<p>Neautorizovaný a needitovaný přepisu pořadu najdete v článku.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Doufám, milí posluchači, že trávíte příjemné dopoledne s Dvojkou Českého rozhlasu, že to dopoledne bude příjemné i dál, po jedenácté hodině nás navštíví herec Václav Vydra a teď budeme povídat o velezajímavém projektu, projektu Ústavu chemie a analýzy potravin Fakulty potravinářské a biochemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické Praha, tak a budeme mluvit o projektu Toxické látky v rybách. Tým paní profesorky Hajšlové vymyslel totiž novou unikátní metodu, jak odhalit, zda zůstávají toxické látky v tělech ryb. A já zdravím na Dvojce Českého rozhlasu paní inženýrku Lucii Drábovou, která je v týmu paní profesorky Hajšlové a po níž se vlastně ten projekt jmenuje, ne, není to tak? Paní inženýrko, co to je za projekt?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Dobrý den. Projekt se vlastně týká toxických látek, jak už tady bylo řečeno, které se nachází vlastně po ropné katastrofě v Mexickém zálivu v tělech ryb a mořských plodů. Je to vlastně metoda, která byla vyvinuta v rámci jednoho velkého projektu mezinárodního, který se nazývá Confidence a do této metody byly zahrnuty toxické látky jako jsou polychlorované bifenyly, polycyklické aromatické uhlovodíky a bromované retardéry hoření, které jsou možné kontaminanty zrovna těch ryb a mořských plodů.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>To znamená, to jsou látky člověku nebezpečné, tak bychom to mohli shrnout?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Většina z těchto látek se považuje za lidské karcinogeny, to znamená látky způsobující nebo mohou způsobovat rakovinu.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Rakovinu. Je to světově unikátní metoda, vy jste vlastně se zúčastnili soutěže a v té jste vyhráli, pochlubte se, prosím.</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Vlastně my jsme v rámci toho projektu vyvinuli metodu, která byla následně zaslána do Ameriky na výzvu americké asociace sdružující analytické laboratoře, kam další metody poslalo dalších 30 laboratoří a mezi těmito 30 laboratořemi byla naše metoda vybrána jako nejvhodnější pro stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků jako residui, které zůstanou vlastně po té ropné havárii v tom Mexickém zálivu.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Tak to blahopřejeme. Je to určitě také v praxi velmi prospěšná metoda, je to složité to zjišťovat, je to nákladné?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT  Praha</strong></h5>
<p>Právě, že výhodou té naší metody je, že tato metoda je velice jednoduchá, a to vlastně byl ten důvod, proč ta metoda byla vybrána, je jednoduchá a rychlá, nepotřebujeme k ní žádné extrémní laboratorní vybavení, takže ve výsledku vyšla daleko snadněji a rychleji než všechny zúčastněné metody.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Tak, milí posluchači Dvojky Českého rozhlasu, můžete se paní inženýrky Lucie Drábové na cokoliv zeptat, co se týče toxických látek v rybách, můžete jednak posílat maily jejakaje@rozhlas.cz, pak také SMSky na R2 mezera JEJAKAJE mezera a text na 9077704. No, a telefonní čísla sem do studia znáte, 221552525 a 221552424.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Na Dvojce Českého rozhlasu mluvíme o toxických látkách v rybách s paní inženýrkou Lucií Drábovou. Dobrý den, zdravíme ve vysílání prvního volajícího posluchače. Dobrý den.</p>
<h5><strong>posluchač</strong></h5>
<p>Ano, posluchač z Mladé Boleslavi, dobrý den.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Dobrý den.</p>
<h5><strong>posluchač</strong></h5>
<p>Já bych se chtěl zeptat jenom na dvě věci, a to na metodu, jakou používali k detekci těhle těch residuí, to znamená, polychlorovaných bifenylů a těch aromatických polycyklických uhlovodíků.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Je vidět, že jste z oboru, tedy slyšet.</p>
<h5><strong>posluchač</strong></h5>
<p>Pak bych prosím poprosil, jak se v tom Mexickém zálivu mohou vyskytovat ty uhlovodíkové bromované retardéry, odkud se tam vzaly, to je druhá otázka. Děkuju hezky za odpověď.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Ano, děkujeme. Děkujeme za otázku. Paní inženýrko, tak jaká je to metoda, můžeme ji popsat?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Tak detekční metoda je určitě metoda plynové chromatografie z hmotnostní detekcí pro všechny tři skupiny látek.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Mluvíte pro mě čínsky, ale určitě tomu ten pán bude rozumět.</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Myslím, že ano. A na druhou otázku, co se týkalo těch bromovaných retardérů hoření, to nám tady došlo k nedorozumění, protože sice metoda je pro tyto tři skupiny látek, ale ta metoda, co jsme zasílali do AOAC se týkala pouze skupiny polycyklických aromatických uhlovodíků, kdy ty se tam dostávají vlastně z té ropy. Ty bromované retardéry hoření se tam můžou dostat jako enviromentální kontaminant, to znamená kontaminant přírodního prostředí, který se vlastně vyskytuje všude kolem nás, ale víceméně tato metoda, o které se tady zrovna teď bavíme a která by byla úspěšná, je sice vhodná i pro tyto skupiny látek, ale přímo jich se jakoby netýká.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Tak musím říct, že posluchači to vzali trochu z praktické stránky, což je asi dobře, na jejakaje@rozhlas.cz přišel mail od Jany. Kupuju dětem rybu pangasius, je bez kostí, četla jsem, že žije ve vietnamských vodách něčím kontaminovaných. Jaké doporučujete kupovat ryby pro děti, které vody nejsou kontaminované, které druhy ryb jsou nejbezpečnější pro konzumaci. Je to složité, ale určitě to posluchači samozřejmě berou z té praktické stránky?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Tak tohle je vysoce praktická stránka a když se to vezme v pohledu, které ryby jsou a nejsou zdravé, tak v každé rybě se nějaký kontaminant určitě v nějakém malém ...</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Minimálním množství najde.</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Množství najde. Takže říct úplně, která ryba z tohoto pohledu je nejčistší, je strašně složitá a je to vlastně, nedá se to říct ani tak druh po druhu, spíš je to opravdu lokalita toho výskytu těch daných ryb, takže na tuto otázku je velice složité takto jednoduše odpovědět.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>A i ten pangasius, to tak bychom nechali u ledu? Dobře. A jaké vy dáváte jakým rybám přednost, paní inženýrko, spíš sladkovodním nebo spíš mořským?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Já spíš těm mořským rozhodně, ty mám opravdu radši, ale když se jedná o mě, tak v mém jídelníčku se ty ryby zase tak často nevyskytují.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>A věříte tomu, že ty mořské ryby budou mít těch látek, které nejsou příliš zdraví prospěšné méně?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Taky bych to neříkala tak souhrnně a neházela bych jako, že sladkovodní ryby jsou špatné, oproti těm mořským, to vůbec ne, tímto stylem bych to nedělila.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Ano, 221552525 nebo 221552424, nebo můžete poslat mail na jejakaje@rozhlas.cz a mluvíme o toxických látkách v rybách s paní inženýrkou Lucií Drábovou. Paní inženýrko, kolik vás bylo v tom týmu a jak to dlouho trvalo, než jste vlastně na tuhle metodu, unikátní světovou metodu kápli?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Tak v týmu je nás, myslím, že 7 přímo zabývajících se tímto projektem a vývoj té metody zabral tak přibližně rok.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Jak připravujete vzorky pro analýzu, ptá se Vladimír, a přidává otázku mikrovlnným rozkladem?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Ne, ne, vzorky se nepřipravují mikrovlnným rozkladem, vzorky jsou jednoduše zhomogenizovány v mixeru, potom vlastně naváženy do extrakční /nesrozumitelné/ jsou vytřepány do organického rozpouštědla, takže víceméně nepoužíváme žádnou techniku, která by byla běžná pro tyto vzorky, jako je třeba /nesrozumitelné/ extrakce, kdy se vlastně vzorek vaří pod /nesrozumitelné/ chladičem nebo zrovna ten mikrovlnný ...</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Tohle mi přijde skutečně velmi jednoduché.</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Tato metoda je velmi jednoduchá.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Máme telefonát, dobrý den. Vítáme ve vysílání Dvojky, můžete se ptát.</p>
<h5><strong>posluchačka</strong></h5>
<p>Jsem to já?</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Ano, jste to vy, my vás vítáme. Dobrý den.</p>
<h5><strong>posluchačka</strong></h5>
<p>Dobrý den. Velice vás zdravím a omlouvám se za dotaz, maminka jedna přede mnou už podobný měla a mě by to teda velice zajímalo, protože děti mají hrozně rádi ryby, tak my se orientujeme spíš na kapříky, ale přece jenom v mořských rybách ten jód je a tabletkový podání se mi moc nelíbí. A já jsem chtěla poprosit, v těch, celkově tedy pro děti předškolního a lehce školního věku, jaký jsou ty rybičky vhodný, jestli by to šlo malinko jako upřesnit, protože kolikrát, když je na štítku Vietnam, tak to ve mě nebudí až tak moc velkou důvěru a těch ryb je dost.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Ano, děkujeme za dotaz. Nevím, jestli paní inženýrka bude umět úplně odpovědět. Tak dobře, tak paní inženýrka tady to bohužel vám asi nezodpoví tento dotaz, protože myslíte, že spíš třeba z těch severních moří tam je to bezpečnější obecně řekněme?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Kdyby se to bralo vlastně, vzhledem k tomu, že já jsem dělala studii, která se zabývala spíš kontaminanty takových těch balených rybiček, co jsou v konzervách, tak, kdyby se to vzalo z tohoto pohledu, tak byl velký rozdíl třeba mezi rybičkama, který byly z Baltického moře a jenom způsobený tím, že vlastně okolo je velká koncentrace různých továren a prostě průmyslu, který může případně zkontaminovat vlastně tu vodu, ve které ty ryby žijí, ale neházela bych to prostě do jednoho pytle. Říct opravdu z této lokality ty ryby jsou hodně kontaminovaný, je to strašně složitý, protože u té ryby záleží na množství tuku, na stáří té ryby, na lokalitě, ve které ta ryby se vyskytuje. Opravdu těch faktorů je tam hodně.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Faktorů je spousta. Máme další telefonát, dobrý den. Vítáme vás. Můžete se ptát. Ano.</p>
<h5><strong>posluchačka</strong></h5>
<p>Já jsem se chtěla zeptat na rybník, který je 100 metrů od silnice a dost frekventované, jak to je se sladkovodníma rybama, kapry a tak, když se tam chytají, jestli teda taky jsou nějak postižený?</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Ano, děkujeme za dotaz.</p>
<h5><strong>posluchačka</strong></h5>
<p>Benzinem a podobně. Děkuju.</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Tak teoreticky mohou být a nemusí, to taky, jak už jsem říkala, záleží na hodně faktorech a pokud třeba je tam nějaký únik té nafty do té vody, tak je možnost, nebo jestli třeba si tam lidi můžou mýt auta nebo nějakým způsobem to kontaminovat, tak samozřejmě možnost, že ty ryby budou kontaminované, tam je, ale zase na druhou stranu ta kontaminace nebude tak vysoká, že by to nějak ohrozilo zdraví.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Dobrý den. Další posluchačka na telefonu. Vítáme. Dobrý den.</p>
<h5><strong>posluchačka</strong></h5>
<p>Dobrý den. Zdravím vás i celý kolektiv. Prosím vás, mám dotaz, teďko ztroskotala u italských břehů loď Costa Concordia a prakticky ty pohonný hmoty, nafta, to všechno tam ještě je, dlouho to asi bude trvat, to bude podobný takový incident jako tady v zálivu. Bohužel spotřebitelé, jak se můžou prostě bránit, když přijdou, koupěj si do domácnosti normální rybu v konzervě a ta konzerva praktiky není příliš dobrá.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Určitě rozumíme vašemu dotazu, ano. Já mám pocit, že zatím nebylo řečeno, že by nějaké ropné látky z té Costy Concordie unikly, čili tam by asi k nemělo k žádnému ohrožení dojít. Jak to vidíte, paní inženýrko?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Taky jsem neslyšela, že by unikla nějaká ropa do vlastně do toho moře po této katastrofě, ale zase jakoby to, že tam neunikla ta ropa, neznamená, že tam žádné toxické látky nejsou, ale když tam ta ropa unikne, tak taky neznamená, že ty ryby budou extrémně kontaminovaný více než byly původně, takže jakoby ...</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Je to složité určitě. Zdravíme ještě jednoho posluchače, dobrý den.</p>
<h5><strong>posluchačka</strong></h5>
<p>Dobrý den. Tady Eva Stupková, Liberec. Já mám takový dojem, že paní inženýrka se vyhýbá odpovědi na tu otázku pangasia. Já jsem je kupovala do tý doby, než jsem se kdesi dozvěděla z rádia nebo z novin, že Vietnamci je živí výkaly. Je to pravda?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Je pravda, že paní inženýrka se vyhýbá této odpovědi, protože je to trošku problematické na to odpovědět. Pangas je brán jako ne příliš kvalitní ryba a říká se o ní, že je něco jakoby náš kapr, protože leží při dně.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>No, ale nesahejte na našeho kapra.</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Já nemám nic proti našemu kapru, to vůbec ne. Ale jakoby domnívat se, že ta ryba musí být primárně jenom špatná kvůli tomu, že se o ní něco takového napíše, není zase asi správný pohled a vzhledem k tomu, že nemám jakoby podklady žádné číselné a koncentrační, co se v té rybě jakoby ve skutečnosti vyskytuje za kontaminanty a jestli je horší nebo lepší než ty ryby ostatní, tak nemůžu vyjádřit názor, jestli ta ryba je nebo není dobrá.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Paní inženýrko, budou ty metody, které jste vlastně používali při tomhle tom výzkumu, použity třeba i naší inspekcí, aby bylo jasné, jaké potraviny máme na pultě?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Určitě. Pokud tato metoda teda projde tou mezinárodní validací, což vypadá, že ano a dozvíme se to někdy koncem února, tak ta metoda bude přijata jako mezinárodní metoda pro stanovení těch polycyklických aromatických uhlovodíků v rybách, to znamená, když bude nějaká další katastrofa, případně když budou potřebovat nějaké kontrolní orgány nebo jiné instituce vyšetřit daný vzorek na tuhle tu skupinu látek, tak tuto metodu použijou.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Paní inženýrko, myslím, že za všechny posluchače nezbývá než blahopřát, protože jste uspěli mezi 30 z celého světa dalšími projekty a doufám, že se vám bude dařit i dál. Pozdravujte celý tým paní profesorky Hajšlové i paní profesorku a ať se vám daří, mluvili jsme o toxických látkách v rybách. No, a pokud jste směrovali některé dotazy na web, paní inženýrka Lucie Drábová zůstane ještě na chatu, na webu dvojka.rozhlas.cz. Mějte se hezky, ať se daří. Na slyšenou.</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Na slyšenou.</p>


Určit lokality, kde jsou ryby nejvíce kontaminované, je prý hodně složité - 7. února

<p><strong>Pitná voda je čím dál menší samozřejmostí, zvláště ve volné přírodě. O tom, jak se určuje kvalita vody, jak ji jde čistit a především chránit, hovořil v Magazínu Leonardo Martin Pivokoňský z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR.</strong></p>
<p><em>„Pitná voda je ta, která splňuje vyhlášku Ministerstva zdravotnictví č. 252 z roku 2004. Taky ta, která mi nezpůsobí žádné zdravotní problémy, újmu nebo dokonce smrt,“</em> uvedl vědec.</p>
<p>Podle něj stále nevíme, jestli všechny látky, které naměříme ve vodě, mají nějaký škodlivý vliv na lidské zdraví. <em>„Takže stanovit pro ně limity je někdy velmi obtížné. Navíc na někoho mohou působit i v malém množství, na jiného vůbec.“</em></p>
<blockquote>
<p>Stanovili jsme limity pro určitou látku ve vodě. Ale jak působí všechny ty látky ve vodě synergicky, dohromady, to většinou nevíme. Otázkou pak je, jestli by tedy neměl být limit i pro všechny látky v tomto „koktejlu“.<br/><strong>Martin Pivokoňský</strong></p>
</blockquote>
<p><em>„Rozhodně ale platí to, že co jako lidstvo vyrobíme, po nějaké době najdeme v životním prostředí a tím pádem i ve vodě. Je naivní si myslet, že když budeme vyrábět nějakou látku, nedostane se nám do životního prostředí.“</em></p>
<p>Metody, jak čistit vodu se neustále zdokonalují. <em>„Vědecké limity už dnes nejsou, jsme schopni vyrobit naprosto čistou H20. Druhá věc je, co dokážeme reálně na úpravně vody ve velkém.“</em></p>
<p><em>„Otázka také je, jestli na to budeme mít. Čím je zdroj vody špinavější, tím je technologie těžší, složitější, náročnější a dražší, a v důsledku toho si ji ne každý může dovolit.“</em></p>
<p>O rozložitelnost nových látek, jako například nanočástic, toho zatím moc nevíme. <em>„Příkladem mohou být mikroplasty. Ty mají také mnohdy velikost nanometrů nebo mikrometrů, a najednou zjišťujeme, že je máme v pitné vodě. Jestli mohou uškodit, to ale zatím nevíme.“</em></p>
<blockquote>
<p>Naše zdroje pitné vody jsou z 53 % povrchové, 47 % tvoří voda podzemní. Stávající ochranná pásma fungují, není ale vždy zaručeno, že jsou dodržovány. Znám řadu případů, kdy soukromí zemědělci ani nevědí, že hospodaří v ochranném pásmu 2. stupně.<br/><strong>Martin Pivokoňský</strong></p>
</blockquote>
<p><em>„Záleží na tom, z čeho jsou nanomateriály vyrobeny. Může to být stříbro nebo železo, kde asi žádný zásadní vliv nebude, ale pak to mohou být právě plastové nanočástice, a tam je vliv na životní prostředí ohromný.“</em></p>
<p>Dalším faktem je, že žijeme v industriální krajině. <em>„Takže máme ochranná pásma například kolem Želivky, ale co se děje na horním toku, kde jsou města? Ty sice mají čističky, ale ty nedokážou z vody odstranit endokrinní disruptory jako jsou léčiva nebo polutanty. A ty postupně do té nádrže, která slouží jako zdroj pitné vody, doputují.“</em></p>
<p><em>„Chemizace každodenního života je tak velká, že asi nejzásadnější z mého pohledu by bylo omezit vstup cizorodých chemických látek do životního prostředí,“</em> doporučil Martin Pivokoňský.</p>


Je naivní myslet si, že když něco vyrobíme, nenajdeme to za chvíli ve vodě, říká expert

<p><strong>Rostlinné hormony pohledem analytické chemie: Ondřej Novák, vedoucí výzkumný pracovník Laboratoře růstových regulátorů z Akademie věd řekl, jak důležité jsou hormony pro růst a komunikaci rostlin.</strong></p>
<h3><strong>Rostlinné hormony pohledem analytické chemie</strong></h3>
<p>Úterní vědecké interview nabídne setkání s Mgr. Ondřejem Novákem, Ph.D., vedoucím výzkumným pracovníkem Laboratoře růstových regulátorů Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Jak důležité jsou hormony pro růst a komunikaci rostlin? Jak se stanovují biologicky aktivní látky metodou hmotnostní spektrometrie? A čím jsou rostliny zajímavé pro biology?</p>
<p>V 16:10 se zeptá moderátor Jan Burda.</p>
<p>Fyziologie rostlin je vědní obor, podobor botaniky, který se zabývá fyziologií, tedy vnitřními životními pochody rostlin. Mezi klasické studované otázky patří především růst a vývoj rostlin, jejich minerální výživa, fotosyntéza, vodní režim, dýchání, rozmnožování, hormonální regulace, reakce na stresové podmínky, nastie, tropismy a adaptace na vnější prostředí obecně. </p>


Botanik a analytický chemik Ondřej Novák o významu rostlinných hormonů

<p><strong>Jejím hlavním profesním zaměřením je chemie potravin, které se věnuje celou svou kariéru. Jaký je běžný den profesorky na pražské Vysoké škole chemicko-technologické?</strong></p>
<p><em>„Ráno, když se probudím, zavřu oči a začne se mi promítat, co všechno musím ten den udělat. A jediné, co si přeju, je, abych zase chvilinku mohla spát a nemusela na to myslet,“</em> říká chemička. Každý den totiž musí řešit smluvené schůzky, pracovní projekty, všemožné dotazy a v neposlední řadě také povinnosti pedagoga.</p>
<blockquote>
<p>Někdy musí Jana Hajšlová odpovídat i na kuriózní dotazy. Jedním z nich byl třeba ten ohledně historie a složení žvýkaček.</p>
</blockquote>
<p>Už v metru po cestě do práce Jana Hajšlová často otevírá notebook, aby se podívala na maily, které ještě nestihla přečíst. Denně jí totiž v e-mailové schránce přistane nespočet nových zpráv.</p>
<p>Kávu, kterou pije s kolegy chemiky, prý testování nepodrobuje. V tomto případě sází na korelaci kvality a ceny. I když ne vždycky se to nutně vyplatí, upozorňuje.</p>
<p><em>„Obecně výrobcům důvěřujeme. Tady je hodně dobrý dozor nad kvalitou potravin a není naše práce kontrolovat každé sousto,“</em> dodává s tím, že právě kontrole chemického složení potravin se u nás věnuje řada jejích bývalých studentů.</p>
<h3><strong>Pozor na vanilku</strong></h3>
<p>Do laboratoří VŠCHT se k přezkoumání často dostává nerutinní zboží. V současné době je to třeba vanilka. <em>„To je komodita, která dnes velice stoupla v ceně a falšuje se,“</em> vysvětluje Hajšlová.</p>
<p>Nepoctiví zpracovatelé se například snaží prodat vanilku, z níž už je odčerpán přírodní vanilín – někdy ho nahradí umělým a někdy se ji snaží prodat „prázdnou“.</p>
<h3><strong>Farmářský trh nemusí splnit očekávání</strong></h3>
<p>Na otázku, zda má doma výhradně jen prověřené potraviny, odpovídá se smíchem: <em>„Vůbec ne, můj manžel už je na to moje know-how úplně alergický. Snažím se mu třeba vysvětlovat, jak jsou párky nezdravé – on na to zase říká, že mu chutnají…“</em></p>
<p>Pokud jde o nakupování jídla, některých informací na obalech si profesorka chemie přeci jen všímá. <em>„Nemám moc ráda věci s palmovým tukem a někdy se dívám na zemi původu – kupuji si hlavně české výrobky,“</em> říká. </p>
<p>Českým produktům věří také proto, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) podle ní odvádí skutečně dobrou a kompetentní práci.</p>
<p>V souvislosti s kvalitou potravin upozorňuje třeba na projekt <a href="https://www.potravinynapranyri.cz/">Potraviny na pranýři</a>, kde mají lidé možnost podívat se na data k různému zboží, která poskytla přímo SZPI.</p>
<p>Na trzích podle svých slov příliš často nenakupuje. <em>„Není to vždycky úplně tak, jak lidé očekávají. Na farmářských trzích se někdy hraje s lidskou psychikou – co je farmářské, je lepší než to z hypermarketu. Ale ne vždy prodejci dodrží to, co deklarují,“</em> vysvětluje.</p>


Den s vědcem: Chemička potravin Hajšlová si nekontroluje každé sousto a na trzích moc nenakupuje

<p><strong>Průzkum Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) potvrdil, že v různých zemích Evropské unie se často liší výrobky, které mají stejný název i obal. Koordinátor projektu Jan Pivoňka v pořadu 90&#39; ČT24 řekl, že firmy mohou prodávat různou kvalitu výrobků, ale je nefér, když se navenek tváří, že jsou stejné. Upozorňuje, že značky často slouží spotřebiteli k tomu, aby se snáze zorientoval, protože detailní informace na obalech mohou být složité.</strong></p>
<p><em>„Firmy by měly na výrobcích deklarovat, že jsou jiné,“</em> míní odborný asistent z VŠCHT Jan Pivoňka. Společnosti vyrábějí různé značky a mohou tak podle něj jednoduše a transparentně výrobky odlišit. <em>„U obchodníků se setkáváme s tím, že vyrobí různé úrovně kvality a deklarují to. Jedno označují jako kvalita za přijatelnou cenu, tedy výrobek na nižší úrovni, a potom říkají, že další je nejvyšší kvalita, za kterou si musíte připlatit,“</em> popisuje.</p>
<p>Průzkum, který si u VŠCHT zadalo ministerstvo zemědělství na vzorku 21 produktů se stejným balením, ukázal, že ve většině se nacházejí rozdíly. Pouze ve třech případech byly výrobky stejné. Pivoňka ale připouští, že jiná věc je určit, kde je vyšší kvalita a kde nižší. <em>„Jsou případy, kde různé úhly pohledu můžou vést k různým závěrům,“</em> zdůrazňuje.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/a7aa4b9d291441138b570e03c2631604/obrazek.png" alt=""/></p>
<p><em>„Hodnocení kvality v sobě nese řadu aspektů, které v některých případech jdou proti sobě. Na něčem přidáte a logicky se někde jinde ubírá. Hledání balance závisí zejména na samotných spotřebitelích, co chtějí, ale i firmy za to nesou odpovědnost,“</em> řekl.</p>
<p><em>„Můžete si vybrat – bude lepší výživová hodnota, budou lepší senzorické vlastnosti, nebo tam bude větší podíl nějaké složky? Skloubit to všechno dohromady je často obtížné. Jde o to, na kterou misku vah přidáte víc argumentů,“</em> dodal.</p>
<h3><strong>Lidé se podle značky i orientují</strong></h3>
<p>Pokud se balením produkt neliší, ale složením je jiný, je to podle Pivoňky problém i z toho pohledu, že značka slouží spotřebiteli pro orientaci. *„Informace, které se na potravinách píšou, jsou poměrně složitá záležitost. Denně slyšíme o tom, že je potřeba se v této oblasti vzdělávat, ale kdo nemá technologické nebo chemické vzdělání, tak se mu to obtížně čte. Průzkumy ukazují, že v řadě případů lidé vůbec nerozumí tomu, jaké informace se na obalech dočtou. Značka má soužit k tomu, aby jim zjednodušila přístup,*“ míní.</p>
<p>Vedoucí ústavu analýzy potravin a výživy z VŠCHT Jana Hajšlová pak dodává, že i bezpečnost je součástí kvality. V tomhle ohledu je ale podle ní tuzemská jakost dobrá.</p>
<p>Na dvojí kvalitu potravin Česko na evropské úrovni upozorňuje už od roku 2011. Od té doby se podařilo prosadit usnesení, které vyzvalo Evropskou komisi k tomu, aby problém řešila. Vysoká škola chemicko-technologická testovala výrobky v tuzemsku a Německu už před dvěma lety. I tehdy ve třetině případů odhalila odlišné složení. Obdobné průzkumy přitom proběhly i v dalších středoevropských zemích a se stejnými výsledky.</p>
<p>Na začátku letošního roku se země Visegrádské skupiny rozhodly uspořádat k tomuto tématu mimořádný summit. O svolání schůzky požádala Bratislava právě poté, co tamní úřady zveřejnily srovnání produktů dodávaných na Slovensko a do sousedního Rakouska. Na březnovém setkání pak premiéři čtyř zemí vyzvali Evropskou komisi, aby věnovala problému větší pozornost.</p>


Prodávat se může různá kvalita potravin. Nefér je, když se tváří stejně, říká Pivoňka z VŠCHT

<p><strong>Diagnóza Crohnovy choroby vyžaduje nepříjemné kolonoskopické vyšetření. Díky výzkumu českých vědců bude v některých případech stačit jen analýza dechu. Diagnostickou metodu, která využívá hmotnostní spektrometrie, představil v Magazínu Leonardo vedoucí výzkumu Patrik Španěl z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského.</strong></p>
<p><em>„V dechu se kromě hlavních složek jako kyslík, dusík nebo vodní páry vyskytují i nepatrná množství stopových látek,“</em> uvedl vědec.</p>
<p>U diagnostiky zánětlivých onemocnění hraje hlavní roli pentan. <em>„To je uhlovodík, který se v dechu vyskytuje v koncentracích několika molekul na miliardu molekul vzduchu. Pro odhalení tak nízkých koncentrací je třeba použít citlivou metodu hmotnostní spektrometrie.“</em></p>
<p>Samotný přístroj využívá hmotnostní spektrometrie v proudové trubici s vybranými ionty. <em>„Pracujeme s tzv. ionizací, kdy neutrální molekuly v plynu se opatří elektrickým nábojem. Specialita naší metody je ta, že nábojem dokážeme opatřit jen ty uhlovodíky, ale ne ostatní složky jako kyslík nebo dusík.“</em> </p>
<blockquote>
<p><em>„Náš hmotnostní spektrometr je velký asi jako lednička, váží kolem 100 kg... Přístroje by se ale využívaly v centrálních laboratořích, zatímco v nemocnicích by byly jen jednoduchá zařízení, která umožní odběr vzorku, podobně jako je tomu v případě odběru krve.“</em></p>
</blockquote>
<p><em>„Obecně se dnes metodou analýzy dechu odhaluje také astma, rozlišuje se od chronické obstrukční nemoci, kdy měříme oxid dusnatý. V ordinacích se ale používá jednorázový senzor, který sestra drží v ruce a do něhož pacienti vydechují.“</em></p>
<p>Španěl objasnil souvislost mezi výskytem pentanu u zánětlivého onemocnění střev. <em>„Když zpracujeme vzorky ze skupiny pacientů a zdravých jedinců, tak je pentan u diagnostikovaných osob zvýšený.“</em></p>
<p><em>„Chemicky viděno, pokud v těle dojde k zánětu, tak reakcí volných radikálů s Omega-6 nasycenými kyselinami v těle vzniká pentan. Ten je špatně rozpustný v krvi, proto se objeví v dechu.“</em></p>
<p>Tento objev ale zatím nepříjemnou kolonoskopii úplně obejít nedokáže, upozornil vědec. <em>„Bylo by ale možné sledovat aktivitu Crohnovy choroby, tedy jestli je zánět aktivní, nebo v remisi, a tak počet kolonoskopií zmenšit.“</em> </p>
<blockquote>
<p><em>„To je kouzlo hmotnostní spektrometrie. O ní bychom mohli mluvit dlouhé hodiny. Tato metoda má spoustu zajímavých použití včetně screeningu krve novorozenců. Tímto vyšetřením dnes projde každý člověk po narození.“</em></p>
</blockquote>
<p><em>„Připravujeme rozsáhlý výzkum, který by probíhal na celkem pěti nemocnicích, jedné v České republice a ostatních ve Velké Británii. Teprve na velkém počtu pacientů, přibližně 2 tisíc, by se dalo zjistit, jak přesně tuto metodu použít v klinické praxi.“</em></p>
<p>Další otázkou, na kterou se čeští výzkumníci chtějí zaměřit, je jestli by analýzou dechu bylo možné zjistit, kteří pacienti budou benefitovat z tzv. biologické léčby, která je sama o sobě velmi nákladná.</p>
<p><em>„Analýza dechu by umožnila předpovědět, kterému pacientovi se vyplatí tuto léčbu nasadit, a kterému ne,“</em> shrnul budoucnost nové diagnostické metody Patrik Španěl. </p>


Odhalit Crohnovu chorobu jen z dechu? I to dokáže hmotnostní spektrometrie

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Článek

Laboratoře

Různé

Produkt

Video

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

Česká televize je jedinou českou veřejnoprávní televizí poskytující své vysílání celoplošně na území Česka. Jako médium veřejné služby má zajišťovat všem občanům přístup k informacím, kultuře, vzdělání a zábavě.

Česká televize

V současné době vysílá Český rozhlas na vlnách čtyř celoplošných a čtyř speciálních stanic a provozuje síť regionálního vysílání ve všech krajích České republiky. Nedílnou součástí je vysílání do zahraničí v šesti světových jazycích. Obsah ale nešíří pouze po radiových vlnách. Pohodlný poslech zpravodajství z domova i ze světa, publicistiky, hudby a mnoho dalšího umožňují také webové stránky a mobilní aplikace.

Český rozhlas

Představení nové série Reometru společně se softwarem RheoCompas

ALS Kurz Analýzou HYDRAULICKÝCH a TURBÍNOVÝCH olejů k větší efektivitě výroby

Svět měření na dosah: Potravinářské technologie

Novel Advancements in Trace Level Determination and Longterm Stability of Metals in TMAH and UPW matrices

Meet Compact-Q DEER Spectrometer, Your Gateway to Quantum Innovation

Process Raman: A Reliable and Versatile Tool For Downstream Process Monitoring and Control For mAB Production

ICPMS novinky typu rozhovor - strana 9