<p><strong>S tímto názorem ovšem všichni archeologové nesouhlasí. Důvodem je skutečnost, že kvasinky potřebné pro výrobu alkoholu jsou prakticky všudypřítomné. Indiánský kmen Tarahumara, žijící nedaleko, na severu Mexika, byl s kvasnými procesy dobře obeznámen. Tito indiáni fermentací kukuřičných klasů vyráběli - a stále vyrábějí - nápoj podobný pivu, pojmenovaný tiswin.</strong></p>
<p> Glenna Dean spolu s kolegou Tedem Borekem ze Sandia National Laboratories se domnívají, že indiáni z Nového Mexika, Arizony, Utahu a Colorada dělali to samé. Svou hypotézu testovali na sbírce džbánků. Mezi nimi byly jak nádoby, ve kterých si vědci sami připravili nápoj tiswin, tak džbánky indiánů Tarahumara a 800 let staré nádoby z puebel Nového Mexika.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/2b30ddbd322d4f40a6350d901af3e386/Indiani-a-alkohol.jpeg" alt="Český rozhlas: Randy Montoya: Ted Borek ve své laboratoři"/></p>
<p>Při mírném zahřátí se z nádob začaly uvolňovat páry, které vědci analyzovali pomocí plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie. Zjistili, že chemické složení plynů ze všech testovaných nádob si je nápadně podobné a džbánky z puebel tudíž alkohol v minulosti skutečně obsahovaly. Otázkou ovšem je, jestli jej indiáni vyráběli záměrně - obsah džbánků totiž mohl zkvasit i čistě náhodou. Glenna Dean a Ted Borek proto podle zprávy ze Sandia National Laboratories budou ve svém výzkumu pokračovat. </p>


Indiáni a alkohol

<p><strong>Ve Spojených státech vědci zaznamenali první případ, kdy sladkovodní ryby obsahovaly zbytky nových léčiv, používaných v humánní medicíně.</strong></p>
<p>Chemikové z Baylor University v severním Texasu testovali vzorky tkáně ryb z místní řeky Pecan Creek na přítomnost zbytků léčiv, nově používaných v humánní medicíně. K testování vyvinuli vlastní metodu, založenou na kombinaci kapalinové chromatografie a hmotnostní spektrometrie. Díky ní mohli vzorek poprvé testovat na přítomnost 25 druhů léčiv současně. Léčiva vybrali podle frekvence jejich výskytu v životním prostředí a podle jejich fyzikálních vlastností.</p>
<p>Chemikové v rybách identifikovali rezidua tří léčiv - jednoho &quot;bezpředpisového&quot; sedativa, jednoho léku na vysoký krevní tlak a jednoho antiepileptika. Podstatné je, že složky těchto léků zatím nikdy nebyly v rybách zjištěny. Kromě nich vědci objevili i zbytky antidepresiva fluoxetinu, což potvrdilo výsledky jejich předchozí studie.</p>
<p>Výčet produktů farmaceutického průmyslu, které se akumulují ve vodním prostředí, se tedy opět rozšířil. Vliv těchto látek zatím není zcela vyhodnocen, ale například složky antidepresiv prokazatelně způsobují změny v chování ryb, což nakonec ovlivňuje celý vodní ekosystém. </p>


Ryby akumulují zbytky léčiv

<p><strong>Někteří lidé cibuli před krájením dávají na chvíli do mrazničky, další si k tomu berou svíčku, potápěčskou masku nebo větrák. A najdou se i tací, kteří se snaží tuto zeleninu krájet pod vodou. Cílem je předejít pálení očí, které u některých lidí vyvolává látka obsažená v cibuli. Na americkém trhu už je ale k dostání nová odrůda, která by nikoho rozplakat neměla.</strong> </p>
<p>Nový druh cibule je plodem klasického šlechtění rostlin vědci a cibuláři z německé nadnárodní firmy Bayer. Ti hledali nejméně dráždivé odrůdy cibulí a s pomocí plynové chromatografie zkoumali těkavé látky, které obsahují.</p>
<p>Pláč totiž vyvolává plyn Thiopropanal S-oxid, který z cibulí uniká a slouží rostlinám v podzemí k obraně. Nakonec se podařilo vyšlechtit cibule, u kterých dráždivé látky krátce po vyjmutí ze země, vyprchají. Šlechtění nové odrůdy nazvané Sunion podle společnosti trval zhruba 30 let.</p>
<p>Doposud dostalo od výrobce povolení k pěstování pouze několik zemědělců v amerických státech Washington a Nevada. První úroda tak nebyla obzvlášť velká, ale cibule Sunion už jsou k dostání na americkém trhu v několika státech.</p>
<p>Jak potvrzují novináři amerického deníku Washington post i rozhlasu NPR, tyto žluté cibule je prý nerozplakaly, ani když si plátek zeleniny dali k oku. Chutnají přitom jako běžná cibule.</p>


Krájení bez pláče. Vědci přichází se speciální odrůdou cibule, její šlechtění trvalo 30 let

<p><strong>Česko zkouší bojovat proti otravám způsobeným nekvalitním alkoholem částečnou prohibicí. Důvodem zákazu prodeje lihovin u stánků je už 18 mrtvých po požití metylalkoholu, v nemocnicích leží nejméně dvacet dalších pacientů. Premiér Petr Nečas vyjádřil soustrast rodinám všech obětí a zdůraznil, že vláda a úřady dělají všechno proto, aby původ jedovatého alkoholu vypátraly a zabránily dalším otravám. V úvahu přichází i možnost, že se prohibice rozšíří plošně.</strong></p>
<p><em>„Jsou tady zprávy o tom, že někteří lidé pili ten alkohol z kolkovaných lahví. Pokud budou potvrzeny, tak jistě pracovní skupina, která je ustavená meziresortně, bude zvažovat, jestli se má zákaz dále rozšířit,“</em> uvedl ministr zdravotnictví Leoš Heger. </p>
<p><em>„Pracujeme v takovém určitém moři nejistých informací anebo neúplných informací, tak to je jedním z úkolů té skupiny, informace upřesňovat. A samozřejmě zvažovat, jak až s tím zákazem jít daleko, protože jeho celoplošná aplikace úplně na všechny restaurace, hotely, na všechny prodejny v celé republice by samozřejmě způsobila velké hospodářské otřesy. Ale jestli se bude šířit geograficky to postižení a počty lidí budou dále přibývat, tak nakonec by asi nic jiného nezbylo. Ale jsou to všechno pracovní úvahy,“</em> dodal. </p>
<p>Nechce zatím spekulovat, odkdy by případný plošný zákaz hrozil, jasněji by ale mělo být během několika málo dní. Dnes dopoledne opět zasedne meziresortní pracovní štáb, aby vyhodnotil nové informace. </p>
<p>Proti případnému zákazu prodeje lihovin v kamenných obchodech se už předem ohradila Unie výrobců a dovozců lihovin. Podle jejích zástupců by producentům způsobil ztráty v řádech stovek milionů korun. </p>
<p>Ministerstvo zdravotnictví chce také zpřísnit legislativu, uvažuje se například o prodeji alkoholu pouze v kamenných prodejnách nebo dokonce jen ve specializovaných obchodech jako ve Skandinávii. Takové úpravě ale musí podle Hegera předcházet diskuze, protože otázka se týká také dalších resortů. </p>
<h3><strong>Snaha zabránit padělání alkoholu i kolků</strong></h3>
<p><em>„Ministerstvo zdravotnictví se bude samozřejmě stavět na stranu spíše přísnějšího pohledu na věc. Není pochyb o tom, že ministerstvo zemědělství, které má na starosti potraviny, ministerstvo průmyslu a obchodu budou obhajovat liberálnější režim. To je vždycky střet dvou protikladů, který je zcela legální, normální. Dokud se něco nestane, tak vítězí spíše hledisko ekonomické,“</em> vysvětlil.</p>
<p>Ministerstvo bude podle Hegera trvat například na zrušení stánkového prodeje. To se příliš nelíbí Unii výrobců a dovozců lihovin. Její výkonný ředitel Vladimír Steiner vysvětlil, že se stánky mnohdy nacházejí na místech, kde nejsou dostupné kamenné prodejny, například v lyžařských střediscích. </p>
<p>Upozornil ale, že zákaz prodeje alkoholu na tržištích s výjimkou pro výroční trhy už Unie chtěla před časem prosadit, stejně jako změny v zákoně o kolkování. Týkaly se například toho, aby se nejvyšší objem lihovin prodávaných v jednom balení snížil na tři litry.</p>
<p>Podle webového serveru Insider si oficiální výrobci lihovin nechali před dvěma lety zpracovat u soukromé detektivní kanceláře přelomovou zprávu o černém trhu s alkoholem, kterou předali generálnímu ředitelství cel. </p>
<p><em>„Já jsem přesvědčený, že ilegální trh s komoditou líh a lihoviny je především záležitost celní správy, policie a potom soudů. Protože trestní postihy v oblasti ilegální výroby lihovin a lihu byly minimální a to vedlo k tomu, že celá řada lidí v této oblasti ,podniká‘, protože se jim to vyplatí,“</em> dodal Steiner. </p>
<h3><strong>Inspekce zdroj otravy zatím nenašla</strong></h3>
<p>Státní zemědělská a potravinářská inspekce mezitím pokračuje v analýze odebraných vzorků podezřelého alkoholu. Testy jsou zatím hotové u 34 ze 115 vzorků, inspekce u nich nezjistila vyšší hladinu methanolu, než povoluje norma.</p>
<p><em>„Analýza každého vzorku trvá přibližně jeden den, tam se provádí několik metod. Tahle analýza se provádí takzvanou metodou plynové chromatografie, což znamená, že v plynné fázi se oddělují jednotlivé složky toho vzorku a z toho se určuje hladina methanolu. V první fázi se provádí takzvaný screening, což znamená, že je provedena orientační analýza. A podle tohoto výsledku se potom následně provádí kontrolní analýzy, které určí hladinu methanolu ve vzorku,“</em> popsal mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. </p>
<p>Dodal, že po původu nebezpečného alkoholu nyní v režimu mimořádného stavu pátrá všech 215 inspektorů. Prověřují především stánky a tržnice, věnují se ale i dalším rizikovým místům, kde se lihoviny prodávají.</p>
<p><em>„Samozřejmě se zde nabízí vysvětlení, že alkohol, který byl kontaminovaný methanolem, se nacházel pouze ve velmi malém množství. Další možné vysvětlení je, že ten, kdo distribuoval tento nebezpečný alkohol, už zajistil jeho stažení. Ale opravdu to jsou pouhé spekulace,“</em> uzavřel. </p>


Heger: Pokud otrávených přibude, celoplošný zákaz prodeje lihovin je jednou z možností

<p>Neautorizovaný a needitovaný přepisu pořadu najdete v článku.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Doufám, milí posluchači, že trávíte příjemné dopoledne s Dvojkou Českého rozhlasu, že to dopoledne bude příjemné i dál, po jedenácté hodině nás navštíví herec Václav Vydra a teď budeme povídat o velezajímavém projektu, projektu Ústavu chemie a analýzy potravin Fakulty potravinářské a biochemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické Praha, tak a budeme mluvit o projektu Toxické látky v rybách. Tým paní profesorky Hajšlové vymyslel totiž novou unikátní metodu, jak odhalit, zda zůstávají toxické látky v tělech ryb. A já zdravím na Dvojce Českého rozhlasu paní inženýrku Lucii Drábovou, která je v týmu paní profesorky Hajšlové a po níž se vlastně ten projekt jmenuje, ne, není to tak? Paní inženýrko, co to je za projekt?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Dobrý den. Projekt se vlastně týká toxických látek, jak už tady bylo řečeno, které se nachází vlastně po ropné katastrofě v Mexickém zálivu v tělech ryb a mořských plodů. Je to vlastně metoda, která byla vyvinuta v rámci jednoho velkého projektu mezinárodního, který se nazývá Confidence a do této metody byly zahrnuty toxické látky jako jsou polychlorované bifenyly, polycyklické aromatické uhlovodíky a bromované retardéry hoření, které jsou možné kontaminanty zrovna těch ryb a mořských plodů.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>To znamená, to jsou látky člověku nebezpečné, tak bychom to mohli shrnout?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Většina z těchto látek se považuje za lidské karcinogeny, to znamená látky způsobující nebo mohou způsobovat rakovinu.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Rakovinu. Je to světově unikátní metoda, vy jste vlastně se zúčastnili soutěže a v té jste vyhráli, pochlubte se, prosím.</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Vlastně my jsme v rámci toho projektu vyvinuli metodu, která byla následně zaslána do Ameriky na výzvu americké asociace sdružující analytické laboratoře, kam další metody poslalo dalších 30 laboratoří a mezi těmito 30 laboratořemi byla naše metoda vybrána jako nejvhodnější pro stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků jako residui, které zůstanou vlastně po té ropné havárii v tom Mexickém zálivu.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Tak to blahopřejeme. Je to určitě také v praxi velmi prospěšná metoda, je to složité to zjišťovat, je to nákladné?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT  Praha</strong></h5>
<p>Právě, že výhodou té naší metody je, že tato metoda je velice jednoduchá, a to vlastně byl ten důvod, proč ta metoda byla vybrána, je jednoduchá a rychlá, nepotřebujeme k ní žádné extrémní laboratorní vybavení, takže ve výsledku vyšla daleko snadněji a rychleji než všechny zúčastněné metody.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Tak, milí posluchači Dvojky Českého rozhlasu, můžete se paní inženýrky Lucie Drábové na cokoliv zeptat, co se týče toxických látek v rybách, můžete jednak posílat maily jejakaje@rozhlas.cz, pak také SMSky na R2 mezera JEJAKAJE mezera a text na 9077704. No, a telefonní čísla sem do studia znáte, 221552525 a 221552424.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Na Dvojce Českého rozhlasu mluvíme o toxických látkách v rybách s paní inženýrkou Lucií Drábovou. Dobrý den, zdravíme ve vysílání prvního volajícího posluchače. Dobrý den.</p>
<h5><strong>posluchač</strong></h5>
<p>Ano, posluchač z Mladé Boleslavi, dobrý den.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Dobrý den.</p>
<h5><strong>posluchač</strong></h5>
<p>Já bych se chtěl zeptat jenom na dvě věci, a to na metodu, jakou používali k detekci těhle těch residuí, to znamená, polychlorovaných bifenylů a těch aromatických polycyklických uhlovodíků.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Je vidět, že jste z oboru, tedy slyšet.</p>
<h5><strong>posluchač</strong></h5>
<p>Pak bych prosím poprosil, jak se v tom Mexickém zálivu mohou vyskytovat ty uhlovodíkové bromované retardéry, odkud se tam vzaly, to je druhá otázka. Děkuju hezky za odpověď.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Ano, děkujeme. Děkujeme za otázku. Paní inženýrko, tak jaká je to metoda, můžeme ji popsat?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Tak detekční metoda je určitě metoda plynové chromatografie z hmotnostní detekcí pro všechny tři skupiny látek.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Mluvíte pro mě čínsky, ale určitě tomu ten pán bude rozumět.</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Myslím, že ano. A na druhou otázku, co se týkalo těch bromovaných retardérů hoření, to nám tady došlo k nedorozumění, protože sice metoda je pro tyto tři skupiny látek, ale ta metoda, co jsme zasílali do AOAC se týkala pouze skupiny polycyklických aromatických uhlovodíků, kdy ty se tam dostávají vlastně z té ropy. Ty bromované retardéry hoření se tam můžou dostat jako enviromentální kontaminant, to znamená kontaminant přírodního prostředí, který se vlastně vyskytuje všude kolem nás, ale víceméně tato metoda, o které se tady zrovna teď bavíme a která by byla úspěšná, je sice vhodná i pro tyto skupiny látek, ale přímo jich se jakoby netýká.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Tak musím říct, že posluchači to vzali trochu z praktické stránky, což je asi dobře, na jejakaje@rozhlas.cz přišel mail od Jany. Kupuju dětem rybu pangasius, je bez kostí, četla jsem, že žije ve vietnamských vodách něčím kontaminovaných. Jaké doporučujete kupovat ryby pro děti, které vody nejsou kontaminované, které druhy ryb jsou nejbezpečnější pro konzumaci. Je to složité, ale určitě to posluchači samozřejmě berou z té praktické stránky?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Tak tohle je vysoce praktická stránka a když se to vezme v pohledu, které ryby jsou a nejsou zdravé, tak v každé rybě se nějaký kontaminant určitě v nějakém malém ...</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Minimálním množství najde.</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Množství najde. Takže říct úplně, která ryba z tohoto pohledu je nejčistší, je strašně složitá a je to vlastně, nedá se to říct ani tak druh po druhu, spíš je to opravdu lokalita toho výskytu těch daných ryb, takže na tuto otázku je velice složité takto jednoduše odpovědět.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>A i ten pangasius, to tak bychom nechali u ledu? Dobře. A jaké vy dáváte jakým rybám přednost, paní inženýrko, spíš sladkovodním nebo spíš mořským?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Já spíš těm mořským rozhodně, ty mám opravdu radši, ale když se jedná o mě, tak v mém jídelníčku se ty ryby zase tak často nevyskytují.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>A věříte tomu, že ty mořské ryby budou mít těch látek, které nejsou příliš zdraví prospěšné méně?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Taky bych to neříkala tak souhrnně a neházela bych jako, že sladkovodní ryby jsou špatné, oproti těm mořským, to vůbec ne, tímto stylem bych to nedělila.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Ano, 221552525 nebo 221552424, nebo můžete poslat mail na jejakaje@rozhlas.cz a mluvíme o toxických látkách v rybách s paní inženýrkou Lucií Drábovou. Paní inženýrko, kolik vás bylo v tom týmu a jak to dlouho trvalo, než jste vlastně na tuhle metodu, unikátní světovou metodu kápli?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Tak v týmu je nás, myslím, že 7 přímo zabývajících se tímto projektem a vývoj té metody zabral tak přibližně rok.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Jak připravujete vzorky pro analýzu, ptá se Vladimír, a přidává otázku mikrovlnným rozkladem?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Ne, ne, vzorky se nepřipravují mikrovlnným rozkladem, vzorky jsou jednoduše zhomogenizovány v mixeru, potom vlastně naváženy do extrakční /nesrozumitelné/ jsou vytřepány do organického rozpouštědla, takže víceméně nepoužíváme žádnou techniku, která by byla běžná pro tyto vzorky, jako je třeba /nesrozumitelné/ extrakce, kdy se vlastně vzorek vaří pod /nesrozumitelné/ chladičem nebo zrovna ten mikrovlnný ...</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Tohle mi přijde skutečně velmi jednoduché.</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Tato metoda je velmi jednoduchá.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Máme telefonát, dobrý den. Vítáme ve vysílání Dvojky, můžete se ptát.</p>
<h5><strong>posluchačka</strong></h5>
<p>Jsem to já?</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Ano, jste to vy, my vás vítáme. Dobrý den.</p>
<h5><strong>posluchačka</strong></h5>
<p>Dobrý den. Velice vás zdravím a omlouvám se za dotaz, maminka jedna přede mnou už podobný měla a mě by to teda velice zajímalo, protože děti mají hrozně rádi ryby, tak my se orientujeme spíš na kapříky, ale přece jenom v mořských rybách ten jód je a tabletkový podání se mi moc nelíbí. A já jsem chtěla poprosit, v těch, celkově tedy pro děti předškolního a lehce školního věku, jaký jsou ty rybičky vhodný, jestli by to šlo malinko jako upřesnit, protože kolikrát, když je na štítku Vietnam, tak to ve mě nebudí až tak moc velkou důvěru a těch ryb je dost.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Ano, děkujeme za dotaz. Nevím, jestli paní inženýrka bude umět úplně odpovědět. Tak dobře, tak paní inženýrka tady to bohužel vám asi nezodpoví tento dotaz, protože myslíte, že spíš třeba z těch severních moří tam je to bezpečnější obecně řekněme?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Kdyby se to bralo vlastně, vzhledem k tomu, že já jsem dělala studii, která se zabývala spíš kontaminanty takových těch balených rybiček, co jsou v konzervách, tak, kdyby se to vzalo z tohoto pohledu, tak byl velký rozdíl třeba mezi rybičkama, který byly z Baltického moře a jenom způsobený tím, že vlastně okolo je velká koncentrace různých továren a prostě průmyslu, který může případně zkontaminovat vlastně tu vodu, ve které ty ryby žijí, ale neházela bych to prostě do jednoho pytle. Říct opravdu z této lokality ty ryby jsou hodně kontaminovaný, je to strašně složitý, protože u té ryby záleží na množství tuku, na stáří té ryby, na lokalitě, ve které ta ryby se vyskytuje. Opravdu těch faktorů je tam hodně.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Faktorů je spousta. Máme další telefonát, dobrý den. Vítáme vás. Můžete se ptát. Ano.</p>
<h5><strong>posluchačka</strong></h5>
<p>Já jsem se chtěla zeptat na rybník, který je 100 metrů od silnice a dost frekventované, jak to je se sladkovodníma rybama, kapry a tak, když se tam chytají, jestli teda taky jsou nějak postižený?</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Ano, děkujeme za dotaz.</p>
<h5><strong>posluchačka</strong></h5>
<p>Benzinem a podobně. Děkuju.</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Tak teoreticky mohou být a nemusí, to taky, jak už jsem říkala, záleží na hodně faktorech a pokud třeba je tam nějaký únik té nafty do té vody, tak je možnost, nebo jestli třeba si tam lidi můžou mýt auta nebo nějakým způsobem to kontaminovat, tak samozřejmě možnost, že ty ryby budou kontaminované, tam je, ale zase na druhou stranu ta kontaminace nebude tak vysoká, že by to nějak ohrozilo zdraví.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Dobrý den. Další posluchačka na telefonu. Vítáme. Dobrý den.</p>
<h5><strong>posluchačka</strong></h5>
<p>Dobrý den. Zdravím vás i celý kolektiv. Prosím vás, mám dotaz, teďko ztroskotala u italských břehů loď Costa Concordia a prakticky ty pohonný hmoty, nafta, to všechno tam ještě je, dlouho to asi bude trvat, to bude podobný takový incident jako tady v zálivu. Bohužel spotřebitelé, jak se můžou prostě bránit, když přijdou, koupěj si do domácnosti normální rybu v konzervě a ta konzerva praktiky není příliš dobrá.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Určitě rozumíme vašemu dotazu, ano. Já mám pocit, že zatím nebylo řečeno, že by nějaké ropné látky z té Costy Concordie unikly, čili tam by asi k nemělo k žádnému ohrožení dojít. Jak to vidíte, paní inženýrko?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Taky jsem neslyšela, že by unikla nějaká ropa do vlastně do toho moře po této katastrofě, ale zase jakoby to, že tam neunikla ta ropa, neznamená, že tam žádné toxické látky nejsou, ale když tam ta ropa unikne, tak taky neznamená, že ty ryby budou extrémně kontaminovaný více než byly původně, takže jakoby ...</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Je to složité určitě. Zdravíme ještě jednoho posluchače, dobrý den.</p>
<h5><strong>posluchačka</strong></h5>
<p>Dobrý den. Tady Eva Stupková, Liberec. Já mám takový dojem, že paní inženýrka se vyhýbá odpovědi na tu otázku pangasia. Já jsem je kupovala do tý doby, než jsem se kdesi dozvěděla z rádia nebo z novin, že Vietnamci je živí výkaly. Je to pravda?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Je pravda, že paní inženýrka se vyhýbá této odpovědi, protože je to trošku problematické na to odpovědět. Pangas je brán jako ne příliš kvalitní ryba a říká se o ní, že je něco jakoby náš kapr, protože leží při dně.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>No, ale nesahejte na našeho kapra.</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Já nemám nic proti našemu kapru, to vůbec ne. Ale jakoby domnívat se, že ta ryba musí být primárně jenom špatná kvůli tomu, že se o ní něco takového napíše, není zase asi správný pohled a vzhledem k tomu, že nemám jakoby podklady žádné číselné a koncentrační, co se v té rybě jakoby ve skutečnosti vyskytuje za kontaminanty a jestli je horší nebo lepší než ty ryby ostatní, tak nemůžu vyjádřit názor, jestli ta ryba je nebo není dobrá.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Paní inženýrko, budou ty metody, které jste vlastně používali při tomhle tom výzkumu, použity třeba i naší inspekcí, aby bylo jasné, jaké potraviny máme na pultě?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Určitě. Pokud tato metoda teda projde tou mezinárodní validací, což vypadá, že ano a dozvíme se to někdy koncem února, tak ta metoda bude přijata jako mezinárodní metoda pro stanovení těch polycyklických aromatických uhlovodíků v rybách, to znamená, když bude nějaká další katastrofa, případně když budou potřebovat nějaké kontrolní orgány nebo jiné instituce vyšetřit daný vzorek na tuhle tu skupinu látek, tak tuto metodu použijou.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Paní inženýrko, myslím, že za všechny posluchače nezbývá než blahopřát, protože jste uspěli mezi 30 z celého světa dalšími projekty a doufám, že se vám bude dařit i dál. Pozdravujte celý tým paní profesorky Hajšlové i paní profesorku a ať se vám daří, mluvili jsme o toxických látkách v rybách. No, a pokud jste směrovali některé dotazy na web, paní inženýrka Lucie Drábová zůstane ještě na chatu, na webu dvojka.rozhlas.cz. Mějte se hezky, ať se daří. Na slyšenou.</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Na slyšenou.</p>


Určit lokality, kde jsou ryby nejvíce kontaminované, je prý hodně složité - 7. února

<p><strong>Před námi jsou silvestrovské oslavy. Vedle všudypřítomných petard, raket a ohňostrojů je pro většinu z nás symbolem oslav také láhev šampaňského. Někdo si vystačí pouze s přípitkem, jiný v pití alkoholu pokračuje třeba až do rána. Ale co když už na Nový rok potřebuji jet autem? Stačí čtyři až pět hodin spánku? Někdo věří, že k rychlejšímu odbourání alkoholu stačí sníst něco mastného, popřípadě vypít hodně minerálky, jejíž bublinky alkohol z těla &quot;vyženou&quot;. Pojďme teď s odborníkem tyto fámy a mýty zbořit. Odbourávání alkoholu v těle má totiž své zákonitosti a ty se nedají obejít.</strong></p>
<p> Abychom mohli alkohol z těla odbourat musíme ho také do těla vstřebat. Rychlost vstřebávání alkoholu, tedy rychlost za jakou se opijeme, závisí na mnoha faktorech. Třeba i na tom, jestli pijeme nalačno nebo po vydatné večeři.</p>
<p><em>&quot;Když pijete na lačno, tak se alkohol vstřebá do 30 minut. V případě, že máte středně naplněný žaludek, tak to potrvá 60 až 90 minut a s plným žaludkem, kdy se alkohol mísí s obsahem žaludku, se alkohol z krve vstřebává pomaleji a může to trvat 2 až 2 a půl hodiny,&quot;</em> upozorňuje Michal Beran, primář oddělení soudního lékařství Fakultní nemocnice Na Bulovce v Praze.</p>
<p>Musíme si také uvědomit, že více se ze stejného množství alkoholu opije žena než muž.</p>
<p><em>&quot;Množství alkoholu v krvi závisí na takzvaném faktoru, který je pro ženy a muže rozdílný. Pro ženy je ale nepříznivější, to znamená, že i při menším vypitém množství alkoholu může mít žena stejnou hladinu alkoholu v krvi jako muž.&quot;</em></p>
<p>Bavíme se zatím ale jen o vstřebávání alkoholu. Nás spíše zajímá jeho odbourávání.</p>
<p><em>&quot;Alkohol se stále odbourává. Jakmile ho požijete, začíná se vstřebávat už v dutině ústní a současně se odbourává. Protože je vstřebávání alkoholu rychlejší než jeho odbourávání, tak hladina stoupá až do vstřebání veškerého požitého alkoholu.&quot;</em></p>
<p>Alkohol se v těle odbourává rychlostí v rozmezí 0,12 až 0,2 promile za hodinu. Rychlost odbourávání závisí pouze na tom, jak je člověk zkušený piják. Podle Michala Berana nejsou v dnešní době metody, které by odbourávání alkoholu v těle urychlily. Nepomohou ani různé preparáty, které se prodávají na čerpacích stanicích, ani mastné jídlo, ani minerálka, prostě nic. Pouze čas.</p>
<p><em>&quot;Prakticky neexistuje žádný spolehlivý způsob, který by mohl tuto rychlost ovlivnit. Odbourávače alkoholu jsou vlastně preparáty, které snižují nebo eliminují kocovinu, ale neovlivňují rychlost odbourávání alkoholu z organismu.&quot;</em></p>
<p><strong>Vezměme si pro příklad dva muže. Jeden o hmotnosti 50 kg, druhý o hmotnosti 100 kg. Oba vypijí dejme tomu 6 piv. Každý díky své rozdílné hmotnosti bude mít v krvi vstřebáno jiné množství alkoholu. Hubený třeba 1,5 promile a tlustý 1 promile i když vypili stejně. Hubený bude tedy svých 6 piv odbourávat zhruba 10 hodin, což bude o 3,5 hodiny déle než tlustší pán. Možná také nevíte, že každý člověk má v krvi přirozenou hladinu alkoholu.</strong></p>
<p><em>&quot;Člověk ji produkuje buď sám nebo ji vytváří bakterie ve střevě. Fyziologická hladina se může pohybovat od 0,03 až do 0,1 promile.&quot;</em></p>
<p>Kvůli této skutečnosti je krevní zkouška na alkohol brána jako pozitivní až při naměření více než 0,21 promile alkoholu v krvi. Naměří-li u krevní zkoušky méně, je to jako by v krvi před jízdou žádný alkohol nebyl. Mnozí z vás už jistě vědí, že si mohou pořídit digitální přístroj, který umí změřit alkohol v krvi. Stačí do něj jen dýchnout, ale jak je to s přesností měření u takového alkotestru? Můžeme se na něj spolehnout? On totiž není alkoholtestr jako alkotestr. Na trhu jsou přístroje za pár stovek, ale také za 15 000. Rozdíl mezi nimi je ve způsobu měření alkoholu z dechu. Ten dražší používá elektrochemický senzor, levnější polovodičový senzor. Rozdíl v naměřených hodnotách je podle Luďka Dvořáka znalce problematiky velký.</p>
<p><em>&quot;Nejsem příliš nakloněn malým, levným přístrojům, protože tato zkouška je opravdu jen hrubě orientační. Pokud to přeženu, tak místo 1 promile můžete mít i 5 promile. Možná se mnou nebude někdo souhlasit, ale to je prostě status Quo.&quot;</em></p>
<p>Policie samozřejmě používá ty dražší, které by měly být velmi přesné. Podle primáře Michala Berana, jsou ale i policejní měření alkoholu z dechu pouze orientační a naměřené hodnoty se často velmi liší od zkoušky provedené z krve. Před časem provedli dokonce srovnávací studii.</p>
<p><em>&quot;Jednalo se asi o 700 vyšetření, kdy jsme srovnávali výsledky dechové zkoušky z analyzátoru s výsledky získanými <strong>plynovou chromatografií</strong>. Došli jsme k závěru, že rozdíly jsou velké, až 1 gram na kilogram nebo-li 1 promile rozdílu. Tedy dechová zkouška provedená na dechových analyzátorech značí pouze podezření z požití alkoholu a z hlediska platné legislativy České republiky nemá průkazní hodnotu.&quot;</em></p>
<p>Možnou příčinou tohoto rozdílu je podle Luďka Dvořáka čas. <em>&quot;Záleží hlavně na čase, kdy byl člověk testován na hladinu alkoholu v krvi a potom doba, za kterou ho policista dopraví na záchytnou stanici, kde se provede buď Widmarkova dechová zkouška nebo <strong>plynová chromatografie</strong>. Tento čas vlastně určuje rozdíl mezi měření policisty a lékaře.&quot;</em></p>
<p><em>&quot;Výrobce doporučuje po pozitivní dechové zkoušce podstoupit další kontrolní měření, které by mělo proběhnout zhruba 15 až 20 minut po první pozitivní zkoušce. Je to z toho důvodu, že třeba můžete používat ústní sprej na bázi alkoholu.&quot;</em></p>
<h3><strong>Policejní přístroje jsou každý půl rok výrobcem kalibrovány a nedají se ošidit.</strong></h3>
<p><em>&quot;Kdysi dávno běžela mezi českým lidem fáma, že se testry dají ošidit. Tak za prvé, šidit se nedají, protože přístroj měří i průtok vzduchu, takže když se pokusíte třeba nadechnout, tak přístroj vyhlásí okamžitě chybu a musíte zkoušku opakovat. Co je ale důležitější, dnes je technika nastavena tak, že musíte nafoukat 1,2 litru a teprve z posledního kubického centimetru vzduchu se provádí měření.&quot;</em></p>
<p>Nepomohou ani výmluvy na pití nealko piva před jízdou nebo moštu, protože byste museli vypít asi 20 litrů těchto nápojů za půl hodiny, aby zkouška na alkohol byla pozitivní. </p>


Pít či nepít?

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Článek

Laboratoře

Různé

Produkt

Video

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

V současné době vysílá Český rozhlas na vlnách čtyř celoplošných a čtyř speciálních stanic a provozuje síť regionálního vysílání ve všech krajích České republiky. Nedílnou součástí je vysílání do zahraničí v šesti světových jazycích. Obsah ale nešíří pouze po radiových vlnách. Pohodlný poslech zpravodajství z domova i ze světa, publicistiky, hudby a mnoho dalšího umožňují také webové stránky a mobilní aplikace.

Český rozhlas

Kurz ICP-OES "Od vzorku k výsledku"

Odběry vzorků 2026

78. sjezd chemiků

Lunch and Learn Tips and Tricks Series: Trace Elemental Analysis (ICP-OES & ICP-MS)

Expanding the 4D‑STEM toolbox for advanced materials characterization

Microwave Digestion: The Foundation of Accurate Trace Metal Analysis

ICPMS novinky se zaměřením na potraviny - strana 7