vzdělávání ve spolupráci učitelů, firem i zřizovatelů škol.</p>
<h5><strong>Každá větší organizace má definovanou misi a vizi. Jaká je ta Vaše?</strong></h5>
<p>Podstatou naší služby je moderace kontinuální diskuse mezi firmami, univerzitami, místní a regionální samosprávou i angažovanou veřejností. Tématem této diskuse je cesta k prosperující budoucnosti našeho kraje. Naší vizí je, aby se do této diskuse, a především realizace z ní vyvstalých strategických projektů, zapojilo co nejvíce místních rozhodovačů napříč veřejným i soukromým sektorem. U již realizovaných projektů chceme přinést maximální dopady na region. V roce 2030 chceme, aby naše služby využívalo minimálně 1000 firem a na každou korunu z místních rozpočtů, investovanou do aktivit MSIC, chceme přinést dalších 5 korun z jiných zdrojů. Příkladem dopadů, o které usilujeme je, aby mezi akcelerovanými firmami vyrostly minimálně 3 firmy s obratem přes miliardu korun.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_V_kvetnu_letosniho_roku_MSIC_zorganizoval_uz_treti_rocnik_financni_konference_Beyond_Finance_356ba0aa90/Vedavyzkum-V-kvetnu-letosniho-roku-MSIC-zorganizoval-uz-treti-rocnik-financni-konference-Beyond-Finance.jpg" alt="Vědavyzkum: V květnu letošního roku MSIC zorganizoval už třetí ročník finanční konference Beyond Finance"/></p>
<h3><strong>Ostrava už je zelená</strong></h3>
<h5><strong>Stále se potýkáte s „odlivem mozků“ z regionu?</strong></h5>
<p>Region severní Moravy je pořád vnímán jako industriální, se značně poškozeným životním prostředím, nevhodným k zakládání rodin a výchově dětí. Je zajímavé, že tato image již zdaleka neodpovídá skutečnosti. Změna vnímání tohoto regionu je jednou z priorit našich akcionářů. Aktivity MSIC tomu napomáhají. Podporujeme inovace vedoucí k vytváření atraktivních pracovních míst, ale také ke snižování environmentální stopy podnikatelských aktivit. Málo lidí z jiných regionů ví, jak je dnes Ostrava zelená. Samotného mě to překvapilo, když jsem se sem před šesti lety přistěhoval.</p>
<p>30 let z našeho regionu odcházeli především mladí talentovaní lidé. Potenciálem zejména Ostravy je, aby dokázala přitáhnout zpět své rodáky, udržet si v regionu mladé lidi a nabídnout špičkovým expertům ze zahraničí (např. vědecko-výzkumným pracovníkům) odpovídající zázemí.</p>
<p>Z jedné širší diskuse s našimi partnery vyplynulo, že pro expaty nemáme odpovídající nabídku služeb, čímž v globální soutěži přicházíme o talenty. MSIC tak následně vytvořil Ostrava Expat Centre, ve kterém požadované služby poskytuje.</p>
<h5><strong>V čem by tedy měla spočívat prosperující budoucnost Moravskoslezského kraje?</strong></h5>
<p>Kraj a jeho ekonomika za posledních 25 let zaznamenaly obrovský posun, který se projevuje značným poklesem nezaměstnanosti. I přes odliv velkého množství produktivních obyvatel se situace skutečně zlepšuje a najdeme-li některé problematické lokality, je to spíše otázka sociální politiky než té ekonomicko-hospodářské.</p>
<p>Od řešení nezaměstnanosti se region jako celek musí soustředit na růst přidané hodnoty ekonomiky. Jinak by hrozil opětovný návrat k vyšší nezaměstnanosti. V poslední dekádě se region posunuje k modernější struktuře hospodářství. Mezinárodní srovnání s konkurencí tzv. měst druhé úrovně však ukazuje, že náš posun je pomalý. Hrozí nám něco, čemu se odborně říká „past středních příjmů“. Znamená to, že region zůstane ekonomicky závislý na dvou faktorech, které dosud ovlivňovaly jeho transformaci. Prvním je zájem silných globálních firem (např. Hyundai, Brose, Siemens, ABB…), které vytvořily vysokou poptávku po kvalitní pracovní síle, některé zde dokonce podporují nové vývojové aktivity a velmi dobře platí. Druhým je nabídka levných vstupů zejména v podobě nízkých mezd. Potřebujeme posun v tom smyslu, že ekonomika je tažena novými, rychle rostoucími firmami, které umí vlastní produkty a služby prodávat na globálních trzích. Pouze takové firmy jsou schopné být motorem dalšího významného růstu mezd a přiblížit náš region (i celou ČR) k úrovni zemí jako Německo či Švédsko.</p>
<p>Významnou bariérou je také závislost na dotacích. Za posledních 20 let se velmi hluboce zakořenil pocit, že místní a regionální podnikání a hospodaření se odvíjí od nabízených dotací. Tudy cesta ale nevede a nepovede. K dynamickému, mezinárodně konkurenceschopnému hospodářství regionu se lze dostat skrze špičkový výzkum a kvalitní vzdělávání, na které navazují úspěšné technologické firmy. V lidech a firmách musíme probouzet podnikavost, chuť investovat a riskovat. Přílišné zaměření na dotace může vést energii mnoha lidí jiným směrem.</p>
<h3><strong>Česko se v Inovačním scoreboardu neposouvá</strong></h3>
<h5><strong>Česko se podle aktuálních výsledků European Innovation Scoreboard stále nachází mezi mírnými evropskými inovátory. Proč se Česko v tomto sledovaném žebříčku razantněji neposouvá?</strong></h5>
<p>Názorová shoda mezi odborníky není. Myslím si, že jednou z nich je fragmentovaný inovační ekosystém, a to, že si neseme určitá dědictví z minulosti. Tím mám na mysli centrálně plánovanou ekonomiku, která stále ovlivňuje současnost. Nesmělo se podnikat, a tak nám dnes chybí kontinuita kapitalismu, zkušenosti s globálními trhy a koncentrace kapitálu pro investice. Chybí nám klíčové zkušenosti na úrovni ekonomiky, nikoli jedinců. Ekonomika je organismus, který na padesát let umřel.<br/>Druhým faktorem je závislost na globálních hráčích. Chtěli jsme rychle vytvořit bohatství tržní ekonomiky. Nejjednodušší cestou bylo pustit k nám přímé zahraniční investice. To přineslo mnoho pozitivních změn. Nerozvinuli jsme však silný inovační ekosystém s novými firmami s vlastním produktem. A teď jsme chyceni v globálních řetězcích v rolích subdodavatelů. Náš prostor i kompetence pro inovace jsou tím značně omezeny.</p>
<p>Potřebujeme se zaměřit na vznik a růst českých firem a podnikatelů s takovým kapitálem, který umožní profinancovat expanzi do celého světa. A takových je u nás stále velmi málo. Mnoho kapitálu směřuje namísto inovací do skupování a přeskupování aktiv v tradičních oborech (např. fosilní energetika, strojírenství, obchod se surovinami ad.). Současně podnikatelé stále ve velké míře spoléhají na to, že se vrátí šťastné dekády, kdy nebylo třeba dělat marketing a globální hráči se na ně obraceli sami. Ty se samozřejmě nevrátí.</p>
<h5><strong>Jakou roli v rozvoji inovací v Česku sehrává stát?</strong></h5>
<p>Stát je vzhledem k vyspělosti ekonomiky jako celku slabý a neefektivní. Jsme v OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), a tak máme srovnání. Neefektivní například v tom, že není schopen chovat se strategicky, neexistuje vize hospodářské politiky. Všechny strategie jsou jen papírovými dokumenty a každý resort jich má hned několik. Výsledkem je boj o to, který resort bude více slyšet či spravovat tu či onu (pod)kapitolu rozpočtu. Příkladem za všechny je situace, kdy někdo snižuje výdaje na výzkum a vývoj a jiný dává výjimku na zdanění vína. Je až ironické diskutovat rozdíly mezi tichými a šumivými víny, ale dobře to dokládá neschopnost myslet a jednat strategicky. Takové chování státu v důsledku odrazuje firmy od dalšího rozvoje či expanze v ČR.</p>
<h5><strong>Jaké kroky by bylo vhodné podle Vás učinit?</strong></h5>
<p>Musíme si vytvořit a začít realizovat skutečnou hospodářskou strategii. A přestat plýtvat energií na nepodstatné věci. Například dělat méně PR kampaní jako The Country for the Future, které nemají obsah a nemohou nic pozitivního přinést vzhledem k absenci skutečné schopnosti být zemí budoucnosti. Měli bychom si s pokorou říci, kde reálně jsme, a začít opravdu pracovat. Nejde o to, kdo je důležitější či více vidět, je nutné začít spolupracovat. A je dobré si přiznat, že dotace z nás inovační lídry neudělají. Smysl má také intenzivnější setkávání důležitých hráčů napříč obory.</p>
<h5><strong>Potkávat se na úrovni praktiků je tedy podle Vás přínosnější než příprava strategií?</strong></h5>
<p>Jsem o tom přesvědčen. Moravskoslezský kraj má druhou nejvyšší koncentraci lidí v zemi, ale je zde mnohem slabší veřejný výzkumný a vzdělávací potenciál než ve zbytku země. Naší snahou bylo iniciovat vytvoření komunity lidí, kteří se prakticky věnují komercializaci výsledků vědy a výzkumu v soukromé sféře a ve veřejných výzkumných organizacích. Proto také přišel nápad na pořádání konference Business2Science, jejíž první ročník si dal za cíl vytipovat cca stovku lidí, kteří mají co říci k tématu Vědecká excelence. A teď již třetí rok konference vytváří nestranné prostředí pro diskusi odborníků z praxe, strategické uvažování a praktickou spolupráci.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_Panelove_diskuze_s_odborniky_jsou_nedilnou_soucasti_konference_Business2_Science_794f00eed6/Vedavyzkum-Panelove-diskuze-s-odborniky-jsou-nedilnou-soucasti-konference-Business2Science.jpg" alt="Vědavyzkum: Panelové diskuze s odborníky jsou nedílnou součástí konference Business2Science"/></p>
<h3><strong>Konference Business2Science už v říjnu</strong></h3>
<h5><strong>Chystáte už potřetí odbornou konferenci – jaké bude letošní téma?</strong></h5>
<p>Třetí ročník, který se uskuteční <strong>19. října letošního roku v Ostravě</strong>, se bude týkat propojení marketingové excelence s tou výzkumnou a technickou. Máme-li totiž výsledky výzkumu úspěšně aplikovat s příslušným komerčním dopadem pro původce, musíme se věnovat i marketingovým aktivitám, a to již ve fázi koncipování výzkumných strategií a velkých projektů či konsorcií. České výzkumné prostředí je ve velké míře jednostranně zaměřené na publikační výsledky. Nadhled, diverzitu a globální relevanci v řadě případů omezuje tzv. inbreeding, což podporuje různé formy uzavřenosti v tuzemském akademickém světě. Jednou z rovin této uzavřenosti je předpoklad, že „výzkumníci mají zkoumat a využití výsledků výzkumu v praxi je úkolem někoho jiného“.</p>
<h5><strong>O jak velkou akci se jedná a na koho se účastníci mohou těšit?</strong></h5>
<p>Jde o vysoce odbornou konferenci, které se účastní cca 120 lidí. Někteří vystupující a hosté jsou opinion leadery a mají mnoho vlastních přínosných aktivit. Chceme tyto lidi spojovat a hledat společné cesty ke zrychlení potřebných změn. Již dnes je potvrzená účast <strong>Lenky Mynářové</strong> ze společnosti <a href="https://www.nafigate.com/o-nas/?lang=cs"><strong>NAFIGATE</strong></a>, která se reálně snaží komercializovat výsledky výzkumu – někdy úspěšně a jindy méně – a nebojí se o svých zkušenostech mluvit.</p>
<p>V panelových diskuzích se představí bývalý hejtman Moravskoslezského kraje a zároveň bývalý rektor VŠB-TUO <strong>Ivo Vondrák</strong>, výzkumná ředitelka <strong><a href="https://www.moravialab.cz/">MoraviaLab s.r.o.</a> Zuzana Šitavancová</strong>, ředitel marketingu startupu <strong><a href="https://www.lemonero.cz/">Lemonero</a> Jiří Lexa</strong> nebo moderátor <strong>Vojtěch Nosek</strong> ze společnosti <a href="https://unico.ai/cs/"><strong>Unico</strong></a>. Dalšími hosty budou např. <strong>Marcela Šimková</strong> za <a href="http://m.www.data-servis.eu/"><strong>Data Servis – informace s.r.o.</strong></a> a <strong>Tomáš Zedníček</strong> za <a href="https://epci.eu/"><strong>European Passive Components Institute</strong></a>, či <strong>Adéla Hradilová</strong> za <a href="https://ms-ic.cz/"><strong>MSIC</strong></a>.</p>
<h5><strong>Budete účastníky konference inspirovat i dobrou praxí ze zahraničí?</strong></h5>
<p>Máme to v plánu - pozvání na konferenci obdržel <strong>Kjell-Håkan Närfelt</strong> ze švédské <a href="https://www.vinnova.se/en"><strong>Vinnovy</strong></a>. Rádi bychom totiž účastníkům konference přiblížili, jak vyspělý svět pohlíží na tzv. knowledge valorization. Ukážeme nejlepší světovou praxi, jak pracovat s výsledky výzkumu směrem k úspěšnému využití v praxi, a to jak v komerčním, tak i veřejném sektoru.</p>
<blockquote>
<p><strong>Pavel Csank</strong> vystudoval Univerzitu Karlovu, Přírodovědeckou fakultu obor Sociální geografie a regionální rozvoj. Během studia doktorátu začal poskytovat konzultační služby v oblasti hospodářského rozvoje zemí, měst a regionů. Vzhledem k časové náročnosti své profesní angažovanosti posléze opustil univerzitu a začal se konzultacím věnovat na plno u nás i v zahraničí – na úrovni vlád, ministerstev, regionů i měst. V roce 2017 společně s hejtmanem Moravskoslezského kraje Ivo Vondrákem a primátorem Ostravy Tomášem Macurou založili Moravskoslezské inovační centrum, ve kterém dnes působí v roli předsedy představenstva.</p>
</blockquote>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_Pavel_Csank_Inovacni_potencial_nemuze_stat_na_dotacich_bb7f642a95/Vedavyzkum-Pavel-Csank-Inovacni-potencial-nemuze-stat-na-dotacich.jpg" alt="Vědavyzkum: Pavel Csank - Inovační potenciál nemůže stát na dotacích"/></p>


Pavel Csank: Inovační potenciál nemůže stát na dotacích

<p><strong>Těšíme se na shledání, i tentokrát v Zámeckém hotelu v Lednici, ve dnech 04-07. 9. 2023. Registrace bude probíhat na recepci v Zámeckém hotelu od 10.00 hod.</strong></p>
<p>Níže Vám zasíláme aktuální program kurzu.</p>
<p>Na brzkou viděnou v Lednici</p>
<p><strong>Dagmar Krucinová, Václav Helán, Sylva Mikšovičová</strong></p>
<h3><strong>PROGRAM KURZU</strong></h3>
<h3><strong>Pondělí 4. 9. 2022</strong></h3>
<ul>
<li>Od 10.00 Registrace účastníků</li>
<li>Těm, kteří mají uhrazeno ubytování s hotelovými službami, bude podáván oběd od 11.30 hod.</li>
</ul>
<h3><strong>Pondělí 4. 9. 2022 (13.00 - 19.00)</strong></h3>
<h5><strong>Vzorkování – úvod, rozdělení</strong> (15 min)</h5>
<ul>
<li>Ing. Václav Helán (2 THETA ASE, s.r.o., Český Těšín)</li>
</ul>
<h5><strong>Obecné zásady vzorkování - základní pojmy, cíl, postup</strong> (75 min)</h5>
<ul>
<li>RNDr. Eva Čurdová, CSc. (Státní zdravotní ústav Praha)</li>
</ul>
<h5><strong>Statistika ve vzorkování a nejistota vzorkování</strong> (60 min)</h5>
<ul>
<li>doc. Ing. David Milde (Univerzita Palackého v Olomouci)</li>
<li>prof. Ing. Jiří G. K. Ševčík, DrSc. (Univerzita Karlova, Praha)</li>
</ul>
<h5><strong>Přestávka (15.30 – 16.00)</strong></h5>
<h5><strong>Požadavky při akreditaci vzorkování</strong> (30 min)</h5>
<ul>
<li>Ing. Eva Klokočníková (Praha)</li>
</ul>
<h5><strong>Vzorkování pro kontrolu životního prostředí</strong> (20 min)</h5>
<ul>
<li>Ing. Vladimír Kraják (Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem)</li>
<li>RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D. (Státní zdravotní ústav, Praha)</li>
</ul>
<h5><strong>Vzorkování vnějšího ovzduší</strong> (50 min)</h5>
<ul>
<li>Ing. Helena Plachá (Český hydrometeorologický ústav, Ústí nad Labem)</li>
<li>RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D. (Státní zdravotní ústav, Praha)</li>
</ul>
<h5><strong>Vzorkování ovzduší v pracovním prostředí</strong> (30 min)</h5>
<ul>
<li>Ing. Vladimír Kraják (Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem)</li>
<li>RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D. (Státní zdravotní ústav, Praha)</li>
</ul>
<h5><strong>Vzorkování vnitřního ovzduší</strong> (20 min)</h5>
<ul>
<li>RNDr. Bohumil Kotlík, Ing. Miroslava Mikešová, MUDr. Helena Kazmarová (Státní zdravotní ústav, Praha)</li>
</ul>
<h5><strong>Vzorkování odpadních plynů</strong> (20 min)</h5>
<ul>
<li>doc. Ing. František Skácel, CSc. (Vysoká škola chemicko-technologická v Praze)</li>
</ul>
<h5><strong>Vystoupení zástupce firmy ANAMET s.r.o.</strong> (10 min)</h5>
<ul>
<li>Ing. Filip Vymyslický, Ing. Jan Toul (ANAMET s.r.o.)</li>
</ul>
<h5><strong>Večeře od 19.00</strong></h5>
<p><strong>Od 20.00</strong> si Vám dovolujeme pozvat na posezení v hlavním sále, se skleničkou vína, či burčáku</p>
<h3><strong>Úterý 5. 9. 2022 (8.30 - 18.30)</strong></h3>
<h5><strong>Vzorkování vod, účel, rozdělení</strong> (15 min)</h5>
<ul>
<li>Ing. Jan Langhans (Povodí Vltavy, České Budějovice)</li>
</ul>
<h5><strong>Vzorkování povrchových vod</strong> (45 min)</h5>
<ul>
<li>Ing. Jan Langhans (Povodí Vltavy, České Budějovice)</li>
</ul>
<h5><strong>Vzorkování pitné vody</strong> (30 min)</h5>
<ul>
<li>Ing. Ivana Brichová (Státní zdravotní ústav, Praha)</li>
<li>Ing. Ivo Šrámek (Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem)</li>
</ul>
<h5><strong>Vzorkování vod na koupání</strong> (20 min)</h5>
<ul>
<li>Ing. Ivo Šrámek (Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem)</li>
</ul>
<h5><strong>Pojízdná vzorkovací laboratoř</strong> (10 min)</h5>
<ul>
<li>Ing. Ivo Šrámek, Ing. Vladimír Alexi, Ing. Vladimír Kraják (ZÚ se sídlem v Ústí nad Labem)</li>
</ul>
<h5><strong>Vystoupení zástupce firmy LabRulez s.r.o.</strong> (10 min)</h5>
<ul>
<li>Ing. Ivo Novotný (LabRulez s.r.o. Praha)</li>
</ul>
<h5><strong>Vystoupení zástupce firmy PE Systems s.r.o.</strong> (10 min)</h5>
<ul>
<li>Ing. Peval Šmejda (PE Systems s.r.o. Praha)</li>
</ul>
<h5><strong>Přestávka (10.50 – 11.20)</strong></h5>
<h5><strong>Vzorkování odpadních vod</strong> (30 min)</h5>
<ul>
<li>Jakub Meloun (Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem)</li>
<li>Michaela Povýšilová (TECHNOAQUA s.r.o. Praha)</li>
</ul>
<h5><strong>Vzorkování odpadů</strong> (30 min)</h5>
<ul>
<li>Jakub Meloun (Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem)</li>
</ul>
<h5><strong>Automatické vzorkovače vod</strong> (10 min)</h5>
<ul>
<li>Jakub Meloun (Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem)</li>
<li>Michaela Povýšilová (TECHNOAQUA, s.r.o. Praha)</li>
</ul>
<h5><strong>Přestávka na oběd (12.30 – 14.00)</strong></h5>
<h5><strong>Nástroje pro odběr vzorků</strong> (60 min)</h5>
<ul>
<li>Ing. Václav Helán (2 THETA ASE, s.r.o., Český Těšín)</li>
</ul>
<h5><strong>Praktické ukázky vzorkovacích nástrojů, nácvik odběru vzorků</strong> (180 min)</h5>
<ul>
<li>nácvik odběrů hromadných materiálů – plyny, kapaliny, práškové a zrnité materiály (Ing. Václav Helán)</li>
<li>nácvik odběrů půd (Mgr. Šárka Poláková, Ph.D.)</li>
<li>nácvik odběrů povrchových vod a sedimentů z loďky, určování průhlednosti vody (Ing. Jan Langhans)</li>
<li>nácvik odběrů vod automatickými vzorkovači (Jakub Meloun)</li>
</ul>
<h3><strong>Středa 6. 9. 2022 8.30 – 18.00</strong></h3>
<h5><strong>Vzorkování potravin</strong> (90 min)</h5>
<ul>
<li>prof. Dr. Ing. Richard Koplík (VŠCHT Praha)</li>
<li>Ing. Petr Cuhra, CSc. (SZPI Praha)</li>
</ul>
<h5><strong>Přestávka (10.00 – 10.30)</strong></h5>
<h5><strong>Vzorkování v zemědělství</strong> (90 min)</h5>
<ul>
<li>Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně)</li>
</ul>
<h5><strong>Přestávka na oběd (12.00 – 14.00)</strong></h5>
<h5><strong>Úkoly a činnost hygienické služby při vzorkování potravin a pokrmů</strong> (30 min)</h5>
<ul>
<li>Ing. Ivo Šrámek (ZÚ se sídlem v Ústí nad Labem)</li>
</ul>
<h5><strong>Vzorkování předmětů běžného užívání</strong> (45 min)</h5>
<ul>
<li>Ing. Jitka Sosnovcová (Státní zdravotní ústav, Praha)</li>
<li>Ing. Ivo Šrámek (Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem)</li>
</ul>
<h5><strong>Přestávka (15.15 – 15.45)</strong></h5>
<h5><strong>Vzorkování ropných produktů</strong> (45 min)</h5>
<ul>
<li>Mgr. Jiří Čmelík, Ph.D. (ORLEN UniCRE a.s. Ústí nad Labem)</li>
<li>Ing. Iveta Chovancová (VÚRUP, a.s. Bratislava)</li>
</ul>
<h5><strong>Vzorkování v hutnictví a strojírenství</strong> (60 min)</h5>
<ul>
<li>doc. Ing. Martina Laubertová, Ph.D. (Technická univerzita Košice)</li>
<li>Ing. Zdeněk Kuboň (Český Těšín, dříve Třinecké železárny, a.s.)</li>
</ul>
<h3><strong>Čtvrtek 7. 9. 2022 8.30 – 12.00</strong></h3>
<h5><strong>Vzorkování uhlí</strong> (30 min)</h5>
<ul>
<li>Ing. František Vacek (sv.en Inntech, a.s. Most)</li>
<li>Ing. Miluše Hlavatá, Ph.D. ( VŠB TU Ostrava)</li>
</ul>
<h5><strong>Vzorkování nerudných surovin</strong> (30 min)</h5>
<ul>
<li>Ing. Pavel Jedlička (KMK Granit Krásno)</li>
<li>Ing. Radek Černý (LB Minerals Horní Bříza)</li>
</ul>
<h5><strong>Vzorkování stavebních hmot</strong> (30 min)</h5>
<ul>
<li>Ing. Pavel Leber (DAKO Brno, s.r.o.)</li>
</ul>
<h5><strong>Vzorkování při úniku nebezpečných látek</strong> (30 min)</h5>
<ul>
<li>Ing. Tomáš Čapoun, CSc., Ing. Jana Krykorková, CSc. (Institut ochrany obyvatelstva, Lázně Bohdaneč)</li>
</ul>
<h5><strong>Zakončení kurzu</strong></h5>
<h5><strong>Oběd (11.15)</strong></h5>


Kurz: Odběry vzorků 2023 (Program)

<p><strong>V týdnu od 28. srpna na Vás čekají v oblasti  atomové a molekulové spektroskopie a spektrometrie následující webináře.</strong></p>
<blockquote>
<h4><a href="https://www.icpms.cz/webinars"><strong>👉 DETAILY A REGISTRACE V SEKCI WEBINÁŘE</strong></a></h4>
</blockquote>
<h5><strong>1. Agilent Technologies: Convenient Way to Evaluate Content Distribution in Solid Dosage Forms</strong></h5>
<ul>
<li>Čt, 31.8.2023</li>
<li><a href="https://icpms.cz/webinar/2773">Registrace</a></li>
</ul>
<p>Alternativa k Ramanovi, tj. „Laser Direct Infrared Imaging“, který poskytuje rychlé zobrazení distribuce obsahu v tabletech.</p>
<h5><strong>2. Agilent Technologies: Powering UV-Vis Analysis in Pharma &amp; Biopharma: Agilent Cary 3500</strong></h5>
<ul>
<li>Út, 29.8.2023</li>
<li><a href="https://icpms.cz/webinar/2957">Registrace</a></li>
</ul>
<p>Překonávání problémů s analýzou dlouhých cest.</p>


Webináře LabRulezICPMS týden 35/2023

<h3><strong>Agilent Cary 3500 UV-Vis spektrofotometr</strong></h3>
<p><strong>UV-Vis spektrofotometr Cary 3500</strong> už jistě mnozí z Vás znají. Cary 3500 je unikátním spektrofotometrem s jedinečným technickým řešením umožňujícím <strong>měřit i několik vzorků zároveň</strong>, více informací nebo aplikace můžete najít na jeho <a href="https://lcms.cz/products/628"><strong>produktové stránce</strong></a></p>
<p><strong>Cary 3500</strong> je dostupný s různými typy modulů v závislosti na Vašich potřebách. Novinkou je modul, který poprvé dovoluje i <strong>měření pevných vzorků</strong> a také měření <strong>v delších než jednocentimetrových kyvetách</strong>.</p>
<p><strong>Spektrofotometr je dostupný v několika konfiguracích, zahrnujících i variantu &quot;multizone multicell&quot;, která umožní až čtyři teplotní experimenty pro osm pozic kyvet zároveň! S ověřenou výkonností a nízkými náklady na pořízení Cary 3500 zjednoduší Vaše uspořádání experimentů a znásobí jistotu Vašich výsledků.</strong></p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/HPST_Agilent_Cary_3500_UV_Vis_spektrofotometr_Zmerte_kalibracni_krivku_a_vzorky_za_mene_nez_1_minutu_6dd40e7d44/HPST-Agilent-Cary-3500-UV-Vis-spektrofotometr-Zmerte-kalibracni-krivku-a-vzorky-za-mene-nez-1-minutu.webp" alt="HPST: Agilent Cary 3500 UV-Vis spektrofotometr: Změřte kalibrační křivku a vzorky za méně než 1 minutu"/></p>
<h3><strong>Vlastnosti</strong></h3>
<ul>
<li>Měří vzorky při <strong>čtyřech teplotách v osmi kyvetách v jediném experimentu</strong> a sbírá data z každé kyvety zároveň - <strong>dramatické snížení času analýzy</strong></li>
<li><strong>Přesná</strong> a <strong>rychlá kontrola teploty</strong> Vašich vzorků od 0 do 110 °C a to bez vody, hluku nebo zamotaných kabelů díky použití unikátního a plně integrovaného vzduchem chlazeného Peltierova systému</li>
</ul>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/HPST_Agilent_Cary_3500_UV_Vis_spektrofotometr_Provadejte_az_4_ruzne_experimenty_najednou_3117707acd/HPST-Agilent-Cary-3500-UV-Vis-spektrofotometr-Provadejte-az-4-ruzne-experimenty-najednou.webp" alt="HPST: Agilent Cary 3500 UV-Vis spektrofotometr: Provádějte až 4 různé experimenty najednou"/></p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/HPST_Agilent_Cary_3500_UV_Vis_spektrofotometr_Presna_a_rychla_kontrola_teploty_5073d2cd40/HPST-Agilent-Cary-3500-UV-Vis-spektrofotometr-Presna-a-rychla-kontrola-teploty.webp" alt="HPST: Agilent Cary 3500 UV-Vis spektrofotometr: Přesná a rychlá kontrola teploty"/></p>
<ul>
<li>Změna teploty rychlostí až 30 °C/min s jistotou díky vysoce přesným <strong>digitálním čidlům Cary</strong>, které experimentálně kontrolují teplotu uvnitř kyvety</li>
<li>Zjednodušte nastavení metody s <strong>NOVÝM softwarem Cary UV Workstation</strong> pro skenování, koncentraci časově založenou kinetiku a teplotní kontrolu. <strong>&quot;Help and Learning&quot;</strong> centrum poskytuje jednoduchou cestu k informacím pro všechny uživatele</li>
</ul>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/HPST_Agilent_Cary_3500_UV_Vis_spektrofotometr_Video_navody_pro_nove_uzivatele_4b6201d894/HPST-Agilent-Cary-3500-UV-Vis-spektrofotometr-Video-navody-pro-nove-uzivatele.webp" alt="HPST: Agilent Cary 3500 UV-Vis spektrofotometr: Video návody pro nové uživatele"/></p>
<ul>
<li>Dosáhněte  <strong>fotometrické výkonnosti</strong>, <strong>stability</strong> a <strong>rozsahu</strong> na úrovni výzkumu díky dvojitému mimorovinnému Litrowovu monochromátoru</li>
<li>Získejte svá data <strong>rychleji než s diodovým polem</strong> díky rychlosti sběru dat až 250 bodů za sekundu a skenování až 150 000 nm/min</li>
<li>Zajištění analytické přesnosti i pro <strong>měření malých objemů</strong> zásluhou vysoce kolimovaného uniformního paprsku s šířkou méně než 1,5 mm a permanentního optického nastavení stacionárních držáků kyvet</li>
</ul>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/HPST_Agilent_Cary_3500_UV_Vis_spektrofotometr_Maly_objem_ale_skvele_vysledky_9d543e3c04/HPST-Agilent-Cary-3500-UV-Vis-spektrofotometr-Maly-objem-ale-skvele-vysledky.webp" alt="HPST: Agilent Cary 3500 UV-Vis spektrofotometr: Malý objem ale skvělé výsledky"/></p>


A už znáte spektrofotometr Agilent Cary 3500?

<h3><strong>Agilent 8700 LDIR chemický zobrazovací systém</strong></h3>
<p>Téma <a href="https://icpms.cz/article/2769"><strong>měření mikroplastů</strong></a> je stále více aktuální. Agilent pro tyto účely nabízí <strong>přístroj na principu infračervené spektroskopie</strong> s označením <a href="https://icpms.cz/products/719"><strong>LDIR 8700</strong></a>.</p>
<p>Instalací po celém světě přibývá a s tím i publikací. Stále se i pracuje na vylepšování drobných detailů, jako je nový <strong>držák pro měření přímo z filtru</strong>. LDIR je vskutku jedinečný svou <strong>rychlostí</strong> a <strong>jednoduchostí</strong>, která je neporovnatelná s klasickými spektroskopickými technikami.</p>
<p>Jak jednoduché to je? O tom Vás přesvědčí úvodní video.</p>
<ul>
<li>Článek: <a href="https://icpms.cz/article/2813"><strong>Velmi rychlá analýza mikroplastů přímo z pozlaceného filtru pomocí systému Agilent 8700 LDIR</strong></a></li>
<li>Článek: <a href="https://icpms.cz/article/2030"><strong>Velké téma současnosti: výskyt mikroplastů v životním prostředí a jejich stanovení</strong></a></li>
</ul>
<p>S použitím <strong>8700 LDIR</strong> můžete analyzovat <strong>více vzorků</strong>, a to velmi detailně, <strong>během pár minut</strong> namísto hodin. Toto <strong>robustní řešení</strong> přináší více statistický dat než kdy dříve a pomůže Vám tak s <strong>analýzou složení tablet, tkání, polymerů, laminátů či vláken</strong>.  S více vypovídajícími informacemi budete vědět více a snadno dojdete k rychlým rozhodnutím ve vývoji produktů a <strong>snížíte tak jak náklady, tak i čas analýzy</strong>.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/HPST_Chemicky_zobrazovaci_system_Agilent_8700_LDIR_7fc5466e56/HPST-Chemicky-zobrazovaci-system-Agilent-8700-LDIR.jpg" alt="HPST: Chemický zobrazovací systém Agilent 8700 LDIR"/></p>
<h3><strong>Agilent Cary 630 FTIR spektrometr</strong></h3>
<p><a href="https://icpms.cz/products/646"><strong>Cary 630</strong></a> je skvělý <strong>jednoduchý FTIR spektrometr</strong> vhodný pro mnoho především rutinních aplikací.</p>
<p>Agilent v poslední době připravil několik nových aplikačních listů pro oblast výroby lithiových baterií:</p>
<ul>
<li><a href="https://icpms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/an_li_battery_salt_id_cary_630_5994_6243en_agilent_6aa2d5edbe/an-li-battery-salt-id-cary-630-5994-6243en-agilent.pdf"><strong>Quick and Easy Material Identification of Salts Used in Lithium-Ion Batteries by FTIR</strong></a></li>
<li><a href="https://icpms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/an_li_battery_solvent_id_cary_630_5994_6182en_agilent_d7b4ab8edd/an-li-battery-solvent-id-cary-630-5994-6182en-agilent.pdf"><strong>Quick and Easy Material Identification of Solvents Used in Lithium-Ion Batteries by FTIR</strong></a></li>
<li><a href="link"><strong>Advancing Research of Lithium-Ion Batteries Using the Agilent Cary 630 FTIR Spectrometer</strong></a></li>
</ul>
<p><strong>Díky širokém škále vzorkovacích rozhraní a vysoce výkonné optice (zahrnující unikátní a revoluční systém Agilent DialPath pro měření kapalin) Vám Cary 630 FTIR rychle poskytne přesné výsledky. Díky nízké váze (pouze 3,6 kg) a malým rozměrům využívá Cary 630 sytému „snap and go“ (zasuň a měř), který umožňuje uživatelsky velmi snadné a rychlé připojení celé řady modulů pro různé techniky měření, přičemž nutnost zaškolení uživatele je snížena na nezbytné minimum.</strong></p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/HPST_Prislusenstvi_pro_Cary_630_FTIR_spektrometr_1a10ad8b3e/HPST-Prislusenstvi-pro-Cary-630-FTIR-spektrometr.jpg" alt="HPST: Příslušenství pro Cary 630 FTIR spektrometr"/></p>
<ul>
<li><p><strong>Inovativní</strong> - unikátní <strong>vzorkovací příslušenství</strong> může být velmi snadno připojeno či odpojeno (zacvaknuto/vycvaknuto)</p>
</li>
<li><p><strong>Intuitivní</strong> – průvodce softwarem v mnoha jazykových verzích <strong>provází uživatele krok za krokem měřením</strong>, zatímco barevně rozlišená upozorňovací hlášení snadno ukazují, jsou-li vzorky jsou v souladu se specifikací</p>
</li>
<li><p><strong>Spolehlivý</strong> – osvědčený, robustní opticko-mechanický systém nabízí vynikající výkon a reprodukovatelnost <strong>i v prostředích s vysokou vlhkostí okolí</strong> (optika ZnSe)  a poskytuje tak výsledky kterým můžete vždy věřit!</p>
</li>
<li><p><strong>Univerzální</strong> – výměnné příslušenství pro různé vzorkovací techniky zvolené dle skutečných potřeb analýz zahrnuje nástavce pro <strong>měření transmise</strong> (KBr tablety), <strong>diamantový ATR nástavec</strong>, <strong>Ge ATR</strong>, <strong>5B ZnSe ATR</strong> , <strong>TumblIR</strong>, <strong>DialPath</strong>, či nástavce pro <strong>měření difúzní</strong> a <strong>spekulární reflektance</strong>.</p>
</li>
<li><p><strong>Vyhovující</strong> – splňuje <strong>požadavky lékopisů</strong> (ČR, EU, US) a software <strong>vyhovuje požadavkům 21 CFR 11</strong>, správné laboratorní a správné výrobní praxi (<strong>GLP</strong>/<strong>GMP</strong>)</p>
</li>
<li><p><strong>Kompaktní</strong> – díky malým rozměrům (zabírá max. 20x20 cm pracovního prostoru na stole) a nízké váze (3,6 kg) je Agilent Cary 630 FTIR světové <strong>nejmenším</strong> a <strong>nejlehčím stolním FTIR</strong> s velmi dobrým výkonem</p>
</li>
<li><p><strong>Cenově dostupný</strong> – ve své třídě nabízí Agilent Cary 630 nepřekonatelný výkon za velmi <strong>atraktivní ceny</strong></p>
</li>
</ul>


A už znáte Agilent LDIR 8700 pro analýzu mikroplastů? A co Cary 630 a nejnovější aplikace z oblasti výroby lithiových baterií?

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Článek

Laboratoře

Různé

Produkt

Video

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

Centrum je samostatným ústavem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, který realizuje výzkum, vývoj, výuku a expertní činnost v oblasti znečištění prostředí toxickými látkami. Předmětem zájmu jsou především perzistentní organické polutanty (POPs), polární organické látky, toxické kovy a jejich specie, přírodní toxiny (cyanotoxiny).

RECETOX - Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí

Cílem portálu Vědavýzkum.cz je uveřejňovat relevantní, přehledné a aktuální informace o výzkumu, vývoji a inovacích a navazujících oblastech (ochrana duševního vlastnictví, transfer technologií a znalostí, komercializace, spolupráce s aplikační sférou atd.) pro nejširší cílovou skupinu.

Vědavýzkum.cz

Je autorizovaným distributorem společnosti Agilent Technologies pro Českou republiku v oblastech chromatografie (GC, HPLC, UHPLC, kapilární elektroforéza) a hmotnostní spektrometrie (GC/MS, LC/MS, CE/MS), disolučních aparátů, molekulární (UV-Vis, UV-Vis-NIR, fluorescence, FTIR analyzátory a mikroskopy) a atomové spektroskopie (ICP-OES, ICP-MS, AAS), a v neposlední řadě také v oblasti molekulární biologie a genomiky (analýza nukleových kyselin a proteinů, microarray skenery a skla, PCR & RT-PCR, qPCR, řešení pro NGS, reagencie pro mutagenezi a klonování, sondy FISH a další).

Altium International

Vše ze světa analytické chemie na jednom místě. Propojujeme lidi při řešení jejich problémů. U nás naleznete všechny potřebné informace snadno, rychle a přehledně. Přestaňte hledat a začněte nacházet.

LabRulez

2 THETA ASE, s.r.o. byla založena v roce 2000. Rozsah jejích činností zahrnuje obchod s laboratorními přístroji, vybavením laboratoří, referenčními materiály, nástroji a zařízením pro odběr a úpravu vzorků, atd. Firma také organizuje odborné a vzdělávací akce a zajišťuje pomoc při aplikacích mikrovlnné techniky ve výzkumu a výrobě. 

A už znáte Agilent LDIR 8700 pro analýzu mikroplastů? A co Cary 630 a nejnovější aplikace z oblasti výroby lithiových baterií?

A už znáte spektrofotometr Agilent Cary 3500?

Kurz: Odběry vzorků 2023 (Program)

Webináře LabRulezICPMS týden 35/2023

Environmentální chemik Branislav Vrana: Na první konferenci do Švýcarska jsem jel starou felicií

Pavel Csank: Inovační potenciál nemůže stát na dotacích

Potkejte se s námi na 24. Škole hmotnostní spektrometrie 2023

Webináře LabRulezICPMS týden 34/2023

Michaela Fencková: Je škoda, že mnoho žen opouští vědu na začátku kariéry

Nejbližší akce

Odběry vzorků 2026

78. sjezd chemiků

Kurz ICP-OES "Od vzorku k výsledku"

Webináře

Get hooked on automated buffer exchange with Lil’ Tuna

Now You See It! Rapid Sample Analysis with 100 MHz Benchtop NMR

Food Fortification, Measured: The Analytical Testing Behind the Standards