<p><strong>43. ročník mezinárodní konference v oblasti atomové, molekulové a hmotnostní spektrometrie „Colloquium Spectroscopicum Internationale (CSI)“ se uskutečnil společně s 5. ročníkem asijského sympozia o spektroskopii laserem buzeného plazmatu „Asian Symposium on Laser-Induced Breakdown Spectroscopy (ASLIBS)“ v japonské Tokušimě na ostrově Šikoku na samém konci června, v termínu 26.-30. 6. 2023. Konference CSI probíhala pod taktovkou dvou předsedajících, kterými byli prof. Yoshihiro Deguchi z místní univerzity v Tokušimě a doc. Susumu Imashuku z Tohoku University. Hlavním organizátorem symposia ASLIBS byl prof. Tetsuo Sakka z univerzity v Kjótu.</strong></p>
<p>Spojení dvou konferencí s blízkou tématikou je v současnosti celkem běžným jevem a stane se možná i trendem/nutností minimálně pro několik budoucích let. Jedná se totiž o jednu z možností, jak zajistit vědeckou konferenci v dnešní nejisté době nejen po stránce odborného programu a s dostatečným počtem účastníků, ale také ekonomicky. Ani konání dvou konferencí ve stejný čas na stejném místě nepřilákalo do dalekého Japonska <strong>více než 200 účastníků</strong>, kteří přicestovali ze dvaceti zemí. Celkem bylo na obou konferencích předneseno <strong>87 přednášek</strong> a <strong>prezentováno 76 plakátových sdělení během dvou sekcí</strong>. Kromě 8 plenárních bylo předneseno i 46 vyzvaných přednášek, což je relativně vysoký podíl ze všech ústních příspěvků. Plenární přednášky byly společné pro auditoria obou konferencí. Další přednášky pak probíhaly ve dvou paralelních sekcích, z nichž jedna náležela konferenci CSI a druhá symposiu ASLIBS.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/SSJMM_43_CSI_a_ASLIBS_v_Japonsku_0858440ef1/SSJMM-43.-CSI-a-ASLIBS-v-Japonsku.jpg" alt="SSJMM: 43. CSI a ASLIBS v Japonsku"/></p>
<p>Během konference byla udělena i dvě ocenění. Tradiční cena <strong>„CSI award“</strong> byla <strong>udělena Dr. Alessandru D´Ulivovi</strong> (Institute of Chemistry of Organometallic Compounds, CNR Pisa, Itálie) za jeho celoživotní přínos v oblasti generování těkavých sloučenin a zejména vysvětlení složitých reakčních mechanismů vedoucích ke vzniku těkavých sloučenin analytu, jež mohou být s vysokou účinností a selektivitou zavedeny do spektrometrického detektoru. Ocenění <strong>„ASLIBS award“</strong> pak získal <strong>prof. Zhe Wang z Tsinghua</strong> University v Pekingu, Čína za svůj dlouhodobý přínos k rozvoji LIBS komunity v Číně a využití metody LIBS v průmyslových aplikacích.</p>
<p>Společenský program konference zahrnoval úvodní „welcome party“ v pondělí večer, úterní posezení studentů a mladých vědeckých pracovníků a závěrečný banket ve čtvrtek. Pátek byl vyhrazený pro exkurze do okolí Tokušimy. Účastníci konference tak měli mimo jiné možnost navštívit jednu z nejstarších manufaktur vyrábějící saké v prefektuře Tokušima a také její výrobky ochutnat. Další zajímavou zastávkou bylo muzeum reprodukcí uměleckých děl nejvýznamnějších světových autorů (Otsuka Museum of Art).</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/SSJMM_Jake_byly_letosni_konference_43_CSI_a_ASLIBS_v_Japonsku_749bd0f98e/SSJMM-Jake-byly-letosni-konference-43.-CSI-a-ASLIBS-v-Japonsku.jpg" alt="SSJMM: Jaké byly letošní konference 43. CSI a ASLIBS v Japonsku"/></p>
<p><strong>V příštím ročníku se konference CSI vrací do Evropy, 44. CSI se uskuteční v německém Ulmu v termínu 28.6.-1.8. 2025.</strong> Pro českou spektroskopickou komunitu je důležitý fakt, že shromáždění národních delegátů v Tokušimě zvolilo pořadatelskou zemi pro 45. ročník CSI v roce 2027, a tou se stala Česká republika. Zvítězil tak návrh předložený naší Spektroskopickou společností JMM, pečlivě připravovaný od května a na místě přednesený prof. J. Kaiserem z CEITEC VUT v Brně, dále podpořený mimo jiné rektory <a href="https://icpms.cz/companies/11"><strong>VŠCHT Praha</strong></a>, <a href="https://icpms.cz/companies/254"><strong>VUT v Brně</strong></a> i děkany <a href="https://icpms.cz/companies/16"><strong>PřF UK</strong></a> a <a href="https://icpms.cz/companies/12"><strong>PřF MU</strong></a>. Je potěšující, že CSI se vrátí do Prahy přesně po 50 letech a dá tak mimo jiné vzpomenout na předchozí úspěšnou konferenci. Doposud jediné CSI v Praze se totiž uskutečnilo na přelomu srpna a září 1977 a zůstalo v paměti mnohých díky vysokému počtu účastníků i bohatému programu včetně pre- a postsympozií. Úspěchem snažení <a href="https://icpms.cz/articles?search=Jozef+Kaiser"><strong>prof. J. Kaisera</strong></a> a jeho týmu je pak dále zisk pořádání konference EMSLIBS (Euro-Mediterranean Symposium on Laser-Induced Breakdown Spectroscopy) zaměřené na spektroskopii laserem buzeného plazmatu. Konference EMSLIBS 2027 navazuje na předchozí konferenci EMSLIBS 2019, která byla pořádána ve spolupráci prof. J. Kaisera (CEITEC VUT v Brně) a prof. V. Kanického (PřF MU) a organizační záštity SSJMM. </p>
<p>Je plánováno, že obě konference, tedy CSI XLV a EMSLIBS 2027, budou pořádány SSJMM ve společném termínu v prostorách hotelu Diplomat v Praze, a to z důvodu výše diskutovaných výhod takové symbiózy. O podrobnostech ohledně příprav konference budou čtenáři bulletinu pravidelně informováni.</p>


Jaké byly letošní konference 43. CSI a ASLIBS v Japonsku?

<p><strong>„Vyberte si obor, kde nejsou žádné znalosti, a vytvořte je,“ radí profesor Ohad Medalia z Curyšské univerzity, který jako první publikoval trojrozměrné mapy proteinových struktur uvnitř celých buněk a stal se zakladatelem nového oboru, který se dnes nazývá strukturní biologie in situ. Od Univerzity Karlovy získal čestný titul doctor honoris causa.</strong></p>
<h5><strong>Váš dědeček pocházel z moravského Slavkova. Vy sám jste Prahu poprvé navštívil v roce 1992. O čtyři roky později jste začal vědecky spolupracovat s profesorem Ivanem Raškou z 1. lékařské fakulty UK a od té doby navštěvujete Prahu pravidelně. Jak tuto dlouhodobou spolupráci hodnotíte, co vše se změnilo?</strong></h5>
<p>Vývoj během jedné generace je neuvěřitelný, opravdu impozantní. To se týká nejen Prahy, ale především vědeckého prostředí! Je skvělé spolupracovat s českými vědci a vědkyněmi. Jsem pravidelně zván do Prahy, abych zde přednášel, účastnil se konferencí nebo diskutoval o projektech. Ve své laboratoři také hostím mnoho českých studentů a výzkumníků.</p>
<p>Dnešní věda potřebuje kombinaci velmi odlišných názorů, vzdělání i způsobů myšlení. Pro mě jako vědce je jedním z nejdůležitějších aspektů, že sem jezdím a setkávám se s lidmi s různými zkušenostmi a způsoby myšlení.</p>
<h5><strong>Jak byste jako odborník na kryoelektronovou mikroskopii shrnul současný stav oboru pro laickou veřejnost? Jaké jsou nejzajímavější trendy?</strong></h5>
<p>Řekl bych, že tu jsou dva hlavní směry. Prvním z nich je snaha získat struktury proteinů a na základě toho pochopit, jak proteiny vypadají a na základě toho předpovídat jejich funkce.</p>
<p>Druhý směr, který je pro mě více vzrušující, je ten, že nám mikroskopie umožňuje nahlédnout dovnitř buněk. Je to jako trojrozměrné brýle ve velmi vysokém rozlišení, které nám umožňují nahlédnout a vidět, jak proteiny v buňkách fungují, aniž by byly narušeny. Takže si myslím, že to je největší příslib a také síla tohoto přístupu. Protože pokud se chcete dozvědět něco o nějaké nemoci, chcete vidět, co se děje, jak se mutace projevují.</p>
<h5><strong>V roce 2002 jste publikoval trojrozměrné mapy struktur proteinů uvnitř celých buněk. Tato práce byla označena za jeden z průlomových objevů roku 2002 a Vy jste se tak stal zakladatelem nového oboru, kterému se nyní říká strukturní biologie in situ. Co Vy osobně považujete za Vaše dosud nejzajímavější nebo možná nejpřekvapivější výsledky?</strong></h5>
<p>Tenhle byl jistě největší, ale je tu ještě několik dalších výsledků, na které jsem pyšný. Jeden z nich byl hned na začátku mé kariéry. Do oboru jsem se dostal shodou okolností. Chtěl jsem dělat něco v oblasti chemie těžkých kovů. Když jsem však přišel za svým tehdejším vedoucím, řekl mi, že má projekt, který se mu nedaří a navrhl, ať se na to podívám. A protože jsem původem chemik, velmi rychle jsem si uvědomil, že buňky jsou otrávené z povrchové úpravy před přípravou mikroskopického preparátu. Tak jsem udělal jednoduché pokusy, kdy jsem povrch ošetřil a problém byl vyřešen. </p>
<p>Druhou bylo, že jsme ukázali, že se můžeme podívat přímo do jádra. A dokonce jsme pod jaderným obalem byli schopni vidět lamin – vláknitou strukturu, která je  zodpovědná za mnoho, skutečně mnoho nemocí. Poprvé pozorovat tuto strukturu byl skutečný průlom v této oblasti.</p>
<p>A poslední objev, který bych rád zmínil, je opravdu nedávný. Ukázali jsme že, struktura intermediárních filament je velmi odlišná od všech ostatních cytoskeletů. Tato publikace byla přijata a bude brzy publikována v Nature Structural Biology. To je opravdu průlom, protože to ukazuje složitost tohoto filamentu ve srovnání s aktinem a mikrotubuly nebo jinými cytoskelety. Všechny tyto vzrušující objevy byly možné jen díky technickému rozvoji.</p>
<h5><strong>Jaké jsou Vaše další otázky, na které byste teď rád znal odpověď?</strong></h5>
<p>Jednou z otázek, které bychom v současné době rádi pochopili, je, proč máme tolik genů – asi sedmdesát – pro intermediární filamenta, jako je keratin a další proteiny. Mutace v těchto genech způsobují obrovské množství onemocnění a my nevíme proč potřebujeme tolik genů, když jsou si relativně podobné.</p>
<p>Další věc, které chci porozumět, je, jak genetický kód interaguje na periferii jádra, protože u filament, o kterých jsem se zmínil dříve, má jeden z proteinů 646 aminokyselin, z nichž známe asi 400 mutací způsobujících nemoci. Je tedy jasné, že tyto interakce s proteiny jsou klíčové, ale jak k nim dochází, proč způsobují tolik nemocí?</p>
<p>A třetí otázka je možná více technická. Chci vědět, jak moc můžeme tento přístup posunout, abychom získali strukturu tkáně s co nejvyšším rozlišením. Budeme jednou schopni skutečně získat atomovou mapu našich buněk? To je samozřejmě dlouhodobější cíl.</p>
<h5><strong>Jak vidíte budoucnost Vašeho oboru? Očekáváte v blízké budoucnosti nějaký velký technologický průlom?</strong></h5>
<p>Rád bych to věděl a dokázal to předpovědět. V posledních několika letech jsme byli svědky několika technologických posunů. Jeden z nich začal zhruba před devíti lety zdokonalením detektorů pro elektronovou mikroskopii a následným skokovým zvýšením rozlišení, což bylo v roce 2017 oceněno Nobelovou cenou.</p>
<p>Nyní však dochází k tomu, že si mnoho lidí uvědomuje, že chtějí přejít od studia proteinů k buňkám. Do tohoto oboru se zapojilo mnoho lidí a myslím, že právě proto očekávám technologický skok.</p>
<p>Věřím, že mnoho z vývoje bude založeno na umělé inteligenci, což náš obor rozhodně změní, protože jedním z problémů je, že když se podíváte do buňky, vidíte obrovskou složitost a rozmanitost forem. K pochopení dat, která jsme schopni shromáždit, potřebujete velmi sofistikovanou technologii a analytický program. A to zatím nemáme a pravděpodobně nám umělá inteligence velmi pomůže a změní náš obor. AI totiž umožňuje zpracovat obrovské množství dat a poskytnout analýzu a vytvořit závěry, což by pro nás jako lidi mohlo být velmi obtížné. AI by také mohla pomáhat například najít nové léky.</p>
<h5><strong>Co byste doporučil mladým vědcům a vědkyním?</strong></h5>
<p>Moje hlavní doporučení je, že pokud máte nápad, kterému věříte, prostě do toho jděte. Během své vědecké kariéry jsem udělal několik věcí, o kterých mi ostatní říkali, že nemají šanci na úspěch, ale já tomu věřil a prostě jsem to udělal. Někdy to možná nebude fungovat na sto procent nebo to bude trvat dlouho, ale je to lepší než neudělat nic.</p>
<p>Myslím, že také právě proto jsem úspěšný. Protože jsem se pustil do věcí, o kterých si lidé mysleli, že je to velmi těžké nebo dokonce nemožné. Ale díky tomu máte menší konkurenci a také, když to funguje, je to velký přínos. Myslím, že trik ve vědě spočívá v tom být jedinečný, přeci nechcete opakovat, co už někdo někdy udělal.</p>
<p>V dnešní době můžete mít publikaci v Science jen za objasnění struktury proteinu. V kontextu historie to ale bude jen jedna z mnoha struktur. Je mnohem zábavnější udělat něco skutečně nového, nebojte se témat, o kterých se příliš neví – změnte to. Tento přístup je samozřejmě riskantní, mnohem bezpečnější je udělat nějakou podobnou věc, která se už někomu podařila, a máte tak své články jisté. Ale mě by to takto nebavilo. Raději budu dělat věci, které nikdo jiný nedělá a jediným limitem je můj mozek.</p>
<h5><strong>Jak zůstat kreativní? Jak rozvíjíte svou kreativitu?</strong></h5>
<p>Lidé se řídí hlavně IQ – jak jste chytří, kreativita je další talent. Pro vědu jsou kreativita a komunikační schopnosti velmi důležité.</p>
<p>Myslím, že moje kreativita má hodně co do činění s tím, že jsem vyrůstal v Izraeli, kde to minimálně v té době bylo o tom především být inovativní. To je mimochodem ne vždy výhodou. Někdy prostě potřebujete dělat něco konkrétního, něco opakovat, ale prostě to pak neděláte rádi.</p>
<p>Během doktorátu jsem měl také kolegu, který byl super kreativní, a od něj jsem se hodně naučil. A vždycky jsem měl šéfy, kteří mi dávali volnost, a tím si vynucovali mou kreativitu. Jako školitel nikdy neříkám svým studentům, co mají nebo nemají dělat, pokud to není úplně špatně nebo tak drahé, že si to nemůžeme dovolit. Opravdu si myslím, že je to nejlepší způsob, jak podporovat kreativitu – dát jim svobodu.</p>
<h5><strong>Jak vypadá Váš typický pracovní den? Máte nějaké rituály, například začínáte den čtením novin nebo něčím podobným?</strong></h5>
<p>Svůj den začínám na kole, jezdím asi čtyřicet minut, až poté začínám svůj pracovní den. Další z každodenních rituálů je, že poté, co se vrátím kolem 18. nebo 19. hodiny domů, hodinu hraji na flétnu a pak pokračuji v práci.</p>
<h5><strong>Čím byste byl, kdybyste nebyl vědec?</strong></h5>
<p>To je těžká otázka! Pravděpodobně bych dělal něco se sportem. Mám rád atletiku, skákal jsem do výšky. Myslím, že jsem v Izraeli stále patnáctý. Skákal jsem hodně vysoko, dva metry...</p>
<p>Sport mě také naučil mnoho dovedností pro vědu. Když se vám nedaří, tak vás to ve výsledku zocelí.  Sport mě také naučil vytrvalosti, která je ve vědě velmi důležitá.</p>
<p>To by si podle mě měla uvědomit i nová generace. Konkurence je stále tvrdší a tvrdší a cesta k úspěchu znamená především vytrvat! Většina lidí neuspěje, jen proto, že se přestane snažit. Pokud vytrváte, dosáhnete toho, co chcete. Může to trvat nějakou dobu, třeba rok nebo dva, ale prostě pokračujte.</p>


Ohad Medalia: Unikátnější projekt má i menší konkurenci

<p><strong>Dá se v medicinální chemii cílit na “necílitelné”? Stipendistka Nadace Experientia Karolína Vaňková chce na své zahraniční stáži v týmu prof. Crewse na Yale University dokázat, že ano. Ve svém výzkumu se bude společně s americkými kolegy soustředit na poškozený retinoblastomový protein. Ten má na svědomí nekontrolované dělení buněk ústící v rakovinu. „Naším cílem je vyvinout léčivo, které nebude poškozený protein likvidovat, ale které se ho pokusí opravit tak, aby byl zase plně funkční. Pokud se nám to skutečně povede, vznikne tak nová strategie pro boj s touto zákeřnou nemocí,“ vysvětluje mladá vědkyně.</strong></p>
<h5><strong>Co se vám jako první vybaví, když se řekne Yale University?</strong></h5>
<p>Yale pro mě symbolizuje prestiž. Je to jedna z předních světových univerzit, na kterou přijímají jen opravdu ty nejlepší studenty. A navíc, když už je přijmou, nevyjde je to zrovna lacino. A já tam teď budu moci díky nadaci strávit celý rok.</p>
<h5><strong>Jaký je to pocit, že tam už za pár měsíců budete také pracovat?</strong></h5>
<p>Je to spíš směsice pocitů. Na jednu stranu je to úžasný pocit, protože se mi splní jeden velký sen. Zároveň jsou to ale i pocity obav z něčeho nového a neznámého.</p>
<h5><strong>Na co se těšíte nejvíc?</strong></h5>
<p>Těším se na prostředí univerzity, jsem zvědavá, jaké to tam bude. Ve skupině profesora Crewse biologové a organičtí chemici pracují bok po boku v jedné laboratoři na společných projektech. To je koncept, který není v Česku úplně obvyklý, a který se mi velmi zamlouvá. Věřím, že právě taková rozmanitost může vést ke vzniku mnoha zajímavých nápadů a zároveň mi i umožní přiučit se oboru, ve kterém se jinak nepohybuji. Těším se ale i na prostředí celé země a doufám, že zbude i nějaký čas na cestování.</p>
<h5><strong>Proč jste si vybrala právě Yale?</strong></h5>
<p>Věděla jsem, že chci na prestižní univerzitu, ale žádnou konkrétní jsem vybranou neměla. Vlastně jsem nejprve neměla ani představu o zemi, do které bych chtěla vycestovat. Hlavním kritériem pro mě byla výzkumná oblast, která se na pracovišti bude dělat. Věděla, že bych se chtěla i nadále věnovat medicinální chemii a v poslední době mě hodně zaujala tematika cílené degradace (likvidace) proteinů jako relativně nové odvětví s obrovským potenciálem v léčbě celé řady onemocnění. Proto má volba padla právě na laboratoř profesora Crewse, který je jedním z průkopníků a předních expertů v této oblasti.</p>
<h5><strong>Jak na vás prof. Crews zapůsobil?</strong></h5>
<p>Profesor Crews byl od samého začátku velice vstřícný. Nejprve jsem absolvovala dva pohovory přímo s ním a následně prostřednictvím videokonference i s velkou částí členů jeho laboratoře. Zároveň mi umožnil uskutečnit na Yale přednášku o mém současném výzkumu a hodně mi pomohl i v psaní a vymýšlení projektu v rámci žádosti o stipendium. To vše mě utvrdilo v tom, že jsem si vybrala správně.</p>
<h5><strong>Můžete přiblížit, čemu se skupina prof. Crewse věnuje?</strong></h5>
<p>Běžná léčiva, která známe, jako je třeba paralen, fungují tak, že snižují nebo blokují enzymovou aktivitu proteinu. Jenže enzymovou aktivitu má jen malá část proteinů.  Ty ostatní ji buď nemají vůbec, a nebo mají například složitou strukturu, která znesnadňuje vazebnou interakci s léčivem. Tak či tak, tyto proteiny jsou obecně označovány jako „necílitelné“. To je velká škoda, protože řadě z těchto proteinů hraje zásadní roli v rozvoji celé řady onemocnění. Jednou z moderních strategií, která cílí na „necílitelné“, je technologie PROTACs. Ta umožňuje pomocí unikátního mechanismu, který je lidské buňce vlastní, selektivně zacílit a zlikvidovat poškozený protein. Díky tomu máme naději léčit nemoci, které jsou zatím považované za neléčitelné. Že se jedná o správnou cestu dokládá fakt, že v klinických testech se momentálně nachází více než 15 léčiv právě na bázi PROTACs.</p>
<h5><strong>Na čem budete v laboratoři prof. Crewse pracovat vy?</strong></h5>
<p>V mém projektu, který jsme nazvali PhosTACs, chceme zajít ještě dál. Také se budeme soustředit na poškozený protein, který už neplní svoji funkci a stojí tak za vznikem nějakého onemocnění. Místo toho abychom ho zlikvidovali, chceme ale vyvinout léčivo, které ho opraví. Protein tak bude jako nový a bude zase dělat to, co má. Naším cílem je konkrétně retinoblastomový protein. To je protein, který má každý z nás, a který je pro nás velmi důležitý, protože souvisí s buněčným dělením. Občas se ale stává, že se tento protein poškodí. Buňky se pak začnou nekontrolovaně dělit a to vyústí v rakovinu. K tomuto poškození dochází z důvodu nadměrné fosforylace, to znamená, že se na protein naváže velké množství fosfátových skupin. Naším cílem je vyvinout léčivo, které tyhle fosfátové skupiny odstraní a protein tak bude zase funkční. Pokud se nám to skutečně povede, vznikne tak nová strategie pro boj s touto zákeřnou nemocí.</p>
<h5><strong>Je pro vás osobně aplikační potenciál vaší práce hodně důležitý?</strong></h5>
<p>Ano, možná aplikace je pro mě jednou z hlavních motivací proč ráno vstát, jít do práce a proč jsem se rozhodla právě pro tuto kariérní dráhu. Je to také jeden z důvodu to nevzdat a vytrvat, i když máme někdy v laboratoři neúspěch, protože máme vidinu, že můžeme něco změnit.</p>
<h5><strong>Medicinální chemií se zabýváte už od studií, co vás na ní fascinuje?</strong></h5>
<p>K medicinální chemii jsem se dostala poprvé už během studia na VŠCHT. Tam jsem pracovala v laborce na přípravě léčiva proti cukrovce, což byl výzkum, který financovala americká farmaceutická firma Gilead Sciences. Už v té době mě fascinovala myšlenka, že můžu vyvinout něco, co opravdu může někomu pomoci. Proto jsem si doktorát a teď i postdoc vybrala právě v této oblasti.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Nadace_Experientia_Hledame_nove_strategie_v_lecbe_rakoviny_Karolina_Vankova_fc2bdd2fd0/Nadace-Experientia-Hledame-nove-strategie-v-lecbe-rakoviny-Karolina-Vankova.jpg" alt="Nadace Experientia: Karolína Vaňková"/></p>
<blockquote>
<h4><strong>Ing. Karolína Vaňková</strong></h4>
</blockquote>
<blockquote>
<p>Narodila se v roce 1996 v Praze. Zde také vystudovala na <a href="https://lcms.cz/companies/11"><strong>VŠCHT</strong></a> bakalářský obor Biotechnologie léčiv na a následně i magisterský obor Chemie přírodních látek. V rámci magisterského studia strávila půl roku na Universidade de Aveiro v Portugalsku díky programu Erasmus. V současné době dokončuje doktorát pod vedením dr. Zlatka Janeby na <a href="https://lcms.cz/companies/62"><strong>ÚOCHB AV ČR</strong></a>, kde se podílí na výzkumu nových acyklických nukleosid fosfonátů s antiparazitickou aktivitou. Díky stipendiu Nadace Experientia ve výši 1 250 000 Kč vycestuje v říjnu 2023 na roční stáž na Yale University do skupiny prof. Craiga Crewse.</p>
</blockquote>
<h5><strong>Vy jste odmalička věděla, že chcete být vědkyní?</strong></h5>
<p>To vůbec ne. Všechno začalo zamítnutou přihláškou na medicínu. Šla jsem na VŠCHT s tím, že tam strávím jen jeden rok a odcházím na medicínu. Když jsem ale začala pracovat v laborce docenta Parkana, ta práce mě nadchla. Přišlo mi neuvěřitelné, že pracuji na něčem, co ještě nikdo nedělal, že můžu připravovat látky, které přede mnou ještě nikdo nepřipravil. Přihlášku na medicínu už jsem si tak nikdy znovu nepodala.</p>
<h5><strong>Čemu vděčíte za to, že jste se v kariéře dostala až sem a získáváte prestižní stipendium Nadace Experientia?</strong></h5>
<p>Řekla bych, že nejvíce vděčím lidem, které jsem mohla během studia poznat, a kteří mě v mnoha směrech ovlivnili. Jedním z nich byla například doktorka Dana Hocková, která se pro mě stala velkým vzorem jak v osobním, tak profesním životě. Jsou to ale i další. Ve skupině docenta Parkana i doktora Janeby panovala vždy skvělá atmosféra a měli jsme dobrý kolektiv. Řada z těchto lidí se pro mě tak stala nejen kolegy, ale i kamarády, se kterými ráda sdílím svůj volný čas a koníčky.</p>
<h5><strong>Jaké to jsou?</strong></h5>
<p>Baví mě lezení. Dostala jsem se k němu díky semestrálnímu kurzu na VŠCHT, vlastně jen proto, že mi nejlépe zapadal do rozvrhu. A už jsem u něj zůstala. Teď chodím lézt třikrát týdně a víkendy trávím ve skalách, kde se častokrát probírá právě chemie a lezení. Je to taková lezecká konference.</p>
<h5><strong>Čím to podle vás je, že se tolik chemiků věnuje lezení?</strong></h5>
<p>Pro mě je to především skvělé odreagování. Řekla bych ale, že lezení a chemie má mnoho společného. Lezci často chodí do skal projektovat nějakou cestu, vrací se k ní znova a znova, vymýšlí, jaké kroky udělat, až ji konečně přelezou. A s chemií je to dost podobné. Když vám nefunguje nějaká reakce, zkoušíte další postupy a přicházíte s dalšími nápady, jen abyste ten vytoužený produkt připravili. Trpělivost je tak alfa omegou obou disciplín.</p>
<h5><strong>Jaké jsou vaše sny – ať už lezecké nebo chemické?</strong></h5>
<p>Co se týče lezení, moje letošní předsevzetí je vylézt úroveň 8 UIAA. A pokud jde o vědu, tak pokud bude příležitost, ráda bych si prodloužila stáž na Yale o další rok, dva. Určitě bych se nebránila ani možnosti vyzkoušet si práci v některé z větších farmaceutických firem.</p>
<p>Do budoucna bych se ale chtěla vrátit do Čech a nalézt balanc mezi rodinným životem a kariérou.</p>
<h5><strong>Co pro vás znamená, že jste získala stipendium Nadace Experientia?</strong></h5>
<p>Stipendium vnímám jako novou životní etapu a mám z toho samozřejmě obrovskou radost. Zároveň ale cítím i určitou zodpovědnost nezklamat ať už nadaci, která si vybrala podpořit právě můj projekt, nebo blízké, kteří ve mně věří a podporují mě. Vím ale, že do toho dám naprosto všechno.</p>
<h5><strong>Máte nějaký vzkaz pro uchazeče, kteří budou o naše stipendium žádat v dalších letech?</strong></h5>
<p>Vzkázala bych jim, ať jdou do toho, ať se nebojí. Důležité je hlavně přijít s originálním nápadem, vybrat si téma, které skutečně chtějí dělat a mířit vysoko, ale zároveň se nebát požádat o pomoc.</p>


Hledáme nové strategie v léčbě rakoviny

<h4><strong>12 ORGANICKÁ ELEMENTÁRNÍ ANALÝZA</strong></h4>
<h5><strong>12.1 Princip metod organické elementární analýzy</strong></h5>
<h5><strong>12.2 Stanovení celkového organického uhlíku (TOC) a forem uhlíku</strong></h5>
<ul>
<li>12.2.1 Základní pojmy a rozdělení metod</li>
<li>12.2.2 Stanovení TOC suchým spalováním</li>
<li>12.2.3 Stanovení TOC oxidační mineralizací s UV zářením</li>
<li>12.2.4 Stanovení forem uhlíku postupným termickým rozkladem</li>
</ul>
<h5><strong>12.3 Stanovení organického dusíku</strong></h5>
<ul>
<li>12.3.1 Stanovení dusíku podle Dumase</li>
<li>12.3.2 Stanovení dusíku podle Kjeldahla</li>
<li>12.3.3 Stanovení vázaného dusíku (TNb)</li>
<li>12.3.4 Další metody stanovení dusíku</li>
</ul>
<h5><strong>12.4 Stanovení fosforu</strong></h5>
<h5><strong>12.5 Stanovení síry</strong></h5>
<h5><strong>12.6 Stanovení halogenů</strong></h5>
<ul>
<li>12.6.1 Základní pojmy a rozdělení metod</li>
<li>12.6.2 Analyzátor organicky vázaných halogenů</li>
</ul>
<blockquote>
<p><strong>Kniha obsahuje přehled metod analýzy organických látek: Analytikům prohloubí jejich znalosti používaných metod a vedoucím pracovníkům poskytne podklady pro řešení úkolů jejich laboratoře. Je určena také pro studenty a vyučující univerzit a vědecké pracovníky.</strong></p>
</blockquote>
<blockquote>
<p>💡 <strong>Kompletní obsah naleznete v odborné publikaci <a href="https://lcms.cz/products/634">Organická analýza</a>, kterou můžete zakoupit přímo u vydavatele 2 THETA, prostřednictvím LabRulez nebo v mnoha knihkupectvích.</strong></p>
</blockquote>
<h3><strong>Organická elementární analýza</strong></h3>
<p>Stanovení obsahu jednotlivých prvků nebo jejich skupin (halogeny) v organických látkách je významnou částí organické analýzy. Dřívější použití organické elementární analýzy jako významného kroku při identifikaci  organických sloučenin je v současné době nahrazováno hmotnostní spektrometrií, chromatografickými, elektroseparačními a spektrálními metodami a jejich kombinacemi. Elementární analýza v kombinaci s vhodnou instrumentací (automatické analyzátory, mikrovlnné mineralizátory) nabývá na významu při sledování složek životního prostředí (vody, půdy, sedimenty) a vlivu člověka na něj (odpadní vody, pevné odpady, bioodpad, kaly,...). Obsah řady prvků v přírodních vzorcích a odpadech je sledovaným parametrem. U výrobků nebo surovin slouží organická elementární analýza ke stanovení některých jakostních ukazatelů (potraviny, krmiva, suroviny).</p>
<p><strong>Stanovení TOC</strong> poskytuje informaci o obsahu organických látek ve vzorku. V současnosti často nahrazuje (nebodoplňuje) metody, které hodnotily obsah organických látek podle spotřeby kyslíku (oxidovatelnosti) – <strong>Kubelova metoda</strong> (<strong>CHSKMn</strong>), <strong>chemická spotřeba kyslíku dichromanem</strong> (<strong>CHSKCr</strong>), <strong>oxidovatelný uhlík</strong> (<strong>Cox</strong>), nebo z <strong>úbytku hmotnosti při spalování</strong> (<strong>ztráta žíháním</strong>). Výhodou proti výše uvedeným metodám je rychlost analýzy při využití automatických analyzátorů s autosamplerem. Nevýhodou je vyšší investiční náročnost. Metoda se ¨používá pro stanovení TOC ve vodách (pitné, koupací, povrchové, odpadní a technologické), v půdách, sedimentech, kalech a pevných odpadech. Pro výběr vhodné metody je rozhodující složení matrice.</p>
<h4><strong>Základní pojmy a rozdělení metod</strong></h4>
<ul>
<li><strong>TC</strong> – celkový uhlík: všechny formy uhlíku (organický, anorganický a elementární).</li>
<li><strong>TIC</strong>– celkový anorganický uhlík: uhlík elementární a všech forem CO₂.<br/>uhlík, který se v kyselém prostředí uvolňuje jako CO₂ (označovaný i jako <strong>IC</strong>). <strong>TOC</strong> – celkový organický uhlík: uhlík vázaný v organických sloučeninách. uhlík, který se při spalování přemění na CO₂ a neuvolňuje se jako CO₂ v kyselém prostředí.</li>
<li><strong>NPOC</strong> (<strong>NVOC</strong>) – netěkavý organický uhlík: uhlík vázaný v netěkavých sloučeninách (za podmínek stanovení).</li>
<li><strong>POC</strong> (<strong>VOC</strong>) – těkavý organický uhlík: uhlík v těkavých sloučeninách (za podmínek stanovení).</li>
<li><strong>DOC</strong> – rozpuštěný organický uhlík: uhlík vázaný v organických sloučeninách rozpuštěných ve vodě.</li>
</ul>
<p>Z různých definic <strong>TOC</strong> a <strong>TIC</strong> (převzatých z technických norem) je zřejmé, že rutinně používané metody a přístroje nejsou schopny rozlišit všechny formy anorganického uhlíku od organického uhlíku. Podle způsobu rozkladu se metody stanovení TOC dělí na suché spalování a oxidační mineralizaci s UV zářením. Druhá metoda se používá pouze pro vody.</p>
<h5>Postupy stanovení jsou dva:</h5>
<ul>
<li><strong>Nepřímý postup:</strong> Hodnota TOC se získá jako rozdíl stanovení TC a TIC.</li>
<li><strong>Přímý postup:</strong> Ze vzorku se okyselením odstraní uhličitany a CO₂ po oxidaci udává přímo hodnotu TOC.</li>
</ul>
<h4><strong>Stanovení TOC suchým spalováním</strong></h4>
<p>Vzorek se spálí v peci v proudu kyslíku nebo vzduchu (bez uhlovodíků a CO₂). Ze spalin se odstraní voda a halogenidy a obsah CO₂ se stanoví spektrometricky v infračervené oblasti (NDIR detektor). Metodu používá řada komerčních analyzátorů. Většina analyzátorů umožňuje kromě TC stanovit i formy uhlíku (TIC, NPOC, POC). To umožňuje volit přímý nebo nepřímý postup stanovení. Analyzátory lze vybavit podavačem vzorků, který umožní automatickou analýzu velkých sérií vzorků. Metoda je vhodná pro pevné i kapalné vzorky. Přímý postup (<strong>TOC = NPOC</strong>): Vzorek se před stanovením okyselí a uhličitanový uhlík se uvolní jako CO₂. Uvolněný CO₂ se před spálením vytěsní z kapalných vzorků proudem nosného plynu a z pevných vzorků odvětráním s mírným zahřátím. Postup nelze použít u vzorků, které obsahují těkavé organické sloučeniny. Přímý postup je vhodný pro stanovení TOC v matrici s převažujícím podílem uhličitanového uhlíku. Nepřímý postup: Ve vzorku se stanoví TC spálením (bez okyselení). TIC se stanoví po reakci vzorku s nadbytkem kyseliny. Uvolněný CO₂ se vytěsní proudem nosného plynu a převede na detektor. Postup není vhodný pro matrice, ve kterých převažuje uhličitanový uhlík. U pevných vzorků s dominantním obsahem uhličitanového uhlíku (např. vápenec) se používá stanovení TOC v suspenzi. Jemně rozemletý vzorek se suspenduje ve zředěné HCl, uvolněný CO₂ se vytěsní nosným plynem a TOC se stanoví přímým postupem. Stanovení rozpuštěného organického uhlíku (DOC) se týká pouze vzorků vody. Vzorek se před analýzou filtruje filtrem o předepsané velikosti pórů. Lze použít přímý i nepřímý postup stanovení. Metoda z principu neumožňuje rozlišit elementární uhlík, který je zahnut do TOC. Pro rozklad pevných vzorků se používá teplota pece až 1 500 °C, která umožňuje stanovení i velmi stabilních uhličitanů (BaCO₃) a karbidů (CaC₂).</p>
<h4><strong>Stanovení TOC oxidační mineralizací s UV zářením</strong></h4>
<p>Organický uhlík ve vodě se oxiduje na CO₂ zahřátím s oxidačním činidlem (např. Na₂S₂O₈) a působením UV záření (UV-C 185 a 254 nm). Uvolněný CO₂ se vytěsní nosným plynem (N₂, Ar) a stanoví spektrometricky v infračervené oblasti (NDIR detektor). Při stanovení TIC se vzorek okyselí a uvolněný CO₂ se nosným plynem převede do detektoru. Metoda se používá pro čisté vody bez nerozpuštěných látek a s nízkým obsahem uhlíku. Lze použít přímý i nepřímý postup stanovení. Výhodou metody je větší objem vzorku a tím podstatně nižší mez stanovitelnosti než u stanovení suchým spalováním.</p>
<h4><strong>Stanovení forem uhlíku postupným termickým rozkladem</strong></h4>
<p>Nemožnost rozlišení TOC a elementárního uhlíku metodou suchého spalování řeší (i když jen částečně) metoda stanovení forem uhlíku postupným termickým rozkladem.</p>
<h5>Metoda používá 2 postupy:</h5>
<p>a) spalování v kyslíkové atmosféře,<br/>b) kombinaci spalování v kyslíkové atmosféře a termický rozklad v inertní atmosféře. Metoda se používá pro pevné vzorky životního prostředí, pro odpady a suroviny.<br/>a) Spalování v kyslíkové atmosféře: Suchý vzorek se spaluje v proudu kyslíku při teplotách 150 – 400; 400 – 600 a 600 – 900 °C.</p>
<p>b) Kombinace spalování a rozkladu v inertní atmosféře: Suchý vzorek se spaluje v proudu kyslíku při teplotě 150 – 400 °C, potom se kyslík zamění za inertní plyn (N2, Ar) a v rozmezí teplot 400 – 900 °C probíhá termický rozklad, následně se nosný plyn zamění za kyslík a při 900 °C pokračuje spalování. CO₂ v nosném plynu se stanoví CO₂ detektorem (zpravidla NDIR) Tímto postupem se stanoví tři formy uhlíku.</p>
<ul>
<li><p><strong>TOC₄₀₀</strong> – uhlík, který je stanovený při spalování v rozmezí teplot 150 – 400 °C. (Cca TOC)</p>
</li>
<li><p><strong>ROC</strong> reziduální (zbytkový) organický uhlík – uhlík, který se stanoví při spalování mezi 400 – 600 °C - postup ad a) nebo po stanovení TIC při spalování při 900 °C – postup ad b). Za těchto podmínek se stanoví především elementární uhlík (TEC) a těžce spalitelné polykondenzované aromatické uhlovodíky (uhlí, saze,...).</p>
</li>
<li><p><strong>TIC₉₀₀</strong> – uhlík, který se stanoví při spalování mezi 600 až 900°C - postup ad a) nebo termickým rozkladem mezi 400 - 900 °C – postup ad b)</p>
</li>
</ul>
<p>Celkový uhlík (TC) se získá jako součet všech tří forem. Metoda termického rozkladu je náročnější na přístrojové vybavení a na čas. I u této metody se vyskytuji rušivé vlivy, které neumožňují 100% rozlišení jednotlivých forem uhlíku. Karbidy se nestanoví (např. karbid vápníku CaC₂ reaguje s kyslíkem až při teplotě kolem 1 200 °C). Řada uhličitanů se rozkládá při teplotách mimo rozmezí pro TIC. Při nižších teplotách zvyšují hodnotu TOC (např. MnCO₃, PbCO₃) a naopak při vyšších<br/>unikají stanovení (např. BaCO₃, SrCO₃).</p>
<h4><strong>Stanovení organického dusíku</strong></h4>
<p>Pro stanovení dusíku v organických látkách byla vyvinuta řada metod. Kromě stanovení organického nebo veškerého (bez elementárního) dusíku se tyto metody ve specifických matricích využívají ke stanovení dusíkatých sloučenin (stanovení organického dusíku se používá ke stanovení obsahu bílkovin v potravinářství a zemědělství). Většině metod se nedostalo širšího uplatnění a byly postupně opuštěny. Důvodem byla především pracnost, případně nízká univerzálnost metod. Pro volbu vhodné metody je potřebné alespoň orientačně znát složení matrice.</p>
<h4>Nejrozšířenější jsou metody:</h4>
<ul>
<li><strong>Dumasova</strong>, která je nejuniverzálnější. Pro rozklad používá oxidaci vzorku na suché cestě (spalování).</li>
<li><strong>Kjedahlova</strong>, která má řadu modifikací. Pro mineralizaci používá rozklad na mokré cestě.</li>
<li><strong>Stanovení vázaného dusíku</strong> (<strong>TNb</strong>). Novější metoda, která stanoví dusík ve vzorku spálením a převedením na oxidy dusíku.</li>
</ul>
<h4><strong>Stanovení dusíku podle Dumase</strong></h4>
<p>Univerzální metoda. Stanoví veškerý organický dusík bez ohledu na funkční skupiny, ve kterých je vázán, i dusík v anorganických sloučeninách (amoniakální, dusičnanový a dusitanový). Jistá nevýhoda postupu je, že zároveň stanoví i elementární dusík, který je vzhledem k atmosférickému dusíku (a jeho rozpustnosti ve vodě) téměř všudypřítomný. Metoda je vhodná pro pevné i kapalné vzorky.</p>
<h4><strong>Stanovení dusíku podle Kjeldahla</strong></h4>
<p>Vzorek se mineralizuje za varu v prostředí koncentrované kyseliny sírové za přítomnosti katalyzátorů a síranu draselného (lze použít i Na₂SO₄), který slouží ke zvýšení teploty rozkladu. Organicky vázaný dusík přejde na amonné ionty. Po skončení mineralizace se směs zalkalizuje a amoniak se přežene vodní parou (nebo předestiluje) do předlohy s okyselenou vodou. Vysoké koncentrace se stanoví acidimetricky, nízké fotometricky. Metoda je vhodná pro pevné i kapalné vzorky.</p>
<h4><strong>Stanovení vázaného dusíku (TNb)</strong></h4>
<p>Vzorek se spaluje v kyslíkové atmosféře za přítomnosti katalyzátoru (nejčastěji Pt). Dusík vázaný v organických a anorganických sloučeninách se převede na oxidy dusíku. Spaliny s nosným plynem se vyčistí od nežádoucích složek a převedou na detektor. Oxidy dusíku se stanoví elektrochemickým nebo chemiluminiscenčním detektorem. Metoda je vhodná pro vodné vzorky. Pro pevné vzorky (a kaly) se nepoužívá, protože výtěžnost metody je silně ovlivněna matricí vzorku. (Vázaný dusík v pevných matricích lze stanovit ve vodné suspenzi. Zde je matriční efekt pevné matrice potlačen vodou. Výtěžnost pro konkrétní matrici je nutné ověřit.) Metoda nestanoví kvantitativně některé sloučeniny dusíku (např. diaziny a triaziny).</p>
<h4><strong>Další metody stanovení dusíku</strong></h4>
<h5><strong>Stanovení dusíku oxidační mineralizací s peroxodisíranem</strong></h5>
<p>Vodný vzorek se zahřívá s peroxodisíranem v uzavřené nádobě v mírně alkalickém prostředí. Amoniak, dusitany a organicky vázaný dusík se oxidují na dusičnany. Metoda se používá pro vodné vzorky. Není vhodná pro vody s vysokým obsahem nerozpuštěných látek a organických látek. Organické sloučeniny s dvojnou nebo trojnou vazbou dusíku mají nízkou výtěžnost. Vzniklé dusičnany se stanoví přímo např. iontovou chromatografií s detekcí vodivostním nebo fotometrickým detektorem, nebo spektrofotometricky měřením absorbance v UV oblasti (při 210 nm). Nepřímo se stanoví po redukci na dusitany. K redukci dochází průchodem kolonou s poměděným kadmiem nebo redukcí hydrazinem. Dusitany se stanoví spektrofotometricky. </p>
<h5><strong>Stanovení celkového dusíku po rozkladu UV zářením.</strong></h5>
<p>Toto je varianta předchozí metody. Dusíkaté sloučeniny ve vodném vzorku se oxidují na dusičnany peroxodisíranem za zvýšené teploty a účinkem UV záření. Dusičnany se stanoví průtokovou injekční analýzou (FIA) nebo kontinuální průtokovou analýzou (CFA) spektrofotometricky po redukci na dusitany. Metoda není vhodná pro vody s obsahem nerozpuštěných látek a s vysokým obsahem organických látek.</p>
<p>Tyto dvě metody se používají k stanovení sumy organického a anorganického dusíku v automatických analyzátorech.</p>
<h5><strong>Stanovení fosforu</strong></h5>
<p>Při stanovení fosforu se veškerý fosfor převede do roztoku oxidací v kyselém prostředí na mokré cestě. Rozklad probíhá v otevřeném systému nebo jako mikrovlnný rozklad v uzavřeném systému za zvýšeného tlaku a teploty. Oxidační činidla a podmínky rozkladu se volí podle matrice. (Rozklad alkalickým tavením se pro vysokou pracnost běžně nepoužívá.) Rozpuštěný fosfor se stanoví metodou ICP, nebo se fosforečnany stanoví spektrofotometricky jako fosfomolybdenová modř (při 880 nm, anebo 700 nm, měření při 700 nm má asi o 1/3 nižší citlivost).</p>
<h5><strong>Stanovení síry</strong></h5>
<p>Pro stanovení síry se běžně používá, jak rozklad na mokré cestě, tak suchá cesta – spalování. Při rozkladu mokrou cestou se vzorek mineralizuje oxidačními činidly v kyselém prostředí. Síra se převede na sírany, které se stanoví (iontovou chromatografií, kapilární elektroforézou, metodou ICP-OES, převedením na nerozpustný BaSO₄ a jeho stanovení gravimetricky nebo turbidimetricky). Metoda se používá pro kapalné i pevné vzorky. Při spalování se vzorek spálí v proudu kyslíku a vzniklý oxid siřičitý se stanoví metodou NDIR nebo tepelně vodivostním detektorem. Tato metoda se používá pro stanovení tzv. spalitelné síry v automatických analyzátorech.</p>
<h5><strong>Stanovení halogenů</strong></h5>
<p>Skupinové parametry organicky vázaných halogenů patří dnes k velice sledovaným ukazatelům při analýze vzorků životního prostředí. Pro sledování těchto ukazatelů hovoří jednak neustále narůstající počet individuálních halogenovaných sloučenin, produkovaných průmyslem, zemědělstvím a ostatní lidskou činností, a také relativní jednoduchost a rychlost stanovení a velmi dobrá reprodukovatelnost celého jejich analytického stanovení.</p>


Organická analýza - Organická elementární analýza

<p><strong>Portál ALS Solutions poskytujeme zdarma všem našim zákazníkům</strong></p>
<p>Díky webovému portálu <strong>ALS Solutions</strong> mají naši zákazníci a partneři zabezpečený přístup k datům po celém světě. Společnost ALS vyvinula tuto aplikaci, <strong>aby svým zákazníkům usnadnila řízení zakázek</strong> a <strong>projektů</strong> a také <strong>zpracování analytických dat poskytovaných laboratořemi ALS</strong>. Aplikace umožňuje <strong>přímé spojení s databází</strong> laboratorního informačního systému a obsahuje veškerá namě­řená data a informace o zakázkách v reálném čase. V systému není možné jakákoliv data měnit, ta jsou zajištěna proti úpravám a veškerý <strong>přístup je výhradně pro čtení</strong>.</p>
<p>Navržené a vybudované systémy poskytují zákazníkům přístup ke každé fázi procesu: od plánování a registrace vzorků až po analýzu výsledků, trendy a přizpůsobené výkazy v zabezpečeném prostředí.</p>
<h5><strong>Aplikace obsahuje několik modulů:</strong></h5>
<ul>
<li><p>WebTrieve</p>
</li>
<li><p>Centrum informací</p>
</li>
<li><p>Školení</p>
</li>
</ul>
<h5><strong>WebTrieve je modul pro online nahlížení do průběhu zakázky, který má mnoho klíčových funkcí:</strong></h5>
<ul>
<li><p>registrace (logování) vzorků včetně požadovaných analýz,</p>
</li>
<li><p>online žádosti o služby (svozy vzorků, stanovení ceny, poptávka analýz),</p>
</li>
<li><p>možnost náhledu do minulé i současné zakázky (v reálném čase),</p>
</li>
<li><p>on-line porovnání výsledků s interními či legislativními limity, monitoring OOS výsledků a analýza trendů,</p>
</li>
<li><p>přehledné vyhodnocení testů trvanlivosti potravin,</p>
</li>
<li><p>nutriční značení dle klientem definovaných šablon,</p>
</li>
<li><p>export výsledků pro zpracování dat v programu Excel,</p>
</li>
<li><p>stahování dokumentů (předávací protokol, protokol s výsledky, faktura), výsledné protokoly je možné vystavit i v cizím jazyce,</p>
</li>
<li><p>elektronické výstupy jsou k dispozici i pro odeslání většímu počtu adresátů.</p>
</li>
<li><p>Modul Centrum informací a Školení jsou moduly zaměřené na zvýšení informovanosti našich zákazníků v oblasti novinek v legislativě a odborných laboratorních příspěvků:</p>
</li>
<li><p>informace k jednotlivým analýzám a novinky z našich laboratoří,</p>
</li>
<li><p>návody na odběr stěrů, spadů,</p>
</li>
<li><p>odborné příspěvky týkající se dopadů na výrobce při změně legislativy,</p>
</li>
<li><p>měsíční legislativní přehled,</p>
</li>
<li><p>postup při zasílání vzorků do laboratoří ALS,</p>
</li>
<li><p>nejčastější dotazy,</p>
</li>
<li><p>záznamy webinářů, které řeší oblasti analýz z našich laboratoří ve vztahu k legislativě s praktických dopadem, videa z našich laboratoří, videomanuály a další.</p>
</li>
</ul>
<p>Jestliže Vám byl přístup do ALS Solutions již zřízen - <strong>WebTrieve</strong>, máte zároveň přístup i do ostatních modulů.</p>
<p>Chcete zjistit o naší online aplikaci více nebo zajistit přístup na ALS Solutions portál?</p>
<h5>Prosím kontaktujte pracovnice zákaznického servisu:</h5>
<ul>
<li><strong>POTRAVINY:</strong> +420 226 226 998, czsupport.food@alsglobal.com</li>
<li><strong>ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ:</strong> +420 226 226 228, info.cz@alsglobal.com</li>
</ul>


 ALS SOLUTIONS: Vaše data neustále online

<p><strong>V následujích 14 dnech na Vás čekají v oblasti atomové a molekulové spektroskopie a spektrometrie následující webináře.</strong></p>
<blockquote>
<h4><a href="https://www.icpms.cz/webinars"><strong>👉 DETAILY A REGISTRACE V SEKCI WEBINÁŘE</strong></a></h4>
</blockquote>
<blockquote>
<p><strong>👉 Vyhledávejte a filtrujte v největší globální databázi</strong> s více než <strong>3 500 GC, HPLC, MS a spektroskopickými webináři</strong>.</p>
</blockquote>
<h5><strong>1. Agilent Technologies: Analyzing Trace and Major Elements in Food Samples</strong></h5>
<ul>
<li>Út, 13.2.2024, 11:00 CET</li>
<li><a href="https://icpms.cz/webinar/3423">Registrace</a></li>
</ul>
<p>V této přednášce budou diskutovány různé přístupy plazmových technik (MP-AES, ICP-OES a -MS) ke stanovení obsahu prvků ve vzorcích potravin.</p>
<h5><strong>2. Agilent Technologies: Part 3: The Mining Lifecycle and Elemental Analysis Workshop Series</strong></h5>
<ul>
<li>Út, 13.2.2024, 21:30 CET</li>
<li><a href="https://icpms.cz/webinar/3213">Registrace</a></li>
</ul>
<p>Společnost Agilent Technologies vás zve na třídílný seriál o všech aspektech prvkové analýzy v celém životním cyklu dolu.</p>
<h5><strong>3. Agilent Technologies: Find Your Perfect Match at Agilent’s Valentine Cyber Sale</strong></h5>
<ul>
<li>Čt, 15.2.2024, 10:00 CET</li>
<li><a href="https://icpms.cz/webinar/3516">Registrace</a></li>
</ul>
<p>V našem rozsáhlém portfoliu repasovaných analytických přístrojů, včetně chromatografie, spektroskopie, hmotnostní spektrometrie a automatizace, najdete chemii, které můžete důvěřovat.</p>
<h5><strong>4. Wiley: Introduction to KnowItAll for IR &amp; Raman (Vibrational Spectroscopy)</strong></h5>
<ul>
<li>Čt, 22.2.2024, 16:00 CET</li>
<li><a href="https://icpms.cz/webinar/3570">Registrace</a></li>
</ul>
<p>Na řadě příkladů si ukážeme, jak může KnowItAll pomoci řešit neznámá IR a Ramanova spektra.</p>
<h5><strong>5. Agilent Technologies: Tips and Tricks Workshop on ICP-OES: Smarter Method Development</strong></h5>
<ul>
<li>Čt, 22.2.2024, 19:00 (CEST)</li>
<li><a href="https://icpms.cz/webinar/3160">Registrace</a></li>
</ul>
<p>Techniky, jak dosáhnout nejlepší citlivosti a detekčních limitů pomocí ladicích technik a strategií.</p>
<h5><strong>6. Agilent Technologies: See Through the Barrier: The Power of Agilent&#39;s Solutions for Raw Material Verification</strong></h5>
<ul>
<li>Pá, 23.2.2024, 19:00 CET</li>
<li><a href="https://icpms.cz/webinar/3354">Registrace</a></li>
</ul>
<p>Tato přednáška se bude zabývat schopnostmi Spatially Offset Raman spektrometrů Agilent a zdůrazní jejich schopnost zajistit autenticitu materiálu i přes překážky.</p>


Webináře LabRulezICPMS týden 7-8/2024

Analýza anorganických látek - Průtokové metody  

<p> <strong>Český statistický úřad vydal svou každoroční statistickou ročenku, která obsahuje shromážděná data za rok 2022 a v některých oblastech nabízí srovnání s roky předchozími. Přinášíme vybraná data z oblasti vědy, výzkumu a inovací. Třetí díl přináší soubor dat týkajících se odvětví, jež souvisí s originalitou, konkurenceschopností a inovativností české vědy – zaměří se tak na množství patentů, high-tech zboží a výzkum v oblasti AI.</strong></p>
<p>Zde si můžete přečíst <a href="https://lcms.cz/article/3539"><strong>první</strong></a> a <a href="https://gcms.cz/article/3543"><strong>druhý díl</strong></a> seriálu o aktuální statistické ročence.</p>
<h3><strong>Patenty a patentové licence</strong></h3>
<p>Český statistický úřad (ČSÚ) sledoval množství patentů a patentových licencí, které u nás byly za posledních několik let uděleny. Jedná se o parametr, jež nám může ukázat, jak je věda v České republice inovativní a originální. Data o množství patentů udělených v ČR porovnává ČSÚ v nové ročence od roku 2000 do roku 2022. Celkem jich bylo v roce 2022 uděleno <strong>5 014</strong> (v roce 2000 to bylo 1 611). Tohle na první pohled velké číslo v sobě nicméně ukrývá <strong>4 662 patentů z EU</strong>, které se u nás jen validovaly. Dále je v něm schováno 4 672 patentů, o které u nás žádali zahraniční přihlašovatelé. Z nich nejvíce bylo z Německa a USA (v roce 2022 to bylo 1256, respektive 836 žádostí).</p>
<p>O patent u nás v roce 2022 žádalo <strong>342 tuzemských přihlašovatelů</strong>, z toho bylo 161 žádostí od podniků, 94 z vysokých škol a 25 z ústavů Akademie věd ČR. Počet tuzemských žadatelů pomalu rostl mezi lety 2000–2016, od té doby zase klesá: zatímco v roce 2000 u nás bylo českých žadatelů o udělení patentu 268, v roce 2016 to bylo 675. Pouze v době, kdy byl počet žadatelů nejvyšší, se vysoké školy se svými žádostmi přibližovaly podnikovému sektoru, dlouhodobě však podniky vedou nad veřejným sektorem v množství žádostí o patenty.</p>
<p>Patentové licence u nás v roce 2022 udělovalo <strong>86 poskytovatelů</strong>, z toho 53 jich bylo z podnikatelského sektoru, <strong>17 z vládního</strong> a <strong>15 z vysokoškolského</strong>. Přestože se celkový počet poskytovatelů patentových licencí v průběhu let (ČSÚ zde uvádí data od roku 2015) téměř nemění, každý rok je kolem dvaceti poskytovatelů s novou licencí, což znamená, že se jednotliví poskytovatelé patentů v čase proměňují.</p>
<p>Z poskytnutých patentových licencí jsou potom přijímány licenční poplatky: v roce 2022 byl výnos z licenčních poplatků rekordních <strong>3,38 mld</strong>., přičemž nejvíce z toho – 3,31 mld. – putovalo vládnímu sektoru, 68 milionů korun bylo pro podnikatelský sektor a <strong>6 milionů pro vysokoškolský</strong>. Z toho putovalo jednotlivým sektorům 20 milionů z nově udělených licencí. Proporčně se finanční prostředky pro jednotlivé sektory moc neproměňují, v roce 2022 nicméně výrazně vzrostly peníze za licenční poplatky vládnímu sektoru – téměř o půl miliardy.</p>
<h3><strong>Obchod s high-tech zbožím</strong></h3>
<p>V rámci statistické ročenky vydává ČSÚ u dat z oblasti vědy a výzkumu také čísla týkající se technologií a high-tech zboží. Ta ukazují, zda se u nás na jedné straně vyrábí moderní zboží s vysokou přidanou hodnotou a na straně druhé, zda se u nás takové zboží nakupuje.</p>
<p>Podle dat ČSÚ na tomto poli <strong>zahraniční obchod každý rok roste</strong>. V roce 2022 jsme vyvezli high-tech zboží za celkových 486,3 mld korun, dovoz byl za 614,4 mld. korun. Pod high-tech zbožím se zde rozumí především výpočetní technika, telekomunikace, vědecké přístroje, letecká technika, ale také zboží z oblasti farmacie nebo chemie. U většiny těchto produktových skupin tržby za vývoz mírně rostou, nejvýrazněji meziročně vzrostly příjmy z vědeckých přístrojů. Nejvíce zboží ČR vyváží do zemí EU, především do Německa a Nizozemí. Mimo EU jsou to Spojené státy americké a Velká Británie. Nejvíce dovážíme zboží týkající se telekomunikací, a to především z Číny.</p>
<p>Ve zpracovatelském průmyslu se high-tech odvětví v roce 2021 (novější data zatím nejsou k dispozici) věnovalo 3476 subjektů, které zaměstnávaly 62 005 lidí. To je sice o téměř 500 lidí více než v roce předchozím, ale o skoro 6 000 méně, než v roce 2018. Z uvedeného množství subjektů (jejich celkový počet rostl od roku 2010 jen velmi mírně) se jich nejvíce zabývá výrobou počítačů a elektronických součástek (1 333), a také spotřební elektroniky a optických přístrojů (1 065). V závěsu je výroba vědeckých elektronických přístrojů (899), 93 subjektů u nás vyrábí letadla a související zařízení a 86 farmaceutické výrobky. Přestože se posledními dvěma jmenovanými odvětvími zabývá jen malé množství subjektů, zaměstnávají poměrně velké množství lidí: ve farmaceutické výrobě v roce 2022 pracovalo 11 194 lidí, ve výrobě letadel a souvisejících zařízení 7 533 zaměstnanců. Nejvíce pracovníků bylo ve výrobě vědeckých elektronických přístrojů – 16 135.</p>
<p>Přestože počet subjektů i zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu s high-tech zbožím meziročně vzrostl, tržby v roce 2021 klesly oproti předchozímu roku o téměř 18 miliard na 401,7 mld. korun. Stál za tím hlavně pokles tržeb ve výrobě počítačových a elektronických součástek. Naopak v roce 2021 stouply tržby za farmaceutické výrobky – ty mají také spolu s vědeckými elektronickými přístroji největší přidanou hodnotu a také se v těchto oblastech dlouhodobě vydává nejvíce financí na vědu a výzkum.</p>
<p>Co se týče obchodu s high-tech službami, i zde jak <strong>import, tak export neustále rostou</strong> – vývoz v roce 2022 činil 177,1 mld. korun, u dovozu byl nárust mezi lety 2021 a 2022 nejvyšší od roku 2015 – z 92,1 na 123 mld. korun. Nejvíce vyvážíme i dovážíme počítačové služby a software, a to převážně do/z Německa a do Spojených států.</p>
<p>Službám v high-tech odvětví se v roce 2021 věnovalo <strong>54 018 podnikatelských subjektů</strong>, které zaměstnávaly 158 153 lidí. Oba tyto parametry se dlouhodobě zvyšují především zásluhou IT oblasti – v ní v roce 2021 podnikalo 41 554 subjektů zaměstnávajících 101 758 lidí. Činnost v oblasti IT také tvořila v roce 2021 cca polovinu tržeb v high-tech službách, má nejvyšší přidanou hodnotu a vydává nejvíce prostředků na vědu a výzkum. Následuje telekomunikační, informační a audiovizuální činnost.</p>
<h3><strong>Výzkum umělé inteligence</strong></h3>
<p>Specifickým tématem, kterým se ČSÚ zabýval, byl vývoj a výzkum v oblasti <strong>umělé inteligence v rámci České republiky</strong>. Tato studie byla podpořená z MŠMT s cílem monitorovat výzkum, který byl mezi lety 2017-2023 u nás realizován, a detailněji tak zmapovat tuzemské poznání na poli AI, které bylo podpořeno státními financemi. U těchto dat tedy chybí meziroční srovnání, nicméně ukazují, že Česká republika a její výzkumné instituce oblast AI rozhodně nezanedbávají.</p>
<p>Ve sledovaném období u nás bylo ze státní kasy <strong>847 podpořených projektů</strong>, které se nějak zabývaly umělou inteligencí. Jednalo se buď přímo o nástroje AI, jako je software nebo algoritmy, případně o oblasti jejich využití – robotika, autonomní doprava atp. Důležité ovšem je, že ČSÚ použil pro vyhledávání projektů klíčová slova v názvech a abstraktech projektů, mohlo se tedy stát, že mezi nalezenými projekty budou také ty, které se umělou inteligencí zabývají spíše okrajově (odhad ČSÚ je do 10 %).</p>
<p>Když výzkumníci projekty rozdělili do několika skupin, ukázalo se, že se 52 % z nich věnovalo výzkumu souvisejícímu s AI (na což šla státní podpora 3,8 mld korun), 24 % aplikovanému výzkumu (1,8 mld.), 18 % základnímu výzkumu umělé inteligence (1,9 mld. ze státních financí), 4 % etickým a právním aspektům (233 mil.) a 2 % infrastruktuře pro umělou inteligenci (614 mil.).</p>
<p>Státní peníze byly na podporu výzkumu v oblasti umělé inteligence za sledované časové období poskytnuty především <strong>prostřednictvím TAČR</strong> (278 projektů s podporou 4,5 mld.), MPO (178 projektů, 524 mil. korun), GAČR (162 projektů, 1,2 mld.), MŠMT (136 projektů se státní podporou 3,3 mld.), ale i dalšími ministerstvy. Nejčastěji se na výzkum v oblasti AI zaměřovaly obory týkající se <strong>elektrotechniky</strong>, <strong>informačních technologií</strong>, ale také <strong>matematické</strong> a <strong>medicínské obory</strong> nebo <strong>psychologie</strong>.</p>
<p>Nejvýznamnějšími účastníky výzkumu týkajícího se umělé inteligence z vysokoškolského a vládního sektoru bylo pražské ČVUT a brněnské <a href="https://lcms.cz/companies/254">VUT</a>, konkrétně <strong>Fakulta elektrotechnická na ČVUT v Praze</strong> (78 projektů, 509 mil. korun ze státní podpory), <strong>Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií</strong> a <strong>Fakulta informačních technologií</strong> – <strong>obě na VUT</strong> (dohromady 106 projektů a 697,8 mil. korun), dále také <strong>Matematicko-fyzikální fakulta na UK</strong>, Fakulta informatiky na <a href="https://lcms.cz/companies/12">MU</a> nebo například Přírodovědecká fakulta na <a href="https://lcms.cz/companies/17">UPOL</a>. </p>
<p>Mezi ústavy <a href="https://lcms.cz/companies/10">Akademie věd</a> se výzkumu umělé inteligence nejvíce věnovaly Ústav teorie informace a automatizace (21 projektů, 116 mil.), Ústav informatiky a (možná překvapivě) Fyziologický ústav (8 projektů, 33 mil. korun). Z podnikatelského, soukromého a neziskového sektoru to byl Institut mikroelektronických aplikací s.r.o. (15 projektů, státní podpora 53,6 mil. korun), URC Systems s.r.o. (6 projektů a 130 mil.) a Vojenský technický ústav, s.p. (3 projekty, podpora 220 mil. korun).</p>
<p>Z dat ČSÚ také vyplývá, že všechny zapojené instituce do výzkumu AI spolu čile komunikují a je mezi nimi rozvinutá spolupráce. Nejčastějším výstupem z podpořených projektů byly články v odborných časopisech (989), software (336) nebo prototyp (214), vzniklo ale také 18 odborných knih a 4 patenty.</p>


Statistická ročenka 2023: Inovativní prostředí - Patenty, high-tech zboží a AI (díl třetí)

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Článek

Laboratoře

Různé

Produkt

Video

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

je dobrovolná organizace vědeckých, vědecko-pedagogických a odborných pracovníků oboru spektroskopie, příp. právnických osob, zabývajících se vědeckou a aplikační činností v tomto oboru, sdružených ke společné činnosti. SSJMM byl založena roku 1949.

Spektroskopická společnost Jana Marka Marci

Cílem portálu Vědavýzkum.cz je uveřejňovat relevantní, přehledné a aktuální informace o výzkumu, vývoji a inovacích a navazujících oblastech (ochrana duševního vlastnictví, transfer technologií a znalostí, komercializace, spolupráce s aplikační sférou atd.) pro nejširší cílovou skupinu.

Vědavýzkum.cz

Základním posláním společnosti ALS je pomáhat našim klientům se kvalifikovaně a informovaně rozhodovat tím, že poskytuje spolehlivá, konzistentní a reprodukovatelná laboratorní data. Zaručujeme spolehlivé výsledky, krátké dodací lhůty, nepřetržitý provoz, odbornou podporu a odběry vzorků.

ALS Czech Republic

Podporujeme mladé vědkyně a vědce z oboru organické, bioorganické a medicinální chemie na zahraničních stážích i zde v ČR díky tzv. start-up grantům Nadace Experientia.

Nadace Experientia

Vše ze světa analytické chemie na jednom místě. Propojujeme lidi při řešení jejich problémů. U nás naleznete všechny potřebné informace snadno, rychle a přehledně. Přestaňte hledat a začněte nacházet.

LabRulez

2 THETA ASE, s.r.o. byla založena v roce 2000. Rozsah jejích činností zahrnuje obchod s laboratorními přístroji, vybavením laboratoří, referenčními materiály, nástroji a zařízením pro odběr a úpravu vzorků, atd. Firma také organizuje odborné a vzdělávací akce a zajišťuje pomoc při aplikacích mikrovlnné techniky ve výzkumu a výrobě. 

ICPMS novinky typu článek - strana 97

Statistická ročenka 2023: Inovativní prostředí - Patenty, high-tech zboží a AI (díl třetí)

ALS SOLUTIONS: Vaše data neustále online

Analýza anorganických látek - Průtokové metody

Hledáme nové strategie v léčbě rakoviny

Jaké byly letošní konference 43. CSI a ASLIBS v Japonsku?

Webináře LabRulezICPMS týden 7-8/2024

Ohad Medalia: Unikátnější projekt má i menší konkurenci

Organická analýza - Organická elementární analýza

Nejbližší akce

Odběry vzorků 2026

78. sjezd chemiků

Kurz ICP-OES "Od vzorku k výsledku"

Webináře

Automated Elemental Analysis of Lithium Brines by ICP-OES

Get hooked on automated buffer exchange with Lil’ Tuna

Now You See It! Rapid Sample Analysis with 100 MHz Benchtop NMR