<p><strong>Dnes slavíme Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který byl vyhlášen Organizací spojených národů v prosinci 2015. Svátek tak upozorňuje na nezaměnitelnou a významnou roli žen a dívek, které kromě skvělých výsledků přinášejí do vědy neocenitelný ženský pohled a element.</strong></p>
<blockquote>
<p><a href="https://lcms.cz/article/1052"><strong>Tento příspěvek navazuje na 35 rozhovorů s našimi vědkyněmi chemičkami z roku 2011.</strong></a></p>
</blockquote>
<h4>1. <a href="https://lcms.cz/article/1701"><strong>UPCE On Air: Ing. Michaela Chocholoušková, Ph.D. (FChT)</strong></a></h4>
<p>Jaký je život vědce? Je těžké se dostat do týmu profesora Michala Holčapka? Co lze zažít na stáži v Singapuru? A umí se vědci i bavit? Poslechněte si další díl podcastu UPCE On air.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Univerzita_Pardubice_UPCE_On_Air_Ing_Michaela_Chocholouskova_Ph_D_Fakulta_Chemicko_technologicka_c719833346/Univerzita-Pardubice-UPCE-On-Air-Ing.-Michaela-Chocholouskova-Ph.D.-Fakulta-Chemicko-technologicka.jpg" alt="Univerzita Pardubice/UPCE On Air: Ing. Michaela Chocholoušková, Ph.D., Fakulta Chemicko-technologická"/></p>
<h4>2. <a href="https://lcms.cz/article/1042"><strong>Kateřina Maštovská držitelkou ceny Harvey W. Wiley 2021</strong></a></h4>
<p>Ing. Kateřina Maštovská, Ph.D je již druhou oceněnou z VŠCHT Praha, v roce 2016 se jeho držitelkou stala také prof. Jana Hajšlová.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/VSCHT_Katerina_Mastovska_drzitelkou_ceny_Harvey_W_Wiley_2021_cacbff4f2a/VSCHT-Katerina-Mastovska-drzitelkou-ceny-Harvey-W.-Wiley-2021.jpg" alt="VSCHT: Kateřina Maštovská držitelkou ceny Harvey W. Wiley 2021"/></p>
<h4>3. <a href="https://lcms.cz/article/1059"><strong>Naplno se do vědy pouštím až teď</strong></a></h4>
<p>Vědkyní, která získala podporu pro založení své vědecké skupiny, je Mgr. et Mgr. Pavla Perlíková, Ph.D., se svým projektem Development of actin-targeting compounds with anti-metastatic effect.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vysoka_skola_chemicko_technologicka_v_Praze_SPIN_Naplno_se_do_vedy_poustim_az_ted_5a6dac6094/Vysoka-skola-chemicko-technologicka-v-Praze-SPIN-Naplno-se-do-vedy-poustim-az-ted.jpg" alt="Vysoká škola chemicko-technologická v Praze/SPIN: Naplno se do vědy pouštím až teď"/></p>
<h4>4. <a href="https://lcms.cz/article/1558"><strong>Bádá na Katedře biologických a biochemických věd, soutěží v USA</strong></a></h4>
<p>Pod odborným vedením prof. Romana Kanďára se studentka z gymnázia v Litomyšli propracovala až do mezinárodní soutěže v USA, zabývala se GC-FID stanovením mastných kyselin v mléce.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UPCE_Bada_na_Katedre_biologickych_a_biochemickych_ved_soutezi_v_USA_d9e1e6d225/UPCE-Bada-na-Katedre-biologickych-a-biochemickych-ved-soutezi-v-USA.jpg" alt="UPCE: Bádá na Katedře biologických a biochemických věd, soutěží v USA"/></p>
<h4>5. <a href="https://lcms.cz/article/1062"><strong>Květa Stejskalová - Jaroslav Heyrovský: Cesta k Nobelově ceně přes padající kapky rtuti</strong></a></h4>
<p>Záznam tematického večera na téma „Jaroslav Heyrovský: Cesta k Nobelově ceně přes padající kapky rtuti“, který uspořádal Spolek Praha–Cáchy/Aachen a British Council v sále Nostického paláce v roce 2019.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/L_Lion_TV_Kveta_Stejskalova_Jaroslav_Heyrovsky_Cesta_k_Nobelove_cene_pres_padajici_kapky_rtuti_56c37d1641/LLionTV-Kveta-Stejskalova-Jaroslav-Heyrovsky-Cesta-k-Nobelove-cene-pres-padajici-kapky-rtuti.jpg" alt="LLionTV: Květa Stejskalová - Jaroslav Heyrovský: Cesta k Nobelově ceně přes padající kapky rtuti"/></p>
<h4>6. <a href="https://lcms.cz/article/977"><strong>Jak jsem přišla na to, že se chci a mohu živit komunikací vědy</strong></a></h4>
<p>Díky Fulbrightovu stipendiu jsem měla možnost strávit akademický rok 2018/2019 na Northwestern University v Chicagu a mnoho jsem se tu naučila i o komunikaci a popularizaci vědy.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Universitas_Pavla_Hubalkova_2_6c5c82be1f/Universitas-Pavla-Hubalkova-2.jpg" alt="Universitas/Pavla Hubálková: Jak jsem přišla na to, že se chci a mohu živit komunikací vědy"/></p>
<h4>7. <a href="https://lcms.cz/article/1842"><strong>Děti se učí už tak složitou chemii slovy, kterým nerozumí</strong></a></h4>
<p>Martina Tóthová z PedF UK zkoumala, jak si vedou středoškoláci při práci s periodickou soustavou prvků. Mimo jiné použila také metodu sledování pohybu očí, eye-tracking, vyšla v Journal of Chemical Education.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_Vladimir_Sigut_Martina_Tothova_2_340005ac22/Forum-Vladimir-Sigut-Martina-Tothova-2.jpg" alt="Forum/Vladimír Šigut:Martina Tóthová: Děti se učí už tak složitou chemii slovy, kterým nerozumí"/></p>
<h4>8. <a href="https://lcms.cz/article/1440"><strong>Naši absolventi umí řešit problémy kreativním způsobem</strong></a></h4>
<p>Docentka Petra Lipovová patří mezi pedagogy, kteří mají ve studentských anketách nejlepší ohodnocení za srozumitelnost výuky, komunikativnost a vstřícnost.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/VSCHT_Praha_docentka_Petra_Lipovova_e88c71adbe/VSCHT-Praha-docentka-Petra-Lipovova.jpg" alt="VŠCHT Praha: docentka Petra Lipovová"/></p>
<h4>9. <a href="https://lcms.cz/article/1132"><strong>Nejlepší zbraň proti virům? Očkování</strong></a></h4>
<p>Jako uznávaná a zkušená viroložka se Ruth Tachezy nyní nutně musí zabývat virem SARS-CoV-2. Dosud se věnovala jinému zabijáku – papilomaviru. </p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vesmir_Lubos_Wisniewski_UK_RN_Dr_Ruth_Tachezy_Ph_D_3_29443054de/Vesmir-Lubos-Wisniewski-(UK)-RNDr.-Ruth-Tachezy-Ph.D.-3.jpg" alt="Vesmír/Luboš Wišniewski (UK): RNDr. Ruth Tachezy, Ph.D."/></p>
<h3><strong>Výběr starších rozhovorů s vědkyněmi z oblasti analytické chemie</strong></h3>
<h4>10. <a href="https://lcms.cz/article/350"><strong>prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc.</strong></a></h4>
<p>„Prožila jsem s vědou neobyčejný život.“ </p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/application::article.article/Prof.-Jana-Hajslova.jpg" alt="Vysoká škola chemicko-technologická v Praze/Michal Ureš: HLEDÁNÍ DYNAMICKÉ ROVNOVÁHY tři generace výzkumnic na VŠCHT Praha"/></p>
<h4>11. <a href="https://lcms.cz/article/251"><strong>Jana Klánová: Šla jsem na to obráceně: Napřed děti, až pak věda</strong></a></h4>
<p>V loňském roce RECETOX pod vedením Jany Klánové uzavřel pětileté období udržitelnosti, v mezičase už ale získal další projekty z operačních programů nebo velké evropské projekty.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/article/MMagazin-Jana-Klanova.jpg" alt="Masarykova univerzita, Helena Brunnerová, Magazín M, CC-BY: Po narození dcer jsem skoro devět let dělala něco úplně jiného, svěřila se Jana Klánová"/></p>
<h4>12. <a href="https://lcms.cz/article/147"><strong>prof. Ing. Gabriela Basařová, DrSc.</strong></a></h4>
<p>„Pivovarští, to je jedna rodina“</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/94be23518f844feeaf4e35214d70e357/vscht-basarova.jpg" alt="VŠCHT Praha: Prof. Gabriela Basařová"/></p>
<h4>13. <a href="https://lcms.cz/article/123"><strong>Laureát Ceny Neuron pro mladé vědce za rok 2014 - Jana Roithová</strong></a></h4>
<p>Zkoumá reakce organických prvků s katalyzátory. Její poznatky jednou umožní například úsporu energie, nebo vývoj nových postupů při výrobě léků.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/f0dee79821cb429a803cfcb6ff7c5df2/You-tube-Roithova.png" alt="Nadační fond Neuron: Jana Roithová – laureátka Ceny Neuron pro mladé vědce 2014 za obor chemie"/></p>
<h4>14. <a href="https://lcms.cz/article/284"><strong>Jana Hajšlová: Bez elánu a sebevědomí úspěchu nedosáhnete</strong></a></h4>
<p>„Když míří studenti na nějakou soutěž, vždycky jim říkám — jedete tam vyhrát,“ usmívá se ve vzácné chvíli, kdy nikdo neklepe na její dveře, nevolá nebo ji neshání e-mailem. Rozhovor s prof. Janou Hajšlovou. </p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/article/VSCHT-prof.-Hajslova-3.jpg" alt="VŠCHT Praha: prof. Jana Hajšlová"/></p>
<h4>15. <a href="https://lcms.cz/article/383"><strong>doc. Ing. Milena Stránská (Zachariášová), Ph.D.</strong></a></h4>
<p>„Snažím se o to, aby se v mém výzkumu odrážela realita.“</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/application::article.article/Doc.-Ing.-Milena-Stranska-(Zachariasova)-Ph.D..jpg" alt="Vysoká škola chemicko-technologická v Praze/Michal Ureš: HLEDÁNÍ DYNAMICKÉ ROVNOVÁHY tři generace výzkumnic na VŠCHT Praha"/></p>
<h4>16. <a href="https://lcms.cz/article/910"><strong>Jana Klánová: Najít nejlepší lidi, vytvořit jim podmínky a jít jim z cesty</strong></a></h4>
<p>Jana Klánová vystudovala na PřF MU Matematiku a chemii a doktorát získala z Environmentální chemie. Od roku 2001 pracuje v centru RECETOX, které od roku 2013 vede.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Recetox_Cena_rektora_pro_Janu_Klanovou_cb2363ee8a/Recetox-Cena-rektora-pro-Janu-Klanovou.jpg" alt="RECETOX: Najít nejlepší lidi, vytvořit jim podmínky a jít jim z cesty"/></p>
<h4>17. <a href="https://lcms.cz/article/490"><strong>Ing. Monika Tomaniová, Ph.D.</strong></a></h4>
<p>„V potravinách je budoucnost, každý musí jíst.“</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/application::article.article/Ing.-Monika-Tomaniova-Ph.D..jpg" alt="Vysoká škola chemicko-technologická v Praze/Michal Ureš: HLEDÁNÍ DYNAMICKÉ ROVNOVÁHY tři generace výzkumnic na VŠCHT Praha"/></p>
<h4>18. <a href="https://lcms.cz/article/801"><strong>Zita Salajková o laserové spektroskopii, čerstvém ocenění výzkumu v Kjótu i dopadu koronaviru na její doktorské studium</strong></a></h4>
<p>Ačkoliv se letošní konference LIBS2020 přesunula z japonského Kjóta do virtuálního prostředí, i tak se povedlo v rámci programu ocenit výzkumníky z různých částí světa. Mezi nimi byla i Zita Salajková.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Zita_Salajkova_Studentka_Zita_Salajkova_v_italske_Matere_kde_by_se_mel_uskutecnit_dalsi_rocnik_konference_LIBS_982a0cc8b0/CEITEC-Zita-Salajkova-Studentka-Zita-Salajkova-v-italske-Matere-kde-by-se-mel-uskutecnit-dalsi-rocnik-konference-LIBS..jpg" alt="CEITEC/Zita Salajková: Studentka Zita Salajková v italské Mateře, kde by se měl uskutečnit další ročník konference LIBS"/></p>
<h4>19. <a href="https://lcms.cz/article/860"><strong>Vědátor s Petrou Švecovou: Nanotechnologie v české kotlině</strong></a></h4>
<p>Jejím revírem je analytická chemie a elektroforéza, v zásadě ale lze říct, že &quot;zkoumá nanočástice&quot;. Petra Švecová prozradila, co to znamená, a jak je na tom české studium nanočástic ve srovnání se světem.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Univerzita_Palackeho_v_Olomouci_Vojtech_Duda_Vedator_s_Petrou_Svecovou_Nanotechnologie_v_ceske_kotline_50fab5b399/Univerzita-Palackeho-v-Olomouci-Vojtech-Duda-Vedator-s-Petrou-Svecovou-Nanotechnologie-v-ceske-kotline.jpg" alt="Univerzita Palackého v Olomouci/Vojtěch Duda: Vědátor s Petrou Švecovou: Nanotechnologie v české kotlině"/></p>
<h4>20. <a href="https://lcms.cz/article/30"><strong>Jana Roithová: Základní výzkum je krásná detektivka</strong></a></h4>
<p>Profesorka chemie Jana Roithová už podruhé získala pro svůj výzkum elitní ERC grant. Evropská výzkumná rada její bádání v oblasti hmotnostní spektrometrie podpořila 43 miliony korun. </p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/d7c7610ffd9746f19d9410f9bb42cfbc/Universitas-roithova_21_R4A6096-1106x553-2649517663.jpg" alt="Universitas: Daniel Hamerník: Chemička Jana Roithová jako jediná Češka získala dvakrát prestižní ERC grant."/></p>
<h4>21. <a href="https://lcms.cz/article/41"><strong>Den s vědcem: Chemička potravin Hajšlová si nekontroluje každé sousto a na trzích moc nenakupuje</strong></a></h4>
<p>Jejím hlavním profesním zaměřením je chemie potravin, které se věnuje celou svou kariéru. Jaký je běžný den profesorky na pražské Vysoké škole chemicko-technologické?</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/0b5bd180839546d18d2afec3bb551ca6/Foto-Jana-Hajslova-Cesky-rozhlas-02958270.jpeg" alt="Český rozhlas/Marián Vojtek: Profesorka Jana Hajšlová"/></p>


Ženy a dívky v chemii a analytické chemii

<p><strong>Ústav chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s Českou společností chemickou a Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. pořádal pod záštitou vedoucího Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně 9.  února 2022 již 25. ročník soutěže o nejlepší studentskou vědeckou práci v oboru analytická chemie: O cenu Karla Štulíka 2022.</strong></p>
<p>Odbornou záštitu převzal <strong>prof. RNDr. Jiří Barek, CSc.</strong> z <strong>Katedry analytické chemie <a href="https://lcms.cz/companies/16">Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy</a></strong>.</p>
<p>Soutěž byla určena všem studentům bakalářského a magisterského studia studujícím na českých a slovenských vysokých školách.</p>
<p>První tři vítězná místa byly odměněny finanční částkou.</p>
<p>Vzhledem k současné situaci soutěž proběhla <strong>hybridní formou</strong>, bylo tedy možné zúčastnit se soutěže jak <strong>osobně</strong>, tak <strong>online</strong>.</p>
<p>Všem moc děkujeme za účast.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/MENDELU_Ustav_chemie_a_biochemie_O_cenu_Karla_Stulika_2022_5_e601146360/MENDELU-Ustav-chemie-a-biochemie-O-cenu-Karla-Stulika-2022-5.jpg" alt="MENDELU/Ústav chemie a biochemie: O cenu Karla Štulíka 2022"/></p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/MENDELU_Ustav_chemie_a_biochemie_O_cenu_Karla_Stulika_2022_4_5b2a5c60b6/MENDELU-Ustav-chemie-a-biochemie-O-cenu-Karla-Stulika-2022-4.jpg" alt="MENDELU/Ústav chemie a biochemie: O cenu Karla Štulíka 2022"/></p>
<h3><strong>Organizační tým</strong></h3>
<ul>
<li>prof. RNDr. Vojtěch Adam. Ph.D.</li>
<li>doc. Mgr. Markéta Vaculovičová, Ph.D.</li>
<li>RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D.</li>
<li>Bc. Veronika Pavlačková</li>
</ul>
<h3><strong>Složení komise</strong></h3>
<ul>
<li>prof. RNDr. Přemysl Lubal, Ph.D. – předseda</li>
<li>prof. RNDr. Jiří Barek, CSc.</li>
<li>Ing. Radmila Řápková </li>
<li>RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D.</li>
<li>doc. Ing. Katarína Hroboňová, Ph.D.  </li>
<li>doc. RNDr. Dr. David Sýkora</li>
</ul>
<h3><strong>Program soutěže</strong></h3>
<h5>8:30 – 9:00 <strong>Registrace účastníků / Přihlašování do systému</strong></h5>
<h5>9:00 – 9:20 <strong>Zahájení soutěže a představení poroty</strong></h5>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/MENDELU_Ustav_chemie_a_biochemie_O_cenu_Karla_Stulika_2022_3_7198fd370b/MENDELU-Ustav-chemie-a-biochemie-O-cenu-Karla-Stulika-2022-3.jpg" alt="MENDELU/Ústav chemie a biochemie: O cenu Karla Štulíka 2022"/></p>
<h5>9:20 – 9:40 <strong>Bc. Birgusová Eliška: Elektrochemická detekce jablečno mléčné fermentace</strong></h5>
<ul>
<li>Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně, 2. NMgr.</li>
</ul>
<h5>9:40 – 10:00 <strong>Bc. Adam Březina: Aplikace transesterifikační <a href="https://gcms.cz/library?search=derivatization">derivatizační reakce pro GC-MS</a> analýzy</strong></h5>
<ul>
<li>Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, 1. NMgr.</li>
</ul>
<h5>10:00 – 10:20 <strong>Bc. Kristína Čišovská: Optimalizácia podmienok extrakcie kumarínu zo škorice a potravinových výrobkov použitím extrakcie podporenej ultrazvukom</strong></h5>
<ul>
<li>Fakulta chemickej a potravinárskej technológie, Slovenská technická univerzita v Bratislave, 2. NMgr.</li>
</ul>
<h5>10:20 – 10:40 <strong>Jakub Harvalík: Studium využitelnosti koloidních roztoků Au a Ag nanočástic pro povrchem zesílenou Ramanovou spektroskopii krevní plazmy</strong></h5>
<ul>
<li>Fakulta chemicko-inženýrská, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, 3. Bc.</li>
</ul>
<h5>10:40 – 11:00 <strong>Bc. Kateřina Hrůzová: Nové možnosti <a href="https://lcms.cz/library?instrumentationItems=39">dvourozměrné kapalinové chromatografie</a></strong></h5>
<ul>
<li>Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, 2. NMgr.</li>
</ul>
<h5>11:00 – 11:20 <strong>Zolboo Chimedregzen: Voltametrické stanovení léčiva nitrofurantoinu pomocí stříbrné pevné elektrody</strong></h5>
<ul>
<li>Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, 4. Bc</li>
</ul>
<h5>11:20 – 11:40 <strong>Bc. Monika Koktavá: Analýza lipidů pomocí MOLI MS v kombinaci s off-line ozonizací</strong></h5>
<ul>
<li>Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, 1. NMgr.</li>
</ul>
<h5>11:40 – 12:00 <strong>Bc. Adéla Koryťáková: Vliv podkladového materiálu a přídavku komplexačního činidla na galvanickou přípravu SERS-aktivních vrstev a spektra riboflavinu</strong></h5>
<ul>
<li>Fakulta chemicko-inženýrská, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, 2. NMgr.</li>
</ul>
<h5>12:00 – 13:00 <strong>Přestávka na oběd</strong></h5>
<h5>13:00 – 13:20 <strong>Bc. Magdaléna Labíková: Chirální separace biologicky aktivních aminů v <a href="https://lcms.cz/library?instrumentationItems=27">kapalinové chromatografii</a></strong></h5>
<ul>
<li>Fakulta chemické technologie, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, 2. NMgr</li>
</ul>
<h5>13:20 – 13:40 <strong>Bc. Eliška Macháčová: Detekce proteinových biomarkerů pomocí lateral flow testů s foton-upkonverzními nanočásticemi</strong></h5>
<ul>
<li>Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, 2. NMgr.</li>
</ul>
<h5>13:40 – 14:00 <strong>Bc. Aneta Myšková: Analýza syntetických lipidovaných analogů peptidu CART</strong></h5>
<ul>
<li>Fakulta chemicko-inženýrská, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, 2. NMgr.</li>
</ul>
<h5>14:00 – 14:20 <strong>Bc. Andrea Orgoníková: Analýza a charakterizace lypozomů pomocí <a href="https://lcms.cz/library?instrumentationItems=45">kapilární elektroforézy</a></strong></h5>
<ul>
<li>Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, 2. NMgr.</li>
</ul>
<h5>14:20 – 14:40 <strong>Bc. Lenka Pavlíková: Detekce glykovaného hemoglobinu pomocí <a href="https://lcms.cz/library?instrumentationItems=45&amp;search=Fluorescence">kapilární elektroforézy s fluorescenční detekcí</a></strong></h5>
<ul>
<li>Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně, 1. NMgr.</li>
</ul>
<h5>14:40 – 15:00 <strong>Bc. Michaela Pejzlová: Studium vlivu modifikace borem dopované diamantové elektrody na elektrochemické chování vybraných neurotransmiterů</strong></h5>
<ul>
<li>Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, 1. NMgr.</li>
</ul>
<h5>15:00 – 15:20 <strong>Bc. Barbora Šimková: Vývoj účinnej metódy extrakcie dexpantenolu zo vzoriek opaľovacích mliek</strong></h5>
<ul>
<li>Fakulta chemickej a potravinárskej technológie, Slovenská technická univerzita v Bratislave, 2. NMgr.</li>
</ul>
<h5>15:20 – 16:00 <strong>Zasedání poroty, Prezentace firmy Metrohm ČR</strong></h5>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/MENDELU_Ustav_chemie_a_biochemie_O_cenu_Karla_Stulika_2022_1_0e44c02f23/MENDELU-Ustav-chemie-a-biochemie-O-cenu-Karla-Stulika-2022-1.jpg" alt="MENDELU/Ústav chemie a biochemie: O cenu Karla Štulíka 2022"/></p>
<h5>od 16:30 <strong>Vyhlášení výsledků</strong></h5>
<h5><strong>Raut</strong></h5>
<blockquote>
<h3><strong>Kdo byl Karel Štulík?</strong></h3>
</blockquote>
<blockquote>
<p>Prof. Ing. Karel Štulík, DrSc. byl dlouholetý pracovník Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a jedna z jejích nejvýznamnějších osobností v jejím polistopadovém období.</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p>Prof. Štulík se narodil 13. února 1941 v Kolíně. Své mládí strávil v Kouřimi, kde oba jeho rodiče učili na základní škole. V roce 1963 absolvoval s vyznamenáním Fakultu technické a jaderné fyziky ČVUT v Praze, specializaci Fyzikální a jaderná chemie. Vědeckou hodnost CSc. v oboru analytické chemie získal v roce 1967 na Polarografickém ústavu ČSAV a hodnost DrSc. v roce 1990 na Univerzitě Karlově v Praze.</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p>Od roku 1967, s přerušením v letech 1968-69, byl zaměstnancem fakulty, nejprve jako vědecký pracovník, od r. 1990 jako docent analytické chemie. Profesorem analytické chemie byl jmenován v roce 1991. Od 1.3.1990 do konce února 1997 byl vedoucím katedry analytické chemie, v letech 1997-2003 byl děkanem fakulty, v letech 1992-2000 působil jako předseda Grantové agentury České republiky a od 1.9.2003 do konce února 2006 opět vedl katedru analytické chemie. V letech 1968 a 1969 působil pedagogicky na University of Strathclyde, Glasgow, v letech 1988 a 1989 jako hostující profesor na Univerzitě v Padově.</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p>Hlavními předměty jeho odborného zájmu byla elektroanalytická chemie, vysokoúčinné separace, sensory, aplikace moderních analytických metod na složky životního prostředí, biologii a lékařství a některé obecné otázky analytické chemie.</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p>Publikoval více než 300 vědeckých prací, většinou v mezinárodních časopisech, 5 monografií v češtině, angličtině, ruštině a čínštině (biamperometrické titrace, iontově selektivní elektrody, elektrochemická rozpouštěcí analýza, elektrochemická detekce v proudících kapalinách), skripta a učebnice analytické chemie jak pro vysokoškoláky, tak středoškoláky. Aktivně se účastnil více než 100 vědeckých setkání a přednesl více než 30 vyžádaných přednášek v Evropě, USA, Japonsku a Číně. Podílel se na organizaci řady mezinárodních konferencí. Byl školitelem více než 60 diplomantů a 30 doktorandů.</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p>Byl členem řady vědeckých rad a edičních rad několika mezinárodních časopisů v oboru analytické chemie, členem Učené společnosti ČR, zakládajícím členem Inženýrské Akademie ČR, Fellow of Royal Society of Chemistry, Velká Británie. Byl mimořádně aktivním zástupcem české chemické komunity v orgánech IUPAC, FECS a UNESCO. Obdržel řadu ocenění, jak v akademické, tak praktické sféře. Více než 20 let aktivně působil v hlavním výboru České společnosti chemické a v její odborné skupině analytické chemie.</p>
</blockquote>
<h3><strong>Sponzoři soutěže</strong></h3>
<ul>
<li>ANALYTIKA, spol. s r.o.</li>
<li>Skalar s r.o.</li>
<li>HELAGO-CZ s. r. o.</li>
<li>MERCK, s. r. o.</li>
<li>NICOLET CZ, s. r. o.</li>
<li><a href="https://lcms.cz/companies/50"><strong>WATERS</strong></a></li>
<li>METROHM ČR, s. r. o.</li>
<li><a href="https://lcms.cz/companies/7"><strong>Spektroskopická společnost Jana Marka Marci, o.s.</strong></a></li>
</ul>
<h3><strong>Partneři soutěže</strong></h3>
<ul>
<li>Česká společnost chemická</li>
<li><a href="https://lcms.cz/companies/16"><strong>Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova</strong></a></li>
<li><a href="https://lcms.cz/companies/17"><strong>Univerzita Palackého v Olomouci</strong></a></li>
<li><a href="https://lcms.cz/companies/11"><strong>Vysoká škola chemicko-technologická v Praze</strong></a></li>
<li><a href="https://lcms.cz/companies/12"><strong>Masarykova Univerzita Brno</strong></a></li>
<li>Mendelova Univerzita v Brně</li>
<li>Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, UK</li>
<li><a href="https://lcms.cz/companies/15"><strong>Univerzita Pardubice</strong></a></li>
<li>Ostravská univerzita</li>
<li>Slovenská technická univerzita v Bratislave</li>
</ul>


O cenu Karla Štulíka 2022

Ochrana prostředí se bez chemie dělat nedá

<p><strong>Podcasty v posledních letech nabírají na popularitě. Mohou vám zpříjemnit pracovní den, procházku v přírodě nebo nedělní úklid.</strong></p>
<p>Podcasty jsou tu s námi na různých platformách už nějaký ten pátek. Vzrůstající popularitě tohoto formátu, kdy si stačí na mobilu či počítači zapnout zvukovou nahrávku, která se může věnovat nejrůznějším tématům, si všimli i české vysoké školy, Akademie věd, média, ale i další subjekty. Řada z nich se proto rozhodla, že by mohly tento oblíbený formát využít také k <strong>přiblížení vědeckých témat veřejnosti</strong>.</p>
<p>Své podcasty například realizuje <strong>Akademie věd ČR</strong>. Její podcastová série s názvem <a href="https://ceskepodcasty.cz/podcasty/veda-na-dosah"><strong>Věda na dosah</strong></a> funguje už od jara 2020. Podcast zahrnuje <strong>rozhovory a reportáže s vědci a vědkyněmi AV ČR</strong> a zrodil se z původního konceptu vzniklého v začátcích pandemie covidu-19 pod značkou Věda na doma. </p>
<p>Pozadu nezůstalo ani břežanské pracoviště Fyzikálního ústavu AV ČR, <strong>ELI Beamlines</strong>. Jejich podcast je <strong>povídáním s vědci nejen o vědě</strong>. Epizody si můžete pustit například <a href="https://www.eli-beams.eu/cs/o-eli-beamlines/podcast/"><strong>zde</strong></a>.</p>
<p>Vědecké příběhy do formy podcastů zpracovává také <strong>Nadační fond Neuron</strong>. Podcast <a href="https://ceskepodcasty.cz/podcasty/neuron-stories"><strong>Neuron Stories</strong></a> poodhalí různé příběhy objevů mladých českých vědců. Jak se rodí objev, jaká hudba přitom hraje do sluchátek nebo jak vypadá běžný den našich nejlepších vědců? Nejen na tyto otázky odpoví tento <strong>podcast</strong>.</p>
<p>Pokud vás zajímají <strong>podcasty zaměřené na oblast technických oborů, inovací či průmyslu</strong>, tak těch je hned několik. Například <strong>VUT v Brně</strong> má podcast <a href="https://www.vut.cz/podcast"><strong>Technicky vzato</strong></a>. Proč se rozložitelná láhev v lese nerozpadne? Vezmou nám roboti práci? Co dýcháme ve městech? Na tyto a další otázky vám jasně a srozumitelně odpoví v podcastu. Vědci, studenti a absolventi z Vysokého učení technického v Brně mluví jednoduše a poutavě o tématech, která se stále více stávají součástí lidských životů, přesto zůstávají pro svou odbornost zahalena nejasnostmi. Podcastem provází Tereza Kadrnožková z tiskového oddělení VUT, dříve vědecká redaktorka Českého rozhlasu.</p>
<p>Svůj <a href="https://www.ncp40.cz/podcast"><strong>Inovacast</strong></a> z oblasti inovací, technologií a průmyslu má také <strong>Národní centrum průmyslu 4.0.</strong> V minulých epizodách byly tématem například privátní 5G sítě, umělá inteligence nebo transfer technologií.</p>
<p>K tomuto typu podcastů můžeme zařadit také pořad <a href="https://komoraplus.cz/2022/01/31/startuje-elektron-novy-vedecky-podcast-portalu-komora-plus/"><strong>Elektron</strong></a> od <strong>Hospodářské komory</strong>. V něm každý poslední den v měsíci nahlédneme pod ruce českých vědců, kteří už teď připravují svět budoucnosti.</p>
<p>Kdybyste si chtěli poslechnout něco zajímavého také z oblasti <strong>humanitních věd</strong>, je tu pro vás podcast <a href="https://ceskepodcasty.cz/podcasty/balast"><strong>Balast</strong></a>. Ten pochází z dílny <strong>Filozofické fakulty Univerzity Karlovy</strong> a klade si za cíl <strong>popularizovat oblast humanitních věd</strong>.</p>
<p>Humanitně zaměřeným podcastem je také pořad <a href="https://anchor.fm/pokafi"><strong>PoKaFi</strong></a>. Ten zpracovává katedra filosofie a religionistiky Teologické fakulty Jihočeské univerzity a rozebírá <strong>důležitá témata z pohledu filosofie a různých náboženství</strong>.</p>
<p>Za poslech jistě stojí i <a href="https://soundcloud.com/scienceslammuni"><strong>Science slam MUNI</strong></a>, který zpracovává (jak název napovídá) <strong>Masarykova unvierzita</strong>. Podcast má nemalý cíl - <strong>předávat nadšení pro vědu a výzkum</strong>. Do studia si k mikrofonu zve profesionální vědce, se kterými se moderátor Petr Holík baví o tom, co zkoumají, co je na tom baví, proč je jejich výzkum důležitý a jaké má dopady na společnost. To vše srozumitelně a otevřeně.</p>
<p>Pokud se zajímáte o problematiku otevřené vědy, tak by vám určitě neměl uniknout <a href="https://openscience.cuni.cz/OSCI-146.html"><strong>Open Science Podcast</strong></a>. Jeho tvůrci se prostřednictvím rozhovorů snaží získat názory a odpovědi na otázky týkající se různých aspektů open science. Podcast je určen doktorandům, vědcům, studentům, akademikům, ale i široké veřejnosti. Jednoduše všem, kteří se open science zabývají a chtějí o ní přemýšlet. </p>
<p>Svůj <a href="https://www.sciencecafe.cz/zaznamy/audio/"><strong>podcast</strong></a> má také oblíbené <strong>Science Café</strong>, cyklus neformálních diskusních večerů mezi vědci a zájemci o vědu z řad široké veřejnosti, nebo <strong>Noc vědců</strong>. Ta se ve svém <a href="https://ceskepodcasty.cz/podcasty/noc-vedcu"><strong>podcastu</strong></a> snaží také srozumitelnou formou přibližovat různá vědecká témata.</p>
<p>Už asi víte, že celou řadu podcastů nabízí <strong>Český rozhlas</strong>. Ten nabízí také pořad <a href="https://plus.rozhlas.cz/veda-plus-8568676"><strong>Věda Plus</strong></a>, který <strong>každý den přináší nové vzrušující vědecké objevy</strong>. Vydejte se na průzkum všech světů naší Země a někdy i ještě dál.</p>
<p>Na závěr vám dáme trochu „odlehčený“ tip na <a href="https://ceskepodcasty.cz/podcasty/vedator"><strong>podcast Vědátor</strong></a>. Ten zahrnuje <strong>vědecké novinky okořeněné humorem</strong>.</p>
<h3><strong>Vědecké podcasty na jednom místě!</strong></h3>
<p>Protože jsou podcasty o vědě, výzkumu, vývoji a inovacích roztříštěny na různých platformách, rozhodli jsme, že bychom je rádi shromáždili na jednom místě. Plánujeme proto založit novou rubriku <strong>Podcasty</strong>, ve které se budeme snažit shromažďovat všechny relevantní podcasty, které si u nás budete moci rovnou také pustit.</p>
<p><strong>Pokud byste chtěli, aby u nás byl i váš podcast, ozvěte se, prosím, na adresu redakce@vedavyzkum.cz</strong></p>


Podcasty věnované vědě, výzkumu a inovacím

<p><strong>Vědci zatím přesně nevědí, co mohou mikroplasty v organismech napáchat, ale je jisté, že až jich bude příliš mnoho, způsobí problémy. Pomoci má projekt SOPLAS z programu Horizon 2020 ITN Marie Curie, na němž se podílí 14 špičkových pracovišť z celé Evropy.</strong></p>
<p>Projekt potrvá do roku 2024. „Je to velký komplexní projekt zaměřený na zevrubný výzkum chování mikroplastů v zemědělských půdách. Projekt řeší doktorandi a hlavní zajímavé výsledky se očekávají díky propojení doktorandů z různých světových univerzit a oborů,“ říká Tomáš Dostál z Katedry hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulty stavební ČVUT, který vede český tým. </p>
<blockquote>
<h4><a href="https://gcms.cz/articles?search=mikroplasty"><strong>Přehled příspěvků na téma kontaminace a analýzy mikroplastů v životním prostředí a jejich vlivu na zdraví</strong></a></h4>
</blockquote>
<h5><strong>Proč nás má zajímat, že máme mikroplasty v půdě?</strong></h5>
<p>Protože mikroplasty jsou cizorodý materiál, který v prostředí nemá co dělat. Zatímco biodegradabilní materiály v půdě vydrží zhruba dva roky a pak se rozloží za pomoci organismů na přírodě vlastní chemické složky, u plastů tomu tak není. Tam vlivem chemických a fyzikálních procesů dochází ke změnám vlastností, především ke křehnutí, a plast se mechanicky rozpadá na menší a menší částečky. Nakonec skončí u velikosti v řádu jednotek až stovek mikrometrů, pro lidské oko je neviditelný, a tedy pro člověka zdánlivě neexistující. Tyto částečky pak v půdě zůstávají až stovky let, z hlediska délky lidského života tedy v podstatě navěky. U mimořádně malých částic, které mají jednotky mikrometrů, je už prokázáno, že se shromažďují v biomase polních plodin, například v pšenici, bramborách, kukuřici a tak dále.</p>
<blockquote>
<h4><strong>doc. dr. Ing. Tomáš Dostál (55 let)</strong></h4>
</blockquote>
<blockquote>
<ul>
<li>Vystudoval obor Vodní hospodářství a vodní stavby na stavební fakultě ČVUT, tamtéž udělal PhD. i habilitaci.</li>
<li>Nyní učí hlavně encyklopedické předměty týkající se inženýrství životního prostředí – například globalizace, retence krajiny či vývoj krajiny. Ze specializovaných předmětů pak hlavně ochranu a organizaci povodí.</li>
<li>Působí jako vedoucí katedry a předseda oborové rady oboru Inženýrství životního prostředí doktorského studia.</li>
<li>Za ČVUT koordinuje účast ve třech Horizon 2020 projektech zaměřených na retenci povodí, ochranu půdy a pohyb mikroplastů. Kromě toho se snaží pracovat i na dalších národních projektech zaměřených na výzkum eroze či zadržení vody v krajině a další témata.</li>
<li>Jeho týmu se povedlo začlenit do špičkových mezinárodních konsorcií a uspět v řešení velkých mezinárodních projektů, jako jsou Interreg, kde ukončil dva projekty, a zejména HORIZON 2020, kde je aktuálně zapojen ve třech projektech.</li>
<li>Žije v Praze, je ženatý a má dvě dospělé dcery.</li>
<li>Kromě vědy rád lyžuje, jezdí na kole, běhá a chodí po horách. Rád čte o historii a také tancuje.</li>
</ul>
</blockquote>
<h5><strong>Řekl jste, že pro člověka jsou mikroplasty zdánlivě neexistující, protože je nevidíme. Mají tedy nějaký vliv na naše životy a zdraví?</strong></h5>
<p>Vědci na celém světě nyní podrobně zkoumají průchod a případně akumulaci těchto částic v tělech vyšších organismů. Jak přesně mikroplasty na naše tělo působí nebo nepůsobí, není otázka na nás – náš tým sestává z hydrologů, pedologů a krajinných inženýrů. Zabýváme se identifikací a chováním mikroplastů v půdě a zejména v zemědělské krajině. Pro nás je to materiál, který je v přírodě v podstatě věčný, který se do ní dostává výhradně naší činností, a nemá v ní tedy co dělat. Zájem o toto téma vyvolali přírodovědci, lékaři a ekologové, kteří mikroplasty v prostředí za nebezpečné pro organismy, a tedy i lidi, považují.</p>
<h5><strong>Jak velké množství mikroplastů se tedy v půdě nachází?</strong></h5>
<p>My jsme především hydrologové a pedologové, s problematikou mikroplastů víceméně začínáme. Nicméně podle údajů publikovaných našimi zahraničními kolegy lze v intenzivně zemědělsky využívaných půdách najít až jednotky tisíc mikroplastových částic na jeden kilogram půdy. </p>
<h5><strong>Už víme, jak se mikroplasty do půdy a dalších prostředí dostávají?</strong></h5>
<p>Nejpokročilejší je výzkum v oblasti mikroplastů v souvislosti s vodním prostředím. Sem se mikroplasty dostávají jednak praním a běžným otěrem syntetických textilií o lidské tělo a dále pak jako technologické přísady do běžných průmyslově vyráběných produktů. Například se uvádí, že jedna dávka zubní pasty, tedy pasta na jedno vyčištění zubů, obsahuje zhruba čtyři tisíce průmyslově přidávaných mikroplastových částic. Významným zdrojem mikroplastů do prostředí je tedy jednak rozpad plastového odpadu a zbytků, který zůstává v přírodě, a jednak to, co přichází přímo z našich životů, například čistírenské kaly nebo komposty. </p>
<h5><strong>Ale na pole se přeci kaly a komposty z domácností obvykle nedostávají.</strong></h5>
<p>Pro zemědělské půdy jsou zdrojem mikroplastů zbytky plastových fólií používaných pro balíky senáže, zbytky sítí z balíků sena nebo slámy, otěr pneumatik od zemědělských strojů, i když to nejsou klasické plasty jako polyetylen nebo polyvinylchlorid známý jako PVC. A dále je to takzvaný plastový mulč, což jsou plastové fólie, které se používají v intenzivním pěstování speciálních plodin, například zeleniny nebo raných brambor. </p>
<h5><strong>Kde kromě půdy můžeme mikroplasty najít?</strong></h5>
<p>V podstatě všude – ve vodě, v atmosféře, i akumulované v biomase rostlin i živočichů. </p>
<h5><strong>Co se stane, pokud mikroplasty v půdě vůbec nebudeme řešit?</strong></h5>
<p>Bude jich přibývat, a to velmi rychle. Pokud nepůsobí problémy dnes, může to nastat později, až jich bude skutečně hodně. Mikroplasty z vody teoreticky lze odfiltrovat. Z ovzduší taky, ale z půdy je dostat nelze.</p>
<blockquote>
<h4><strong>Mikroplasty a lidské zdraví</strong></h4>
</blockquote>
<blockquote>
<p>Prozatím neexistuje žádný výzkum, který by přímo zkoumal účinky mikroplastů na lidský organismus. Všechny dostupné studie zkoumají jednotlivé lidské buňky nebo tkáně ve spojitosti s množstvím mikroplastů nebo laboratorní zvířata. Výzkum brzdí fakt, že na světě téměř neexistuje místo a lidé, kteří by již neměli mikroplasty ve svých tělech. Časopis Nature zveřejnil <strong>výzkum</strong> environmentálního výzkumníka Dunzhua Lia z Trinity College v Dublinu, ze kterého vyplývá, že pokud rodiče připravují kojeneckou výživu tak, že ji protřepou v horké vodě v plastové láhvi, jejich dítě může spolknout více než jeden milion mikroplastických částic každý den. Vědci odhadují, že v nejhorších případech člověk ročně přijme množství mikroplastů odpovídající hmotnosti kreditní karty. Mikroplasty se dokonce našly i ve stolici novorozeňat, <strong>jak zjistil</strong> americko-čínský tým vědců. Šířily se organismem matky, prošly placentou a dostaly se do plodu ještě před jeho narozením. </p>
</blockquote>
<h5><strong>Už jste zmínil bioplasty, tedy biodegradabilní plasty různého složení, které mají špatnou pověst, protože se v půdě rozpadnou na mikročástečky a půdu kontaminují. Co taková bioplastová igelitka pohozená v lese udělá s půdou ve svém okolí?</strong></h5>
<p>V projektu SOPLAS toto řeší týmy ze Švýcarského federálního technologického institutu a z Univerzity v Bonnu. Podle jejich zjištění existují biodegradabilní mikroplasty, které se skutečně rozpadají na chemicky přírodní látky a v půdě nezůstávají. Na druhou stranu řada plastů, které výrobci vydávají za biodegradabilní, ve skutečnosti biodegradabilní nejsou a rozpadají se jen na menší, ale fyzikálně rezistentní částečky se stejným chemickým složením. Tedy na mikroplasty. Je velmi důležité uvědomit si, že biodegradabilita není vlastnost materiálu, ale systému. Materiál má schopnost se rozložit, ale musí být splněny podmínky prostředí, které umožní optimální biologickou aktivitu. Musí tam být určitá teplota, přístup kyslíku, určité pH a přítomnost dalších živin. </p>
<h5><strong>A co udělá s okolním prostředím klasická igelitová taška pohozená v lese?</strong></h5>
<p>Bude to ošklivé. Možná zabije nějaké lesní zvíře, pokud ji omylem sežere. Časem se rozpadne na malé částečky, které budou v půdě po stovky let, budou se pohybovat prostředím, možná akumulovat v houbách nebo další vegetaci a tudy i v další biomase, a možná při svém pomalém rozkladu bude ta taška do prostředí uvolňovat nějaké další chemické sloučeniny.  </p>
<h5><strong>A to nikdo netlačí na výrobce plastů, aby jejich výrobky neuvolňovaly mikročástečky do svého okolí?</strong></h5>
<p>Obecně se tlačí na to, aby byly minimálně v Evropské unii zakázány jednorázové plastové výrobky. To bude velké zlepšení, protože spousta jednorázových výrobků a obalů končí jako černý odpad v prostředí. Je tlak, i když zatím ne dostatečný, na využití biodegradabilních plastů v zemědělství, které je největším zdrojem mikroplastů pro půdy. Otázka je v začátcích. A hlavně, nelze ji řešit izolovaně od ostatních.</p>
<h5><strong>Co si pod tím můžeme představit? Že se balíky slámy na polích budou balit do bioplastových sítí?</strong></h5>
<p>Ano, může to tak být. Obecně je a bude tlak na to, aby se maximální možné množství plastů převedlo na biodegradabilní – prostě z toho důvodu, že pokud v krajině zůstane nějaký odpad, nebude tam navěky. Kromě toho plasty pak nebude nutné separovat a spalovat, ale bude je možné zpracovávat třeba v kompostech. Zrovna v zemědělské výrobě by to hodně ulehčilo práci a zlepšilo situaci.</p>
<h5><strong>Co může člověk dělat, když nechce přispívat k rozšiřování znečištění mikroplasty?</strong></h5>
<p>Minimalizovat použití plastů ve svém životě. Jsou to běžná doporučení všech ekologických organizací a institucí, pokud hovořím o běžném občanovi a jeho každodenním životě. Například je dobré používat tkaniny z přírodních materiálů a minimalizovat obalový materiál při všem, co kupujeme. Pokud již plasty vyprodukujeme, měli bychom je důsledně třídit a odhazovat jen tam, kam patří. Není od věci sbírat plastové i jiné odpadky v přírodě, mikroplasty se z nich už nebudou uvolňovat do okolí. Ve své profesi bychom se měli starat o to, aby se minimalizovala potřeba plastů na oblasti, kde jsou skutečně nezbytné, a i tam se snažit po použití obaly stáhnout zpět a nenechávat je v prostředí. Výrobci by měli zvážit nutnost používání mikroplastových aditiv do výrobků, i za cenu snížení komfortu pro spotřebitele.  </p>
<p>...</p>


Mikroplasty nelze ignorovat. Přibývají velmi rychle, z půdy už je nedostaneme

<p><strong>Grant je určen na podporu aktivní účasti mladých vědeckých pracovníků a doktorandů na významných mezinárodních konferencích v oblasti analytických separačních metod a hmotnostní spektrometrie.</strong></p>
<h3><strong>V roce 2022 grant SMMS získávají:</strong></h3>
<h4><strong>Ing. Ondřej Peterka, Ph.D., <a href="https://lcms.cz/companies/15">Fakulta chemicko-technologická, UP, Pardubice</a></strong></h4>
<p><strong>Quantitative Analysis of Lipids in Human Plasma Using Derivatization with H5/D5-Benzoyl Chloride and RP-UHPLC/MS</strong></p>
<ul>
<li>(<a href="https://www.imsc2022.com/"><strong>IMSC 2022</strong></a>, Maastricht, Holandsko)</li>
</ul>
<h4><strong>RNDr. Jana Vítků, Ph.D., Endokrinologický ústav, Praha</strong></h4>
<p><strong>Comparison of newly developed and validated LC-MS/MS methods for determination of plasma estrogens for clinical and scientific purposes</strong></p>
<ul>
<li>(<a href="https://hplc2022.org/"><strong>HPLC 2022</strong></a>, San Diego, CA, USA)</li>
</ul>
<p>Srdečně výhercům gratulujeme.</p>
<h3><strong>Co je SMMS grant?</strong></h3>
<p><a href="https://lcms.cz/companies/7"><strong>Spektroskopická společnost Jana Marka Marci</strong></a> (SSJMM) a <strong>Odborná skupina chromatografie a elektroforézy</strong> (OSCHE) České společnosti chemické vyhlašují soutěž o Cestovní grant pro mladé vědecké pracovníky a doktorandy ve věku do 35 let v oblasti <strong>S</strong>eparačních <strong>M</strong>etod a h<strong>M</strong>otnostní <strong>S</strong>pektrometrie (dále „Grant SMMS“) na podporu jejich aktivní účasti na významných mezinárodních konferencích v oblasti <strong>analytických separačních metod</strong> a <strong>hmotnostní spektrometrie</strong>. Cestovní grant je určen na pokrytí nákladů spojených s aktivní účastí uchazeče na konferenci (prezentace přednášky nebo plakátového sdělení).</p>
<h5><strong>Podmínky pro uchazeče:</strong></h5>
<ul>
<li><p>uchazeč musí být <strong>mladší 35 let</strong> v den uzávěrky přihlášek; v případě rodiče, který přerušil profesionální činnost kvůli rodičovské dovolené, lze zvýšit věkovou hranici o 2 roky za každé dítě</p>
</li>
<li><p>adresa hlavního pracoviště uchazeče musí být v <strong>České republice</strong></p>
</li>
<li><p>abstrakt příspěvku se musí týkat <strong>separačních metod</strong> nebo <strong>hmotnostní spektrometrie</strong>.</p>
</li>
</ul>


Výsledky soutěže o Grant SMMS za rok 2022

<p><strong>Podle průzkumu vyvolává mezi vědeckou komunitou smíšené reakce. Výzkumníci si cení prostředků, kritizují ale administrativní stránku projektů a obávají se dostupnosti výzev například i pro vědce z východní Evropy.</strong></p>
<p>Sedmiletý rámcový program na podporu výzkumu, vývoje a inovací, Horizon Europe, má za sebou první rok svého fungování. Server ScienceBusiness proto připravil průzkum, který si vzal za úkol <strong>zhodnotit zkušenosti vědecké komunity</strong> s novým rámcovým programem.</p>
<p>Samotný program má rekordní rozpočet přesahující 95,5 miliardy eur a skládá se ze třech hlavních pilířů. První pilíř primárně financuje <strong>vědecký výzkum</strong>, druhý pilíř se zaměřuje na <strong>podporu spolupráce</strong> a třetí míří specificky na <strong>inovace</strong>. Zástupci Evropské unie přitom při jeho vzniku prohlašovali, že má být otevřenější než jeho předchůdci a že by měl přinášet efektní výstupy a přispět ke zřetelným společenským a technickým dopadům.</p>
<p>Mezi novinky v Horizon Europe tak patří například nový grantový program Evropské inovační rady (EIC), od něhož si Evropská komise slibuje udělat z Evropy atraktivní lokalitu pro velké technologické investory. K dalším novinkám patří dále systém vědeckých misí, které mají řešit vybrané klíčové problémy budoucnosti. Velkou pozornost má Horizon Europe zaměřit i na výzkumníky z východní Evropy, kteří mají obecně v evropských programech menší úspěch než jejich kolegové ze západu. Kromě toho má ale Horizon Europe být jednodušší, účinnější a měl by fungovat ve větším souladu s jinými programy, fondy a aktivitami EU. Průzkum si vzal za cíl prověřit, jak se právě tyto sliby zatím daří plnit.</p>
<p><strong>Posila evropského výzkumu</strong></p>
<p>Prvotní dojmy vědecké komunity jsou podle průzkumu smíšené. Z 260 lidí, kteří odpověděli na dotazy průzkumu, se jich <strong>88 % ztotožňuje s cíli evropského programu</strong>. Dále se 71 % dotázaných domnívá, že nový program obecně posílí evropský výzkum. Ovšem zatím pouze necelá polovina, konkrétně 45 %, je přesvědčena, že program Horizon Europe je zlepšením oproti předcházejícímu programu Horizon 2020.</p>
<p>Podobně smíšené reakce vyvolává otázka mezinárodní spolupráce – 41 % lidí se domnívá, že mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje je díky novému programy jednodušší. S tím ale nesouhlasí skoro 31 % dotázaných. Účastníci výzkumu také oceňují některé nové aspekty programu – chválu si vysloužila zejména nová povinnost výzkumných organizací mít připravené plány genderové rovnosti.</p>
<p>Výrazně větší kritiku sklidila oblast administrativy. Z reakcí účastníků průzkumu se zdá, že největší potíže dělá interpretace zadání nových výzev. Není vždy jasné, co se skrývá pod oním „evropským jazykem“ a na jaké cíle výzvy skutečně směřují. Lidé mají také potíže s tím, které konkrétní dokumenty či formuláře je pro účast v soutěžích třeba dodat. Vědci <strong>kritizují i dlouhé byrokratické pasáže</strong>, které ubírají místo vědeckým návrhům projektů. Jde například o požadované části zaměřené na otevřenou vědu, data management a klimatické dopady. Pokud by těchto pasáží ubylo, zdá se, že vědci jsou jinak s limitem 45 stran na návrh projektu poměrně spokojeni.</p>
<p>Vypadá to ale, že vědecká komunita je na byrokratickou náročnost evropských programů už poměrně zvyklá. Podle výsledků sice administrativní stránku 41 % vědců považuje za náročnou, ale pokud ji měli srovnat s náročností předchozí programu Horizon 2020, přes 46 % dotázaných tvrdí, že jsou srovnatelné. Dalších 35 % se domnívá, že administrativní stránka projektů je v novém programu náročnější, a podle 11 % procent je naopak jednodušší. Jen 4 % dotázaných se domnívá, že administrativa v programu Horizon Europe je jednoduchá.</p>
<h3><strong>Základní doporučení ke zlepšení</strong></h3>
<p>Dalším tématem je otevřenost celého programu. Během uplynulého roku se vyostřil konflikt mezi EU a Švýcarskem, kvůli tomu se vědci, kteří pracují na ERC grantech ve Švýcarsku, pravděpodobně budou muset přesunout do některé z členských zemí EU. Podobně nejistá je také budoucnost ERC grantistů ve Velké Británii.</p>
<p>Další problém jsou i <strong>nerovnosti mezi samotnými členskými zeměmi EU</strong>, zejména v přístupu zemí z východní Evropy k jednotlivým výzvám a programům. To totiž patřilo mezi palčivé problémy předchozího sedmiletého programu. Z něj do zemí takzvané „EU-13“, mezi které patří i Česká republika, putovalo jenom 5,1 % finančních prostředků vyčleněných na výzkumné granty. I proto je v programu Horizon Europe vyčleněno 3,3 miliardy eur na získávání vědeckých partnerů ze střední a východní Evropy. Obtížný start nového programu ale zatím zpomalil i tyto snahy o změnu.</p>
<p>Pochybnosti se objevily i ve výsledcích průzkumu. O tom, že by Horizon Europe dostatečně pomohl zemím EU-13, pochybuje na 38 % dotázaných. Účastníci výzkumu proto doporučovali výrazně lepší pokyny k psaní projektů, což pomohlo i zájemcům, kteří nejsou v evropských výzvách typicky tak úspěšní, a je v těchto zemích díky tomu obecně méně zkušeností s tímto typem projektů.</p>
<p>Z výzkumu vyplynulo několik významných doporučení. První z nich se zaměřuje právě na lepší vysvětlení směřování jednotlivých výzev, lepších pokynů pro účastníky a jasnou definici toho, pro koho je daná výzva skutečně určena. Další doporučení z průzkumu směřuje k zúžení některých výzkumných cílů ve výzvách. Podle sebraných názorů jsou totiž často příliš široké a přehnaně ambiciózní. Není je tak možné realisticky splnit.</p>
<p>Další výzva směřuje k větší transparentnosti jednotlivých soutěží. Účastníci výzkumu tak například navrhli, aby Evropská komise včas publikovala pracovní programy a harmonogramy jednotlivých výzev místo toho, aby nechala mezi lidmi kolovat uniklé, neoficiální informace. To by podle účastníků výzkumu pomohlo k rovnějšímu, informovanější a transparentnějšímu přístupu k jednotlivým výzvám.</p>
<p>Závěry průzkumů také doporučují, aby se Evropská unie, respektive konkrétní zadavatelé, <strong>chovali k zájemcům o účast v grantových výzvách a soutěží ohleduplněji</strong> – a to zejména v oblasti lhůt nebo technických aspektů. Účastníci výzkumu například varovali před tím, aby soutěže byly vyhlašovány na konci června s uzavírkou už v září. Za takových podmínek je totiž pro vědce velmi obtížné navázat potřebná partnerství a připravit přihlášku a vědecký projekt během letních měsíců.</p>
<p>Účastníci výzkumu doporučili, aby hodnotitelé projektů byli alespoň v prvních letech shovívavější k nedostatkům právě v oblasti managementu dat a otevřené vědy. S těmito administrativními aspekty zatím řada vědců a administrativních pracovníků nemá bohaté zkušenosti, a lze tak očekávat určitou míru chyb. S tím souvisí i doporučení, aby hodnotitelé projektů byli ve svých závěrech podrobnější, aby se i neúspěšní žadatelé mohli poučit do dalších soutěžních kol.</p>
<p><strong>Celou zprávu z průzkumu může najít <a href="https://sciencebusiness.net/report/horizon-europe-first-assessment">zde</a></strong></p>


Nová zpráva hodnotí první rok programu Horizon Europe

<p><strong>Psychedelika mají obrovský potenciál: mohou pomáhat při léčbě deprese či závislostí, a nejspíše i dokážou zlepšovat kognitivní funkce mozku. Tým <a href="https://gcms.cz/articles?search=Martin+kuchar">Martina Kuchaře</a> z Laboratoře forenzní analýzy biologicky aktivních látek na <a href="https://gcms.cz/companies/11">VŠCHT</a> se na klinickém výzkumu psychedelik, který se do Česka vrátil po odmlce trvající půl století, výrazně podílí. Mimo to zkoumá i možnosti populárních kanabinoidů či rizika padělané viagry.</strong></p>
<p>V roce 2014 na Moravě sbíral a analyzoval divoce rostoucí konopí. A taky se stal vedoucím Laboratoře forenzní analýzy biologicky aktivních látek na pražské VŠCHT. Martin Kuchař ji vede dodnes a jeho tým neustále rozšiřuje okruh toho, co všechno ho zajímá. Analyzují nové druhy drog, popisují černý trh s léčivy, pro psychiatry z Národního ústavu duševního zdraví syntetizují psychedelika, jejichž terapeutický potenciál společně zkoumají na pacientech a dobrovolnících. </p>
<h5><strong>Jak vstřícná je tuzemská legislativa k výzkumu látek, které klasifikuje jako nelegální?</strong></h5>
<p>Bohužel, stále je tady řada odpůrců, kteří nechápou, že se věnujeme serióznímu výzkumu na světové úrovni. Někteří lidé si myslí, že klinický výzkum psychedelik na dobrovolnících nebo pacientech je něco nepatřičného, že tam někde pokoutně berou drogy. Československo přitom bývalo světovým lídrem ve výzkumu psychedelik, byla by škoda, kdybychom se o to znovu nepokusili.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Universitas_archiv_M_K_Martin_Kuchar_z_Laboratore_forenzni_analyzy_biologicky_aktivnich_latek_na_VSCHT_3031d2c697/Universitas-archiv-M.-K.-Martin-Kuchar-z-Laboratore-forenzni-analyzy-biologicky-aktivnich-latek-na-VSCHT.jpg" alt="Universitas/archiv M. K.: Martin Kuchař z Laboratoře forenzní analýzy biologicky aktivních látek na VŠCHT"/></p>
<blockquote>
<h4><a href="https://gcms.cz/articles?search=Martin+kuchar"><strong>Ing. Martin Kuchař, Ph.D.</strong></a></h4>
</blockquote>
<blockquote>
<ul>
<li>Narodil se v Čáslavi v roce 1980. </li>
<li>Vystudoval obor Organická chemie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. </li>
<li>V roce 2008 získal doktorát na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.</li>
<li>Poté začal pracovat jako odborný poradce v oblasti psychoaktivních látek pro Policii ČR a stal se členem pracovní skupiny Systém včasného varování pro Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti a národním reprezentantem Mezinárodní asociace forenzních toxikologů (TIAFT). </li>
<li>Vzrůstající zájem o tyto látky se pak přelil i do jeho výzkumné činnosti, která vyústila v obhájení habilitační práce na téma nové psychoaktivní látky.</li>
<li>Od roku 2014 vede Laboratoř forenzní analýzy biologicky aktivních látek na Fakultě potravinářské a biochemické technologie VŠCHT v Praze.</li>
</ul>
</blockquote>
<p>Preklinický výzkum se ještě legislativně dělá poměrně snadno, s látkami v laboratoři můžeme na základě povolení MZČR nakládat, omezení ale přichází v klinickém výzkumu a spolupráci s dobrovolníky. Problém nebývá u <strong>THC</strong>, když už tady máme léčebné konopí na předpis, u dalších psychedelických látek to ale je velmi složité – získat všechna povolení trvá i několik let. To by se mělo do budoucna určitě řešit, a to ideálně na mezinárodní úrovni, protože jsme stále vázáni úmluvami OSN ohledně omamných a psychotropních látek. Určitě by stálo za zvážení přeřazení některých látek z kategorie nejpřísněji kontrolovaných do kategorie, která by umožnila využít jejich léčebný potenciál. </p>
<p>Úmluvy mají ze svého principu chránit většinovou společnost – ať už její zdraví, nebo před sekundární kriminalitou spojenou s drogami. V případě psychedelik ale můžu s klidným svědomím říct, že se jich z velké části netýká ani jeden z důvodů. </p>
<h5><strong>Proč?</strong></h5>
<p>Pochopitelně užití psychedelik bez lékařského dozoru nebo zkušeného sittera může být rizikové, ale to už vychází z podstaty účinku psychedelických látek, které vyvolávají změny vnímání, emocionální posun, kdy řada emocí je výrazně zintenzivněna. Aldous Huxley popsal v knize The Doors of Perception psychedelika jako látky, které vyřadí filtrační mechanismus mozku, a dojde tím k expanzi mysli a vnímání. Za rizikový faktor lze označit ztrátu kontroly nad svými myšlenkami, rozpuštění ega a z toho panující pocity strachu a paranoe. Z farmakologického hlediska se jedná o látky, které se vážou na určité typy serotonergních receptorů a jeden z mechanismů účinku je inhibiční vliv těchto látek na talamus. Neurobiologie psychedelických látek je však stále předmětem výzkumu a určitě nás zde čeká řada zajímavých objevů.</p>
<p>Klasická psychedelika také nezpůsobují závislost, ba naopak se dnes úspěšně zkoumá jejich potenciál pro odvykání závislosti na opiátech nebo stimulantech typu kokainu. Jednoznačně se tak jedná o látky, které mají obrovský medicinální potenciál. Pochopitelně si nepředstavujme, že by byly k dostání v trafice. Jejich začlenění do léčebné praxe ale pod tíhou celé řady úspěšných klinických testů představuje další logický krok.</p>
<h5><strong>Odpovídají tomu i posuny v legislativě?</strong></h5>
<p>Ve světě se situace opravdu mění: řada pracovišť především v USA má obrovskou podporu od státu i soukromníků. V Kalifornii už existuje možnost asistované terapie s využitím extáze, psychoterapeuti prochází certifikovaným výcvikem, na jehož základě poté mohou MDMA při terapii využít. To je v Evropě zatím pořád nemyslitelné. </p>
<h5><strong>Na výzkumu psychedelik spolupracujete s Národním ústavem duševního zdraví, jak vypadá rozdělení rolí?</strong></h5>
<p>My nejsme tolik vidět jako psychiatři, kteří komunikují s pacienty, výzkum by bez nás ale nemohl fungovat – připravujeme totiž látky jako takové a máme na starost stanovení různých látek v odebrané krvi pacientů. Dobrovolníkům nebo pacientům se v pravidelných intervalech odebírá krev a my měříme hodnotu aktivních látek v krevní plazmě. Díky tomu můžeme třeba sledovat korelaci s projevy člověka, který plní během intoxikace různé úkoly, nebo se záznamem EEG a magnetické rezonance.</p>
<h5><strong>Dostali jste se tedy s nějakou látkou až do klinického výzkumu?</strong></h5>
<p>Asi nejzajímavější byla několikaletá studie psilocybinu, na které jsme spolupracovali právě s kolegy z Národního ústavu duševního zdraví a finálně také s lidmi z oddělení neurobiologie z Univerzity v Kodani. Práce přinesla <strong>zjištění</strong>, že i jednorázová intoxikace psilocybinem může mít dlouhodobý pozitivní vliv na náladu, vnímavost a osobnost. Vedle řady článků vyhodnocujících data vznikla i monografie pro laickou veřejnost – <em>Fenomén psychedelie</em> od Filipa Tylše.</p>
<p>Od letošního května máme společně další výzkumný projekt, ve kterém porovnáváme ketamin a psilocybin při léčbě farmakorezistentní deprese. Tím myslím pacienty, kteří nereagují na standardní léčbu antidepresivy. Jsme teprve na začátku, teď budeme sbírat pacienty, jsem ale moc rád, že projekt podpořilo Ministerstvo zdravotnictví. Po dlouhé době tady máme psychedelický výzkum, který má podporu z veřejných zdrojů. První zmíněná studie tady v České republice byla první svého druhu od sedmdesátých let.</p>
<h5><strong>Psilocybin jste také využívali ve studii, která zkoumala fenomén mikrodávkování. O co jde a na co jste přišli?</strong></h5>
<p>Mikrodávkování vychází z teorie, podle níž nízké dávky nezpůsobující halucinace stále dokážou posunout vnímání, otevírat mysl. Člověk má mít nové nápady, takže tento přístup je hodně populární třeba v Silicon Valley a mezi manažery, umělci. Naším úkolem byla analýza látek, abychom v týmu věděli, kolik psilocybinu dobrovolníci dostávají. Využívali jsme takzvané magic truffles, zárodky hub, které jsou v Holandsku legální. Tady mimochodem vidíme na jedné straně legislativní anomálii, na druhé straně ukázku, že s legální látkou se dělá výzkum mnohem snáze.</p>
<p>Ve studiích s kontrolní skupinou se <strong>potvrdilo</strong>, že užívání malých dávek opravdu zlepšuje divergentní myšlení. To je způsob uvažování, díky kterému jedinec přichází s novými nápady a způsoby řešení.</p>
<h5><strong>Také se zabýváte něčím, čemu se říká nové psychoaktivní látky. Co to je?</strong></h5>
<p>Tady už se dostáváme z medicinální do forenzní oblasti, kdy zkoumáme, co nového se objevuje na trhu. Zmíněným pojmem se označují látky prodávané často online, o kterých se toho moc neví. Získáváme je z policejních záchytů, od celníků nebo děláme na internetu kontrolní nákupy. Zajímá nás jejich toxikologie, popisujeme jejich účinky, k čemuž využíváme laboratorní potkany ve spolupráci s již zmíněným Národním ústavem duševního zdraví. Na nich třeba vidíme, že se jim zvyšuje teplota kvůli serotoninovému syndromu, což je život ohrožující stav a vzniká třeba kombinací různých antidepresiv a serotonergních látek jako MDMA (extáze). Děláme proto takzvaný risk assessment, zhodnocení rizik, na jehož základě se látky i legislativně regulují.</p>
<h5><strong>Jaké látky to bývají?</strong></h5>
<p>Plejáda je obrovská. Poměrně hodně jde o takzvané syntetické kanabinoidy, látky mimikující účinky THC, jejichž projevy se mohou lišit poměrně dramaticky. Po jejich užití může dojít až ke kómatu nebo úmrtí. Často jde o malé epidemie, kdy se látka objeví v lokalitě, jako bylo Ostravsko v roce 2015. Tam bylo přes dvacet lidí intoxikováno, dva zemřeli. Dostávají se k nám také disociativní anestetika podobná ketaminu. Ten se dnes experimentálně využívá také na léčbu deprese v rámci takzvaného off-label použití, protože schválená registrace počítá s látkou jako čistě anestetickou. Medicinální potenciál teoreticky můžou mít i nelegálně zachycené látky, což my právě zkoumáme.</p>
<p>Také jsme ale schopní syntetizovat naše původní látky, což děláme, a nyní již máme pár želízek v ohni.</p>
<h5><strong>Na to jsem se chtěl zeptat. LSD nebo MDMA (aneb extázi) známe už desítky let, přijdou i další psychedelika, která by byla zvlášť užitečná třeba pro terapii?</strong></h5>
<p>Poslední trend je snaha oddělit – zjednodušeně řečeno – halucinogenní a terapeutické účinky. Benefity totiž nepřináší pouze akutní prožitek tripu. Dochází i k dlouhodobému přemodelování mozku, zlepšení jeho neuroplasticity, což nás zajímá. Zatím k tomu nemáme žádnou studii, ale připravujeme sérii testů, jak prokázat efekt námi vytvořených látek. Cílem je přípravek zlepšující kognitivní funkce, ale nezpůsobující halucinace. To nás teď vědecky zajímá asi úplně nejvíc.</p>
<h5><strong>Zaujal mě taky váš projekt sběrných boxů po klubech. O co jde?</strong></h5>
<p>Jedná se o projekt podpořený Úřadem vlády, který má jak výzkumnou složku, tak i část zvanou <em>harm reduction</em>. Ve světě panují obecně dva přístupy k uživatelům psychoaktivních látek. Podle jednoho je užívání problémem jednotlivce, který když umře na ulici, může si za všechno sám. Já se s tímto názorem neztotožňuji, naopak myslím, že bychom těmto lidem měli pomoci. Když se podíváme konkrétně na taneční scénu plnou mladých lidí, často vysokoškoláků, nemyslím, že by tam měl někdo umírat. Z toho důvodu vznikl projekt cílící na testování substancí, které se na klubové scéně vyskytují.</p>
<p>Jde o anonymizovaný sběr dat, kdy nás zajímá, co se v tomto prostředí vyskytuje. Uživatel odevzdá do sběrného boxu látku včetně vyplněného dotazníku, kde jsou pro nás cenné informace, jestli jde třeba o něco z internetu, nebo od kamaráda. Primárně tedy sbíráme data, sekundárně ale jde také o <em>harm reduction</em>, snižování poškození zdraví, kdy dáváme uživateli na internetu pod specifickým kódem zpětnou vazbu. Nesděluje se přesné složení, aby si u nás dealeři netestovali svou drogu, varujeme ale ve chvíli, kdy objevíme nějakou velmi toxickou látku přímo ohrožující zdraví.</p>
<h5><strong>Zaměřujete se také na černý trh s léčivy. O co se jedná? Vždyť máme plné lékárny, proč by existoval ještě černý trh?</strong></h5>
<p>My máme štěstí, že žijeme v České republice, kde jsou úhradové vyhlášky nastaveny tak sociálně, že dostupnost léků bývá poměrně bezproblémová. V celé řadě zemí to ale takto nefunguje. Když má jít člověk do lékárny pro přípravek za tisíc euro, nebo ho má koupit za polovinu v online lékárně splňující na první pohled všechny náležitosti, koupí ho samozřejmě na internetu. Tady se dostáváme k černému trhu a padělání léčiv. Nejvíc se padělají léky na onkologické choroby a vysoký krevní tlak. Pacient je nutně potřebuje, nejsou ale všude hrazené. To platí i pro léky na malárii.</p>
<p>V Česku se setkáme spíš s přípravky na léčbu erektilní dysfunkce. Ty nebývají vždy hrazené ani tady, a navíc se jedná o poměrně choulostivou diagnózu mužů, pro které je pak jednodušší nákup na internetu. Všechny typy viager zabavené celníky nebo námi nakoupené na internetu byly padělky. V řadě případů tam přitom byla využitá levnější látka, která má třeba rozdílnou dobu působení a nemá být využívaná dlouhodobě, což uživatel nemusí vědět. Často v nich taky nacházíme různé směsi, které společně můžou být i nebezpečné. To se stalo v případě jedné ruské továrny, jejíž přípravky jsme analyzovali na žádost tamní televize. Ve městě umírali mladí lidé, případ se ale trochu zametl pod koberec, takže nás oslovili tamní novináři. Našli jsme kombinaci dvou látek, které jsou společně nebezpečné a mohou vést k srdečnímu selhání. </p>
<h5><strong>Podobné látky se skutečně volně prodávají na internetu, nebo člověk musí skrze speciální prohlížeč na takzvaný darknet, kde se dají za různé kryptoměny nakoupit třeba i zbraně?</strong></h5>
<p>Jde o normální webové stránky tvářící se jako protějšky kamenných obchodů, většinou to tak ale není. Když jsme nakupovali, ještě dlouho se mi ozývali lidé z Polska a Ukrajiny, jestli nemám zájem o další preparáty. Běžně se na internetu prodávají i látky spadající mezi zmíněné <em>nové psychoaktivní látky</em>, které stále nejsou zakázané. Ty se zpravidla tváří jako vykuřovadla, sběratelské předměty nebo třeba koupelové soli. Já si pamatuju na konferenci snad z roku 2011, kde zazněl vážně míněný dotaz, jestli se ty drogy opravdu dostanou z vany přes kůži do těla. Pochopitelně nejde o krystaly do koupele, ale způsob, jak obejít legislativu. </p>
<p>Darknet je ale také obrovské téma, protože tam se dá koupit úplně cokoliv, aniž by si tam někdo hrál na zdání legality.</p>
<h5><strong>Nakupujete i tam?</strong></h5>
<p>Taky. Zase ale musí jít o látky, které nejsou u nás na žádném seznamu. V tu chvíli bych musel mít dovozní povolení a druhá strana vývozní. Jednou jsme chtěli koupit kontrolovanou látku z pochybného obchodu, ten si ale z dobrých důvodů o vývozní povolení nezažádal, a dokonce ukončil činnost. Obecně ale můžeme říct, že při nákupu na darknetu nikdy nemůžete vědět, co přesně koupíte. Pro jednu <strong>studii</strong> jsme nakoupili produkty z kategorie nových psychoaktivních látek, a co reálně přišlo, příliš neodpovídalo tomu, co prodejci nabízeli.</p>
<h5><strong>Stálicí vašeho výzkumu je konopí. Hned po příchodu jste mně říkal, že se teď zaměřujete na jeho složku nazývanou CBD. Co to přesně je? Vím, že ho prodává i čím dál víc obchodů v Česku a mám i pár vystresovaných kamarádů, kteří si jeho užívání docela chválí, protože nepůsobí rauš a pouze zklidňuje...</strong></h5>
<p>Konopí známe hlavně kvůli <strong>THC</strong>, to je ale pouze jedním z asi sto padesáti kanabinoidů. Do popředí zájmu laiků i výzkumníků se v posledních letech dostal právě kanabidiol – CBD. Na kanabiodní receptory se váže velmi slabě, takže není psychoaktivní, interaguje ale s celou řadou dalších receptorů, například serotoninovými. Jeho účinky bývají popisované jako antidepresivní, zlepšující spánek, působící proti úzkosti, lidé ho dávají i psům a kočkám. Vedle toho se testuje i v léčbě epilepsie u dětí, má protizánětlivé účinky, takže bývá součástí mastí a obinadel. Možností využití je mnoho. Celé to má obrovský ekonomický potenciál, když si uvědomíme výnosnost hektaru pšenice v porovnání se stejnou plochou s konopím s vysokým obsahem CBD, kdy gram krystalického CBD se prodává za zhruba šest až osm euro. Neobejde se to ale bez technologií potřebných pro izolaci a taky se dostáváme k problému s legislativou. </p>
<p>....</p>


Výzkum psychedelik stále bojuje s předsudky. Škoda, bývali jsme lídry

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Článek

Laboratoře

Různé

Produkt

Video

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

Celostátní webový portál a elektronický časopis Universitas o vědě, vzdělávání, výzkumu a vysokém školství je společným projektem 22 českých veřejných vysokých škol.

Universitas

je dobrovolná organizace vědeckých, vědecko-pedagogických a odborných pracovníků oboru spektroskopie, příp. právnických osob, zabývajících se vědeckou a aplikační činností v tomto oboru, sdružených ke společné činnosti. SSJMM byl založena roku 1949.

Spektroskopická společnost Jana Marka Marci

Cílem portálu Vědavýzkum.cz je uveřejňovat relevantní, přehledné a aktuální informace o výzkumu, vývoji a inovacích a navazujících oblastech (ochrana duševního vlastnictví, transfer technologií a znalostí, komercializace, spolupráce s aplikační sférou atd.) pro nejširší cílovou skupinu.

Vědavýzkum.cz

Vysoká  škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nano- a biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Spolu s vynikajícím mezinárodním renomé a špičkovým přístrojovým vybavením otevírá každému studentovi možnosti zapojit se do vědeckých projektů dle vlastního výběru, umožňuje zahraniční stáže a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Vše ze světa analytické chemie na jednom místě. Propojujeme lidi při řešení jejich problémů. U nás naleznete všechny potřebné informace snadno, rychle a přehledně. Přestaňte hledat a začněte nacházet.

LabRulez

Mendelova univerzita v Brně, zkráceně MENDELU, je díky založení v roce 1919 nejstarší vysokou školou svého zaměření v České republice. Univerzitu tvoří pět fakult a jeden vysokoškolský ústav, celá univerzita sídlí v Brně, jedinou výjimku představuje Zahradnická fakulta sídlící v Lednici.

ICPMS novinky typu článek - strana 144

Výzkum psychedelik stále bojuje s předsudky. Škoda, bývali jsme lídry

Nová zpráva hodnotí první rok programu Horizon Europe

Výsledky soutěže o Grant SMMS za rok 2022

Mikroplasty nelze ignorovat. Přibývají velmi rychle, z půdy už je nedostaneme

Podcasty věnované vědě, výzkumu a inovacím

Ochrana prostředí se bez chemie dělat nedá

O cenu Karla Štulíka 2022

Ženy a dívky v chemii a analytické chemii

Nejbližší akce

Odběry vzorků 2026

78. sjezd chemiků

Kurz ICP-OES "Od vzorku k výsledku"

Webináře

Get hooked on automated buffer exchange with Lil’ Tuna

Now You See It! Rapid Sample Analysis with 100 MHz Benchtop NMR

Food Fortification, Measured: The Analytical Testing Behind the Standards