Pro většinu lidí byl pandemický rok novou nelehkou životní zkouškou. Zatímco jste se uprostřed pandemie snažili chránit bezpečnost a zdraví svých rodin, pokračovali jste v plnění svých každodenních pracovních povinností, na nichž často závisí naše bezpečnost, čistota životního prostředí či bezvadná výroba produktů nutná pro zachování zdravé ekonomiky společnosti i státu, pandemie Vás nezastavila. Nezastavila však ani společnost PreeKem v tom, aby dělala to, co umí nejlépe – tedy vyráběla vysoce kvalitní mikrovlnné rozkladné systémy. Poté, co PreeKem v uplynulém desetiletí úspěšně uvedl na trh řadu velmi oblíbených modelů (Topex+, Coolpex, WX-6000, PREPS), spatřuje světlo světa zbrusu nový model <a href="https://icpms.cz/products/702">PreeKem M6</a>, který je prvním modelem ze zcela nové rodiny PreeKem &#39;M&#39;.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/HPST_Pree_Kem_M6_mikrovlnny_rozkladny_system_4_acf200e70b/HPST-PreeKem-M6-mikrovlnny-rozkladny-system-4.jpg" alt="Altium: PreeKem M6 mikrovlnný rozkladný systém"/>
Mikrovlnný rozkladný systém PreeKem M6 dělá přípravu vzorků jednodušší, rychlejší a bezpečnější. Nové technologie a nové funkce (např. bezkontaktní mid-IR snímače teploty, vertikální rotorový dopravník, individuální regulace teploty v nádobce – vše pro spolehlivý rozkladný výkon) zařazují model M6 do kategorie špičkových mikrovlnných rozkladných systémů nové generace. Navíc M6 přináší i nový neotřelý vnější design, který jen umocňuje charakter moderního instrumentu a snadno zapadá do konceptu moderních laboratoří.
Integrovaná knihovna metod šetří Váš čas při vytváření a optimalizaci metod. Technologie „plovoucích bezpečnostních dvířek“ a řada zakomponovaných bezpečnostních prvků eliminují riziko újmy na zdraví v případě potenciálního výbuchu na nulu. M6 rovněž nevyžaduje prakticky žádný spotřební materiál, takže provoz tohoto zařízení přináší i podstatné provozní úspory, což je jedna z mnoha výhod, které M6 svým uživatelům přináší.
PreeKem pod křídly Altium – tedy silného partnera, který disponuje zkušeným servisním týmem v oblasti analytické chemie, Vám dává jistotu bezproblémových analýz, a to od přípravy vzorků až po jejich analýzu samotnou.
<h5>S PreeKem M6 získáte...</h5>
<ul>
<li>Garantovaný rozkladný výkon</li>
<li>Snadná obsluha a bezpečnost</li>
<li>Přednastavené metody</li>
<li>Garantovaná návratnost investice</li>
<li>Antikorozní záruka 5 let</li>
<li>Patentovaná fokusace mikrovln</li>
<li>Twin Air chlazení - max. 10 minut k dosažení bezpečné manipulační teploty</li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Altium_Rychly_mikrovlnny_rozklad_s_Pree_Kem_M6_2_5c014d9f87/Altium-Rychly-mikrovlnny-rozklad-s-PreeKem-M6-2.jpg" alt="Altium: Rychlý mikrovlnný rozklad s PreeKem M6"/>
<h3>Přehled aplikací PreeKem M6 <a href="https://icpms.cz/library?instrumentationItems=97&amp;publicationTypeItems=1&amp;mainauthorItems=278&amp;search=M6">v knihovně LabRulezICPMS</a></h3>
<ul>
<li>M6 microwave digestion system in the digestion of boron nitride (BN) (Aplikace)
</li>
<li>The application of M6 microwave digestion system in RoHS heavy metal detection (Aplikace)
</li>
<li>Microwave digestion in testing of metal elements in lubricating grease (Aplikace)
</li>
<li>HP16 high pressure rotor in the application of digesting platinum-rhodium alloy (Aplikace)
</li>
<li>Application of Microwave Digestion in the Determination of Elements in Coal Fly Ash (Aplikace)
</li>
<li>The digestion of cathode material in lithium-ion battery by M6 microwave digestion system coupled with HP 16 rotor (Aplikace)
</li>
<li>Application of Microwave Digestion in the Determination of Trace Elements in Graphite Anode Materials (Aplikace)
</li>
<li>Microwave digestion system in elemental analysis of rare earth (Aplikace)
</li>
<li>The application of microwave digestion in the testing of elements in Kaoline (Aplikace)
</li>
<li>Application of microwave digestion in the determination of aluminum in vermicelli (Aplikace)
</li>
<li>The application of microwave digestion in the determination of sodium and calcium in milk powder (Aplikace)
</li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Altium_mikrovlnny_rozklad_s_Pree_Kem_M6_e08b59394a/Altium-mikrovlnny-rozklad-s-PreeKem-M6.jpg" alt="Altium: Mikrovlnný rozklad s PreeKem M6"/>

Rychlý mikrovlnný rozklad s PreeKem M6

Shimadzu MAP-100 je zařízení pro automatické zpracování a připravu vzorků pro analýzu mikroplastů.
Přítomnost <a href="https://icpms.cz/library?mainauthorItems=1&amp;search=microplastics">mikroplastů</a> v povrchových vodách životního prostředí, jako jsou oceány, řeky a jezera, přitahuje pozornost celého světa jako environmentální problém, bylo již zaznamenáno mnoho výsledků monitorování.
Analýza <a href="https://gcms.cz/library?mainauthorItems=1&amp;search=microplastics">mikroplastů</a> vyžaduje několik kroků, včetně odběru vzorku, rozkladu a filtrace a kvalitativní a kvantitativní analýzy (velikost, počet částic, hmotnost nebo koncentrace). Pro přesnou analýzu mikroplastů ve vzorcích vody je nezbytným krokem izolace částic od ostatních složek ve vzorku. Tento proces obvykle zahrnuje rozkladné a separační kroky.
Přístroj Shimadzu MAP-100 automatizuje typické kroky potřebné k izolaci mikroplastů. Tím se zlepšuje reprodukovatelnost analytického pracovního postupu, laboranti se mohou soustředit na jiné úkoly a manipulace s činidly je bezpečnější.
<ul>
<li>Úspora práce - Automatizace složitého procesu přípravy výrazně snižuje počet potřebných pracovních hodin.
</li>
<li>Reprodukovatelnost - Manuální činnost obsluhy je snížena, což umožňuje vysoce reprodukovatelnou přípravu a zvyšuje přesnost při porovnávání údajů mezi analytiky a laboratořemi.
</li>
<li>Bezpečnost - Zjednodušená manipulace s činidly ze strany obsluhy.
</li>
</ul>
<blockquote>
Článek <a href="https://gcms.cz/article/2767">Analýza mikroplastů ve vzorcích v okolí silnic pomocí Py-GC-MS</a>
</blockquote>
<h3>Obsluha automatického zařízení pro přípravu</h3>
Vzorek odebraný z povrchové vody ze životního prostředí se umístí do reakční nádoby v automatickém přípravném zařízení. Řídicí software se používá ke konfiguraci podmínek pro jednotlivé kroky přípravy. Po spuštění procesu přípravy se mikroplasty automaticky sbírají procesy - (1) rozklad, (2) separace a (3) filtrace, jak je znázorněno níže.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Shimadzu_Shimadzu_MAP_100_system_Proces_pripravy_vzorku_mikroplastu_v_pristroji_Shimadzu_MAP_100_b832714ee9/Shimadzu-Shimadzu-MAP-100-system_-Proces-pripravy-vzorku-mikroplastu-v-pristroji-Shimadzu-MAP-100.jpg" alt="Shimadzu: MAP-100 systém Proces přípravy vzorků mikroplastů v přístroji Shimadzu MAP-100"/>
<h4>Automatizované kroky přípravy</h4>
<ul>
<li>Proces rozkladu - Rozklad organických sloučenin prostřednictvím roztoku peroxidu vodíku.
</li>
<li>Proces separace - Separace podle hustoty prostřednictvím roztoku jodidu sodného.
</li>
<li>Proces filtrace - Kapalina nad sedimentem odváděná přepadem je odfiltrována sběrným filtrem.
</li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Shimadzu_MAP_100_system_Automatizovane_kroky_pripravy_zahrnuji_proces_rozkladu_separace_a_filtrace_86e081308d/Shimadzu-MAP-100-system_-Automatizovane-kroky-pripravy-zahrnuji-proces-rozkladu-separace-a-filtrace.jpg" alt="Shimadzu: Automatizované kroky přípravy zahrnují proces rozkladu, separace a filtrace"/>
<h3>Jednoduchý ovládací software</h3>
Obsluha nakonfiguruje podmínky automatického procesu přípravy v jednoduchém okně softwaru. Průběh přípravy se zobrazuje v monitorovacím okně a odhadovaný čas dokončení lze zkontrolovat v sekci stavu přístroje. Tento uživatelsky přívětivý ovládací software zjednodušuje proces přípravy.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Shimadzu_Jednoduchy_ovladaci_software_3882ab1471/Shimadzu-Jednoduchy-ovladaci-software.jpg" alt="Shimadzu: Jednoduchý ovládací software"/>
<h3>Přehled vybrané literatury Shimadzu pro analýzu mikroplastů v <a href="https://icpms.cz/library?mainauthorItems=1&amp;search=Microplastics">knihovně LabRulezICPMS</a></h3>
<ul>
<li>Shimadzu FTIR TALK LETTER - Vol. 40 (Ostatní | 2023)
</li>
<li>Analysis of Microplastics Using AIRsight Infrared/Raman Microscope (Aplikace | 2022)
</li>
<li>Analysis of Microplastics in Environmental Water Using Microplastic Automatic Preparation Device MAP-100 and FTIR (Aplikace | 2023)
</li>
<li>Issues in the Analysis of Microplastics (Ostatní | 2023)
</li>
<li>Shimadzu Journal Vol. 07 - Environmental Analysis and more... (Ostatní | 2019)
</li>
<li>Issues in the Analysis of Microplastics (Ostatní | 2021)
</li>
<li>Shimadzu FTIR talk letter vol. 36 (Ostatní | 2021)
</li>
<li>Analytical and Measuring Instruments for Microplastics (Postery | 2020)
</li>
<li>Analysis of Microplastic Polymer Using Pyrolysis GC/MS (Postery | 2021)
</li>
<li>ASMS: PY-GCMS analysis of microplastics in environmental samples using nitrogen as an alternative carrier gas (Postery | 2023)
</li>
<li>How to Kickstart Your Micro- and Nanoplastics PY-GC/MS Analysis (Aplikace | 2022)
</li>
<li>Analysis of Microplastics in Roadside Debris by Py-GC-MS (Aplikace | 2023)
</li>
<li>Analysis of Toxic Chemical Substances Adsorbed on Microplastics (Aplikace | 2020)
</li>
<li>ASMS: Automated PY-GCMS Workflow for the Qualitative and Quantitative Analysis of Microplastics in Environmental Samples (Postery | 2022)
</li>
<li>Analysis of Mixed Polymer Sample as Microplastics using Pyrolysis GC/MS (Aplikace | 2020)
</li>
</ul>

Automatická příprava vzorků mikroplastů (Shimadzu MAP-100)

Podle Jakuba Sedláčka z Národního institutu SYRI a Univerzity Karlovy může AI časem sloužit i jako první krok k peer review, podobně jako dnes procházejí závěrečné práce detekcí plagiátů. Zároveň ale usnadní šíření dezinformací: „Tuhle pandořinu skříňku už nelze zavřít.“
Neuronovou síť Stable Diffusion si každý uživatel může zdarma stáhnout a dotrénovat na vlastních datech, a tedy naučit generovat cokoli a kohokoli v jakémkoli kontextu. I dezinformace. Nicméně manipulace obrazu není nic nového, vymazávat lidi z fotografií nechával už přinejmenším Stalin, připomíná Jakub Sedláček. Ilustrační fotky k článku vytvořil právě pomocí Stable Diffusion.
<h4>Jak se AI za rok etablovala ve vědě?</h4>
Poctivá odpověď by vyžadovala široký průzkum. Ale co vidím kolem sebe i online, velké jazykové modely (angl. zkratka LLM, large language models, tedy nástroje generující texty, jako je například ChatGPT, pozn. red.) se pomalu etablují v několika rolích. Používají se k parafrázování a reformulaci myšlenek, například lepší angličtinou; ke krácení a sumarizaci textů; jako generátory hezké „vaty“ třeba v grantových žádostech a závěrečných zprávách; jako programovací asistenti při analýze dat. 
Méně známá je schopnost pokročilejších modelů s delším kontextovým oknem (např. GPT-4) provádět zpracování a analýzu dat v podstatě přímo. Nahrajeme data, řekneme LLM, co s nimi má udělat a ať vrátí například hotové vizualizace. Zde pochopitelně narážíme na jistou inherentní nespolehlivost současných LLMs, která nikdy neumožňuje takovéto analýze věřit na 100 procent. Jistější tedy bývá cesta využití LLM jako programovacího asistenta, případně v kombinaci s prostředím, které LLM umožňuje kód rovnou spouštět a provádět analýzu s jeho pomocí. Jde například o plugin Advanced Data Analysis pro ChatGPT nebo volně dostupný Open Interpreter.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Universitas_Ilustracni_fotky_k_clanku_vytvoril_Jakub_Sedlacek_pomoci_Stable_Diffusion_55af3fd00b/Universitas:-Ilustracni-fotky-k-clanku-vytvoril-Jakub-Sedlacek-pomoci-Stable-Diffusion.jpg" alt="Universitas: Ilustrační fotky k článku vytvořil Jakub Sedláček pomocí Stable Diffusion"/>
<h4>Z minulosti také známe kauzy s falšováním dat ve vědeckých článcích. Bude jeho odhalení nyní obtížnější? Jak se tomu bránit?</h4>
Podobně jako u šíření a potírání dezinformací, i zde může AI sloužit na obou stranách. Ano, bude například možné nahrát soubor s daty a říct LLM, ať je nenápadně upraví tak, aby z nich vyplývalo něco, co z nich v původním stavu nevyplývá. To pochopitelně vždy šlo provést i ručně, ale zde to může jít rychleji a přesvědčivěji. A teoreticky i u médií, kde to dříve nebylo tak snadné – například u vizuálních a zvukových záznamů. Co se obrany týče, věřil bych v existující nástroje. Například při peer review může AI obrovsky urychlit a ulehčit srovnání s existujícím výzkumem, a tedy i napovědět, kde něco nehraje. Dokonce si dovedu velmi dobře představit, že časem bude první krok review vypadat tak, že výzkum projde nějakým automatickým nástrojem, který bude mít „v hlavě“ všechnu oborovou literaturu. Podobně jako dnes procházejí třeba závěrečné práce detekcí plagiátů.
<h4>V roli vědce se zabýváte mimo jiné právě dezinformacemi. Už jsme si zvykli na hoaxy a poplašné zprávy, ale co fotky vytvořené AI?</h4>
Revoluce v generování obrazu „umělou inteligencí“ nastala teprve v minulém roce, takže jsme si skutečně ještě tak docela zvyknout nemohli. Třeba známá služba Midjourney dnes skutečně dovede generovat velice přesvědčivé fotky. Neuronovou síť Stable Diffusion si dokonce každý uživatel může zdarma stáhnout a dotrénovat na vlastních datech, a tedy naučit generovat cokoli a kohokoli v jakémkoli kontextu. Na druhou stranu je dobré připomenout, že manipulace obrazu není nic nového. Třeba vymazávat lidi z fotografií nechával už přinejmenším Stalin a takřka všechno, co dnes umožňují nejnovější generativní nástroje umělé inteligence, zvládne trénovaný uživatel Photoshopu už desítky let. Rozdíl je hlavně v dostupnosti takových nástrojů. Přestávají být zapotřebí roky praxe s Photoshopem, stačí mobilní aplikace poháněná strojovým učením. 
<blockquote>
Mgr. Jakub Sedláček, Ph.D.
</blockquote>
<blockquote>
Je doktorem sociologie, magistrem nových médií a bakalářem translatologie. Působí na FF Univerzity Karlovy a zároveň i v Národním institutu SYRI. Zabývá se big social daty, digitální stopou, influencery a celebritami. Poslední roky tráví nejvíc času s generativní umělou inteligencí a tím, jak mění kreativní profese a celý svět.
</blockquote>
<blockquote>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Universitas_Expert_Umela_inteligence_nam_casem_pomuze_s_peer_review_Mgr_Jakub_Sedlacek_Ph_D_82b6164d61/Universitas:-Expert:-Umela-inteligence-nam-casem-pomuze-s-peer-review_Mgr.-Jakub-Sedlacek-Ph.D..jpg" alt="Universitas: Mgr. Jakub Sedláček, Ph.D."/>
</blockquote>
<h4>Jak se to dá regulovat?</h4>
Regulovat obsah vytvářený AI se obecně prakticky nedá. Můžeme lokálně regulovat služby, které takovou možnost nabízejí, například zakazovat konkrétní aplikace v Evropské unii. Velká část z nich ale stejně staví na nástrojích, které vznikly v rámci výzkumných projektů a autoři je buď sdíleli se světem přímo, nebo přinejmenším publikovali postupy, které může komunita replikovat. Například provést trénink neuronové sítě ve vlastní režii a následně ji sdílet se světem. Velice přesvědčivou fotku si tak dnes můžete s trochou digitální gramotnosti vygenerovat doma na výkonnějším počítači s pomocí nástrojů, které jsou k dispozici zdarma. Tuhle pandořinu skříňku už nelze zavřít. 
<h4>Na co si dát pozor, abychom nenaletěli?</h4>
Pokud jde o fake news a dezinformace, ještě zásadnější roli než kdy dřív dostávají důvěryhodné informační zdroje. Jestli jsou fotka, audionahrávka nebo videozáznam skutečné, nemá už laik, a mnohdy dokonce ani profesionál moc šanci poznat. Otázka tedy především zní, jestli věříme zdroji, ze kterého se k nám obsah dostal. A pokud je tím zdrojem mail od souseda začínající „fwd: fwd: fwd:“, preventivně mu nevěřme rovnou, protože soused na tom lépe nebude. Trénovaný člověk dnes ještě obvykle může poznat třeba takzvaný deepfake, tedy výměnu obličeje ve videu, ale především v situaci, kdy bude nějaký podvod očekávat, a bude tedy na pozoru. Při běžné rychlokonzumaci obsahu na sociálních sítích spíše nikoli. 
<h4>Kam až se to může vyvinout?</h4>
...

Expert: Umělá inteligence nám časem pomůže s peer review

Navrhované změny reagují na pět prioritních oblastí, mezi které patří transfer, zlepšení podmínek pro vědkyně a vědce, snížení administrativní zátěže, strategický přístup k řízení vědy a ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu.
„Musíme reagovat na nedostatky, který současný systém má. Jde v první řadě o velkou byrokratickou zátěž pro výzkumníky a jednotlivé instituce, jež doprovázejí zastaralé postupy. Celý tento systém je nedostatečně koordinován. Dále převládá nízká spolupráce mezi výzkumnými organizacemi, podniky a státní správou. Výsledky detailního srovnávání s dalšími evropskými zeměmi ukazují, že jejich podíl soukromých zdrojů, které jdou do výzkumu, je ve srovnání s ČR výrazně vyšší. Při utváření návrhu změn jsme dále postupovali v souladu s evropskými dokumenty, jež byly v oblasti vědy a výzkumu přijaty v posledních letech. Jedná se zejména o podporu inovací a vyhodnocování výsledků výzkumu, podporu lidí ve vědě a v neposlední řadě bezpečnostní a etické zásady, které dodneška dopodrobna řešeny nebyly,“ uvedla v úvodu setkání ministryně Helena Langšádlová hlavní důvody a impulzy pro přípravu a předložení novely zmíněného zákona. Klíčové změny byly na akci následně představeny v pěti prioritních oblastech.
<h3>Transfer znalostí a podpora inovací</h3>
Podle slov ministryně Langšádlové návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí nahlíží právě na transfer znalostí jakožto na nedílnou součást výzkumu a vývoje.
V této souvislosti ministryně poukázala na určité indikátory zhodnocování výzkumu a inovační výkonnosti – jako je například počet podaných patentů ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi, zakládání spin-offů či umístění ČR v žebříčku <a href="https://vedavyzkum.cz/inovace/inovace/european-innovation-scoreboard-cesko-je-ke-standardu-eu-v-inovacich-o-krok-bliz">European Innovation Scoreboard</a> –, které naznačují, že Česká republika má v této oblasti prostor ke zlepšení.
Podle nového návrhu zákona se má stát ústředním orgánem státní správy pro inovace Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tento krok je reakcí na skutečnost, že v rámci české legislativy doposud nebyl stanoven ústřední orgán státní správy, který by nesl odpovědnost za segment inovací.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Lab_Rulez_AI_Novy_zakon_ma_ambici_zlepsit_pracovni_podminky_pro_vedce_i_spolupraci_vedy_a_byznysu_9e8bdd3bfb/LabRulez-AI-Novy-zakon-ma-ambici-zlepsit-pracovni-podminky-pro-vedce-i-spolupraci-vedy-a-byznysu.jpg" alt="LabRulez/AI: Nový zákon má ambici zlepšit pracovní podmínky pro vědce i spolupráci vědy a byznysu"/>
Další ambicí v rámci zákona, která podle slov ministryně vychází z evropského prostředí, je financování testbedů, tedy testovacích a demonstračních laboratoří pro zavádění pokročilých technologií do malých a středních podniků. „Podporou testbedů posílíme spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a firmami. To nám dá potenciál posunout se mezi nejsilnější inovátory v rámci Evropy,“ uvedla Langšádlová.
Stejně tak podle ministryně povede k posílení inovací i změna v rámci návrhu zákona, jež projektům zajistí flexibilitu. Tedy tím způsobem, aby návrhy projektů bylo možné přijímat, hodnotit a jejich financování zahájit průběžně, nikoliv pevně k určitému datu. Zároveň například tato úprava, která řeší i otázky financování vědy a výzkumu, umožní to, aby výdaje podle rozhodnutí poskytovatele bylo možné hradit zálohově, zpětně nebo kombinovaně.
<h3>Zlepšení podmínek pro vědkyně a vědce</h3>
„To nejcennější, co v našem systému vědy a výzkumu máme, jsou lidé. Proto se nový zákon zaměřuje na ně a na jejich specifickou situaci na trhu práce,“ zmínila k návrhu zákona ministryně Langšádlová s tím, že cílem návrhu je dále také zlepšit podmínky pro vědce a vědkyně.
Kromě toho, že podle návrhu bude každá výzkumná organizace v rámci své koncepce rozvoje mít plán, jak konkrétně rozvíjet kariéru výzkumných pracovníků – a to jak ve fázi výzkumníků začínajících, po přerušení kariéry, tak i výzkumníků navrátivších se ze zahraničí –, se návrh také zaměří na harmonizaci osobního a pracovního života výzkumníků. Dalšími body návrhu v této oblasti je pak i mobilita – projekty bude možné na základě dohody prodloužit nebo přenést na jiné pracoviště – a návratová politika.
<h3>Snížení administrativní zátěže</h3>
„Návrh nového zákona vychází z dokumentu Analýza administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, jehož vznik inicioval Svaz průmyslu a dopravy. Tento rozsáhlý dokument mapuje celý proces od podání první žádosti o účelovou podporu až po controlling. Na základě doporučení vyplývajících z tohoto dokumentu jsme udělali návrhy úprav v zákoně tak, aby se v maximální míře snížila administrativní zátěž. Nutné je tedy zřízení sjednoceného místa, kam se budou žádosti podávat a kde se budou administrovat,“ popsala ministryně genezi úprav v oblasti administrativy.
Za tímto účelem by tak podle návrhu měla vzniknout jednotná online platforma pro podávání návrhů projektů výzkumu a jejich administrací, která bude součástí stávajícího informačního systému výzkumu, vývoje a inovací. Zároveň platforma bude napojena na ostatní agendové informační systémy a základní registry, tak aby se požadovaná data automaticky uložila a stát je opakovaně nechtěl doložit. V této souvislosti se tak bude vyžadovat pouze to, co státní správa nemá.
K usnadnění administrativního procesu bude také možné některé skutečnosti prokazovat pouze čestným prohlášením. V návaznosti na tuto změnu však podle návrhu budou zavedeny i sankce za uvedení nepravdivých údajů.
<h3>Strategický přístup k řízení vědy</h3>
„Důvodem k posílení strategického řízení vědy je skutečnost, že v České republice je na počet obyvatel unikátně velký počet výzkumných organizací, tedy 183. Plus dalších sto výzkumných organizací je registrováno na ministerstvu školství. Jedná se o organizace, které sice jsou v registru, avšak nedostávají institucionální podporu DKRVO. V souvislosti s těmito vysokými čísly je potřeba posílit nejen koordinaci, ale i vyšší efektivitu a transparentnost,“ uvedla ke čtvrté prioritě návrhu zákona ministryně.
Krok k tomuto cíli podle ministryně představují koncepční dokumenty – zejména na národní úrovni u poskytovatelů podpory (ministerstva, agentury, Akademie věd ČR) – a jejich provázanost. Ministryně v tomto bodě poznamenala, že u dvou velkých poskytovatelů – ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva školství – tyto dokumenty absentují.
Ministryně Langšádlová dále dodala, že v této oblasti bude dále podle návrhu zákona kladen větší důraz na vyhodnocování plnění cíle programů.
<h3>Ochrana bezpečnostních zájmů země</h3>
„Jedná se zejména o pronikání vnitřních nepřátelských entit do akademického prostředí. Příkladů z médií byla celá řada. Toto téma je pravidelně součástí veřejné zprávy od Bezpečnostní informační služby, a proto, i po dohodě se zástupci bezpečnostní komunity, je v návrhu řešena otázka ochrany bezpečnostních zájmů státu v akademické oblasti a ve výzkumu. Zavádí se princip předběžné opatrnosti a institucionální odolnosti. A samozřejmě jednotlivé instituce musejí přijmout taková opatření, aby nedocházelo ke zneužívání duševního vlastnictví a aby byly odolné vůči těmto neblahým skutečnostem,“ vyjádřila se k poslední prioritě ministryně a vyzdvihla v této souvislosti Univerzitu Karlovu, která již tato opatření přijala.
Zároveň v rámci oblasti ochrany bezpečnostních zájmů státu přináší návrh zákona, po zkušenosti s koronavirovou krizí a konfliktem na Ukrajině, také uvedení možnosti flexibilní rychlé přípravy nového programu účelové podpory pro řešení aktuální krize. V tomto případě bude možné uvést flexibilní změnu stávajícího programu, „tak aby segment vědy a výzkumu dokázal pomoci při řešení těchto nepředvídatelných událostí“.

Nový zákon má ambici zlepšit pracovní podmínky pro vědce i spolupráci vědy a byznysu

Teď Stanislav Fort pracuje na vývoji velkých jazykových modelů a přemýšlí nad částečným návratem do Česka, kde vnímá stimulující prostředí a obrovský potenciál.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Universitas_AI_demokratizuje_pristup_k_informacim_Muze_prinest_vedeckou_revoluci_8f80e03820/Universitas:-AI-demokratizuje-pristup-k-informacim.-Muze-prinest-vedeckou-revoluci.jpg" alt="Universitas: AI demokratizuje přístup k informacím. Může přinést vědeckou revoluci"/>
Stanislav Fort ze sebe sypal v pražské kavárně odpovědi tak rychle, že pak měla umělá inteligence problém s jejich přepisem. Ohromující je i množství jeho zájmů – od astrofyziky přes nejmodernější technologie až po právo a filozofii či klimatickou změnu.
<h4>Věnujete se výzkumu a vývoji umělé inteligence. Jaké jsou největší mýty, se kterými se setkáváte?</h4>
Často se setkávám s tím, že kvůli současnému rychlému vývoji lidé nevědí, co již umělá inteligence umí. Na Twitteru jsem třeba konfrontován s názory vědců z jiných oborů, podle kterých „toto umělá inteligence nikdy nedokáže“ – přitom to je již dávno realitou. 
Nesmíme opomínat, že se neuronové sítě učí jinak než lidé, takže pro ně nelze aplikovat stejné předpoklady jako pro lidské chování. Když člověk například umí hrát šachy, tak je vysoce pravděpodobné, že umí i další intelektuální věci. Pro umělou inteligenci ale takové korelace neplatí. Často umí jen to, na co konkrétně je natrénovaná. 
<h4>Poslední dva roky probíhá doslova revoluce schopností, co umělá inteligence umí a jak rychle se učí.</h4>
Ano, poslední dva roky díky velkým jazykovým modelům zažíváme obrovský pokrok překračující celá desetiletí předchozího vývoje. Umělá inteligence jako výzkumný obor existuje již více než sedmdesát let, ale až v roce 2012 nastal zlom, kdy se rozšířilo využití neuronových sítí. Trochu to připomíná princip fungování našeho mozku. Víme, že máme neurony, díky kterým můžeme myslet nebo si pamatovat, ale ještě úplně přesně nevíme, jak to vlastně funguje. A něco obdobného nyní platí i pro umělou inteligenci: máme mnoho malých výpočetních jednotek spojených do komplexních sítí, které ve výsledku produkují odpovědi. Umí se učit i z poměrně malého množství dat, ale úplně přesně nevíme jak. 
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Universitas_AI_demokratizuje_pristup_k_informacim_Muze_prinest_vedeckou_revoluci_2_553aeac241/Universitas:-AI-demokratizuje-pristup-k-informacim.-Muze-prinest-vedeckou-revoluci_2.jpg" alt="Universitas: AI demokratizuje přístup k informacím. Může přinést vědeckou revoluci"/>
<h4>Na jak dlouhou dobu dopředu umíme odhadnout vývoj umělé inteligence?</h4>
To je pro mě osobně velmi zajímavá otázka – extrémně mě totiž zajímá předvídání budoucnosti a speciálně schopností systémů AI. Beru totiž velmi vážně možná rizika umělé inteligence a ta právě úzce souvisí s předvídáním jejích schopností. Existují pravidelné turnaje, kde se schází odborníci a predikují budoucí vývoj. Jedním z těchto predikovaných výsledků je třeba úspěšnost umělé inteligence v řešení matematického testu. Ještě loni v létě forecasteři odhadovali, že se současného skóre dosáhne až v roce 2025. Takže ani skuteční znalci oboru nedokázali odhadnout vývoj na pouhý rok dopředu. 
<h4>Dokážeme odhadnout, jak inteligence změní pracovní trh? Bude to další nástroj, který rozšíří naše schopnosti, nebo nás bude spíše nahrazovat?</h4>
Myslím, že to bude kombinace. Není žádnou novinkou, že nové technologie nahrazují některé profese, jen nyní se to děje extrémně rychle. Dlouho jsme si mysleli, že stroje nejdříve nahradí manuální práci, ale vývoj poslední doby ukazuje, že to bude spíše naopak. Tedy že dříve budou nahrazeny „modernější“ obory, kde je klíčová interakce s počítačem.
Dnes již umělá inteligence v řadě případů nahradila třeba překladatele, což demokratizuje přístup k informacím. Například moje babička se tak pomocí online překladačů dostává k informacím ze světa. A právě tuto demokratizaci přístupu k informacím nebo zlevnění a zpřístupnění nejrůznějších analýz například v medicíně nebo technologiích vnímám velmi pozitivně a můžeme z toho jako společnost velmi profitovat. 
<h4>Jaká jsou podle vás největší rizika umělé inteligence?</h4>
Hlavním rizikem je to, že stavíme systém, který potenciálně může být chytřejší než my. Právě inteligence je totiž naší hlavní výhodou a důvodem, proč v současném světě máme převahu, ačkoliv jsou například lvi nebo gorily mnohem silnější než my lidé. 
Často zaznívá, že člověk může využít umělou inteligenci k něčemu špatnému, ale to není to hlavní riziko. To by pak byl pouze další nástroj v řadě takových, jako jsou atomové bomby nebo další zbraně a technologie. U umělé inteligence poprvé vyvíjíme nástroj, který může být autonomní, mnohem chytřejší a efektivnější. Může nás překvapit a můžeme ztratit schopnost ji ovládat. 
Opět musíme myslet na to, že umělá inteligence se učí zcela jinak než člověk. Když například člověku řekneme přines mi čaj, tak automaticky ví, že u toho nemá polít koberec a že se má vyhnout dítěti, které si hraje na zemi. Počítač toto všechno musíme naučit. S rostoucím počtem vstupních dat je to naštěstí stále menší problém, ale nevíme a neumíme kontrolovat, zda při učení něco neopomínáme. 
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Universitas_AI_demokratizuje_pristup_k_informacim_Muze_prinest_vedeckou_revoluci_3_6247a6335f/Universitas:-AI-demokratizuje-pristup-k-informacim.-Muze-prinest-vedeckou-revoluci_3.jpg" alt="Universitas: AI demokratizuje přístup k informacím. Může přinést vědeckou revoluci"/>
<h4>Zmiňujete vstupní data. Lze bránit stereotypům ve výstupech, například aby „director“ nebyl při automatickém překladu ve většině případů muž-ředitel, protože to byla častější varianta ve vstupních datech?</h4>
To je obrovský problém. Umělá inteligence takto odhaluje všechny stereotypy, které ve společnosti máme. Ale podobně jako lidský překladatel dokáže z kontextu odhadnout, kdy máme na mysli ženu a kdy muže, pokročilejší systémy budou s těmito možnostmi pracovat a umět je rozpoznat. Zabývá se tím naštěstí docela velké množství lidí.
<h4>Jaký je naopak potenciál umělé inteligence?</h4>
Za mě je to automatizace a analyzování velkého množství dat, což může přinést obrovské benefity pro celé lidstvo. Doposud byl veškerý pokrok závislý na schopnostech jednotlivců či maximálně skupin lidí. Umělá inteligence již nyní v některých aspektech, jako je například šíře dat, na kterých se učila, převyšuje schopnosti lidského mozku. Brzy tak může přijít skutečná revoluce ve vědě a inovacích. Pomocí technologií můžeme vyřešit řadu problémů či zabránit katastrofám. Například již dnes bychom pravděpodobně dokázali odklonit asteroid, který by mohl ohrozit Zemi. 
Každý rozvoj technologií má samozřejmě i negativní stránku. Průmyslová revoluce výrazně zlepšila naši životní úroveň, vedla k poklesu extrémní chudoby a k objevu léčby řady nemocí, zároveň ale výrazně přispěla ke klimatické změně, se kterou se nyní potýkáme. Při aplikaci nových technologií je potřeba volit obezřetný přístup, dobře nastavit pravidla, brát v potaz možná rizika a aktivně se jim snažit předcházet. Myslet na to, aby nedocházelo ke koncentrování moci nebo jinému znevýhodňování. Pokrok ale zastavit nejde. 
<h4>Slovo pokrok dobře vystihuje i vaši dosavadní kariéru. Máte neuvěřitelný rozhled, řadu netradičních zkušeností, loni jste se dostal do seznamu Forbes 30 pod 30. Za studiem do zahraničí jste zamířil již po maturitě na gymnáziu v Táboře. Co vás k tomu tehdy přimělo či inspirovalo?</h4>
Už od konce základní školy jsem vnímal, že bych chtěl dělat vědu a že špičková věda se dělá v zahraničí. Takže jsem se začal učit anglicky a zjišťovat informace. Nechával jsem si například každý rok posílat z Cambridge katalog studijních programů, abych věděl, jak probíhá přijímací řízení, na co se připravit. Pocházím z malé vesnice o pěti stech obyvatelích, takže to nebylo úplně běžné a vyžadovalo to mnoho mého aktivního zapojení. 
Důležité také bylo, že jsem se účastnil řady olympiád a <a href="https://www.soc.cz/">středoškolské odborné činnosti</a>, díky čemuž jsem potkával více lidí s podobnými ambicemi nebo dokonce již se zkušeností se studiem v zahraničí. To vnímám jako zásadní, proto se to nyní snažím vracet. Jsem mentorem v Yoda Mentorship, lektoruji na letní akademii Discover nebo jsem organizoval fyzikální a astronomické olympiády. Dává mi to obrovský smysl. 
<h4>Po studiu černých děr a teoretické fyziky na Cambridge jste se rozhodl pro doktorát v oboru umělé inteligence na Stanfordu. Co vás přimělo k takto neobvyklé změně oboru?</h4>
Na Cambridge se mi velmi líbilo – bylo to velmi intelektuální prostředí a uměl jsem si tam představit i další kariéru. Měl jsem dokonce nabídku pokračovat na doktorát ve skupině, ve které v té době ještě pracoval Stephen Hawking. Postupně jsem si ale uvědomil, že mě zajímají problémy, které teoretická fyzika neumí vyřešit. Že bych chtěl dělat vědu, která má větší přesah do praxe. V té době (rok 2016 – pozn. red.) porazil program AlphaGo tehdejšího šampiona ve hře go, což se podle odhadů mělo stát až o dekády později. Došlo mi, že v hlubokých neuronových sítích je jedinečný potenciál a že toho chci být součástí. A tak jsem se rozhodl vykročit do neznáma a přijmout největší intelektuální výzvu svého dosavadního života – doučit se umělou inteligenci, abych mohl pokračovat doktorským studiem na Stanfordu, kde se krom samotných znalostí velmi dbá i na jejich využití v praxi. 
<h4>I proto jste mezi magistrem a doktorátem strávil rok v Google Brain, výzkumném oddělení Google zaměřeném na AI. Jaké to bylo?</h4>
Byla to pro mě extrémně transformativní zkušenost a jsem rád, že jsem prošel osmi koly pohovorů, mohl se zapojit do jejich ročního programu a být součástí velmi kvalitních výzkumů. Během toho roku jsem pracoval na pěti různých projektech od zpracování přirozeného jazyka až po rozpoznávání obrázků. Tyto zkušenosti pak hodně ovlivnily i mé další směřování. 
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Universitas_AI_demokratizuje_pristup_k_informacim_Muze_prinest_vedeckou_revoluci_4_52a8807238/Universitas:-AI-demokratizuje-pristup-k-informacim.-Muze-prinest-vedeckou-revoluci_4.jpg" alt="Universitas: AI demokratizuje přístup k informacím. Může přinést vědeckou revoluci"/>
<blockquote>
Stanislav Fort BA (Hons), MSci, MS, Ph.D.
</blockquote>
<blockquote>
Po gymnázium v Táboře zamířil na Cambridge, kde se věnoval teoretické fyzice a výzkumu černých děr. Před několika měsíci dokončil doktorát na Stanfordu v oboru umělé inteligence. Podílel se na řadě výzkumných projektů zaměřených na vývoj a využití AI například v Google Brain či startupu Anthropic. Do srpna letošního roku byl ředitelem vývoje a výzkumu velkých jazykových modelů ve startupu stability AI. Jako dobrovolník mentoruje a spoluorganizuje olympiády pro mladé. Ve volném čase rád běhá (i maratony), chodí po horách a s manželkou cestuje po světě. Společně s manželkou teď také používají příjmení Fort (bez háčku).
</blockquote>

AI demokratizuje přístup k informacím. Může přinést vědeckou revoluci

Přinášíme program konference i s připomenutím, že se stále ještě můžete do 11. 11. 2023 na konferenci registrovat.
Konference Science Communication 2023 se uskuteční v Praze ve čtvrtek 23. listopadu 2023 od 9:00 do 17:00. Letošní ročník nazvaný „Dobrá komunikace začíná zevnitř“ nabídne pohled odborníků, kteří jsou zodpovědní za komunikaci vědecko-výzkumných institucí i těch, kteří jim s komunikací pomáhají jako externí spolupracovníci.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Konference_Science_Communication_2023_jiz_v_listopadu_7c2f5f9987/Vedavyzkum.cz:-Konference-Science-Communication-2023-jiz-v-listopadu.jpg" alt="Vědavýzkum.cz: Konference Science Communication 2023 již v listopadu"/>
Barbora Fričová již více než sedm let vede oddělení komunikace jednoho z největších ústavů Akademie věd České republiky - <a href="https://lcms.cz/companies/62">Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR</a>. Ve svém příspěvku přiblíží šíři agendy, kterou má komunikační oddělení na starosti a jeho hlavní cíle. Představí komunikační kanály a pravomoci mezi vědci, vedením ústavu a komunikačním oddělením a přiblíží, jak se na oddělení dozvídají o vědeckých i nevědeckých novinkách, a které výstupy dále a jak komunikují.
Druhým hostem bude tiskový mluvčí <a href="https://lcms.cz/companies/12">Masarykovy univerzity</a> Radim Sajbot, který shrne, co obnáší role tiskového mluvčího ve chvíli, kdy je vystaven nepředvídatelné situaci. Zaměří se například na krizovou komunikaci, její interní komunikační kanály a konkrétní situace, které kdy řešil, a také na chvíle, kdy média potřebují rychlé vyjádření odborníka ke konkrétnímu tématu.
Jan Císař z komunikační agentury Strateggo, která se specializuje na spolupráci s univerzitami a výzkumnými institucemi, se zaměří na konkrétní otázky, na které by se měli ptát marketéři vědců a vědci marketérů předtím, než se pustí do ostré komunikace.
Součástí programu bude také panelová diskuse nazvaná Jak motivovat vědce ke spolupráci?, ve které se k hostům konference přidá ještě socioložka Nina Fárová z Univerzity Hradec Králové a Národního kontaktního centra –⁠ gender a věda. V rámci diskuse se mluvčí zaměří například na to, co jsou hlavní překážky, kvůli kterým vědci nekomunikují svůj výzkum a jak jim je pomoci překonat nebo kde je hranice mezi vyjádřením soukromé osoby a zaměstnance instituce. Diskuse se dotkne také toho, jak řešit situace, kdy veřejné vyjádření vědce není v souladu s hodnotami instituce nebo vědeckým konsensem.
Příspěvky také přednesou Petr Celtka z Ústavu experimentální medicíny <a href="https://lcms.cz/companies/10">AV ČR</a>, který přiblíží témata HR Award a přístupnosti webových stránek pro osoby s handicapem a Iveta Hovorková z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně, která představí konkrétní způsoby, kterými pomáhají vědcům v komunikaci. Tatiana Witkowska a Jacek Sztolcman z Varšavské univerzity přiblíží, jak ve spolupráci s vědci každý rok živě komentují vyhlášení laureátů Nobelových cen.
<blockquote>
Více informací ke konferenci včetně <a href="https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSc07vtVpW_ov8gH_w2_1mMhubAmd27FdRCCY4RVEuAZDgj3_w/viewform">registračního formuláře</a> (registrace je možná do 11.11.2023) a časového harmonogramu najdete na webových stránkách <a href="https://www.komunikacevedy.cz/">komunikacevedy.cz</a>. 
</blockquote>

Konference Science Communication 2023 již v listopadu

V týdnu od 13. listopadu na Vás čekají v oblasti atomové a molekulové spektroskopie a spektrometrie následující webináře.
<blockquote>
<h4><a href="https://www.icpms.cz/webinars">👉 DETAILY A REGISTRACE V SEKCI WEBINÁŘE</a></h4>
</blockquote>
<h5>1. Wiley Analytical Science/ZEISS Research Microscopy Solutions: AI-powered X-ray Microscope Reconstruction Technologies for Gamechanging Capabilities in Battery and Fuel Cell Research</h5>
<ul>
<li>Út, 14.11.2023, 08:00 (CET)</li>
<li><a href="https://icpms.cz/webinar/3171">Registrace</a></li>
</ul>
Jak může 3D rentgenová mikroskopie ve spojení s rekonstrukčními technologiemi založenými na umělé inteligenci pomoci překonat tyto výzvy při zobrazování a simulaci procesů v bateriích a palivových článcích.
<h5>2. Wiley Analytical Science/TESCAN: From Lab to Market: Accelerating Next Generation Battery Development with Plasma FIB-SEM and TOF-SIMS Workflows</h5>
<ul>
<li>Út, 14.11.2023, 17:00 (CEST)</li>
<li><a href="https://icpms.cz/webinar/3176">Registrace</a></li>
</ul>
Úloha rastrovacího elektronového mikroskopu vybaveného fokusovaným iontovým svazkem (FIB-SEM) v jedinečné kombinaci s kompaktním hmotnostním spektrometrem sekundárních iontů s dobou letu (ToF-SIMS).
<h5>3. Agilent Technologies: Determination of Arsenic Species in Accordance with US FDA EAM 4.10 and 4.11 by HPLC-ICP-MS Methods</h5>
<ul>
<li>Út, 14.11.2023, 21:30 (CEST)</li>
<li><a href="https://icpms.cz/webinar/3201">Registrace</a></li>
</ul>
Tento webinář se bude zabývat nejnovějším vývojem metodiky speciace arsenu se zaměřením na robustní, validované metody stanovení arsenu v aplikacích pro bezpečnost potravin.
<h5>4. Bruker Daltonics: From Manufacturing to Recycling: Benefits and Use Cases of XRF along the Battery Values Chain</h5>
<ul>
<li>St, 15.11.2023, 09:00 (CEST)</li>
<li><a href="https://icpms.cz/webinar/3131">Registrace</a></li>
</ul>
Jak pracovat s našimi spektrometry a poskytuje cenné tipy a triky.
<h5>5. Mestrelab Research: Advanced NMR Strategies for Pharmaceutical Molecule Characterization and Structure Analysis</h5>
<ul>
<li>St, 15.11.2023, 17:30 (CET)</li>
<li><a href="https://icpms.cz/webinar/3181">Registrace</a></li>
</ul>
Měření anizotropních dat RDC pro stereochemickou charakterizaci molekul. Kombinace metodiky CASE-3D a DFT pro strukturní analýzu API AMGEN. StereoFitter - NMR stereochemická analýza.
<h5>6. Agilent Technologies: Bright Path for Portable Infrared Spectroscopy Devices – From Safeguarding Foods to Disease Diagnosis for Point-Of-Care</h5>
<ul>
<li>St, 15.11.2023, 20:00 (CEST)</li>
<li><a href="https://icpms.cz/webinar/3128">Registrace</a></li>
</ul>
Technologie infračervené spektroskopie poskytuje jedinečné informace o molekulárním složení vzorků, které umožňují rychlý a účinný dohled nad potravinami, detekci kontaminantů a diagnostiku nemocí.

Webináře LabRulezICPMS týden 46/2023

Maximální produktivita a robustnost při ICP-MS analýze vzorků se složitou matricí s využitím pokročilého systému diskrétního vzorkování – Agilent ISIS 3

Způsob odběru vzorků pro stanovení stopových kovů v podzemních i povrchových vodách, ve výluhu, nebo v procesních a odpadních vodách je klíčovým procesem této analýzy. Uvedený ALS EnviroMail přináší základní informace a důvody správného způsobu odběru vzorků, ale také technické pokyny pro konzervaci a odběr vzorků pro analýzu celkových a rozpustných kovů.
<blockquote>
<a href="https://icpms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/em_3_vzorkovani_kovu_cz_38e2126643/em_3_vzorkovani-kovu_cz.pdf">PDF EnviroMail™ č.3 ke stažení</a>
</blockquote>
<h3>Vzorkovnice a jejich konzervace</h3>
Prvním důležitým aspektem analýzy stopových kovů je kvalita vzorkovací nádoby, která zajišťuje maximální integritu dat získaných v laboratoři. Vzorkovnice pro analýzu kovů, které jsou používané společností ALS, jsou vyrobeny z vysoce kvalitního plastu (HDPE: High-Density PolyEthylen). U těchto vzorkovnic bylo prokázáno, že materiál použitý pro jejich výrobu nemá vliv na analýzu stopových prvků. Vzorkovnice jsou předem naplněny/fixovány kyselinou dusičnou, a takto jsou laboratořemi ALS dodávány klientům ke vzorkování.
<blockquote>
Pozn.: dříve používaný postup vyplachování vzorkovnic odebíraným vzorkem již není vyžadován, došlo by tak i k nechtěnému vypláchnutí fixačního roztoku kyseliny dusičné.
</blockquote>
Konzervační roztok kyseliny dusičné se přidává do vzorkovnic z důvodu zajištění stability vzorku, kdy její přítomnost zabrání nechtěnému srážení kovů, adsorpci kovů na stěny vzorkovací lahvičky, a/nebo jakémukoliv jinému koloidnímu materiálu nebo sedimentu, které jsou součástí odebíraného vzorku. Fixace tak pomáhá udržovat původní koncentraci kovů ve vzorku v průběhu jeho transportu do laboratoří.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/ALS_Czech_Republic_Duvody_a_zpusob_spravneho_vzorkovani_vody_pred_stanovenim_kovu_2_faaa9e1eb6/ALS-Czech-Republic-Duvody-a-zpusob-spravneho-vzorkovani-vody-pred-stanovenim-kovu-2.jpg" alt="ALS Czech Republic: Fixovaná 60mL HDPE vzorkovnice a sada filtru a stříkačky."/>
<h3>Filtrace vzorku v místě odběru je nejlepší způsob</h3>
Analýzu kovů ve vzorcích vod je možné rozdělit na základní analýzu celkového množství stopových kovů nebo analýzu rozpuštěných kovů. Rozpuštěné kovy ve vodě existují ve složitých rovnováhách, které jsou snadno ovlivnitelné mnoha fyzikálně-chemickými faktory, jako jsou pH, teplota nebo rovnováha redoxních podmínek. I malá změna těchto podmínek může vyvolat srážení, ko-precipitaci kovů, sorpci nebo rozpouštění částic. Výsledné koncentrace kovů tak mohou získat významnou pozitivní nebo negativní odchylku od správného výsledku.
Nejvíce bývají ovlivněny výsledky podzemních vod, kde přístup vzduchu (kyslíku) může nežádoucí reakce vyvolat. Bylo prokázáno, že okamžitá filtrace vzorků vod v místě odběru (field filtration) významně stabilizuje chování kovů. Filtrace tak zamezí nežádoucím reakcím, kterými jsou ovlivněny především prvky železa, arsenu, olova, kadmia a celkový výsledek rozpuštěných kovů. V některých případech mohou ztráty dosahovat až 100 %. Na druhou stranu, filtrace v místě odběru zabraňuje také nežádoucímu uvolnění kovů ze zaneseného sedimentu, který by mohl významně navýšit koncentraci přítomných kovů.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/ALS_Czech_Republic_Duvody_a_zpusob_spravneho_vzorkovani_vody_pred_stanovenim_kovu_6ba64ed12c/ALS-Czech-Republic-Duvody-a-zpusob-spravneho-vzorkovani-vody-pred-stanovenim-kovu.jpg" alt="ALS Czech Republic: Důvody a způsob správného vzorkování vody před stanovením kovů"/>
<h3>Ideální postup odběru vzorků</h3>
Společnost ALS doporučuje a dodává stejnou vzorkovací nádobu pro stanovení celkových i rozpuštěných kovů.
<h4>Stanovení celkového obsahu kovů</h4>
Odběr vzorků přímo do fixovaných 60 ml HDPE vzorkovnic s kyselinou dusičnou, filtrace vzorku u tohoto typu analýzy NENÍ provedena.
<h4>Stanovení rozpuštěných kovů</h4>
Doporučený postup je filtrace odebraných vzorků v terénu přímo do fixovaných 60mL HDPE vzorkovnic. Vzorkovnici je nutné popsat nebo opatřit štítkem, že vzorek byl již filtrován.
<blockquote>
Pozn.: pro analýzu rozpuštěných kovů existuje také možnost odběru nefiltrovaného vzorku do nefixované nádoby. Filtrace i fixace jsou následně provedeny v laboratoři, ale výsledky mohou být ovlivněny výše popsaným způsobem.
</blockquote>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/ALS_Czech_Republic_Duvody_a_zpusob_spravneho_vzorkovani_vody_pred_stanovenim_kovu_0_aa9a082f50/ALS-Czech-Republic-Duvody-a-zpusob-spravneho-vzorkovani-vody-pred-stanovenim-kovu-0.jpg" alt="ALS Czech Republic: Grafické znázornění vzorkování vod před analýzou stopových kovů."/>
<h3>Výhody zavedení malých 60ml-HDPE fixovaných vzorkovnic</h3>
<ul>
<li>Pro filtraci 50-60 ml vody obvykle stačí pouze jedna sada filtru a stříkačky, vzorek je tedy homogenně zpracován a snižuje se riziko falešně pozitivních nebo negativních výsledků.
</li>
<li>Menší množství vody, které se v smíchá s kyselinou dusičnou obsaženou ve vzorkovnici nevytváří riziko exotermní reakce, díky menšímu množství ředěné kyseliny.
</li>
<li>Rychlejší proces odběru vzorků v terénu, zlepšení efektivity a snížení času potřebného na odběr a filtraci vzorků.
</li>
<li>Malé lahvičky o objemu 60 ml jsou zvláště výhodné pro odběr vzorků s nízkým průtokem šetřící dobu vzorkování.
</li>
</ul>
<blockquote>
💡 Pouze správný postup vzorkování zabezpečuje kvalitu analytických výsledků.
</blockquote>
<blockquote>
💡 Velmi důležité je použití fixovaných ALS vzorkovnic a filtrace vzorků vody přímo na místě odběru.
</blockquote>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/ALS_Czech_Republic_Pro_vice_INFO_kontaktujte_nase_odborniky_fe5c754e47/ALS-Czech-Republic-Pro-vice-INFO-kontaktujte-nase-odborniky.jpg" alt="ALS Czech Republic: Pro více INFO kontaktujte naše odborníky"/>

EnviroMail™ 03/Evropa: Důvody a způsob správného vzorkování vody před stanovením kovů

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Článek

Laboratoře

Různé

Produkt

Video

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

Celostátní webový portál a elektronický časopis Universitas o vědě, vzdělávání, výzkumu a vysokém školství je společným projektem 22 českých veřejných vysokých škol.

Universitas

Cílem portálu Vědavýzkum.cz je uveřejňovat relevantní, přehledné a aktuální informace o výzkumu, vývoji a inovacích a navazujících oblastech (ochrana duševního vlastnictví, transfer technologií a znalostí, komercializace, spolupráce s aplikační sférou atd.) pro nejširší cílovou skupinu.

Vědavýzkum.cz

Základním posláním společnosti ALS je pomáhat našim klientům se kvalifikovaně a informovaně rozhodovat tím, že poskytuje spolehlivá, konzistentní a reprodukovatelná laboratorní data. Zaručujeme spolehlivé výsledky, krátké dodací lhůty, nepřetržitý provoz, odbornou podporu a odběry vzorků.

ALS Czech Republic

Je autorizovaným distributorem společnosti Agilent Technologies pro Českou republiku v oblastech chromatografie (GC, HPLC, UHPLC, kapilární elektroforéza) a hmotnostní spektrometrie (GC/MS, LC/MS, CE/MS), disolučních aparátů, molekulární (UV-Vis, UV-Vis-NIR, fluorescence, FTIR analyzátory a mikroskopy) a atomové spektroskopie (ICP-OES, ICP-MS, AAS), a v neposlední řadě také v oblasti molekulární biologie a genomiky (analýza nukleových kyselin a proteinů, microarray skenery a skla, PCR & RT-PCR, qPCR, řešení pro NGS, reagencie pro mutagenezi a klonování, sondy FISH a další).

Altium International

Vše ze světa analytické chemie na jednom místě. Propojujeme lidi při řešení jejich problémů. U nás naleznete všechny potřebné informace snadno, rychle a přehledně. Přestaňte hledat a začněte nacházet.

LabRulez

Naším posláním je šířit informace o produktech firmy Shimadzu v oblasti instrumentálních analytických přístrojů, přístrojů pro testování materiálů a speciálních přístrojů pro life science, jejich prodej a následně - instalace, zaškolení, záruční a pozáruční servis, ověřování a validace a aplikační podpora.

ICPMS novinky typu článek - strana 107

Konference Science Communication 2023 již v listopadu

EnviroMail™ 03/Evropa: Důvody a způsob správného vzorkování vody před stanovením kovů

AI demokratizuje přístup k informacím. Může přinést vědeckou revoluci

Maximální produktivita a robustnost při ICP-MS analýze vzorků se složitou matricí s využitím pokročilého systému diskrétního vzorkování – Agilent ISIS 3

Webináře LabRulezICPMS týden 46/2023

Nový zákon má ambici zlepšit pracovní podmínky pro vědce i spolupráci vědy a byznysu

Automatická příprava vzorků mikroplastů (Shimadzu MAP-100)

Expert: Umělá inteligence nám časem pomůže s peer review

Rychlý mikrovlnný rozklad s PreeKem M6

Nejbližší akce

Odběry vzorků 2026

78. sjezd chemiků

Kurz ICP-OES "Od vzorku k výsledku"

Webináře

Automated Elemental Analysis of Lithium Brines by ICP-OES

Get hooked on automated buffer exchange with Lil’ Tuna

Now You See It! Rapid Sample Analysis with 100 MHz Benchtop NMR